[ nová verze ]
10. květen 2027, Pondělí
3. týden žaltáře
Doba velikonoční, 7. týden
Sv. Jana z Avily, kněze a učitele Církve, nezávazná památka
Sv. Hildegardy z Bingenu, panny a učitelky Církve, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Antonína Florentského, biskupa, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 10. květen 2027
Sv. Jana z Avily, kněze a učitele Církve, nezávazná památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Přišel na svět okolo roku 1500 ve městě Almodóvar del Campo ve Španělsku. Když
se stal knězem, prochodil celou Andalusii a kázal o Kristu. Byl významným hlasem
prosazujícím obnovu zahájenou tridentským koncilem a v mnoha svých spisech
ukázal kněžím jeho podstatu a důležitost. Neprávem na něj padlo podezření z
hereze, nevyhnul se ani výslechům, ani věznění, ale velmi horlivě vykládal
katolickou nauku. Poslední léta strávil v ústraní ve městě Montilla v córdubské
diecézi a dne 10. května 1569 tam zesnul v Pánu.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Věčný a vzácný Učiteli, Kriste,
jenž jsi nám zjevil zákon spásy jisté,
právem se říká, že jen jediný ty
máš slova žití.
Pastýři světa, prosíme teď vroucně,
slovům své Choti dej dost síly mocné,
ať pomáhají dospět k tvému světlu
celému světu.
Ty posíláš nám služebníky vzácné,
zářící světu jako hvězdy jasné,
by jejich moudrost otvírala nám vždy
zdroj věčné pravdy.
Proto tě, Mistře, chválí vděčný sbor náš,
neboť nám slovy Učitelů skýtáš
úžasné dary, v kterých ještě více
tvá záře skví se.
Ať dbá tvůj svatý, zvlášť dnes ctěný námi,
bys vedl svůj lid k spáse pěšinami
plnými světla, až ti v záři skvoucí
vzdá díky vroucí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude. Aleluja.
Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude. Aleluja.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej. Aleluja.
II
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej. Aleluja.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly. Aleluja.
III
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly. Aleluja.
V.
Srdce mé i tělo, aleluja.
O.
Jásá k Bohu živému, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Jana
4, 1-10
Bůh si nás zamiloval
1Milovaní, každému duchu hned nevěřte, ale zkoumejte duchy, zdali jsou z Boha; vždyť je ve světě mnoho lžiproroků.
2Ducha Božího poznáte takto: každý duch, který vyznává, že Ježíš přišel jako Mesiáš v těle, je z Boha;
3ale žádný duch, který Ježíše nevyznává, není z Boha. To je duch antikristův, o němž jste slyšeli, že má přijít,
a už teď je na světě.
4Vy, děti, jste z Boha a zvítězili jste nad nimi, neboť větší je ten, který je ve vás, než ten, který je ve světě.
5Oni jsou ze světa. Proto co říkají, vychází ze světského smýšlení, a svět jim dopřává sluchu.
6My jsme z Boha. Kdo zná Boha, dopřává sluchu nám, kdo z Boha není, sluchu nám
nedopřává. Podle toho rozeznáme ducha pravdy a ducha bludu.
7Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha.
8Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska. 9V tom se ukázala Boží
láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. 10V tom záleží
láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.
RESPONSORIUM
1 Jan 4, 9; Jan 3,16
O.
V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, *
aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný, aleluja.
V.
Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, *
aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisů svatého Jana z Avily, kněze a učitele Církve
(Tractatus de amore Dei erga nos 1.2.4: Madrid 2004)
Kristova láska, jeho tvář stále obrácená k Otci
Důvodem, který naše srdce pohne blíž k Boží lásce, je úvaha o svrchované lásce,
kterou k nám vzplanul Bůh a s ním jeho tolik požehnaný Syn, náš Pán. Právě to —
víc než dobrodiní — pohne srdce, aby milovalo; ten, kdo má něco dalšího, totiž dává
něco z toho, co má, ale ten, který miluje, daruje se vším, co má, sebe samého a už mu
nezbývá nic dalšího, co by daroval.
Podívejme se teď tedy, Pane, zda nás miluješ, a jestliže je to tak, že nás miluješ, jaká
tvoje láska k nám je.
