Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. duben 2027
Pro OP: Sv. Anežky z Montepulciana, pro mnišky SVÁTEK, nezávazná památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ať velká radost všude zní,
je Beránkův den svatební,
kdy se Snoubencem Anežka
uzavřít sňatek nemešká.

Andělé v nebi zpívají,
když nebešťané vítají
se svatou Pannou světici,
Beránka provázející.

Zázraky skví se četnými,
proslulá činy velkými,
ve zdraví mění nemoci
a  mrtvým život navrací.

Ať, Kriste, Vládce přemocný,
tobě i Otci chvála zní,
i  Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej. Aleluja.

Bůh nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1, 4)

² Pane, vyslyš moje prosby, *
      kéž tě dosáhne můj hlas!
³ Svoji tvář mi neukrývej *
      v dnešní strastiplný den.
   Nakloň ke mně ucho svoje, *
      pospěš na mé volání! –

⁴ Dny mé jako dým se tratí, *
      v kostech spaluje mě žár.
⁵ Srdce schne jak zprahlá tráva, *
      zapomínám už i jíst.
⁶ Sténáním a nářkem stálým *
      už jen kost a kůže jsem, –

⁷ podobám se ptáku v poušti, *
      jsem jak sýček v sutinách,
⁸ chřadnu, naříkám jak ptáče *
      osiřelé na střeše.
⁹ Stále běsní nepřátelé, *
      tupí mě a klnou mi.
¹⁰ Popel jídám jako chleba, *
      ředím nápoj slzami,
¹¹ pro tvůj hněv a rozhorlení: *
      zdvihls mě – a svrhl zpět!
¹² Mé dny jsou stín klesající, *
      sám jak tráva uvadám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej. Aleluja.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých. Aleluja.

¹³ Avšak ty, Pane, trváš věčně, *
      tvé jméno z rodu do rodu.
¹⁴ Vstaň, ustrň se zas nad Siónem, *
      nadešel k slitování čas.
¹⁵ Milují jej tví služebníci, *
      pláčí nad jeho zřícením. –

¹⁶ Národy budou ctít tvé jméno, *
      tvou slávu všichni králové,
¹⁷ až zbuduje Pán Sión znova, *
      zjeví se ve své nádheře,
¹⁸ až k prosbě bezmocných se skloní, *
      nezhrdne jejich modlitbou. –

¹⁹ Tak budiž psáno pro budoucí, *
      ať příští národ Pána ctí!
²⁰ Neboť Pán shlédl ze svatyně, *
      on z nebe na zem popatřil,
²¹ zajatců vzdechy aby slyšel, *
      zachránil ty, jimž hrozí smrt.
²² Pak synové tvých služebníků *
      přebývat budou v bezpečí
   a jejich potomstvo i nadál *
      před tvojí tváří potrvá
   k cti tvého jména na Sióně, *
      k tvé chvále v Jeruzalémě,
²³ až národy a celé říše *
      se k službě Páně shromáždí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých. Aleluja.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým. Aleluja.

²⁴ Cestou ochabla má síla, *
      dej mi znát těch pár mých dní,
²⁵ z půlky jich mě neodváděj! *
      Věky věků je tvých let!
²⁶ Dávno založil jsi zemi, *
      nebesa jsou dílem tvým:
²⁷ pominou, ty budeš dále; †
      rozpadnou se jako šat, *
      změníš je, jak šat se mění. –

²⁸ Ty však stále stejný trváš, *
      roků tvých je bez konce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým. Aleluja.

V. Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, aleluja.
O. Smrt nad ním už nemá vládu, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

     Já, Jan, ¹měl jsem vidění, a hle – na hoře Siónu stál Beránek a s ním bylo sto čtyřiačtyřicet tisíc těch, kdo mají na čele napsáno jeho jméno a jméno jeho Otce. ²Uslyšel jsem z nebe hlas jako hukot velikých vod nebo jako rachot silného hromu. Ten hlas, který jsem slyšel, zněl, jako když zpěváci doprovázejí na citeru svůj zpěv. ³A zpívali před trůnem, před těmi čtyřmi bytostmi a před těmi starci novou píseň. Nikdo se nemohl té písni naučit než těch sto čtyřiačtyřicet tisíc vykoupených ze země. ⁴To jsou ti, kdo se neposkvrnili se ženami, neboť jsou panici. Ti následují Beránka, kamkoli jde. Byli vykoupeni z lidí jako prvotiny pro Boha a pro Beránka. ⁵Z jejich úst nevyšla lež. Jsou bez poskvrny.
     ⁶Pak jsem uviděl jiného anděla, letěl vysoko uprostřed nebe. Nesl věčně platné radostné poselství, aby ho zvěstoval obyvatelům na zemi, každému národu, kmeni, jazyku i lidu. ⁷A volal silným hlasem: „Bojte se Boha a vzdejte mu čest, protože přišla chvíle jeho soudu. Pokloňte se tomu, který stvořil nebe i zemi, moře i prameny vod!“
     ⁸Jiný, druhý anděl následoval a volal: „Padl, padl velký Babylón, který opil všechny národy vášnivým vínem svého smilstva.“
     ⁹Jiný, třetí anděl následoval a velikým hlasem volal: „Kdo se klaní šelmě a jejímu obrazu a přijal znamení na čelo nebo na ruku, ¹⁰i on bude pít z vína Božího hněvu, které je nalito nezředěné v číši jeho hněvu, a bude před svatými anděly a před Beránkem trápen ohněm a sírou. ¹¹Dým z ohně, který je mučí, vystupuje na věčné věky; a  nemají úlevu ani ve dne ani v noci ti, kdo se klanějí šelmě a její soše, a ti, kdo přijali jako znamení její jméno.“
     ¹²V tom je základ trpělivosti křesťanů, kteří zachovávají Boží přikázání a víru v Ježíše. ¹³A slyšel jsem z nebe hlas: „Napiš toto: Blažení jsou od této chvíle ti, kdo umírají ve spojení s Pánem. Ano, říká to Duch, ať si odpočinou od svých lopot, neboť jejich skutky jdou s nimi.“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svaté Kateřiny Sienské Kryštofě, převorce kláštera sv. Anežky v Montepulcianu

     Ve jménu Ježíše Krista ukřižovaného a sladké Marie.
     Má nejdražší dcero v Kristu, sladkém Ježíši. Já Kateřina, služebnice a otrokyně sluhů Ježíše Krista, píšu ti v jeho drahocenné Krvi. Toužím vidět tebe i ostatní, jak jdete ve šlépějích naší svaté matky Anežky.
     A o to vás prosím a to chci: abyste se držely jejího učení a jejího způsobu života. Víte přece, že váš vždycky učila slovem i příkladem pravé pokoře. To právě byla její hlavní ctnost, kterou měla. A nijak se tomu nedivím. Měla to, co má mít snoubenka, která si přeje následovat pokoru svého Snoubence. Měla nestvořenou lásku, která ustavičně hořela v jejím srdci a stravovala ji. Lačněla zachraňovat duše a bylo jí to rozkoší. Stále bděla na modlitbách. Jiným způsobem by neměla pokoru, protože bez lásky není žádné pokory. Jedna živí druhou.
     Víte, jaká pohnutka ji přivedla k dokonalé a opravdové ctnosti? Že se svobodně a dobrovolně zřekla sebe a ze statků tohoto světa nechtěla nic vlastnit. Tato slavná panna totiž dobře chápala, že jmění často přivádí člověka k pýše. Jím ztrácí nepatrnou ctnost pravé pokory, dospívá k smyslové sebelásce a ochabuje v božské lásce. a ustává v bdění a modlitbě. Vždyť srdce a cit, které jsou plné světa a sebelásky, nemohou se naplnit Kristem ukřižovaným a okoušet sladkost pravé modlitby. Toho si všimla sladká Anežka, proto svléká sebe a obléká Krista ukřižovaného. Ale nedělá to jen ona sama, nýbrž zanechává to i nám. Vás k tomu zavazuje a vy jste povinny toho dbát.
     Víte dobře, že vám, snoubenkám zasvěceným Kristu, nesluší mít a vlastnit to, co patří otci, nýbrž co patří věčnému Snoubenci. Vždyť náležíte jemu! Majetkem vašeho otce je žádostivost. Tu máme opustit, když nadejde chvíle rozlišování, a máme následovat Snoubence a mít v držení jeho poklad. Co bylo pokladem ukřižovaného Krista? Kříž, potupa, bolest, muka, spílání, posměšky a výčitky, dobrovolná chudoba, hlad po Otcově cti a po naší spáse.
     Budete-li se držet tohoto pokladu silou rozumu zaníceného ohněm lásky, dojdete k těm ctnostem, o kterých jsme mluvili. Budete pravými dcerami své matky, pečlivými, nikoli nedbalými snoubenkami a zasloužíte si, aby vás přijal Kristus ukřižovaný. On sám vám svou milostí otevře bránu trvalého života.
     Víc nepravím. Ponořte se do Krve Krista ukřižovaného. Vzchopte se s pravou bedlivostí a buďte jednotné. Budete-li spojeny a ne rozděleny, pak ani ďábel ani žádný jiný tvor vám nebude moci uškodit a připravit vás o vaši dokonalost.
     Zůstávejte ve svatém a sladkém milování Boha!
     Ježíši sladký, Ježíši lásko!

RESPONSORIUM

Z listu blahoslaveného Humberta z Romans o zachovávání řeholní observance

     Usilujte, bratři, o to, abyste vynikali především těmi ctnostmi, které zvláště patří k zachovávání řeholní kázně. A protože jste se sliby zavázali k velkým věcem, ukazujte také svými skutky velké věci.
     Každodenně pokračujte v nějakém cvičení ctnosti a usilovně se snažte pracovat se zaměřením na dobro. Vždyť loď, která pluje proti proudu, je jím strhávána, pokud se s velkou námahou nepohybuje kupředu.
     Ve shodě se svým stavem, do něhož vás Bůh povolal, uskutečňujte vždy to lepší, co k němu náleží. Když slyšíte všeobecné napomínání, s pokorou ho směrujte k vám, ne od vás k jiným. Ve všem svém jednání se varujte extrémů a vždy se držte ve zlatém středu. Buďte vždy připraveni ke službě bratřím a nikomu nebuďte na obtíž.
     Buďte, bratři, pokorní bez přetvářky, zralí bez důrazu na vlastní osobu, čilí bez zlehčování, uctiví bez ztráty naděje, plni naděje bez předsudků, poslušní bez odporování, veselí bez rozpustilosti, trpěliví bez reptání. Buďte tak řečeno upravení k zachovávání mravů, laskaví k prokazování milosrdenství, nepohnutelní ke stálosti, oddaní v modlitbě a obezřetní v bdělosti. Jakkoli vaší důstojnosti nemůže ani lidská přítomnost nic přidat ani samota ubrat, přesto tím víc zachovávejte kázeň, kde buď nedbalost plodí pohoršení mezi lidmi, nebo dbalost vede k správnému způsobu následování.
     Noc věnujte mlčení a modlitbě, den zase dobrým skutkům a práci. Den dávejte bližním, noc Bohu. V práci se soustřeďte ne na práci samu, ale na její smysl. Buďte silní pro konání dobra, ale slabí pro konání zla. Ve svém konání zachovávejte ke všem jednotlivcům takový postoj, aby se u představených projevovala pečlivost, u podřízených poslušnost, u všech pokoj a svornost, v chóru zbožnost a kázeň, u oltáře vážnost a úcta.
     [Věkem pokročilí ať jsou zbožní, mladí pak pracovití. Žijte chvályhodně, ale neprahněte po chvále od lidí. Nechlubte se tím, jak dlouho už jste v řádu, ale spíše tím, jak jej zachováváte. Vystříhejte se přetvářky a kráčejte před Bohem v pravdě. Je příliš málo, abyste při vstupu do kláštera změnili jen šat, ale chvályhodné je změnit mravy a způsob života. Kráčejte tedy přímou cestou a nikdy nenásledujte cestu dvojakosti a přetvářky.
     Jako před morem prchejte před tím, co je proti společnému užitku nebo co by vás mohlo dělat nápadnými. Nikdy nezapírejte spravedlnost z ohledů na lidi nebo ze strachu. Vyhýbejte se zahálce a zbytečně se nezdržujte na cele nicneděláním. Nedychtěte nerozumně po tom, co se nemá dělat, a nepropadejte nechuti konat to, co se dělat má.
     Velmi pečlivě se střezte toho, abyste byli málo trpěliví v práci, málo čilí v plnění příkazů nebo nedbalí v dílech lásky. Buďte jednoznační ve svém chování a ve svém svědomí; a nikdy se neodvažujte žít takovým způsobem života, v němž byste nechtěli zemřít.]
     Co nejnaléhavěji vás, nejmilejší bratři, prosím a vyzývám, veden svědectvím toho, který nás svou ctihodnou krví vykoupil a svou smrtí z lásky nám otevřel brány k životu, abyste nezapomínali na svou profesi a svá předsevzetí a připomínali si prastaré cesty, jimiž naši předchůdci spěšně a usilovně běželi. Nyní již vládnou s Kristem ve věčném pokoji plném útěchy. Když tam s pomocí Boží milosti dojdeme, budou naše duše naplněny poznáním prvé pravdy, láskou k nejvyššímu dobru a potěšením z božské vznešenosti.
     To ať nám dopřeje ten, který je počátek všeho bez počátku a konec všeho bez konce. Amen.

