[ nová verze ]
24. květen 2025, Sobota
1. týden žaltáře
Doba velikonoční, 5. týden
Pro OP: Přenesení ostatků sv, Otce Dominika, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 24. květen 2025
Pro OP: Přenesení ostatků sv, Otce Dominika, památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Přestože František z Assisi byl kanonizován už dva roky po své smrti, od Dominikovy smrti uběhlo dvanáct let a o jeho kanonizaci
se vůbec nemluvilo. Bratři se v duchu sv. Dominika věnovali kázání a na nic jiného jim nezbýval čas. Při přestavbě klášterního
kostela v Bologni se hrob sv. Dominika ocitl mimo kostel. A tehdy papež Řehoř IX., dříve kardinál Hugolin Conti, Dominikův přítel,
vytkl bratřím nedostatek úcty k jejich zakladateli a vybídl je, aby přenesli ostatky na důstojnější místo a postarali se o kanonizaci.
K přenesení ostatků sv. Dominika došlo na počátku generální kapituly v Bologni o svatodušních svátcích roku 1233. Několik
dní nato vyslala generální kapitula k papeži skupinu bratří, aby požádala o svatořečení svého zakladatele. Papež pak 3. července
1234 zařadil Dominika mezi svaté.
Při zachování stupně slavení lze některé texty pro různé části oficia vzít ze slavnosti 8. srpna, případně je lze použít
jako vlastní texty památky přenesení ostatků (srov. IGLH č. 235).
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jménem svým i skutky Pánu jen náležíš,
lidi jak bratry své miluješ a učíš,
přijď, otče, z nebe k nám a světu připomeň
slova nesoucí spásu všem.
Jak sladká odměna je za víru pevnou,
komu jsi sloužil svou prací i modlitbou,
řekni, ke komu jsi přilnul a byl věrný
ty, jenž již v nebi přebýváš.
Řekni, že poklady Krista jsou nade vše,
co může z radostí srdce mít na světě.
Ač chudý, máš více, než jiní získají,
dobrodiní dáš ubohým.
Tvé srdce zářilo bělostnou čistotou;
ať je též ostatním k čistotě pobídkou,
kéž žijí čistě a zlu ať se vzdalují,
nebes andělům podobní.
Přesvaté Trojici chceme teď chválu vzdát;
dopřej nám milostí jejích tak užívat,
aby směl na věky každý z nás zpívat jí
s tebou chvalozpěv radosti. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Zpívejte Pánu, vzpomeňte si na divy, jež konal. Aleluja.
Žalm 104 (105)
Bůh je ve svých slibech věrný
Apoštolové národům zvěstují podivuhodné skutky, jež vykonal Bůh. (Sv. Atanáš)
I
1 Slavte Pána, ctěte jeho jméno, *
zjevte jeho díla národům.
2 Zpívejte mu, na strunách mu hrejte, *
všechny jeho divy hlásejte!
3 Honoste se jeho svatým jménem! *
Ať se radují, kdo Pána ctí! –
4 Dbejte o Pána a jeho sílu, *
stále hledejte jen jeho tvář!
5 Vzpomeňte si na divy, jež konal, *
znamení a soudy z jeho úst,
6 rode jeho sluhy Abraháma, *
děti vyvolence Jákoba! –
7 Jenom on, jen Pán je naším Bohem, *
jeho soudy přes veškerou zem.
8 On je provždy pamětliv své smlouvy, *
pro sta pokolení dal svůj slib,
9 smlouvy uzavřené s Abrahámem, *
přísahy, co Izákovi dal. –
10 Zákonem ji určil pro Jákoba, *
věčnou smlouvou pro Izraele.
11 Řekl: "Dám ti kananejskou zemi *
za určený úděl dědičný.“
12 Že jich počtem bylo dosud málo, *
maloučko a hosty byli tam,
13 od národa k národu se táhli, *
z jedné říše mezi jiný lid,
14 nedovolil nikomu je tisknout, *
mnohé krále ztrestal kvůli nim:
15 „Nedotknete se mých pomazaných, *
neublížíte mým prorokům!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Zpívejte Pánu, vzpomeňte si na divy, jež konal. Aleluja.