Rodiče velice milují děti — ale miluješ nás snad jako otec? Můj Bože, do lůna tvého
srdce, abychom to viděli, jsme nevstoupili; tvůj Jednorozený, který z toho lůna
sestoupil1, o tom přinesl znamení a přikázal nám, abychom tě pro nekonečnou lásku,
kterou jsi nás miloval, nazývali Otcem. Vždyť jako jsi ty jediný dobrý pro svou
svrchovanou dobrotivost, která všechno překonává, tak jsi ty jediný Otec; a takový jsi
a konáš taková díla, že v porovnání s tvou otcovskou láskou není nikdo, kdo by mohl
být nazýván otcem. —
A jestli, člověče, této veliké lásce stále ještě nedůvěřuješ, podívej se na všechna
dobrodiní, která ti Bůh udělil — vždyť to všechno jsou záruky a svědectví o jeho
lásce. Spočítej, kolik všech těch dobrodiní je, a uvidíš, že všechno, co je na nebi i na
zemi, a také veškeré kosti a smyslové orgány ve tvém těle i všechny hodiny a časová
období tvého života, to všechno je dobrodiním od Pána. Podívej se dále, koliks dostal
dobrých rad a kolik dober, která vlastníš v tomto životě; kromě toho kolik bylo
nebezpečí, z kterých jsi v tomto životě vyvázl, a nemocí a násilných událostí, které by
tě bývaly mohly zničit, kdyby tě on nevysvobodil. To všechno jsou jasná znamení
lásky. A nakonec obrať svůj pohled na celý tento svět, který byl stvořen jen pro tvé
dobro a spolu se všemi tvory, kteří jsou v něm obsaženi, je znamením lásky,
vypravuje o lásce a má s tebou na lásce podíl. —
A teď se také podívejme, jak velikou láskou zahořel onen Syn, kterého nám Otec dal.
Neexistuje jazyk, který by to stačil vypovědět! — Někteří neznalí a nevědomí pro tu
lásku dosud nemají smysl, protože ta podle je-jich mínění vychází z dokonalosti
toho, co je milováno. —
Kristova láska však nevychází z dokonalosti, která by se nacházela v nás, ale z toho,
co má on sám — je to tvář stále obrácená k Otci.
1 srov. Jan 1,18
RESPONSORIUM
Srov. Ef 3,18–19; Jan 3,16
O.
Kéž jste schopni poznat Kristovu lásku přesahující všechno poznání. *
Abyste dosáhli plné míry Božích darů. Aleluja. Aleluja.
V.
Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl ž
ivot věčný. *
Abyste dosáhli plné míry Božích darů. Aleluja. Aleluja.
Z dopisů svaté Hildegardy z Bingenu, panny a učitelky Církve
(Ep. LII: Wernerio de Kircheim, cum ceteris societatis suæ fratribus: PL 197,269–271)
Obraz Církve
Roku tisíc sto sedmdesát od vtělení Páně jsem dlouho ležela nemocná na lůžku. V
bdělém stavu těla i ducha jsem uviděla překrásný obraz: měl podobu ženy, která
byla nejvybranějším způsobem líbezná, ve svém půvabu velice milá a tak krásná, že
to lidská mysl nebyla schopna pojmout. Její postava sahala od země až do nebe.
I její tvář zářila nejsilnějším leskem a její oči hleděly do nebe. Také na sobě měla
sněhobílé hedvábné šaty a byla zahalena do pláště ozdobeného těmi nejdražšími
kameny — totiž smaragdem a safírem — a také různý-mi perlami; na nohou měla
střevíce zkrášlené onyxem. Ale její tvář byla zaprášená a šaty byly na pravém boku
roztržené a dále její plášť ztratil svou elegantní krásu a střevíce byly zašpiněné.
Silným a smutným hlasem volala vysoko do nebe: »Naslouchej, nebe: mám
ušpiněnou tvář; a truchli, země: mám roztržené šaty; a chvěj se, propasti: mám
zašpiněné střevíce.« A říkala také: „Byla jsem skryta v Otcově srdci, dokud Syn
člověka, počatý a narozený z panenství, neprolil svou krev; on si mě také tou krví
pro sebe vyvolil jako snoubenku a daroval mi věno.
