[ nová verze ]

« Červenec 2026 »
NePoÚtStČtSo
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 


4. červenec 2026, Sobota
1. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 13. týden
Sv. Prokopa, opata (na Moravě nezávazná památka), památka
Sv. Alžběty Portugalské, nezávazná památka
Sobotní památka Panny Marie


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.

první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. červenec 2026
Sv. Alžběty Portugalské, nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

Pocházela z aragonského královského rodu, narodila se v roce 1271 a na křtu dostala jméno své pratety sv. Alžběty Uherské. Ve 12 letech byla provdána za portugalského krále Dionýsia a měla dvě děti. Několikrát zprostředkovala smíření a tak zabránila válce. Podporovala kláštery a dobročinné ústavy. Po smrti svého manžela (1325) vstoupila do třetího řádu sv. Františka. Zemřela 4. VII. 1336 v Estremozu a v roce 1625 byla prohlášena za svatou.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Chvalme tu vzácnou služebnici Páně
vroucími slovy, vzor statečné ženy,
o níž i stránky Písma mluví chvalně
obdivu plny.

Nadějí pevná z živé víry žila,
lnouc láskou k Bohu; z které mocně proudí
láska k všem bližním a jež svatá díla
samoděk plodí.

K zásluhám jejím, Ježíši náš vlídný,
veškerou vinu rád odpusť nám hříšným,
ať můžeme ti chvály zpívat nyní
se srdcem čistším.

Buď nejvyššímu Otci moc a sláva,
i tobě, Synu, čest buď, chvály vděčné,
svatému Ohni ať patří táž vláda
nyní i věčně. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Žalm 130 (131)
Důvěřuj v Boha jako dítě

Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)

1 Pane, nejsem pyšné mysli, *
      nepohlížím do vysoka,
   nebažím po velkých věcech, *
      které nad mou sílu jsou. –

2 Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
      Jako dítě v klíně matky,
   jako dítě zkonejšené *
      ztichla ve mně duše má. –

3 Izraeli, doufej v Pána *
      nyní, vždy a na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Žalm 131 (132)
Boží přislíbení Davidovu domu

Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)

I

1 Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
      na všechnu jeho námahu a péči,
2 na to, jak slavně Pánu přísahal, *
      mocnému Jákobovu pevně slíbil: –

3 „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
      na lože neulehnu k odpočinku,
4 ani své oči usnout nenechám, *
      ani svým víčkům spánek nepopřeji,
5 než Pánu najdu místo příhodné, *
      příbytek pro mocného Jákobova!“ –

6 V Efratě slyšeli jsme o arše, *
      na polích jaárských pak jsme ji našli.
7 Vejděme nyní v jeho příbytek, *
      skloňme se k zemi před podnoží jeho! –

8 Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
      ty i tvá vznešená a slavná archa!
9 Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
      radostně ať ti jásají tví věrní!
10 Pro svého služebníka Davida *
      pomazaného svého neodmítej!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

II

11 Přísahal pevně Davidovi Pán, *
      od svého slibu nikdy neustoupí:
   „Na trůně tvém dám slavně zasednout *
      dědici, který z tvého těla vzejde.
12 A jestli budou tvoji synové *
      mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
   dám pak i jejich synům zasednout *
      pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –

13 Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
      jej přál si navždy za sídlo své vlády:
14 „Toto je na věky můj příbytek, *
      zde budu sídlit v místě vytouženém. –

15 Pokrmu jeho štědře požehnám *
      a chlebem budu sytit jeho chudé.
16 Odění spásy jeho kněžím dám, *
      jásat a plesat budou jeho věrní. –

17 Tady moc Davidovu rozhojním, *
      pomazanému svému světlo zjednám.
18 Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
      on sám se bude skvít mým diadémem.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

V. Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R. Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Samuelovy

11, 1-17.26-27
Davidův hřích

     1Na jaře příštího roku, v době, kdy králové táhnou do pole, David vyslal Joaba a s ním své bojovníky a celého Izraele. Zpustošili území Ammonitů a oblehli Rabbat. David však zůstal v Jeruzalémě.
    
2Jednou k večeru vstal David ze svého lůžka a procházel se na střeše královského domu. Tu spatřil ze střechy ženu, která se koupala; žena byla na pohled velmi hezká. 3David poslal vyptat se na ženu. Řekli mu: „Vždyť je to Batšeba, dcera Eliamova, manželka Chetity Uriáše.“ 4David poslal posly, aby ji přivedli, a když k němu vešla, spal s ní. 5Žena počala a dala to Davidovi vědět: „Počala jsem.“
    
6David pak poslal k Joabovi: „Pošli ke mně Chetitu Uriáše.“ A Joab poslal Uriáše k Davidovi. 7Když Uriáš k němu přišel, tázal se ho, daří-li se dobře Joabovi a mužstvu a jak pokračuje válka. 8Potom řekl David Uriášovi: „Zajdi do svého domu a umyj si nohy.“ Když Uriáš vyšel z královského paláce, poslali za ním k uctění královské jídlo. 9Uriáš však se uložil u vchodu do královského paláce se služebníky svého pána a do svého domu nezašel. David dostal zprávu: „Uriáš do svého domu nezašel.“ Druhého dne ho David pozval, aby s ním jedl a pil, a opil ho. Večer Uriáš vyšel spát na své lůžko se služebníky svého pána a nezašel do svého domu.
    
10Když oznámili Davidovi, že Uriáš do svého domu nezašel, otázal se David Uriáše: „Což jsi nepřišel z cesty? Proč jsi tedy nezašel do svého domu?“ 11Uriáš Davidovi odvětil: „Archa, Izrael i Juda sídlí ve stanech, můj pán Joab i služebníci mého pána táboří v poli. A já bych měl vstoupit do svého domu, jíst a pít a spát se svou ženou? Jakože jsi živ, jakože živa je tvá duše, něčeho takového se nedopustím!“ 12David Uriášovi řekl: „Pobuď tu ještě dnes, zítra tě propustím.“ Uriáš tedy zůstal v Jeruzalémě toho dne i nazítří. 13David ho pozval, aby s ním jedl a pil, a opil ho. On však večer vyšel a ulehl na svém loži se služebníky svého pána. Do svého domu nezašel.
    
14Druhého dne napsal David Joabovi list a poslal ho po Uriášovi. 15V listě psal takto: „Postavte Uriáše dopředu do nejprudšího boje. Potom od něho ustupte, aby byl ubit a zemřel.“ 16Když tedy Joab obhlédl město, postavil Uriáše na místo, kde zpozoroval, že jsou udatní protivníci. 17Když mužové z města udělali výpad, zaútočili na Joaba, a v mužstvu byli padlí, i mezi Davidovými bojovníky, a smrt našel i Chetita Uriáš.
    
26Když Uriášova žena uslyšela, že její muž Uriáš je mrtev, naříkala nad svým manželem. 27Jakmile však smutek pominul, David pro ni poslal, přijal ji do svého domu a ona se stala jeho ženou. Porodila mu pak syna. Ale v očích Hospodinových bylo zlé, co David spáchal.

RESPONSORIUM

Srov. 2 Sam 12, 9; Ex 20, 2.13.14

O. Chetitu Uriáše jsi zabil mečem a jeho ženu sis vzal za manželku. * Proč jsi pohrdl Hospodinovým slovem a dopustil ses toho, co je v jeho očích zlé?
V. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě vyvedl z egyptské země. Nezabiješ, nezcizoložíš. * Proč jsi pohrdl Hospodinovým slovem a dopustil ses toho, co je v jeho očích zlé?

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluvy připisované svatému biskupu Petru Chryzologovi

(De pace: PL 52, 347-348)

Blahoslavení tvůrci pokoje

     Blahoslavení tvůrci pokoje,1 říká evangelista, milovaní, neboť oni budou nazváni Božími syny.1 Křesťanské ctnosti se ovšem rozvíjejí v tom, kdo s ostatními setrvává v křesťanském pokoji; a nemůže být nazýván Božím synem, koho nelze nazvat tvůrcem pokoje.
     Pokoj je to, moji milí, co člověka osvobozuje z otroctví, činí ho svobodným, mění v Božích očích jeho postavení, ze služebníka dělá syna, z otroka činí svobodného. Pokoj mezi bratřími je to, co chce Bůh a z čeho má radost Kristus; je naplněním svatosti, normou spravedlnosti, učitelem vzdělanosti, strážcem mravů a vůbec chvályhodným způsobem chování. Pokoj je naším přímluvcem, když prosíme; je snadnou a účinnou cestou k dosažení toho, zač se modlíme, a k naplnění všech našich tužeb. Pokoj je matkou lásky, poutem svornosti a zřetelným znamením čisté mysli, která od Boha dosáhne toho, co si přeje; ať žádá, oč chce, obdrží všechno, oč prosí. Zachovávat pokoj je příkaz Krále. Vždyť sám Kristus Pán říká: Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám.2 To znamená: Zanechávám vás v pokoji, v pokoji vás chci znovu nalézt. Když odcházel, chtěl dát, co si přál u všech najít, až se vrátí.
     Je božským příkazem uchovat, co dal. Je to totéž, jako by řekl: chci najít, co jsem zanechal. Zakořenit a pěstovat pokoj je dílo Boží; úplně jej vykořenit je dílo nepřítele. Neboť jako bratrská láska pochází od Boha, tak nenávist je od ďábla. Proto je každá nenávist zavrženíhodná, neboť je psáno: Kdo nenávidí svého bratra, je vrah.3
     Hleďte tedy, milovaní bratři, proč je třeba milovat pokoj a vážit si svornosti: to obojí rodí a živí lásku. Vězte, že podle apoštola láska je z Boha,4 je tedy bez Boha, komu chybí láska.
     Zachovávejme, bratři, přikázání, neboť prospívají životu. Bratrství ať je hluboce zakořeněné v pokoji a vzájemná náklonnost ať ho upevňuje léčivým poutem lásky, která přikrývá množství hříchů.5 Je třeba úplně se oddat lásce, neboť ona působí tolik dobra a tak velkou odměnu. Je třeba chránit pokoj víc než všechny ctnosti, protože v pokoji je vždycky Bůh.
     Milujte pokoj a všechno se uklidní, a Boží Církev upevněná jednotou pokoje dosáhne dokonalé soudržnosti ve spojení s Kristem.

     1 Mt 5, 9
     2 Jan 14, 27
     3 1 Jan 3, 15
     4 1 Jan 4, 7
     5 srov. 1 Petr 4, 8

RESPONSORIUM

Srov. Iz 58, 7-8

O. Lámej svůj chléb hladovému a popřej pohostinství bloudícím ubožákům. * Tehdy vyrazí tvé světlo jako zora a před tebou půjde tvá spravedlnost.
V. Když vidíš nahého, oblékni ho, a neodmítej pomoc svému bližnímu. * Tehdy vyrazí tvé světlo jako zora a před tebou půjde tvá spravedlnost.

PSALMODIE

Ant. 1 Hned s úsvitem se mé oči obracejí k tobě.

Žalm 118 (119), 145-152
XIX (Kóf)

145 Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
         poslušen budu tvých přikázání!
146 Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
         budu tvé příkazy poctivě plnit. –

147 S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
         s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
148 Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
         hloubat chci o tvém rozhodnutí. –

149 Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
         uděl mi život podle své vůle!
150 Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
         vzdáleni přitom zákonu tvému. –

151 Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
         věrně platí tvá ustanovení.
152 Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
         že jsi je stanovil na všechny věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Hned s úsvitem se mé oči obracejí k tobě.

Ant. 2 Mou silou i chválou je Pán a stal se mi zachráncem.

Kantikum
Vítězná píseň po přechodu Rudým mořem
Ex 15, 1-4a. 8-13. 17-18
Ti, kdo zvítězili v boji se šelmou, zpívali píseň Mojžíše, Božího služebníka. (Srov. Zj 15, 23)

1 Zpívejme Pánu: je vznešený a slavný, *
      koně i s jezdcem smetl do moře. –

2 Mou silou i chválou je Pán; *
      a stal se mi zachráncem.
   On je můj Bůh a já ho velebím, *
      Bůh mého otce, a já ho vyvyšuji. –

3 Pán je hrdinný bojovník, †
      jeho jméno je Všemohoucí. *
4     Faraonovy vozy i jeho vojsko smetl do moře. –

8 Závan tvého hněvu navršil vody, †
      vlny se jako hráz zastavily, *
      objevila se hluboká cesta středem moře. –

9 Nepřítel řekl: Pustím se za nimi a doženu je, *
       rozdělím si kořist a ukojím svou duši,
    vytasím meč *
       a má ruka si je podrobí. –

10 Tys ale dal zavanout svému dechu a zavalilo je moře, *
       potopili se jak olovo v mohutných vodách. –

11 Kdo z mocných se ti podobá, Pane? †
       Kdo je ti podobný vznešeností a svatostí, *
       tobě, strašlivému a slavnému, který dělá divy? –

12 Vztáhl jsi pravici a zhltla je země. *
13     A milosrdně jsi vodil tento lid, který jsi zachránil.
    Provázel jsi ho svou mocí *
       až k svému svatému příbytku. –

17 Uvedl jsi jej a štípil na své hoře, *
       na pevném místě, které sis, Pane, připravil za obydlí,
    za svou svatyni, k níž jsi, Pane, položil základy. *
18     Pán kraluje na věky, vždycky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Mou silou i chválou je Pán a stal se mi zachráncem.

Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.

Žalm 116 (117)
Chvála Božího milosrdenství

Pohané oslavují Boha, že jim prokázal milosrdenství. (Řím 15, 8. 9)

1 Velebte Pána, všichni lidé, *
      slavte ho, všechny národy! –

2 Nad námi mocná jeho milost *
    a věrnost Páně na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 12, 1-2
Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: Přinášejte sami sebe v oběť živou, svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. A nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. S časným úsvitem * Bůh jí na pomoc chvátá.
R. S časným úsvitem * Bůh jí na pomoc chvátá.
V. Bůh je s ní, proto se nezhroutí nikdy.
R. Bůh jí na pomoc chvátá.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. S časným úsvitem * Bůh jí na pomoc chvátá.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Nebeské království je podobné obchodníku, který hledá vzácné perly. Když najde jednu drahocennou perlu, jde, prodá všechno, co má, a koupí ji.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Nebeské království je podobné obchodníku, který hledá vzácné perly. Když najde jednu drahocennou perlu, jde, prodá všechno, co má, a koupí ji.

PROSBY
Spolu se svatými ženami oslavujme našeho Spasitele a volejme:
     PŘIJĎ, PANE JEŽÍŠI.

Pane Ježíši, tys odpustil hříšnici, když dávala najevo, že chce z lásky k tobě změnit svůj život,
odpusť i nám všechny naše hříchy.
Během tvého veřejného působení doprovázely tě zbožné ženy a staraly se o tebe ze svého majetku,
nauč nás poznávat tě v našich bližních, kteří potřebují pomoc.
Když jsi přijal pozvání do domu Marie a Marty, jedna usedla u tvých nohou, aby ti naslouchala, a druhá tě obsluhovala,
otevři naše srdce, abychom rádi slyšeli tvé slovo a s láskou ti sloužili.
Tys poslal ženy, které tě potkaly po tvém vzkříšení, aby zprávou o tom potěšily tvé učedníky,
naplň i nás vnitřní radostí, abychom vydávali svědectví o tvém vítězství nad smrtí.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, ty jsi původce pokoje a miluješ projevy dobročinné lásky, tys ozdobil svatou Alžbětu podivuhodnou schopností usmiřovat znesvářené; na její přímluvu dej i nám, ať všude šíříme tvůj pokoj, abychom vytvářeli rodinu Božích dětí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie