| [ nová verze ] 
 
 21. září 2024, Sobota
 4. týden žaltáře
 Sv. Matouše, apoštola a evangelisty, svátek invitatorium
 modlitba se čtením
 ranní chvály  - komb.
 tercie  - dopl.
 sexta  - dopl.
 nona  - dopl.
 první večerní chvály
 kompletář po prvních chválách
 vigilie
 
nepoužívat společné texty
 vygenerování modliteb
 
 uspořádání liturgie hodin
 modlitby za zemřelé
 posvěcení chrámu
 
 latinská verze
 
 nahlásit chybu
 | Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 21. září 2024RANNÍ CHVÁLY S ČETBOUSv. Matouše, apoštola a evangelisty, svátek
Když ho Ježíš povolal mezi své učedníky, byl v Kafarnau (Mt 9, 9) výběrčím poplatků, pravděpodobně
městských, nebo daní a cla ve službách Heroda Antipy. Markovo a Lukášovo evangelium uvádějí při této příležitosti
jeho druhé jméno Levi, a Marek dodává, že to byl syn Alfeův (Mk 2, 14; Lk 5, 27). Je také ve všech seznamech
apoštolů (Mt 10, 3; Mk 3, 18; Lk 6, 15; Sk 1, 3). Dále se o něm biblické texty nezmiňují. Po seslání Ducha Svatého
působil nejprve mezi Židy v Palestině a napsal pro ně aramejsky evangelium; jeho dnešní řecký text je pozdějším překladem.
Kam odešel hlásat evangelium potom, nelze s jistotou tvrdit; starokřesťanská tradice se zmiňuje o Etiopii, Persii
a Pontu u Černého moře. Východní i západní křesťané ho uctívají jako mučedníka. V 11. století mu byl v Salernu (v jižní Itálii)
postaven kostel, v němž jsou dnes uloženy jeho ostatky.
 
 V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
 Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, 
jako byla na počátku i nyní i vždycky
 a na věky věků. Amen. Aleluja.
 HYMNUS
 Ať jasná sláva, která tě 
teď zdobí, Levi blažený,
 je k chvále Boží dobrotě
 a nám zas pro odpuštění.
 Tys na celnici sedával 
nad haldou peněz v úzkosti,
 Matouši, až ti ukázal
 Pán přichystané bohatství.
 Tu Ohněm v srdci zanícen 
poslechneš a jdeš za Mistrem,
 až on tě slovy sladkými
 velmožem nebes učiní.
 Ty shrneš slova života 
a s činy, jež Pán vykonal,
 bys ve své knížce ze zlata
 nebeský pokrm světu dal.
 Do světa hlásat Krista jdeš 
a vyznáš krví svou jej též,
 čímž o své lásce nejčistší
 mu podáš doklad nejvyšší.
 Tys apoštol i mučedník,
evangelisto vznešený,
 učiň, ať Kristu i náš dík
 s chválami tvými věčně zní. Amen.
 
 ŽALMY
 Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.
 
Žalm 18 (19), 2-7 Celá příroda chválí Boha, svého Stvořitele
 Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)
 2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
obloha hlásá díla jeho rukou, *
 3    den dni to říká, noc to šeptá noci. –
 4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
hovoří takto hlasem nepostižným.
 5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
 zní mluva nebes na sám konec světa, *
 až tam, kde slunci vybudoval stan. –
 6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
těší se jako běžec před závodem.
 7 Vychází od jednoho konce nebes †
 a běží zas až na opačný konec, *
 před jeho žárem nic se neschová.
 Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
 a na věky věků. Amen.
 Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.
 Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.
 
Žalm 63 (64) Modlitba o pomoc proti nepřátelům
 V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)
 2 Uslyš, Bože, moje naříkání, *
před hrůzami nepřátel mě zachraň!
 3 Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
 dorážením těch, kdo pášou křivdy! –
 4 Jazyky si brousí jako meče, *
zlými slovy střílejí jak šípy,
 5 ze zálohy stihnou nevinného, *
 zasáhnou ho náhle, neviděni.
 6 Odhodlaně kují zhoubné plány, †
 kopou jámy, tajně kladou léčky, *
 říkají si: „Kdo nás může vidět,
 7 kdo prohlédne utajený záměr?" †
 Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
 do hlubiny člověkova srdce. –
 8 Bůh je věru stihne svými šípy, *
rány zasáhnou je znenadání.
 9 Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
 každý nad nimi jen kývne hlavou.
 10 Všichni lidé zachvějí se bázní, †
 budou mluvit o zásahu Páně, *
 neboť rozpoznají jeho dílo. –
 11 Spravedlivý raduje se z Pána, †
utíká se k němu, jím se chlubí *
 každý, kdo je upřímného srdce.
 Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
 a na věky věků. Amen.
 Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.
 Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.
 
Žalm 96 (97) Sláva Božího soudu
 Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)
 1 Pán je král! Ty celá země jásej, *
radujte se, četné ostrovy!
 2 Mrak a temnota jej zahalují, *
 řád a právo drží jeho trůn.
 3 Plamen ohně postupuje před ním, *
 nepřátele vůkol spaluje.
 4 Jeho blesky ozařují obzor, *
 země při tom pohledu se chví.
 5 Hory jako z vosku roztávají *
 před Pánem, jenž vládne nad zemí.
 6 Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
 jeho slávu vidí národy. –
 7 Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
bůžky marnými se honosí! *
 Všichni bohové se před ním koří.
 8 Uslyšel to Sión, raduje se, †
 všechna judská města plesají *
 nad výroky tvého soudu, Pane!
 9 Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
 všechna božstva předčíš na výsost. –
 10 Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
životy svých věrných ochrání, *
 vyprostí je z rukou bezbožníků.
 11 Světlo svítí lidem spravedlivým, *
 radost lidem srdce čistého.
 12 Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
 jeho svaté jméno velebte!
 Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
 a na věky věků. Amen.
 Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.
 
V.
Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
R.
Abyste dobře poznali Boží vůli.
 PRVNÍ ČTENÍ
 
Z listu svatého apoštola Pavla Efesanům
 4, 1-16 
 Duchovní dary pro budování jednoty Církve     
Bratři: 1Povzbuzuji vás já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali, 
2buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v lásce 
3a horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje.
4Jen jedno je ono tajemné tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni.
Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. 5Jeden Bůh a otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.
7Ale každému z nás byly uděleny duchovní dary v takové míře, v jaké je chtěl Kristus dát. 
8Proto se praví: Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. 
9Když však vystoupil, znamená to, že musel předtím sestoupit dolů, 
na zem. 10Stejná osoba je ten, kdo sestoupil, i ten, kdo vystoupil až úplně nad nebesa, aby všechno naplnil.
 11Tak určil jedny za apoštoly, jiné za kazatele mluvící pod vlivem vnuknutí, jiné za misionáře, jiné pak za pastýře a učitele,
12aby připravili křesťany k úkolům, které mají plnit, aby Kristovo tělo dělalo pokroky, 
13dokud nedojdeme všichni k jednotě ve víře a v poznání Božího Syna, k mužné zralosti, 
k onomu věku, kdy se na nás uskuteční Kristova plnost. 14Pak už nebudeme jako malé děti,
nenecháme se zmítat a strhovat větrem kdejakého učení, v kterém lidská chytrost a prohnanost podvádí a klame. 
15Ale spíše žijme podle pravdy a v lásce, a tak porosteme po všech stránkách v něho, v Krista, 
který je naše hlava. 16Z něho celé tělo, tvořící
pevnou jednotu, dostává přes jednotlivé klouby výživu, odměřenou každé části zvlášť podle práce, kterou koná. Tak tedy ono tělo
roste a dělá pokroky v lásce.
 RESPONSORIUM
  2 Petr 1, 21; Př. 2, 6 O.
Proroctví nebylo nikdy proneseno z lidské vůle; *
lidé oznamovali Boží výroky proto, že je k tomu přiměl Duch Svatý.
 V.
Hospodin dává moudrost, z jeho úst vychází poznání a pravda.
 *
Lidé oznamovali Boží výroky proto, že je k tomu přiměl Duch Svatý.
 
 DRUHÉ ČTENÍ
 
Z homilií svatého kněze Bedy Ctihodného
 (Hom. 21: CCL 122, 149-151) 
 Ježíšův pohled znamenal smilování a vyvolení     
Ježíš uviděl v celnici sedět člověka, který se jmenoval Matouš, a řekl mu: Pojď za mnou!1 Spíše než tělesnýma očima se na něj podíval
vnitřním pohledem svého smilování. Uviděl celníka, a protože Ježíšův pohled znamenal smilování a vyvolení, řekl mu: Pojď za mnou!
To znamenalo: Staň se mým následovníkem. Když ho vyzval, aby šel za ním, neměl na mysli chůzi, ale spíše způsob života. Neboť kdo tvrdí,
že zůstává v Kristu, má se i sám chovat tak, jak se choval on.2
Matouš vstal a šel za ním.3 Není divu, že celník na první Pánovo zavolání poslechl příkaz, už nestál o pozemský zisk, o nějž mu
doposud šlo, pohrdl majetkem a přidal se k těm, kteří provázeli Ježíše, u něhož neviděl, že by měl nějaké bohatství. Vždyť sám Pán,
jakmile ho zvenku povolal svým slovem, dal mu vnitřně vnuknutí, aby šel za ním; naplnil jeho duši světlem duchovní milosti a dal
mu poznat, že když ho vyzývá, aby opustil na zemi statky časné, má moc udělit neporušitelné poklady v nebi.
 Když byl Ježíš u stolu v domě, přišlo mnoho celníků a hříšníků a zaujali místo u stolu s ním a jeho učedníky.4 Obrácení jednoho
celníka dalo mnoha celníkům a hříšníkům příklad pokání a odpuštění. A byla to krásná a pravdivá předzvěst: Ten, který se měl stát
apoštolem a učitelem pohanů, už hned při svém obrácení táhne za sebou k spáse zástup hříšníků, a od prvních počátků své víry začíná
vykonávat službu hlasatele evangelia, kterou měl konat, až se zdokonalí v ctnostech. A chceme-li hlouběji chápat tyto události:
Matouš vystrojil Pánu nejen hostinu pro tělo ve svém pozemském domě, ale připravil mu mnohem milejší hostinu v domě svého srdce
vírou a láskou. Sám Ježíš to dosvědčuje slovy: Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tomu vejdu a budu
jíst u něho a on u mne.5
 A když uslyšíme jeho hlas, otvíráme mu dveře, abychom ho přijali, tím, že si ochotně bereme k srdci jeho skrytá i zjevná napomenutí
a snažíme se uskutečňovat to, o čem poznáváme, že to máme dělat. A on vejde, aby jedl u nás a my u něho, neboť on přebývá milostí
své lásky v srdci svých vyvolených, stále je občerstvuje světlem své přítomnosti, aby víc a víc rostla jejich touha po Bohu, a sám
se živí jejich horlivostí o nebe jako nejlepším pokrmem.
 1 Mt 9, 9
 2 1 Jan 2, 6
 3 Mt 9, 9
 4 Mt 9, 10
 5 Zj 3, 20
 RESPONSORIUM
 O.
Rychle a moudře psal o zákoně Božím, *
připravil své srdce na přijetí radostné zvěsti, žil podle Božích přikázání a učil jim.
 V.
Bylo mu svěřeno hlásání evangelia o Božím království. *
Připravil své srdce na přijetí radostné zvěsti, žil podle Božích přikázání a učil jim.
 
 Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
 Tebe, věčný Otče, *
 celá země uctívá.
 Tobě všichni andělé, *
 tobě všechny moci nebeské,
 tobě cherubové, tobě serafové *
 bez ustání provolávají:
 Svatý, * svatý, * svatý *
 Pán, Bůh zástupů!
 Plná jsou nebesa i země *
 tvé vznešené slávy.
 Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
 tebe oslavuje *
 velký počet proroků,
 tebe oslavují *
 bělostné šiky mučedníků;
 tebe oslavuje *
 Církev po širém světě:
 tebe, Otce, *
 neskonale velebného,
 tvého milovaného, *
 pravého a jediného Syna,
 stejně jako Ducha Svatého, *
 Utěšitele.
 Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
 Ty jsi Otcův *
 věčný Syn.
 Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
 a neváhal ses narodit z Panny.
 Ty jsi zvítězil nad smrtí *
 a otevřel věřícím království nebes.
 Sedíš po pravici Boží *
 ve slávě Otce.
 Věříme, že přijdeš *
 jako soudce.
 Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
 vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
 Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
 do věčné slávy.
 * Zachraň, Pane, svůj lid * 
a žehnej svému dědictví.
 Kraluj mu *
 a vyvyš jej na věky.
 Každého dne *
 dobrořečíme tobě
 a chválíme tvé jméno na věky, *
 až na věky věků.
 Rač nás, Pane, tohoto dne, *
 chránit před hříchem.
 Smiluj se nad námi, Pane,*
 smiluj se nad námi.
 Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
 jak v tebe doufáme.
 V tebe, Pane, doufám, *
 nebudu zahanben na věky.
 * Poslední část (prosby) se může vynechat.
 PSALMODIE
 Ant. 1 To je moje přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás.
 
Žalm 62 (63), 2-9 Duše žízní po Bohu
 Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.
 2 Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
po tobě žízní celá má duše,
 po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
 tak jako vyprahlá žíznivá země.
 3 Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
 abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
 4 Vždyť tvá milost je lepší než život, *
 proto mé rty ti zpívají chválu. –
 5 Tak tě chci velebit, co živ budu, *
ve jménu tvém jenom ruce spínat.
 6 Duše má bude jak morkem se sytit, *
 jásavě budou tě chválit má ústa.
 7 Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
 rozjímám o tobě za nočních bdění,
 8 neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
 v stínu tvých křídel radostně plesám. –
 9 Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
ty mě svou pravicí podpíráš mocně.
 10      [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
ti se propadnou do hlubin země,
 11      ti budou vydáni napospas meči,*
 ti se kořistí šakalů stanou.
 12      Král pak se bude radovat v Bohu, +
 oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
 protože lhářům se zacpou ústa.]
 Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
 a na věky věků. Amen.
 Ant. 1 To je moje přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás.
 Ant. 2 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.
 
Kantikum Všechno tvorstvo chválí Boha
 Dan 3, 57-88. 56Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5) 57 Velebte Pána, vy díla Páně, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
 58 Velebte Pána, andělé Páně, *
 59      nebesa nebes, velebte Pána! –
 60 Velebte Pána, nebeské vody, *
61      mocnosti všechny, velebte Pána!
 62 Velebte Pána, měsíci, slunce, *
 63      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –
 64 Velebte Pána, vy deště a rosy, *
65      bouře a vichry, velebte Pána!
 66 Velebte Pána, ohni a žáre, *
 67      mrazy a vedra, velebte Pána! –
 68 Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
69      ledy a zimy, velebte Pána!
 70 Velebte Pána, sněhy a jíní, *
 71      vy dny a noci, velebte Pána! –
 72 Velebte Pána, světlo i temno, *
73      blesky a mraky, velebte Pána!
 74 Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
 věčně jej chval a oslavuj jej! –
 75 Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
76      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
 77 Velebte Pána, prameny vody, *
 78      moře a řeky, velebte Pána! –
 79 Velebte Pána, zvířata moří, †
jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
 80      nebeští ptáci, velebte Pána!
 81 Pána chval, zvěři divá i krotká, *
 82      rody všech lidí, velebte Pána! –
 83 Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
věčně ho chvalte a oslavujte!
 84 Velebte Pána, vy kněží Páně, *
 85      sluhové Boží, velebte Pána! –
 86 Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
87      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
 88 Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
 věčně ho chvalte a oslavujte! –
     Otce i Syna i svatého Ducha *
velebme věčně a oslavujme.
 56 Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
 na věky chválen a oslavován.
 (Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)
 Ant. 2 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.
 Ant. 3 Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám.
 