Stopa po zraněních mého snoubence zůstává totiž čerstvá a zranění jsou otevřená tak
dlouho, dokud budou otevřena zranění lidských hříchů. Nečistotu do těch zranění
zanášejí Kristovi kněží, kteří v přehnané zištnosti přebíhají od kostela ke kostela, i
když by mě měli udržovat běloskvoucí a sloužit mi v čistotě. Trhají mi tím také šaty,
protože přestupují, co přikazuje zákon a evangelium a jejich kněžství, a házejí mi
špínu na plášť, protože naprosto nedbají na přikázání, která jsou jim nařízena, a
neplní je dobrou vůlí a skutkem ve zdrženlivosti jako ve smaragdu ani ve štědrém
rozdávání almužen jako v safíru ani v jiných dobrých a spravedlivých skutcích
(kterými se Bohu vzdává čest jako dalšími druhy drahokamů). Ale navíc se špiní
moje střevíce, protože jejich cesty spravedlnosti nejsou ani správné, ani drsné a
obtížné; a ani nedávají dobrý příklad svým podřízeným. Přesto však dole ve svých
střevících mám jako ve skrýši čistotu pravdy — u některých.“
A uslyšela jsem, jak hlas z nebe říká: „Tento obraz ukazuje církev. Proto ty, člověče,
který to vidíš a slyšíš ta slova nářku, o tom řekni kněžím, kteří byli ustanoveni a
zařazeni do posvátného řádu, aby řídili a učili Boží lid. Jim bylo řečeno stejně jako
apoštolům: Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu!“1
1 srov. Mk 16,15
RESPONSORIUM
Dan 2,21–22; 1 Kor 12,11
O.
Hospodin dává mudrcům moudrost, poznání těm, kdo jsou ho schopni. *
Zjevuje tajemné a skryté a u něho přebývá světlo.
V.
To všechno působí jeden a týž Duch. On vhodně přiděluje každému zvlášť, jak chce. *
Zjevuje tajemné a skryté a u něho přebývá světlo.
PSALMODIE
Ant. 1 Srdce mé i tělo jásá k Bohu živému, aleluja.
Žalm 83 (84)
Touha po Boží svatyni
Tady nemáme město k trvalému pobytu, to budoucí město hledáme. (Žid 13, 14)
2 Jak tvé příbytky jsou milé, *
Pane zástupů!
3 Po nádvořích Páně touží, *
prahne duše má,
srdce mé i tělo jásá *
k Bohu živému.
4 I pták nachází svůj domov, *
hnízdo vlaštovka,
kam si ukládá své mladé, †
u tvých oltářů – *
Pane zástupů, Králi, Bože můj!
5 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, *
kdo tě velebí! –
6 Šťasten, kdo tě vyhledává, *
plný důvěry!
7 Z vyschlé rokle, kterou půjdou, *
pramen učiní,
brzký déšť ji požehnáním *
vláhy zahalí.
8 Kráčejí vždy s větší silou, *
hledí k Bohu na Sióně. –
9 Vyslyš moje zbožné prosby, *
Pane zástupů!
Modlitbě mé popřej sluchu, *
Bože Jákobův.
10 Shlédni na náš štít, ó Bože, †
pohleď jasně v tvář *
Pomazanému! –
11 Lepší jeden den v tvém domě, *
nežli doma sta!
Lepší před svatyní Boží †
ležet na prahu, *
nežli meškat v stanech hříšných. –
12 Neboť Pán je štít i slunce, *
milost je a čest.
Neváhá a dobro dává *
lidem bez úhon.
13 Šťasten je, kdo v tebe doufá, *
Pane zástupů!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Srdce mé i tělo jásá k Bohu živému, aleluja.
Ant. 2 Dům Páně bude vyvýšen a pohrnou se k němu všechny národy, aleluja.
Kantikum
Hora s Božím domem na vrcholu hor
Iz 2, 2-5
Všechny národy přijdou a budou se před tebou klanět. (Zj 15, 4)
2 Stane se v posledních dnech: *
Bude upevněna hora domu Páně nad vrcholy hor,
bude vyvýšena nad pahorky *
a pohrnou se k ní všechny národy.
3 Budou k ní putovat četné zástupy a řeknou: †
Pojďte a vystupme na horu Páně, *
k domu Boha Jákobova!
Ať nás naučí svým cestám, *
a budeme chodit po jeho stezkách;
Neboť ze Siónu vyjde zákon *
a z Jeruzaléma slovo Páně.
4 A bude soudit národy, *
a rozsuzovat četné kmeny;
a oni zkují své meče v radlice *
a svá kopí ve vinařské nože.
Pak už nezdvihne meč národ proti národu, *
už se nebudou cvičit k boji.
5 Jákobův dome, pojďte, *
choďme ve světle Páně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Dům Páně bude vyvýšen a pohrnou se k němu všechny národy, aleluja.
Ant. 3 Hlásejte pohanům: Pán je králem, aleluja.
Žalm 95 (96)
Bůh je králem a soudcem celého světa
Zpívali před trůnem a před Beránkem píseň novou. (Srov. Zj 14, 3)
1 Zpívejte Pánu novou píseň, *
zpívejte Pánu všechny země!
2 Zpívejte k poctě jména Páně, *
zvěstujte denně jeho spásu!
3 Povězte pohanům o jeho slávě *
a všem národům o jeho divech! –
4 Vždyť Pán je mocný a hoden chvály, *
vzbuzuje bázeň nad všechny bohy.
5 Pohanští bozi jsou nicota marná, *
Pán však je stvořitelem nebes.
6 Skvělost a velebnost kráčejí před ním, *
v jeho svatyni moc a krása. –
7 Chvalte Pána, vy kmeny a rody, *
chvalte Pána pro moc a slávu,
8 chvalte Pána pro jeho jméno! *
S oběťmi vstupte do jeho síní!
9 Klaňte se Pánu v předchrámí svatém! *
Chvějte se před ním všechny země!
10 Hlásejte pohanům: Pán je králem! †
Upevnil svět, aby nekolísal, *
podle práva národy řídí. –
11 Raduj se, nebe, a jásej, země, *
huč, moře, se vším, co v tobě se hemží,
12 výskejte, nivy, se vším, co roste, *
zašumte vesele, stromy v lesích,
13 vstříc Pánu, který přichází soudit, *
přichází soudit veškerou zemi.
On zemi soudí spravedlivě, *
on ve své věrnosti národy řídí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hlásejte pohanům: Pán je králem, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Mdr 7, 13-14
Naučil jsem se moudrosti nezištně, bez závisti se o ni dělím, nechci ukrývat její bohatství,
vždyť ona je pro lidi nevyčerpatelný poklad. Ti, kdo ji získají, uzavírají přátelství s Bohem,
poněvadž jsou mu doporučeni dary, které zjednává kázeň.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. O moudrosti svatých vyprávějí národy. * Aleluja, aleluja.
O. O moudrosti svatých vyprávějí národy. * Aleluja, aleluja.
V. Shromáždění zvěstuje jejich chválu.
O. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. O moudrosti svatých vyprávějí národy. * Aleluja, aleluja.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti,
kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky. Aleluja.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti,
kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky. Aleluja.
PROSBY
Dobrořečme Kristu, neboť on slíbil, že pošle od Otce Ducha Utěšitele, a volejme:
DEJ NÁM SVÉHO DUCHA.
Kriste, děkujeme tobě a skrze tebe děkujeme Otci v Duchu Svatém,
— dej, ať dnes všechno konáme v tvém jménu.
Dej, ať máme tvého Ducha,
— abychom byli živými údy tvého těla.
Nedopusť, abychom odsuzovali své bratry nebo jimi pohrdali,
— vždyť jednou budeme všichni stát před tvým soudem.
Dej, ať nám víra přináší radost a pokoj,
— abychom byli plni naděje a síly Ducha Svatého.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys dal kněžím a svému lidu ve svatém Janovi z Avily skvělého učitele, který
vynikal svatým a horlivým životem; dej, prosíme, aby církev díky správné horlivosti
tvých služebníků i v dnešní době rostla ve svatosti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|