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Už od svítání tě hledám, Bože, abych mohl vidět tvou moc, aleluja.

Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání. (Jan 14, 15)

¹ Zazpívám o lásce a o zákonu, *
      na harfu, Pane, tobě budu hrát. –

² Chci kráčet vždycky bezúhonnou cestou, *
      kéž vstoupí věrnost ke mně do nitra,

   tak abych s nevinným a čistým srdcem *
      celým svým domem mohl procházet.
³ Nechci se dívat na nic hanebného, †
      oškliví se mi páchat nepravost, *
      kéž na mně žádná nikdy neulpí! –

⁴ Falešné srdce se mi zhloubi příčí, *
      já o špatnosti nechci vědět nic.
⁵ Kdo na bližního skrytě nasazuje, *
      takového já budu potírat,
   kdo pyšně shlíží, nafoukaně smýšlí, *
      toho já blízko sebe nestrpím. –

⁶ Sám budu v zemi vyhledávat věrné, †
      takoví ať jsou stále kolem mne! *
      V mých službách budou, kdo si vedou řádně.
⁷ Kdo jedná lstivě, nesmí žít v mém domě *
      a neobstojí přede mnou, kdo lže.
⁸ Denně chci stíhat všechny hříšné v zemi, *
      násilné z města Páně vyhladím.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Už od svítání tě hledám, Bože, abych mohl vidět tvou moc, aleluja.

Ant. 2 Hle, zima už přešla, déšť přestal a pominul. Vstaň, přítelkyně má, a pojď, aleluja.

²⁶ Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, *
       a chvályhodné a slavné je tvoje jméno na věky.
²⁷ Neboť jsi spravedlivý ve všem, *
       co jsi nám učinil.
²⁹ Zhřešili jsme a nesprávně jsme jednali, když jsme tě opustili, *
       a provinili jsme se ve všech věcech. –

³⁴ Pro své jméno nás, prosíme, nevydávej na věky, *
       neruš svou úmluvu s námi.
³⁵ Neodnímej od nás své milosrdenství †
       pro Abraháma, svého miláčka, *
       pro Izáka, svého služebníka, a Jákoba, svého svatého. –

³⁶ Jim jsi slíbil, že rozmnožíš jejich potomstvo *
       jako hvězdy nebe a písek na břehu moře.
³⁷ Vždyť už jsme, Pane, zmenšeni víc, než kterýkoli národ, *
       na celé zemi jsme dnes poníženi pro své hříchy. –