Ant. 2 Pán neopustil spravedlivého, když byl prodán, a vysvobodil ho z rukou hříšníků. Aleluja.
II
16 Když na zem svolal hladomor, *
odňal jí všechen živný chléb,
17 jednoho poslal před nimi: *
Josef byl prodán v otroctví.
18 Nohy mu pouty svázali, *
sevřeli hrdlo do želez,
19 až jeho slovo splněno *
a výrok Páně potvrzen. –
20 Tu králi vnukl pustit jej: *
pán národů mu volnost dal.
21 K řízení svěřil mu svůj dům *
a do správy svůj majetek.
22 Dle svého měl vést knížata *
a rádce učit moudrosti.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán neopustil spravedlivého, když byl prodán, a vysvobodil ho z rukou hříšníků. Aleluja.
Ant. 3 Pán měl v paměti svůj svatý slib a vyvedl svůj národ v radosti. Aleluja.
III
23 I přišel do Egypta Izrael, *
byl Jákob hostem v zemi Chámově.
24 A v ní Pán mocně rozmnožil svůj lid, *
až ten byl silnější než domácí.
25 V těch vzbudil proti svému lidu zášť, *
zákeřnost proti služebníkům svým.
26 Pak poslal svého sluhu Mojžíše *
a Árona, jejž sám si vyvolil.
27 Činili jeho divy v Egyptě, *
znamení mocná v zemi Chámově! –
28 Sám seslal temnoty a byla tma, *
oni však jeho slov dbát nechtěli.
29 Proměnil tedy jejich vody v krev *
a ryby v nich jim nechal pohynout.
30 Celá zem hemžila se žábami, *
až do královských komnat nalezly.
31 Přikázal – přiletěly roje much, *
přeplněn komáry byl každý kout.
32 Namísto deště seslal příval krup, *
po celé zemi blesky planuly.
33 Vinice, fíkovníky potloukl, *
zporážel stromy v jejich krajinách. –
34 Přikázal – vpadly mraky kobylek *
a nespočetné spousty sarančí.
35 Zničily v zemi všechno zelené, *
zničily vše, co pole zrodila.
36 Zahubil jim vše prvorozené, *
prvotiny všech jejich plodných sil. –
37 Se zlatem, stříbrem lid svůj vyvedl, *
a v jejich kmenech nikdo nestonal.
38 Egypt byl jejich odchodu jen rád, *
neboť mu byli leda pro postrach.
39 I zaclonil je hustým oblakem *
a plamenem jim svítil za noci. –
40 Žebrali na něm – dal jim křepelky, *
nebeským chlebem sytil lačnící.
41 Rozrazil skálu – voda vytryskla *
a proudem rozlila se do pouště.
42 Neboť měl v paměti svůj svatý slib, *
jak ho dal kdysi Abrahámovi. –
43 Vyvedl národ, jenž se radoval, *
své vyvolené, kteří jásali.
44 A daroval jim kraje pohanů, *
majetku národů se zmocnili,
45 aby pak žili v jeho zákoně, *
zachovávali jeho příkazy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán měl v paměti svůj svatý slib a vyvedl svůj národ v radosti. Aleluja.
V.
Bůh nás znovu zrodil, takže máme živou naději, aleluja.
O.
Zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
22, 10-21
Veliká naděje
10Anděl mi řekl: „Nezapečeťuj prorocká slova této knihy, protože čas je blízko, kdy se splní.
11Kdo křivdí, ať křivdí dál, kdo je poskvrněný, ať se poskvrňuje dál, kdo
je spravedlivý, ať žije spravedlivě dál a svatý ať se posvěcuje dál!
12Hle, přijdu brzy a moje odplata se mnou, abych odměnil každého podle jeho činů.
13Já jsem alfa i omega, první i poslední, začátek i konec. 14Blaze
těm, kdo si vypírají šaty; budou mít právo na strom života a branami vstoupí do města. 15Venku zůstanou psi, čarodějníci,
smilníci, vrazi, modláři a každý, kdo má zálibu v páchání lži.
