[ nová verze ]
17. srpen 2024, Sobota
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 19. týden Pro OP: Sv. Hyacinta z Polska, kněze, památka Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 17. srpen 2024 Pro OP: Sv. Hyacinta z Polska, kněze, památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Narodil se kolem roku 1183 v Kamieniu nedaleko Opole, pocházel
ze slezské linie rodu Odrowążů. Studoval na univerzitě v Paříži a Bologni. Po přijetí kněžského svěcení se
stal kanovníkem krakovské kapituly. Krakovským biskupem byl tehdy jeho příbuzný Ivo Odrowąż. Spolu s ním se v roce 1220
vydal do Říma a spolu s Česlavem a Heřmanem vstoupil do řádu sv. Dominika. Zanedlouho je svatý Dominik poslal do Polska.
Už na svátek Všech svatých roku 1222 přicestovali do Krakova a v roce 1223 jim biskup Ivo daroval kostelík Nejsvětější Trojice,
při kterém si bratři vybudovali klášter. Klášterů přibývalo a v roce 1228 získaly tyto kláštery právní status Polské provincie.
Vedení provincie přenechal Hyacint jiným a sám se plně věnoval misijnímu apoštolátu, především v Rusku, Prusku a na Litvě.
V roce 1228 se vydal se skupinou misionářů na Ukrajinu, usadili se při kostele Panny Marie v Kyjevě. V roce 1233 je však kníže
Vladimír z Kyjeva vykázal. Hyacint se tedy obrátil na sever, mezi Prusy. Zpočátku spolupracoval s Německými rytíři, ale pak se od
jejich činnosti distancoval. V roce 1243 se vrátil do Krakova, kde prožil zbytek svého života. Zemřel 15. srpna 1257 a byl pohřben
v klášterním kostele v Krakově. Kanonizoval jej 17. dubna 1594 Klement VIII.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Dnes Hyacinta velebme,
a radostně mu zpívejme,
též Boha chvalme myslí svou,
od temnoty očištěnou.
Otec a vůdce Dominik
oděl ho šatem řeholním;
všem on pak brzy dosvědčil
že mužem je apoštolským.
Za otcem syn jde s radostí,
otcovou září svatostí,
ve vůdcových jde šlépějích
a zmáhá kníže světa hřích.
Návštěvou Panna svatá ctí
těší jej, plní radostí,
zázračnou mocí on se skví,
Kristovou září milostí.
Buď sláva tobě, Bože náš,
po všechny věky v každý čas.
Nás k prosbám Hyacintovým
připoj i v nebi k sborům svým. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.
Žalm 106 (107)
Poděkování za vysvobození
Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)
I
1 Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
jak až na věky je milosrdný!
2 Tak ať mluví vykoupení Pánem, *
vykoupení z nepřátelské moci!
3 Shromáždil je ze všech končin země, *
kde je východ, západ, jih či sever. –
4 Bloudili nehostinnou pustinou, *
nenacházeli místo k usídlení.
5 Hladem a žízní přitom strádali, *
život v nich ponenáhlu vyhasínal.
6 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
7 Na správnou cestu on je uvedl, *
aby tak došli místa k osídlení.
8 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
9 Napájel hrdlo jejich žíznivé, *
lačnící hrdlo plnil dobrotami. –
10 Vězeli ve smrtelných temnotách, *
vrženi do bídy a do okovů,
11 že Božím příkazům se vzpírali *
a opovrhli radou Nejvyššího.
12 I bylo jejich srdce zkrušeno, *
že padali a nikdo nepomohl.
13 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
14 Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *
přelomil jejich okovy a strhl.
15 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal;
16 za to, že brány z bronzu rozrazil, *
závory železné že zlomil vedví.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.
II
17 Ochuravěli pro svou nepravost, *
zkrušeni byli za své těžké viny.
18 Už se jim každý pokrm ošklivil, *
takže už měli blízko k branám smrti.
19 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
20 Seslal své slovo, jím je uzdravil *
a zachránil je opět před záhubou.
21 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
22 Ať přinášejí oběť děkovnou, *
s jásotem rozhlašují jeho skutky! –
23 V lodích se vydávali na moře, *
po mnoha vodách pluli za obchodem;
24 přitom pak díla Páně vídali, *
žasli nad jeho divy v mořské hloubi.
25 Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *
ten mořské vlny do vysoka vzdouval.
26 Vzlétali k nebi, do vln padali, *
že hrůzou v nich až duše zkomírala.
27 Zmítali, káceli se opile, *
se vší svou dovedností byli v koncích.
28 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
29 Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *
a zklidnilo se mořské vlnobití.
30 Radovali se z toho ztišení; *
a přivedl je k touženému místu.
31 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
32 Ať ve shromáždění ho velebí, *
ve sboru starších ať jej oslavují!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.
III
33 On proměňoval řeky v pouště, *
prameny ve vyprahlou zem,
34 úrodné kraje v solné pláně *
za to, že zlý byl tamní lid.
35 Poušť zase změnil na jezero, *
vyprahlou hlínu na pramen: –
36 tam usídlil pak hladovící, *
města si mohli zbudovat.
37 Zřídili pole, vinohrady *
a měli hojnou úrodu.
38 Žehnal jim, rozrostli se hojně, *
i chovných zvířat měli dost. –
39 Ten však, jenž ponižuje mocné *
a dá jim bloudit na poušti,
40 že zas jich ubylo a chřadli *
pod tíhou strádání a ran,
41 chudáka ale zvedl z bídy, *
jak stádo zmnožil jeho rod.
42 S radostí to vidí bohabojní, *
všechna zloba musí sklapnout ústa.
43 Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *
V srdci chovej skutky lásky Páně!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.
V.
Pane, až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
R.
Tvé rozsudky jak mořské hlubiny.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Micheáše
7,7-20
Boží lid očekává odpuštění hříchů a záchranu.
7Já vyhlížím Hospodina,
čekám na Boha své spásy,
můj Bůh mě vyslyší!
8Neraduj se ze mne, má nepřítelkyně,
jestliže jsem padl, zase vstanu;
i když sedím v temnotě,
Hospodin je mé světlo.
Snesu Hospodinův hněv,
9neboť jsem zhřešil proti němu;
až se mé pře ujme,
zjedná mi právo,
přivede mě na světlo,
uzřím jeho spravedlnost.
10Má nepřítelkyně to uvidí,
hanba pokryje
tu, která si říká:
"Kdepak je Hospodin, tvůj Bůh?"
Budou se na ní pást mé oči,
nyní bude rozdupána
jako bláto na ulicích!
11Přijde den, kdy budou vystavěny tvé hradby,
v ten den budou tvé hranice rozšířeny.
12V ten den se bude k tobě chodit
od Asýrie až k Egyptu,
od Egypta až k Řece,
od moře k moři
a od hory k hoře.
13Ale země se stane pouští
kvůli svým obyvatelům,
pro ovoce jejich skutků.
14Pas, Hospodine, pastýřskou holí svůj lid,
stádce, které vlastníš,
ty, kteří přebývají v lesní samotě,
uprostřed úrodných krajin;
ať se pasou v Bašanu, v Gileadu
jako za pradávných časů.
15Ukaž nám divy své moci,
jako za dnů, když jsi vycházel z Egypta.
16Pohané to uvidí a zastydí se
pro všechno své násilnictví;
položí si ruku na ústa
a jejich uši ohluchnou.
17Jako had budou lízat prach,
jako zemští plazi.
S třesením vylezou ze svých tvrzí
k Hospodinu, našemu Bohu –
budou se bát a před tebou strachovat.
18Který bůh je ti podoben?
Zbytku svého dědictví odpouštíš nepravost,
promíjíš hřích.
Netrváš na svém hněvu navěky,
spíše máš zálibu v milosrdenství.
19Znovu se smiluješ,
nebudeš dbát na naše viny,
všechny naše hříchy svrhneš do mořských propastí.
20Jakubovi ukážeš věrnost,
Abrahámovi svoji přízeň,
jak jsi přísahal našim otcům
od pradávných časů.
RESPONSORIUM
Srov. Žid 10, 37; Mich 7, 19
O.
Přijde ten, který má přijít, a neomešká se; už nebude třeba se bát. *
On je náš Spasitel.
V.
Nebude dbát na naše viny, všechny naše hříchy svrhne do mořských propastí. *
On je náš Spasitel.
DRUHÉ ČTENÍ
Jedno z těchto dvou:
Ze spisu „O životě a zázracích svatého Hyacinta“ od bratra Stanislava z Krakova
(De vita et miraculis Sancti Iacechonis Ordinis
Fratrum Prædicatorum auctore Stanislao Cracoviensi eiusdem Ordinis – circa 1352)
Polákům vzešlo nové světlo
.
