[ nová verze ]
29. leden 2027, Pátek
3. týden žaltáře
První mezidobí, 3. týden Pro OP: Bl. Villany delle Botti, matky rodiny, terciářky, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 29. leden 2027 Pro OP: Bl. Villany delle Botti, matky rodiny, terciářky, nezávazná památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Blahoslavená Villana byla dcerou Ondřeje delle Botti, florentského
obchodníka. Narodila se v roce 1332. Ve třinácti letech chtěla vstoupit do kláštera, ale rodiče jí to nedovolili a poměrně brzy ji
provdali. Mladá, krásná a bohatá Villana si zvykla na poněkud frivolní způsob života. Vypráví se, že když se jednou chystala za
zábavou a oblékla se do nádherných šatů, uviděla v zrcadle strašného démona. Pochopila, že to je obraz její vlastní duše. Radikálně
změnila svůj život. Pod vedením florentských dominikánů začala brát vážně duchovní život, vzorně plnila své povinnosti
manželky, vstoupila do třetího řádu sv. Dominika. Všechen svůj majetek rozdala chudým a potřebným. Zemřela 26. ledna 1361
a byla pohřbena v kryptě dominikánského kostela Santa Maria Novella. Její kult potvrdil 27. března 1824 papež Lev XII.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Chvalme tu vzácnou služebnici Páně
vroucími slovy, vzor statečné ženy,
o níž i stránky Písma mluví chvalně
obdivu plny.
Nadějí pevná z živé víry žila,
lnouc láskou k Bohu; z které mocně proudí
láska k všem bližním a jež svatá díla
samoděk plodí.
K zásluhám jejím, Ježíši náš vlídný,
veškerou vinu rád odpusť nám hříšným,
ať můžeme ti chvály zpívat nyní
se srdcem čistším.
Buď nejvyššímu Otci moc a sláva,
i tobě, Synu, čest buď, chvály vděčné,
svatému Ohni ať patří táž vláda
nyní i věčně. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.
Žalm 68 (69), 2-22. 30-37
Horlivost pro tvůj dům mě stravuje
Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27, 34)
I
2 Pojď mě zachránit, Bože, *
voda až k hrdlu mi sahá,
3 bořím se v hlubokém bahně, *
jako by bezedné bylo,
padl jsem do hlubin vodních, *
proud mě strhuje s sebou.
4 Jsem už vysílen křikem, *
hrdlo mám ochraptělé,
oči mi hleděním slábnou, *
jak čekám na svého Boha.
5 Víc, než mám na hlavě vlasů, *
je těch, kdo mají mě v zášti,
silnější nežli mé kosti
jsou, kdo mě stíhají křivě. *
Vrátit mám to, co jsem nevzal! –
6 Ty, Bože, znáš mé pošetilosti, *
prohřešky moje nejsou ti tajny.
7 Pro mne kéž nedojdou zahanbení, *
kdo, Pane zástupů, doufají v tebe,
ať kvůli mně se nedočká hanby, *
kdo hledá Boha Izraele! –
8 Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel, *
pohana ulpěla na mé tváři.
9 Odcizil jsem se svým vlastním bratřím, *
synům mé matky jsem jako cizí. –
10 Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím, *
hanoben těmi, kdo hanobí tebe.
11 Sebe jsem týral mnohými posty, *
ale i to mi jen k potupě bylo. –
12 V pytli jsem chodil za pokání, *
za to jsem jim byl leda pro smích.
13 Tlachají o mně, kdo u brány sedí, *
opilci zpívají posměšky o mně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.
Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.
II
14 Já však se modlím k tobě, Pane! *
Milostiv buď mi a vyslyš mě, Bože,
jak jenom ty se smilovat umíš, *
jak jenom ty jsi v pomoci věrný!
15 Vyprosť mě z bahna, ať neutonu, *
zachraň mě z bídy a z hluboké tůně,
16 aby mě proud už nestrhoval, †
aby mě hloubka nepohltila, *
ať propast nade mnou nezavře jícen! –
17 Vyslyš mě, Pane, v své slitovné lásce, *
shlédni ke mně v svém milosrdenství!
18 Neukrývej se před služebníkem, *
vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě! –
19 Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě, *
zachraň mě navzdor mým nepřátelům!
20 Ty přece znáš mé ponížení, *
před tebou stojí mí protivníci. –
21 Zahanbení mi zlomilo srdce, *
potupa má je nezhojitelná;
doufal jsem v soucit, ale marně, *
v ty, kdo mě utěší, nenašel jsem je.
22 Žluč mi kapali do mého jídla, *
v žízni mě octem napájeli.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.
Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.
III
30 Já však jsem ubožák v bídě, *
chraň mě svou pomocí, Bože!
31 Chci jménu Božímu zpívat, *
vděčně je chválit a slavit.
32 To bude milejší Pánu, *
nad žertvu rohatých býků. –
33 Těšte se, pokorní, z toho: *
Kdo hledá Boha, ten sílí!
34 Neboť Pán ubohé slyší, *
nezhrdne zajatci svými.
35 Chval ho nebe i země, *
moře a vše, co v něm žije! –
36 Neboť Bůh zachová Sión, †
zbuduje judská města; *
budou v nich žít a sídlit
37 potomci těch, kdo mu slouží; †
kdo jeho jméno ctí s láskou, *
najdou v nich navždy svůj domov.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.
V.
Pán nás naučí svým cestám.
R.
A budeme chodit po jeho stezkách.
PRVNÍ ČTENÍ
Z páté knihy Mojžíšovy
31,1-15.23
Poslední slova Mojžíšova
„Je mi dnes sto dvacet let a nemohu už vycházet a přicházet, a Hospodin mi řekl: ‚Tento Jordán nepřekročíš!‘ Hospodin, tvůj Bůh, sám půjde před
tebou a vyhubí před tebou všecky tyto národy a zmocníš se jich. Jozue půjde před tebou, jak Hospodin poručil. Hospodin s nimi udělá to, co udělal
se Sichonem a Ogem, králi amoritskými, i s jejich zemí: zničil je. Hospodin vám je vydá a vy s nimi naložíte zcela podle příkazu, který jsem vám
dal. Buďte silní a stateční, nebojte se a neděste se před nimi, neboť Hospodin, tvůj Bůh, sám půjde s tebou, nenechá tě a neopustí!“
Potom Mojžíš zavolal Jozua a řekl mu před celým Izraelem: „Buď silný a statečný, neboť ty půjdeš s tímto lidem do země, o níž Hospodin přísahal
jejich otcům, že jim tu zemi dá, a ty ji dáš jim jako majetek. Hospodin sám půjde před tebou, nenechá tě a neopustí. Neboj se a nechvěj se!“
I napsal Mojžíš tento Zákon a předal jej kněžím, levitům, kteří nosili archu Hospodinovy úmluvy i všem izraelským starším. Mojžíš jim přikázal:
„Každého sedmého roku, v roce určeném k promíjení dluhu, o slavnosti stánků, až přijde celý Izrael, aby se ukázal před tváří Hospodina, tvého
Boha, na místě, které vyvolí, budeš předčítat tento Zákon před celým Izraelem, aby jej slyšeli. Shromáždi lid, muže i ženy i děti i cizince,
který žije v tvých branách, aby slyšeli a učili se bát Hospodina, vašeho Boha, a bedlivě dodržovali všechna slova tohoto Zákona. Též jejich
synové, kteří ho ještě neznají, ať poslouchají a učí se bát Hospodina, vašeho Boha, po všechny dny, co budete žít v zemi, do níž přejdete přes
Jordán, abyste ji obsadili.“
Hospodin řekl Mojžíšovi: „Hle, přiblížily se dny tvé smrti. Povolej Jozua a postavte se do stánku schůzky a já mu dám příkaz.“ Šel tedy Mojžíš s
Jozuem a postavili se do stánku schůzky. I ukázal se Hospodin ve stánku v oblakovém sloupu. Oblakový sloup stál nad vchodem do stánku.
Hospodin pak přikázal Jozuovi, synu Nunovu a řekl: „Buď rozhodný a udatný, neboť ty uvedeš syny Izraele do země, kterou jsem jim přísežně slíbil,
a já budu s tebou.“
RESPONSORIUM
Dt 31,7.8; Př 3,26
O.
Buď silný a statečný, Hospodin sám půjde před tebou, nenechá tě a neopustí. *
Neboj se a nechvěj se!
V.
Hospodin bude tvou oporou a uchrání tvou nohu před léčkou. *
Neboj se a nechvěj se!
DRUHÉ ČTENÍ
Z projevu papeže Pia XII. k novomanželům
(Discorsi e Radiomessaggi, 11.mart. 1942; 3, 385-390)
Žena je sluncem rodiny
Rodina jako by zářila vlastním sluncem a tím je žena. Poslyšte, co o ní smýšlí a říká Písmo svaté: Půvab ženy blaží jejího muže. Nad všechen
půvab je žena svatá a zdrženlivá. Slunce vycházející na výšinách Páně – to je krása dobré ženy v uspořádaném domě.
Vskutku, manželka a matka je něco jako slunce rodiny. Je pro ni sluncem svou velkodušností a snahou o naprosté sebeodevzdání,
svou stálou radostností a bdělou a předvídanou ochotou ke všemu, co může učinit život manžela a dětí šťastným. Září z ní jas a zápal duše. I
když se obvykle říká, že manželství se zdárně rozvíjí tehdy, když oba manželé, kteří do něho vstoupili, nesledují vlastní štěstí, ale štěstí
toho druhého, přece jen je toto ušlechtilé smýšlení a odhodlání, byť se týká obou, charakteristické především pro ženu. Ta je totiž od přírody
obdařena mateřskými city a jakousi moudrostí a předvídavostí srdce, které způsobují, že i tehdy, když ženu postihne od druhých něco trpkého,
odplácí jim vlídností, a když se jí dostane urážek a potupy, projevuje naopak úctu a vážnost, zrovna jako když slunce rozveselí podmračené
ráno svými červánky nebo když při západu osvítí mraky svými zlatými paprsky.
Manželka je slunce rodiny jasností svého pohledu a vřelostí svých slov. Její oko i hlas totiž proniká sladce až do duše, dovede obměkčit a
pohnout i povzbudit, když vzkypí vášně, umí je utišit, a přivádí muže z hmotných starostí k radosti a potěšení láskyplného rozhovoru
poté, když musel po celý den vytrvale a často velmi namáhavě pracovat, ať už v úřadě nebo na poli nebo v naléhavých obchodních jednáních či
v průmyslovém podnikání.
Manželka je slunce rodiny svou přirozenou ryzí čistotou a velikou prostotou, i svou vznešenou křesťanskou důstojností. A také soustředěnou
přemýšlivostí a poctivou myslí i vybranými způsoby v udržování zevnějšku a vkusném oblékání a přitažlivou zdrženlivostí mravů. Jemné city,
příjemná, živá tvář, v mlčení i smíchu bez jakékoli zloby, každý pohyb hlavy jakoby znamení dobroty, to dodává ženě půvab vybrané, leč prosté
květiny, otevírající svůj květ slunci, aby vstřebávala a odrážela všechen jeho jas a jeho barvy.
Kéž byste věděli, jak takový obraz manželky a matky probouzí v srdcích otců i dětí ty nejvznešenější city lásky a jak do nich vštěpuje
ducha vděčnosti!
RESPONSORIUM
Srov Sir 26, 13-16
O
Půvab ženy blaží jejího muže. *
Řádná žena – to je dobrý úděl.
V.
Slunce vycházející na výšinách Páně – to je krása dobré ženy v uspořádaném domě. *
Řádná žena – to je dobrý úděl.
PSALMODIE
Ant. 1 Proti tobě jsem hřešil, Pane, smiluj se nade mnou.
Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)
3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
jenž jsi tak milosrdný,
tak plný slitování, *
a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
a z mého hříchu mě očisť! –
5 Uznávám, špatně jsem činil, *
svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
spáchal, co tobě se příčí,
takže tvůj soud je správný, *
tvůj ortel spravedlivý. –
7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
v skrytu mě moudrosti učíš. –
9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –
11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
nového, stálého ducha mi dej. –
13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
posil mě velkodušností. –
15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
zajásám, jak jsi spravedlivý! –
17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
zdrcené srdce neodmítneš. –
20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
v zápalných žertvách a celopalech, *
na oltář budou ti býčky klást.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Proti tobě jsem hřešil, Pane, smiluj se nade mnou.
Ant. 2 Pane, poznáváme své nepravosti, zhřešili jsme proti tobě.
Kantikum
Nářek lidu v době hladu a války
Jer 14, 17-21
Přiblížilo se Boží království, obraťte se a věřte evangeliu. (Srov. Mk 1, 15)
17 Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
ve dne v noci:
neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
ranou přebolestnou. –
18 Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
Prorok i kněz odcházejí *
do neznámé země. –
19 Což jsi nadobro zavrhl Judu *
a Sión se zhnusil tvé duši?
Proč jen jsi nás tak bil, *
že už není vyléčení!
Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
zhojení ran, a hle, zděšení! –
20 Pane, poznáváme svoje nepravosti †
i bezbožnost našich otců, *
že jsme zhřešili proti tobě.
21 Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
nenech zhanobit trůn své slávy, *
rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, poznáváme své nepravosti, zhřešili jsme proti tobě.
Ant. 3 Pán je naším Bohem, my jsme lid jeho, stádce jeho pastvy.
Pokud se tento žalm použil k invitatoriu, použije se žalm 94 (95).
Žalm 99 (100)
Radost poutníků při vstupu do chrámu
Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)
1 Jásejte Pánu všechny země! †
2 A služte Pánu s radováním, *
s plesáním pojďte před tvář jeho! –
3 Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
lid jeho, stádo jeho pastvy. –
4 Vcházejte v jeho brány s díkem, †
do jeho síní s chvalozpěvem! *
Chvalte a ctěte jeho jméno! –
5 Protože Pán je dobrotivý, †
po všechny věky milosrdný, *
věrný je ke všem pokolením.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán je naším Bohem, my jsme lid jeho, stádce jeho pastvy.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 12, 1-2
Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: Přinášejte sami sebe v oběť živou,
svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. A nepřizpůsobujte se už tomuto
světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle
Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. S časným úsvitem * Bůh jí na pomoc chvátá.
R. S časným úsvitem * Bůh jí na pomoc chvátá.
V. Bůh je s ní, proto se nezhroutí nikdy.
R. Bůh jí na pomoc chvátá.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. S časným úsvitem * Bůh jí na pomoc chvátá.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Nebeské království je podobné obchodníku, který hledá vzácné perly. Když najde jednu drahocennou perlu, jde, prodá všechno, co má, a koupí ji.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Nebeské království je podobné obchodníku, který hledá vzácné perly. Když najde jednu drahocennou perlu, jde, prodá všechno, co má, a koupí ji.
PROSBY
Spolu se svatými ženami oslavujme našeho Spasitele a volejme:
PŘIJĎ, PANE JEŽÍŠI.
Pane Ježíši, tys odpustil hříšnici, když dávala najevo, že chce z lásky k tobě změnit svůj život,
— odpusť i nám všechny naše hříchy.
Během tvého veřejného působení doprovázely tě zbožné ženy a staraly se o tebe ze svého majetku,
— nauč nás poznávat tě v našich bližních, kteří potřebují pomoc.
Když jsi přijal pozvání do domu Marie a Marty, jedna usedla u tvých nohou, aby ti naslouchala, a druhá tě obsluhovala,
— otevři naše srdce, abychom rádi slyšeli tvé slovo a s láskou ti sloužili.
Tys poslal ženy, které tě potkaly po tvém vzkříšení, aby zprávou o tom potěšily tvé učedníky,
— naplň i nás vnitřní radostí, abychom vydávali svědectví o tvém vítězství nad smrtí.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, Otče milosrdenství, blahoslavenou Villanu jsi podivuhodně odvrátil od světských marností a pozvedls
ji duchem pokory a pravého pokání. Proto tě prosíme: obnov v našich srdcích lásku k tobě, abychom se naplněni stejným
duchem stále snažili sloužit ti novým životem. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|