16Já, Ježíš, poslal jsem svého anděla, aby vám svědčil o tom, co se týká církevních obcí. Já jsem výhonek z Davidova
kořene a Davidův potomek, zářivá jitřní hvězda.“
17Duch i nevěsta volají: „Přijď!“ Kdo to slyší, ať také zvolá: „Přijď!“ A kdo žízní, ať přijde: kdo touží po živé
vodě, ať si ji vezme zadarmo.
18Já dosvědčuji každému, kdo slyší prorocká slova této knihy: Kdo by k nim něco přidal, tomu přidá Bůh těch ran,
o kterých se píše v této knize. 19A kdo by ze slov této prorocké knihy něco ubral, tomu ubere Bůh podíl na stromě
života a na svatém městě, o kterých se píše v této knize.
20Ten, kdo to dosvědčuje, říká: „Ano, přijdu brzy!“ Amen, přijď, Pane Ježíši!
21Milost Pána Ježíše buď se všemi!
RESPONSORIUM
Zj 22, 16b. 17ab. 20; Iz 55, 1a. 3a
O.
Já jsem výhonek z Davidova kořene a Davidův potomek, zářivá jitřní hvězda. Duch i nevěsta volají: Přijď! *
A kdo to slyší, ať řekne: Přijď! Amen. Pane Ježíši, přijď, aleluja.
V.
Vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě; nakloňte ucho své a pojďte ke mně! *
A kdo to slyší, ať řekne: Přijď! Amen. Pane Ježíši, přijď, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu blahoslaveného Jordána Saského
(Monumenta Ordinis Praedicatorum Historica V, pp. 1-6)
O přenesení svatého Otce Dominika dne 24. května 1233
[V milovaném Božím Synu milým bratřím řádu Kazatelského, bratr Jordán, pokorný magistr a služebník
téhož řádu, pozdrav a ustavičnou radost.]
Boží dobrota ve své nevyzpytatelné moudrosti dost často odkládá nějaké dobro, ne aby ho odňala, ale aby se odstupem doby ještě rozhojnilo v příhodný
čas. Buď tedy, že se Bůh lépe stará o svou Církev, nebo že různí lidé různě smýšleli: někteří šli nerozvážně cestou prostoty a tvrdili, že stačí, když
je nesmrtelná památka služebníka nejvyššího Pána, zakladatele řádu zvaného Kazatelského, svatého Dominika, známa Bohu, a že není třeba se starat,
zda vejde také ve známost lidem.
Jiní smýšleli jinak, ale z malomyslnosti jim neodporovali. Tak se stalo, že sláva blaženého otce Dominika
zůstala utajena bez jakéhokoli projevování úcty skoro dvanáct let. Neboť poklad ležel ukrytý a bez užitku. Dominikova moc častěji vycházela najevo,
ale nedbalost synů ji tlumila.
Nastává tedy slavný den, kdy se má slavit přenesení výborného Učitele! Je přítomen i ctihodný arcibiskup ravennský a množství biskupů a prelátů.
Je přítomno nesčíslné množství zbožných lidí z různých zemí. Jsou přítomny i čety Boloňanů ozbrojené proto, aby jim nebyla odňata záštita přesvatého těla.
Stojí tu úzkostní bratři, jsou pobledlí a bojácně se modlí. Tam, kde není důvod k strachu, se třesou, aby tělo svatého Dominika, které bylo tak dlouho
uloženo na obyčejném místě a vystaveno dešťům a horku, jako tělo jiného člověka, který je počítán mezi mrtvé, nehemžilo se červy a neovanulo čich
přítomných hrozným zápachem, a tak aby úcta k tak velikému muži nepohasla. Přistoupí zbožní biskupové, přistoupí i jiní, vybavení řemeslnickým
nářadím, je odstraněn kámen, maltou pevně spojený s náhrobkem. Ze země byla vykopána dřevěná rakev, tak jak pochoval posvátné tělo ctihodný papež
Řehoř, tehdy ostijský biskup. V ní se ukazuje zcela maličká trhlina.
Když byl odstraněn kámen, začne se linout z trhliny jakási neobyčejná vůně. Kolem stojící jsou ohromeni a diví se, co to je. Přítomní užasnou a v úžasu
padnou polekáni k zemi. Nato vypukne líbezný pláč smíšený s radostí, v duši vyvstanou a podivně spolu zápasí bázeň i naděje, když pociťují podivnou
příjemnou vůni. I my jsme cítili sladkost této vůně, a co jsme viděli a cítili, o tom svědčíme. Vždyť i když
jsme úmyslně dlouho stáli u těla Dominikova, nikdy jsme se nemohli nasytit takové lahodnosti. Jestliže se ruka nebo pás nebo jiná věc dotkla těla, dlouho
na nich ta vůně zůstávala.
Tělo bylo odneseno do mramorového náhrobku, aby tam bylo uloženo s vlastními aromaty. Svaté tělo vydechovalo neobyčejnou vůni a tím všem jasně
ukazovalo, že je zde líbezná vůně Kristova.
Arcibiskup slouží mši svatou, a protože je třetí den svatodušní, zaintonuje chór ve vstupu Accípite iucunditátem glóriæ vestræ, grátias agéntes Deo,
qui vos ad cæléstia regna vocávit. (Rozveselte se nad svou slávou, děkujte Bohu, že vás povolal do nebeského království). Při tomto hlasu z nebe se
bratři rozveselili. Zazní trubky, lidé zdvihají nesčetné množství svíček. Konají se také slavné průvody. Všude se ozývá: Buď veleben Ježíš Kristus.
[Toto se událo v městě Bologni dne 24. května roku milosti dvanáctistého třicátého třetího, kdy
vládl na římském stolci Řehoř IX. a v římské říši Bedřich II., ke cti našeho Pána Ježíše Krista a jeho
nejvěrnějšího služebníka blaženého Dominika.]
RESPONSORIUM
O spem miram
O.
Blahý příslib, jímž jsi těšil
sbor plačících před smrtí svou,
když jsi bratřím tehdy slíbil,
že pomůžeš jim v dobu zlou! *
Vyplň, Otče, co jsi slíbil,
a pomáhej nám přímluvou. Aleluja.
V.
Ty jsi tolik divů činil
již nad nemocí tělesnou,
k nám se s lékem Krista přichyl
a uzdrav duši nemocnou. *
Vyplň, Otče, co jsi slíbil,
a pomáhej nám přímluvou. Aleluja.
PSALMODIE
Ant. 1 Ve svém milosrdenství uděl mi život, Pane, aleluja.
Žalm 118 (119), 145-152
XIX (Kóf)
145 Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
poslušen budu tvých přikázání!
146 Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
budu tvé příkazy poctivě plnit. –
147 S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
148 Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
hloubat chci o tvém rozhodnutí. –
149 Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
uděl mi život podle své vůle!
150 Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
vzdáleni přitom zákonu tvému. –
151 Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
věrně platí tvá ustanovení.
152 Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
že jsi je stanovil na všechny věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ve svém milosrdenství uděl mi život, Pane, aleluja.
Ant. 2 Ti, kdo zvítězili, zpívali píseň Mojžíše, Božího služebníka, a píseň Beránkovu, aleluja.
Kantikum
Vítězná píseň po přechodu Rudým mořem
Ex 15, 1-4a. 8-13. 17-18
Ti, kdo zvítězili v boji se šelmou, zpívali píseň Mojžíše, Božího služebníka. (Srov. Zj 15, 23)
1 Zpívejme Pánu: je vznešený a slavný, *
koně i s jezdcem smetl do moře. –
2 Mou silou i chválou je Pán; *
a stal se mi zachráncem.
On je můj Bůh a já ho velebím, *
Bůh mého otce, a já ho vyvyšuji. –
3 Pán je hrdinný bojovník, †
jeho jméno je Všemohoucí. *
4 Faraonovy vozy i jeho vojsko smetl do moře. –
8 Závan tvého hněvu navršil vody, †
vlny se jako hráz zastavily, *
objevila se hluboká cesta středem moře. –
9 Nepřítel řekl: Pustím se za nimi a doženu je, *
rozdělím si kořist a ukojím svou duši,
vytasím meč *
a má ruka si je podrobí. –
10 Tys ale dal zavanout svému dechu a zavalilo je moře, *
potopili se jak olovo v mohutných vodách. –
11 Kdo z mocných se ti podobá, Pane? †
Kdo je ti podobný vznešeností a svatostí, *
tobě, strašlivému a slavnému, který dělá divy? –
12 Vztáhl jsi pravici a zhltla je země. *
13 A milosrdně jsi vodil tento lid, který jsi zachránil.
Provázel jsi ho svou mocí *
až k svému svatému příbytku. –
17 Uvedl jsi jej a štípil na své hoře, *
na pevném místě, které sis, Pane, připravil za obydlí,
za svou svatyni, k níž jsi, Pane, položil základy. *
18 Pán kraluje na věky, vždycky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ti, kdo zvítězili, zpívali píseň Mojžíše, Božího služebníka, a píseň Beránkovu, aleluja.
Ant. 3 Nad námi mocná jeho milost, aleluja.
Žalm 116 (117)
Chvála Božího milosrdenství
Pohané oslavují Boha, že jim prokázal milosrdenství. (Řím 15, 8. 9)
1 Velebte Pána, všichni lidé, *
slavte ho, všechny národy! –
2 Nad námi mocná jeho milost *
a věrnost Páně na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Nad námi mocná jeho milost, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Ef 3, 8-9
Ačkoli já jsem méně než nejnepatrnější ze všech křesťanů, byla mi dána tato milost: zvěstovat pohanům
nevystižitelné Kristovo bohatství a jasně ukázat všem, jak se uskutečňuje ono tajemné rozhodnutí. Od věků bylo skryté v Bohu.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Povězte pohanům o slávě Páně. * Aleluja, aleluja.
R. Povězte pohanům o slávě Páně. * Aleluja, aleluja.
V. A všem národům o jeho divech.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Povězte pohanům o slávě Páně. * Aleluja, aleluja.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Jak milý je příchod toho, kdo zvěstuje pokoj
a oznamuje spásu, který praví Siónu: Bůh tvůj kraluje. Aleluja.
Nebo:
Vykupitel tvorů všech vznešený, aby lidstvo dosáhlo spasení, Dominika poslal k nám na zemi. Aleluja.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Jak milý je příchod toho, kdo zvěstuje pokoj
a oznamuje spásu, který praví Siónu: Bůh tvůj kraluje. Aleluja.
Nebo:
Vykupitel tvorů všech vznešený, aby lidstvo dosáhlo spasení, Dominika poslal k nám na zemi. Aleluja.
PROSBY
Za tohoto radostného svítání chvalme Pána, který chce, aby všichni lidé byli spaseni a došli k poznání pravdy:
CHVÁLA TOBĚ, PANE, DÁRCE SPÁSY!
Buď veleben, Pane, že jsi dal svého služebníka Dominika své Církvi, aby jí sloužil, a mnoha bratřím, aby je vedl:
— dej, ať pod jeho vedením děláme stálé pokroky s radostí a důvěrou v tvé milosrdenství.
Svatý Dominik zářil před očima všech svými ctnostmi, žárem lásky a horlivostí v hlásání evangelia,
— děkujeme ti, Pane, že nás voláš k jeho následování.
Během času jsi shromáždil zástupy bratří a sester, aby šli za ním,
— chválíme tě, Pane, za všechny, kteří slíbili slovem i životem naplňovat tvé přikázání lásky.
Chtěl jsi, aby se mnoho laiků i řeholníků a řeholnic hlásilo k dominikánské rodině,
— kéž jejich úsilí poznávat tě a oslavovat jako svého Mistra přispívá ke tvé slávě.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys milostivě osvítil svou Církev zásluhami a učením našeho Otce svatého Dominika. Uděl, ať jí na jeho přímluvu nechybí
pomoc v záležitostech časných, a neustále ať roste v hodnotách duchovních. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|