[ nová verze ]
21. květen 2026, Čtvrtek
3. týden žaltáře
Doba velikonoční, 7. týden
Výročí posvěcení katedrály sv. Petra a Pavla (pro brněnskou diecézi), svátek
Sv. Kryštofa Magallanese, kněze a druhů, mučedníků, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Hyacinta Marie Cormiera, kněze, památka
Pro OP: Bl. Kolumby z Rieti, panny, řeholnice, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 21. květen 2026
Pro OP: Bl. Hyacinta Marie Cormiera, kněze, památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Narodil se 8. prosince 1832 v Orleansu. Studoval na biskupském gymnáziu a později v kněžském semináři. 17. května 1856 přijal
kněžské svěcení a 29. června 1856 vstoupil do řádu. 23. května 1859 složil v Římě sliby do rukou magistra řádu Jandela.
Prakticky po celý svůj řeholní život zastával úřad představeného. Byl sekretářem P. Jandela, novicmistrem mezinárodního
noviciátu, prvním provinciálem obnovené toulouské provincie a převorem v několika klášterech. Od roku 1891 byl sociem
magistra řádu Frühwirtha a v roce 1904 byl zvolen magistrem řádu. 14. září 1905 obnovil Českou provincii a v roce 1909 otevřel
kolej Angelicum. Zasloužil se o zorganizování řady ženských dominikánských kongregací, byl iniciátorem obnovy kláštera
mnišek v Prouille. V roce 1916 odstoupil z úřadu magistra řádu a zemřel 17. prosince 1916 v klášteře sv. Klementa v Římě.
Beatifikoval jej 20. listopadu 1994 sv. Jan Pavel II. Jeho tělo je uloženo v kostele v Angelicu.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Vznešený pastýř, otec prozíravý,
jehož významný triumf všichni slaví,
nesmírně šťasten trůní nad hvězdami
za své vyznání.
Byl chvalně známým učitelem, vůdcem,
dal svatým žitím příklad lidstvu všemu
v úsilí vždy se líbit čistým srdcem
jen Bohu svému.
Proto jej snažně všichni prosme nyní,
ať laskavě z nás smyje všechny viny,
ať otevře nám svými přímluvami
nadhvězdné brány.
Buď Bohu čest, moc, na výsostech sláva,
ať věčně se mu úcta s díky vzdává,
že stále řídí vesmír nedozírný
zákony svými. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu. Aleluja.
Žalm 88 (89), 39-53
Nářek nad zkázou Davidova domu
Vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka. (Lk 1, 69)
IV
39 Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
znelíbil si svého pomazaného.
40 Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
jeho korunu jsi svrhl do prachu.
41 Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
jeho opevnění změnil v sutiny.
42 Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
on sám nyní zůstal pro smích sousedům. –
43 Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.
44 Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
v boji jsi mu nedal obstát vítězně.
45 Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.
46 Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
jeho samého jsi hanbou zahrnul.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu. Aleluja.
Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda. Aleluja.
V
47 Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?
48 Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?
49 Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
kdo by se vymkl z dosahu podsvětí? –
50 Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?
51 Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
že mám v hrudi nést posměch národů všech,
52 snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *
53 Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda. Aleluja.
Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty. Aleluja.
Žalm 89 (90)
Milost Páně budiž s námi
U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)
1 Pane, tys byl naše útočiště, *
z pokolení do pokolení.
2 Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
3 Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
„Děti lidské, navraťte se zpět!“
4 Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
nežli jeden den, co včera minul, *
nežli jedna hlídka za noci! –
5 Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
jsou jak tráva, která dorůstá:
6 s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
a již večer uvadá a schne. –
7 A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
rozhorlením tvým jsme zděšeni.
8 Ty máš naše viny před očima, *
skryté hříchy zjevně před sebou. –
9 Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
naše léta odvanou jak vzdech.
10 Náš věk čítá sedmdesát roků, *
osmdesát v dobrém případě,
vesměs plných těžkostí a trampot, *
přeletí a odvanem i my.
11 Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
kdo se strachuje tvé nevole?
12 Naše dny nás nauč správně čítat, *
ať konečně srdcem zmoudříme! –
13 Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
služebníkům svým buď milostiv!
14 Syť nás od rána svým slitováním, *
ať nám život projde v radosti!
15 Potěš nás již za všechny dny strastí, *
za léta, kdy znali jsme jen zlé. –
16 Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
jejich dětem všechnu slávu svou!
17 Milost Pána, Boha budiž s námi, †
žehnej hojně práci našich rukou, *
práci našich rukou dopřej zdar!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty. Aleluja.
V.
Bůh, který vzkřísil Pána, aleluja.
O.
Vzkřísí svou mocí také nás, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Jana
5, 13-21
Modlitba za hříšníky
Milovaní, 13tohle vám píšu, abyste si byli vědomi, že máte věčný život, protože věříte ve jméno Syna Božího.
14V tom je ta naše radostná důvěra v Boha, že nás vyslyší, když ho prosíme o něco, co je shodné s jeho vůlí.
15A jestliže víme, že nás vyslyší ve všem, oč ho prosíme, víme také, že dostaneme to, oč jsme ho žádali.
16Uvidí-li kdo, že jeho bratr se dopustí hříchu, který nevede k smrti, ať se za něho modlí, a Bůh mu dá
život – těm totiž, kteří nehřeší k smrti; je i takový hřích, který vede až k smrti, ale neříkám, aby se za takového hříšníka někdo modlil.
17Každá špatnost je hřích, ale ne každý hřích vede až k smrti.
18Víme, že žádný, kdo se narodil z Boha, nežije ve hříchu, neboť Syn Boží ho chrání a zlý duch na něho nevloží ruku.
19Víme, že jsme z Boha, ale celý svět má v moci zlý duch. 20Víme
také, že Boží Syn přišel a dal nám rozum, abychom poznávali pravého Boha. My jsme v tom pravém Bohu skrze jeho Syna Ježíše Krista. On je pravý Bůh a věčný Život.
21Děti, chraňte se model!
RESPONSORIUM
1 Jan 5, 20; Jan 1,18
O.
Víme, že Boží Syn přišel *
a dal nám rozum, abychom poznávali pravého Boha, aleluja.
V.
Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Syn, který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu. *
A dal nám rozum, abychom poznávali pravého Boha, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu blahoslaveného Hyacinta Marie Cormiera celému řádu bratří Kazatelů ze dne 29. června 1904 po jeho zvolení magistrem Řádu
(Acta Capituli Generalis OP 1904, str. IX–XV)
Všechno, co je naše, obnovit v Pánu
Vybídnuti a posíleni jakýmsi vnitřním popudem víry, jak doufáme, jsme přijali hlasy otců kapitulářů, zastupujících celý řád, jako projev vůle samotného
zakladatele svatého Dominika. Vždyť od mládí jsme pokládali za věc posvátnou a nanejvýš milou mu synovsky sloužit. Přijali jsme proto nám svěřené
poslání a vzali jsme na svá bedra toto břemeno ve jménu Páně. Povzbuzovala nás naděje, že si svou poslušností vyprosíme od Pána mimořádnou učenlivost
našich bratří, abychom je mohli vést s radostí, a ne se vzdycháním1 po cestách našeho povolání.
Abychom mohli šťastně konat toto krásné, ale zároveň tak obtížné dílo, ať nám pomáhá v naší slabosti Duch Svatý, především Duch rady, síly
a zbožnosti. Snažně o to prosíme.
Máme na mysli, že si Pius X. na začátku svého pontifikátu předsevzal obnovit všechno v Kristu.2 I my máme k tomu stejné důvody, a proto ani nám
neleží na srdci nic více, než obnovit všechno, co je naše, v Dominiku,* aby tak i nás, jako našeho svatého patriarchu, ovládal duch modlitby, kajícnosti,
pokory, chudoby, poslušnosti, milosrdenství k bližním i horlivosti pro obhajobu víry a abychom tohoto ducha šířili.
Toto dědictví chceme opatrovat, z této hřivny chceme těžit. Proto po právu a po zásluze budeme ze srdce děkovat a se žalmistou zpívat: Hle, jak je
dobré a jak útěšné, bratří když pobývají pospolu!3** Buďme pospolu neboli zajedno: neřiďme se totiž radami svého vlastního smýšlení nebo vlastního
prospěchu, nýbrž radami Boha, jenž se nad námi smiloval.
Buďme zajedno s naším Pánem Ježíšem Kristem, od něhož řeholní svatost pochází a on ji vede k dokonalosti,4 který nám ve svých svatých ranách
otevřel hojné prameny řeholního ducha a chce, abychom byli spolu s ním ponořeni do jeho smrti,5 a to smrti na kříži.6
Buďme zajedno s neposkvrněnou Kristovou snoubenkou, se svatou matkou Církví, která nám udělila tolik milostí a výsad, abychom pod jejím vedením
ochotně vynaložili všechno, ano i sebe sama vyčerpali7 při hlásání tajemství víry po celém světě a při šíření dobrodiní Kristova vykupitelského díla.
Buďme zajedno se svatým otcem Dominikem. Nikdy nepřestávejme studovat, číst a i v těch nejmenších věcech napodobovat jeho skvělé ctnosti
a znamenité příklady.
Buďme zajedno mezi sebou. Ať naši jednotu neporuší, ale spíš posílí rozdílnost národnostní a jazyková. Právě tato rozmanitost ať je její podivuhodnou
ozdobou.
Stále živým kořenem tohoto duchovního bratrství bude vždy sám svatý patriarcha, jehož jsme nezaslouženě potomky. Vzácným důsledkem toho bude
souhlas myslí, shoda mravů, líbezné klášterní společenství a plný soulad sil a talentů v apoštolské práci.
Jistě nám bude dobré a útěšné nejen přebývat pospolu, ale i společně se modlit, společně konat svaté vigilie, společně bojovat, společně trpět protivenství,
a nakonec i společně umírat, když nás budou hojně posilovat modlitby bratří a jejich přítomnost. V oné poslední hodině budeme jasně vidět ve světle
věčnosti, jak skvělé je naše povolání, a budeme neustále volat: Bohu díky za jeho nevýslovný dar!8
1 Žid 13, 17
2 srov. Ef 1, 10
* Ve dvou výzvách „obnovit všechno v Kristu“ a „obnovit všechno v Dominiku“ je v latině slovní hříčka: „instaurare omnia in Domino“ a „instaurare omnia in
Dominico“
3 Žl 132 (133), 1
** Latinský výraz „in unum“, použitý v textu žalmu, znamená jak „pospolu“, tak „zajedno“
4 Žid 12, 2
5 Řím 6, 4
6 Flp 2, 8
7 srov. 2 Kor 12, 15
8 2 Kor 9, 15
RESPONSORIUM
Řím 12, 5; Ef 4, 7; Žl 131 (132), 1
O.
I když je nás mnoho, jsme jedním tělem v Kristu. *
Ale každému z nás byly uděleny duchovní dary v takové míře, v jaké je chtěl Kristus dát. Aleluja.
V.
Hle, jak je dobré a jak útěšné, bratři když pobývají pospolu. *
I když je nás mnoho, jsme jedním tělem v Kristu. Aleluja.
PSALMODIE
Ant. 1 Jako v tanci se budeme radovat, všechny prameny mé spásy jsou v tobě, Boží město, aleluja.
Žalm 86 (87)
Boží město, matka všech národů
Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a je to naše matka. (Gal 4, 26)
1 Miluje Pán, co založil na svaté hoře: *
2 siónské brány nad všechna jákobská sídla. –
3 Ty město Boží, sám praví na tvoji slávu: *
4 „Rahab i Bábel přičítám k těm, co mě znají!
Hle, Filišťané, Tyrští i Etiopané, *
ti všichni v něm jsou narozeni.
5 Vpravdě však Sión každý nazývá: Matko!“ *
Protože ten si zbudoval Svrchovaný. –
8 Do svitku vpisuje Pán, když národy sčítá: *
„Ti všichni jsou v něm narozeni.“
7 Jako v tanci se radují, kdo v tobě žijí: *
„Všechny prameny mé spásy jsou v tobě.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jako v tanci se budeme radovat, všechny prameny mé spásy jsou v tobě, Boží město, aleluja.
Ant. 2 Jak pastýř svým ramenem ovečky shromažďuje a do náručí je bere, aleluja.
Kantikum
Bůh přijde jako dobrý pastýř
Iz 40, 10-17
Hle, přijdu brzy a moje odplata se mnou. (Zj 22, 12)
10 Hle, Pán, Bůh přichází s mocí, *
jeho rameno se ujalo vlády.
Hle, jeho odplata je s ním, *
a jeho dílo před ním.
11 Své stádo pase jak pastýř, *
svým ramenem ovečky shromažďuje
a do náručí je bere, *
sám nosí ty, které sají.
12 Kdo svou rukou změřil vody? *
Kdo svou dlaní zvážil nebesa?
Kdo vzal do špetky prstů tíži země? †
Kdo na váze hory zvážil, *
nebo na misku vah pahorky položil?
13 Kdo byl Pánu pomocníkem? *
Kdo mu byl rádcem a znalost mu půjčil? –
14 S kým se radil a kdo ho poučil, *
kdo mu zjevil cestu spravedlnosti?
Kdo mu dal poznání *
a ukázal mu stezku moudrosti? –
15 Hle, národy jsou před ním jako krůpěj na okovu, †
jako prach na misce vah; *
a ostrovy váží mu jak zrnečko prachu.
16 Libanon nestačí na zápal ohně, *
na oběť nestačí všechna jeho zvěř.
17 Před ním jsou všechny národy, jako by nebyly, *
jako nic jsou před ním, jak nula.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jak pastýř svým ramenem ovečky shromažďuje a do náručí je bere, aleluja.
Ant. 3 Veliký je náš Pán na Siónu, povznesený nad národy všemi, aleluja.
Žalm 98 (99)
Svatý je Pán, náš Bůh
Ty jsi nad cheruby, tys změnil náš zlý úděl, když ses stal jedním z nás. (Sv. Atanáš)
1 Pán je král: a národy se chvějí. *
Nad cheruby trůní: zem se třese.
2 Veliký je náš Pán na Siónu, *
povznesený nad národy všemi. –
3 Ať tvé velké, hrůzyplné jméno *
všichni slaví, protože je svaté!
4 Mocný je to král a přeje právu. *
Ty jsi pevně založil řád světa,
ty jsi právní řád a spravedlnost *
ustanovil v lidu Jákobově. –
5 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
Poklekněte před podnoží jeho, *
pokloňte se, protože je svatý! –
6 Mojžíš s Áronem jsou z jeho kněží, †
Samuel je z jeho vyznavačů: *
Pána vzývali a vyslyšel je.
7 Promlouval k nim z oblačného sloupu, †
naslouchali jeho přikázáním, *
zákonům, jež on jim ustanovil.
8 Vyslyšels je, Pane, ty náš Bože, †
byls jim vždycky Bohem milostivým, *
i když jejich přestupky jsi trestal. –
9 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
Klaňte se na jeho svaté hoře, *
protože je svatý Pán, náš Bůh!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Veliký je náš Pán na Siónu, povznesený nad národy všemi, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Žid 13, 7-9a
Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život,
a napodobujte jejich víru. Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i na věky. Nenechte se svést
všelijakými cizími naukami.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Nad tebou, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné. * Aleluja, aleluja.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné. * Aleluja, aleluja.
V. Ve dne ani v noci nepřestanou hlásat jméno Páně.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné. * Aleluja, aleluja.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví
skrze vás Duch vašeho Otce. Aleluja.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví
skrze vás Duch vašeho Otce. Aleluja.
PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.
Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys chtěl proslavit blahoslaveného Hyacinta Mariu Cormiera dary rady a zbožnosti a velikou horlivostí pro posvátnou nauku; dej, ať na jeho
přímluvu a podle jeho příkladu je tvá rodina vždy a všude řízena moudrými a horlivými představenými. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|