³⁸ A není už knížete ani vůdce, *
       není proroka ani celopalu, –

³⁹ není oběti ani darů ani kadidla, *
       místa není, kde bychom před tebe kladli prvotiny,
    abychom došli tvého milosrdenství; *
       ale přijmi nás v duchu pokory a v zkroušenosti srdce.
⁴⁰ Jako celopaly beranů a býků, *
       jako tisíce tučných beránků,
    tak budiž před tebou dnes tato naše oběť, †
       aby se ti líbila, *
       protože nebývají zahanbeni, kdo v tebe doufají. –

⁴¹ Nyní tedy jdeme za tebou celým srdcem, *
       a bojíme se tě a hledáme tvou tvář.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Hle, zima už přešla, déšť přestal a pominul. Vstaň, přítelkyně má, a pojď, aleluja.

Ant. 3 Neboť den co den mě hledají a usilují poznat mé cesty, aleluja.

Všechno mohu v tom, který mi dává sílu. (Flp 4, 13)

¹ Blahořečen budiž Pán, má skála! †
      On mé ruce učí bojovat, *
      moje prsty zdatně si vést v bitvě.
² Je mi slitováním, je mi hradem, *
      útočištěm mým a zachráncem,
   štítem, na který je spolehnutí. *
      Národy mé vládě podrobil. –

³ Pane, co je člověk, že dbáš o něj, *
      co syn lidský, že ho v mysli máš?
⁴ Vždyť je člověk jako pouhý vánek, *
      jeho dny jak stín, jenž přeletí. –

⁵ Pane, skloň svá nebesa a sestup, *
      hor se dotkni, vystoupí z nich kouř.
⁶ Metej blesky své a rozežeň je, *
      šípy své, ať padnou ve zmatek!
⁷ Napřáhni svou ruku z vysokosti, †
      vytrhni mě ze záplavy vod, *
      vysvoboď mě z rukou cizáků,
⁸ kteří ústy lživě promlouvají, *
      křivá je i jejich pravice! –

⁹ Bože, chci ti novou píseň zpívat, *
      na desítistrunnou harfu hrát.
¹⁰ Ty jsi ten, kdo ochraňuje krále, *
      spasil svého sluhu Davida.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Neboť den co den mě hledají a usilují poznat mé cesty, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Má duše jásá v Pánu, * aleluja, aleluja.
R. Má duše jásá v Pánu, * aleluja, aleluja.
V. S radostí nad jeho pomocí.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Má duše jásá v Pánu, * aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Přistup, nevěsto Kristova, a přijmi korunu, kterou ti od věků připravil Pán, aleluja.
Nebo:
Anežka ustavičně prožívala na sobě Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na jejím těle, aleluja.

Ant. k Zachariášovu kantiku Přistup, nevěsto Kristova, a přijmi korunu, kterou ti od věků připravil Pán, aleluja.
Nebo:
Anežka ustavičně prožívala na sobě Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na jejím těle, aleluja.

PROSBY
Život svatých panen vydává světu svědectví o Kristově lásce. A proto spolu s nimi volejme:
     JEŽÍŠI, KORUNO PANEN, VYSLYŠ NÁS.

Kriste, jediný Ženichu svatých panen,
— nauč nás žít tak, aby nás nic neodloučilo od tvé lásky.
Tvá matka, Panna Maria, je královnou všech panen,
— pomáhej nám, abychom tak jako ona věrně plnili tvou vůli a naše láska k tobě aby stále rostla.
Svaté panny ti sloužily s čistým a nerozděleným srdcem,
— na jejich přímluvu veď i nás cestou, která vede k tobě.
Prozíravé panny se připravovaly na setkání s tebou,
— dej, abychom se i my těšili na tvůj příchod a s nadějí tě očekávali.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, svou snoubenku Anežku jsi vyznamenal podivuhodnou horlivostí v modlitbě. Dej také nám, ať podle jejího příkladu stále myslíme na tebe a můžeme dosáhnout hojných plodů této zbožnosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie