[ nová verze ]
24. srpen 2024, Sobota
4. týden žaltáře
Sv. Bartoloměje, apoštola, svátek
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 24. srpen 2024 Sv. Bartoloměje, apoštola, svátekRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Jméno Bartoloměj (Bar Tolmai, tj. syn Tolmaiův) uvádějí pouze synoptická
evangelia (Mt 10, 3; Mk 3, 18; Lk 6, 14) a Skutky apoštolů (1, 13). S
největší pravděpodobností je totožný s Ježíšovým učedníkem Nathanaelem, o
němž Janovo evangelium (21,2) říká, že pocházel z Kány Galilejské, a
jmenuje ho mezi apoštoly, kterým se Ježíš zjevil po svém zmrtvýchvstání;
jeho setkání s Ježíšem zprostředkoval apoštol Filip (Jan 1, 45-51). Podle
Eusebia hlásal evangelium v Indii a v Arménii, kde také podstoupil
mučednickou smrt, když z něho zaživa sedřeli kůži. Byzantská liturgie
slaví 25. VIII. přenesení jeho ostatků z Arménie do města Dary v
Mezopotámii; koncem 6. století se dostaly na Liparské ostrovy poblíž
Sicílie, v 9. století do jihoitalského Beneventa a odtud značná jejich
část do Říma (v roce 1000), kde byly uloženy na ostrově řeky Tibery v
bazilice zasvěcené původně sv. Vojtěchu. Část ostatků tohoto apoštola
získal také Karel IV. pro svatovítskou katedrálu v Praze.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Bartoloměji, jenž se skvíš
uprostřed knížat v nesmírné
nebeské říši, chvály slyš,
i jak tě snažně prosíme.
Na tebe se zalíbením
pohlédl Kristus – Mesiáš
a viděl tě, jak bezelstným
a přímým srdcem vynikáš.
Ten, o němž dlouhá staletí
jen snila, pěla proroctví,
zázračně poznat dal se ti,
naplněnému radostí.
Spojil se s tebou úmluvou
o věrném následování,
že s křížem na svých ramenou
vejdeš v říš mezi hvězdami.
Kristu, jenž vládne věkům všem,
byls apoštolem, přítelem,
pro něho žil jsi a chtěls lid
životem jeho obrodit.
Ať všechno chválí ho a ctí,
kéž i nám mocí zásluh tvých
dovolí jednou ve vlasti
okoušet slastí nebeských. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.
Žalm 18 (19), 2-7
Celá příroda chválí Boha, svého Stvořitele
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)
2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
obloha hlásá díla jeho rukou, *
3 den dni to říká, noc to šeptá noci. –
4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
zní mluva nebes na sám konec světa, *
až tam, kde slunci vybudoval stan. –
6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
a běží zas až na opačný konec, *
před jeho žárem nic se neschová.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.
Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.
Žalm 63 (64)
Modlitba o pomoc proti nepřátelům
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)
2 Uslyš, Bože, moje naříkání, *
před hrůzami nepřátel mě zachraň!
3 Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
dorážením těch, kdo pášou křivdy! –
4 Jazyky si brousí jako meče, *
zlými slovy střílejí jak šípy,
5 ze zálohy stihnou nevinného, *
zasáhnou ho náhle, neviděni.
6 Odhodlaně kují zhoubné plány, †
kopou jámy, tajně kladou léčky, *
říkají si: „Kdo nás může vidět,
7 kdo prohlédne utajený záměr?" †
Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
do hlubiny člověkova srdce. –
8 Bůh je věru stihne svými šípy, *
rány zasáhnou je znenadání.
9 Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
každý nad nimi jen kývne hlavou.
10 Všichni lidé zachvějí se bázní, †
budou mluvit o zásahu Páně, *
neboť rozpoznají jeho dílo. –
11 Spravedlivý raduje se z Pána, †
utíká se k němu, jím se chlubí *
každý, kdo je upřímného srdce.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.
Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.
Žalm 96 (97)
Sláva Božího soudu
Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)
1 Pán je král! Ty celá země jásej, *
radujte se, četné ostrovy!
2 Mrak a temnota jej zahalují, *
řád a právo drží jeho trůn.
3 Plamen ohně postupuje před ním, *
nepřátele vůkol spaluje.
4 Jeho blesky ozařují obzor, *
země při tom pohledu se chví.
5 Hory jako z vosku roztávají *
před Pánem, jenž vládne nad zemí.
6 Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
jeho slávu vidí národy. –
7 Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
bůžky marnými se honosí! *
Všichni bohové se před ním koří.
8 Uslyšel to Sión, raduje se, †
všechna judská města plesají *
nad výroky tvého soudu, Pane!
9 Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
všechna božstva předčíš na výsost. –
10 Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
životy svých věrných ochrání, *
vyprostí je z rukou bezbožníků.
11 Světlo svítí lidem spravedlivým, *
radost lidem srdce čistého.
12 Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
jeho svaté jméno velebte!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.
V.
Chválili Pána a mluvili o jeho síle.
O.
A o jeho podivuhodných skutcích.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům
4, 1-16
Následujme apoštoly, jako oni následovali Krista
1Ať se každý na nás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství.
2A když tedy někdo něco spravuje, požaduje se ovšem od něho, aby na něj bylo spolehnutí.
3Mně na tom pramálo záleží, abych byl posuzován od vás nebo od nějakého jiného lidského soudu. Ale ani já sám sebe neposuzuji.
4Moje svědomí mně sice nic nevyčítá, ale tím ještě nejsem ospravedlněn. Úsudek o mně patří Pánu.
5Proto nic nesuďte předčasně, než přijde Pán. On také vynese na světlo věci, které jsou dosud
ukryty v temnotách, a učiní, že bude zřejmé, jaké měl kdo úmysly. A teprve tehdy může každý dostat od Boha chválu.
6Bratři, to, co bylo napsáno, vztahuji na sebe a na Apolla kvůli vám, abyste se na nás poučili, že nemáte v ničem
nadsazovat. Nikdo ať nevynáší jednoho kazatele na úkor druhého. 7Vždyť kdo může o tobě říci, že jsi něco víc? Máš něco, co bys
nedostal? A když jsi dostal, proč se vychloubáš, jako bys to nedostal? 8Už máte všeho dost, na duchovní dary jste už bohatí,
už jste se dostali do nebeského království – my však dosud ne! Kéž byste v něm už začali vládnout, abychom tam směli s vámi začít vládnout i my.
9Tak se mi zdá, že nám apoštolům vykázal Bůh poslední místo, jako bychom byli odsouzení na smrt. Stali jsme se podívanou pro svět,
anděly a lidi.
10My jsme blázni pro Krista, vy však křesťané rozumní. My jsme slabí, ale vy jste silní. Vy jste ve vážnosti, ale námi se pohrdá.
11Ještě i nyní trpíme hlad a žízeň, nemáme se do čeho obléci, jsme biti, honí nás z místa na místo,
12lopotíme se prací vlastních rukou. Tupí nás, a my jim přejeme všecko nejlepší. Pronásledují nás, a my
to trpělivě snášíme. 13Pomlouvají nás, a my pro ně máme jen laskavá slova. Jsme jen odpadky, které lidé odhazují;
všichni námi pohrdají, a to ještě i teď.
14Nepíšu to, abych vás zahanbil, ale napomínám vás jako svoje milované děti.
15Neboť i kdybyste měli na tisíce vychovatelů v křesťanské víře, otců nemáte mnoho. Tím, že jsem vám zvěstoval
evangelium, stal jsem se já vaším otcem v Kristu Ježíši. 16Proto vás vybízím: Buďte takoví, jaký jsem já!
RESPONSORIUM
Jan 15, 15; Mt 13, 11.16 2
O.
Už vás nenazývám služebníky. *
Nazval jsem vás přáteli, protože jsem vám oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
V.