Žalm 149 Jásot svatých
 Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)
 1 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
ať zní jeho chvála v obci zbožných!
 2 Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
 děti Siónu ať Krále chválí!
 3 Slaví jeho jméno v chorovodech, *
 na bubny a citery mu hrají!
 4 Pán v svém lidu našel zalíbení, *
 vítězstvím on věnčí ponížené.
 5 Ať se věrní mocně zaradují, *
 ať i na svých ložích zaplesají! –
 6 V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
v ruce jílec dvousečného meče,
 7 aby mohli pohanům se pomstít, *
 aby vyřkli tresty nad národy,
 8 uvázali v pouta jejich krále, *
 do okovů jejich přední muže,
 9 naplnili na nich psané právo. *
 To je oslavou všech jeho zbožných.
 Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
 a na věky věků. Amen.
 Ant. 3 Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám.
 KRÁTKÉ ČTENÍ
 Ef 2, 19-22Už nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané ostatních křesťanů a členové Boží rodiny. 
Jste jako budova: její základy jsou apoštolové a kazatelé mluvící pod vlivem vnuknutí a Kristus 
Ježíš je nárožní kvádr. V něm je celá stavba spojena a vyrůstá ve svatý chrám v Pánu. V něm i vy 
jste budováni působením Ducha v Boží příbytek. 
 KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Učiníš je knížaty * nad celou zemí.
 R. Učiníš je knížaty * nad celou zemí.
 V. Budou pamětlivi tvého jména, Pane.
 R. Nad celou zemí.
 V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
 R. Učiníš je knížaty * nad celou zemí.
 
 ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
 Ant. k Zachariášovu kantiku Ježíš uviděl Matouše, jak sedí v celnici.
Řekl mu: Pojď za mnou! On vstal a šel za ním.
Mesiáš a jeho předchůdce Lk 1, 68-79 Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
 A vzbudil nám mocného spasitele *
 z rodu Davida, svého služebníka.
 Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
 že nás zachrání od našich nepřátel *
 a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
 Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
 na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
 že nám dá,
 abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
 zbožně a spravedlivě sloužili *
 po všechny dny svého života.
 A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
 a dal jeho lidu poznat spásu *
 v odpuštění hříchů
 pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
 aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
 a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
 Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
 a na věky věků. Amen.
 Ant. k Zachariášovu kantiku Ježíš uviděl Matouše, jak sedí v celnici.
Řekl mu: Pojď za mnou! On vstal a šel za ním.
 PROSBY
Bůh nám dal skrze apoštoly nebeské dědictví. Děkujme mu za všechny jeho dary a volejme:
 BOŽE, TEBE CHVÁLÍ SBOR APOŠTOLŮ.
 Děkujeme ti, Bože, za to, že nás shromažďuješ ve své Církvi,
— dej, ať se naše společenství s Kristem upevňuje a roste.
 Děkujeme ti, žes nám prostřednictvím apoštolů připravil stůl svého slova,
 — dej, ať chodíme v tvém světle a s radostí konáme tvou vůli.
 Děkujeme ti, že nás zveš na hostinu těla a krve svého Syna, kterou nám předali apoštolové,
 — dej, ať v ní máme zdroj života a síly.
 Děkujeme ti, že nás očišťuješ křestní koupelí a svátostným smířením, které jsi svěřil apoštolům,
 — dej, ať z nás tyto svátosti smývají všechnu naši vinu.
 
 
 Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
 přijď království tvé,
 buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
 Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
 A odpusť nám naše viny,
 jako i my odpouštíme našim viníkům,
 a neuveď nás v pokušení,
 ale zbav nás od zlého.
 Otče náš... 
 MODLITBA
Milosrdný, věčný Bože, tys povolal celníka Matouše do sboru apoštolů; na jeho přímluvu veď i nás, abychom podle jeho příkladu
věrně šli za tvým Synem, a tak aby se upevňovalo naše spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
 
     Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
 Pán s vámi.
R. I s tebou.
 Požehnej vás všemohoucí Bůh,
 Otec i Syn  i Duch Svatý.
 R. Amen.
     Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
 Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky.
     Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
 Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
 a doveď nás do života věčného.
 R. Amen.
 Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen) 
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
 |