Vám je dáno znát tajemství nebeského království. Blahoslavené jsou vaše oči, že vidí, a vaše uši, že slyší. *
Nazval jsem vás přáteli, protože jsem vám oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií svatého biskupa Jana Zlatoústého na první list Korinťanům
(Hom. 4,3.4: PG 61, 34-36)
‘Slabá’ Boží věc je silnější než lidé
Prostřednictvím lidí neučených si kříž získal celý svět. Řeč kříže přitom
není snadná, vždyť mluví o Bohu, o pravém náboženství, o životě podle
evangelia a o nadcházejícím soudu. Kříž přivedl všechny, prosté a
nevzdělané, k pravé moudrosti. Vidíš, jak je ‘pošetilá’ Boží věc
moudřejší a ‘slabá’ silnější než lidé?1
Jak to, že silnější? Pronikla přece do celého světa a všechny si
podmanila, a přestože se kdekdo snažil jméno Ukřižovaného vyhladit, stal
se pravý opak: toto jméno se stalo slavným a jeho sláva se dále roznesla,
zatímco jeho odpůrci vzali za své, zřítili se do zkázy: ač živí, nezmohli
nic proti Mrtvému. A tak když o mně Řek říká, že jsem mrtvý, ukazuje se
jako nadmíru pošetilý, a ačkoli mě považuje za pošetilce, jsem ve
skutečnosti moudřejší než jeho mudrc; a když mě nazve slabým, ukáže se, že
on sám je slabší. Neboť co dokázali s Boží milostí vykonat opovrhovaní
celníci a rybáři, nedovedli si mudrcové, vládcové a vlastně celý svět se
vším svým snažením ani představit.
To měl na mysli Pavel, když říkal: ‘Slabá’ Boží věc je silnější než lidé.2
A z toho také vyplývá, že kázání evangelia je dílo Boží. Vždyť copak vůbec
mohlo napadnout těch dvanáct mužů, navíc zcela neučených, žijících při
jezerech a řekách nebo v pustinách, že se dají do tak velikého díla? A že
se oni, kteří se snad nikdy předtím nedostali do velkého města a před
veřejnost, postaví proti celému světu? O tom, že byli bázliví a
malodušní, svědčí přece ten, kdo o nich podal písemnou zprávu. Vůbec to
nezapírá a nesnaží se zastřít jejich nedostatky, a to je snad největší
důkaz jeho pravdivosti. Co vlastně o nich říká? Že když Krista zatkli,
oni bez ohledu na to, že učinil nesčetně zázraků, většinou utekli, a ten,
který stál v jejich čele, Krista dokonce zapřel.
Jak to tedy, že ti, kteří za Kristova života neodolali ani náporu židů,
se poté, co zemřel a byl pohřben, postavili proti velikosti celého světa,
jestliže podle vás údajně nevstal z mrtvých, a tudíž s nimi ani nemluvil,
ani jim nedodal odvahy? Cožpak by si sami neřekli: Co teď? Sám si za živa
nepomohl, a nám by měl po smrti podat pomocnou ruku? Sám si za živa
nepodrobil ani jediný národ, a my bychom měli hlásáním jeho jména získat
celý svět? Nejen se o to pokusit, ale dokonce na to i pomyslet by přece
bylo nesmyslné!
Takže je zřejmé, že kdyby neviděli Ježíše zmrtvýchvstalého a kdyby se jim
nedostalo přesvědčivého důkazu jeho moci, nebyli by se rozhodli pro tak
veliké dílo.
1 srov. 1 Kor 1, 25
2 tamtéž
RESPONSORIUM
1 Kor 1, 23-24; 2 Kor 4, 8; Řím 8, 37
O.
My kážeme Krista ukřižovaného. Židy to uráží a pohané to pokládají za hloupost. *
Pro ty, kdo jsou povoláni, je Kristus Boží moc a Boží moudrost.
V.
Ze všech stran se valí na nás trápení, ale v tom ve všem vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. *
Pro ty, kdo jsou povoláni, je Kristus Boží moc a Boží moudrost.
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
PSALMODIE
Ant. 1 To je moje přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás.
Žalm 62 (63), 2-9
Duše žízní po Bohu
Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.
2 Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
po tobě žízní celá má duše,
po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
tak jako vyprahlá žíznivá země.
3 Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
4 Vždyť tvá milost je lepší než život, *
proto mé rty ti zpívají chválu. –
5 Tak tě chci velebit, co živ budu, *
ve jménu tvém jenom ruce spínat.
6 Duše má bude jak morkem se sytit, *
jásavě budou tě chválit má ústa.
7 Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
rozjímám o tobě za nočních bdění,
8 neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
v stínu tvých křídel radostně plesám. –
9 Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
ty mě svou pravicí podpíráš mocně.
10 [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
ti se propadnou do hlubin země,
11 ti budou vydáni napospas meči,*
ti se kořistí šakalů stanou.
12 Král pak se bude radovat v Bohu, +
oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
protože lhářům se zacpou ústa.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 To je moje přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás.
Ant. 2 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.
Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha
Dan 3, 57-88. 56
Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)
57 Velebte Pána, vy díla Páně, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
58 Velebte Pána, andělé Páně, *
59 nebesa nebes, velebte Pána! –
60 Velebte Pána, nebeské vody, *
61 mocnosti všechny, velebte Pána!
62 Velebte Pána, měsíci, slunce, *
63 vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –
64 Velebte Pána, vy deště a rosy, *
65 bouře a vichry, velebte Pána!
66 Velebte Pána, ohni a žáre, *
67 mrazy a vedra, velebte Pána! –
68 Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
69 ledy a zimy, velebte Pána!
70 Velebte Pána, sněhy a jíní, *
71 vy dny a noci, velebte Pána! –
72 Velebte Pána, světlo i temno, *
73 blesky a mraky, velebte Pána!
74 Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
věčně jej chval a oslavuj jej! –
75 Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
76 všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
77 Velebte Pána, prameny vody, *
78 moře a řeky, velebte Pána! –
79 Velebte Pána, zvířata moří, †
jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
80 nebeští ptáci, velebte Pána!
81 Pána chval, zvěři divá i krotká, *
82 rody všech lidí, velebte Pána! –
83 Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
věčně ho chvalte a oslavujte!
84 Velebte Pána, vy kněží Páně, *
85 sluhové Boží, velebte Pána! –
86 Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
87 zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
88 Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
věčně ho chvalte a oslavujte! –
Otce i Syna i svatého Ducha *
velebme věčně a oslavujme.
56 Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
na věky chválen a oslavován.
(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)
Ant. 2 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.
Ant. 3 Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám.
Žalm 149
Jásot svatých
Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)
1 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
ať zní jeho chvála v obci zbožných!
2 Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
děti Siónu ať Krále chválí!
3 Slaví jeho jméno v chorovodech, *
na bubny a citery mu hrají!
4 Pán v svém lidu našel zalíbení, *
vítězstvím on věnčí ponížené.
5 Ať se věrní mocně zaradují, *
ať i na svých ložích zaplesají! –
6 V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
v ruce jílec dvousečného meče,
7 aby mohli pohanům se pomstít, *
aby vyřkli tresty nad národy,
8 uvázali v pouta jejich krále, *
do okovů jejich přední muže,
9 naplnili na nich psané právo. *
To je oslavou všech jeho zbožných.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Ef 2, 19-22
Už nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané ostatních křesťanů a členové Boží rodiny.
Jste jako budova: její základy jsou apoštolové a kazatelé mluvící pod vlivem vnuknutí a Kristus
Ježíš je nárožní kvádr. V něm je celá stavba spojena a vyrůstá ve svatý chrám v Pánu. V něm i vy
jste budováni působením Ducha v Boží příbytek.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Učiníš je knížaty * nad celou zemí.
R. Učiníš je knížaty * nad celou zemí.
V. Budou pamětlivi tvého jména, Pane.
R. Nad celou zemí.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Učiníš je knížaty * nad celou zemí.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Základem nebeského Jeruzaléma je dvanáct Beránkových apoštolů a jeho světlem je Beránek.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Základem nebeského Jeruzaléma je dvanáct Beránkových apoštolů a jeho světlem je Beránek.
PROSBY
Bůh nám dal skrze apoštoly nebeské dědictví. Děkujme mu za všechny jeho dary a volejme:
BOŽE, TEBE CHVÁLÍ SBOR APOŠTOLŮ.
Děkujeme ti, Bože, za to, že nás shromažďuješ ve své Církvi,
— dej, ať se naše společenství s Kristem upevňuje a roste.
Děkujeme ti, žes nám prostřednictvím apoštolů připravil stůl svého slova,
— dej, ať chodíme v tvém světle a s radostí konáme tvou vůli.
Děkujeme ti, že nás zveš na hostinu těla a krve svého Syna, kterou nám předali apoštolové,
— dej, ať v ní máme zdroj života a síly.
Děkujeme ti, že nás očišťuješ křestní koupelí a svátostným smířením, které jsi svěřil apoštolům,
— dej, ať z nás tyto svátosti smývají všechnu naši vinu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, upevni naši víru, abychom byli upřímně oddáni tvému Synu jako svatý
Bartoloměj, a na přímluvu tohoto apoštola dej, ať se tvá Církev stane pro
všechny národy znamením a nástrojem spásy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|