Lid, který chodil ve tmách, spatřil velké světlo.1 Když Stvořitel vesmíru tvořil na počátku nebe
a zemi, ponechal tmu nad propastí. Aby ji osvítil, řekl: „Budiž světlo!“ A bylo světlo.1 Tímto stvořeným
světlem osvítil svět. Jako tedy osvítil temnoty světa, tak prostřednictvím blaženého Jacka jako
paprskem nového slunce zaplašil v Polsku temnoty hříchů a do srdcí Poláků vložil světlo víry. Proto se
již naplnilo, co dávno předtím předpověděl Izaiáš: Pohanský lid – totiž na pomezí Polska, který žil ve
tmě nevědomé mysli, spatřil velké světlo – to jest svatého Jacka, kazatele nauky o světle.
Když přichází denní světlo, ulevuje se nemocným, lidé se probouzejí ze spánku, ptáci zpívají a divá zvěř
prchá do svých skrýší. Tak také když svatý Dominik poslal do Polska svatého Jacka, Polákům se ulevilo
od neřestí, probudili se z nedbalostí, nadchli se pro nazírání na nebeské věci a byli vysvobozeni z moci
zlých duchů. Tak Poláci uviděli, jak jim vzchází nové světlo, radost, čest a sláva u všech národů.
Já, bratr Stanislav, krakovský lektor a nejnepatrnější z bratří kazatelů, jsem si vzal na starost
napsat stručně a pokorně něco o tomto světle, totiž o svatém Jackovi, ke chvále trojjediného Boha,
který stvořil všechny svaté a ozdobil je nevýslovným světlem, a také k povzbuzení lidu. Proto v tomto
krátkém a skromném díle zaznamenávám, co jsem se dozvěděl a pochopil ze sdělení věrohodných otců.
Oni to zase měli od svých předchůdců, kteří svatého Jacka osobně znali a s ním se stýkali.
Kristus, Král slávy, který je odleskem Boha Otce a podobou jeho podstaty, kéž dá vyrůst mému dílu
pod ochranou svatého Jacka! Neboť on žije a vládne s Otcem a Duchem Svatým na věky věků. Amen.
Lidově byl nazýván Jackem, spisovně Hyacintem. Jméno Hyacint pochází od květiny nebo od drahokamu.
Podle toho je pro něj dvojí výklad.
Především je hyacint rostlina s červeným květem. To se dobře hodí na blaženého Jacka, protože on
byl pokornou rostlinkou svým poslušným srdcem. Květem byl svou tělesnou zdrženlivostí a červený byl
dobrovolnou chudobou či nemajetností.
Za druhé má Hyacint jméno od drahokamu, protože září předáváním evangelijního učení. Byl
blankytně modrý svým svatým životem a byl velice pevný v šíření katolické víry. Takto je nám zjevný
smysl jeho jména.
1 Iz 9, 2
2 Gn 1, 3
RESPONSORIUM
O.
Pán mu předal poklad své moudrosti, když mu svěřil úkol hlásat evangelium *
a štědře je rozdávat věřícím i nevěřícím.
V.
Svá slova vložil do jeho úst a svěřil mu tajemství svého srdce. *
A štědře je rozdávat věřícím i nevěřícím.
Nebo:
Z listu blahoslaveného Humberta z Romans
(B. Humberti de Romanis, e litteris e Capitulis
Generalibus ad Ordinem scriptis, Opera de vita regulari, II, Ed. Berthier, Romæ 1889, str. 490–494)
Běda nám, sejdeme-li z cesty, kterou šli apoštolové
Oznamuji vaší lásce, že mezi mnoha tužbami, které povstaly v mém srdci, když jsem převzal svěřený
mi úkol, na jedné mi zvláště záleží: aby službou našeho řádu byli schismatici povoláni zpátky do
jednoty církve a aby jméno Pána Ježíše Krista bylo přinášeno židům, Saracénům, pohanům, barbarům
a všem národům, abychom byli jeho svědky a nástrojem spásy pro všechny lidi až na konec země.
Provedení této věci však stojí v cestě dvě překážky.
Jednou je neznalost řečí. A sotva který bratr je ochoten se jim naučit! Mnozí dávají ve studiu přednost mnohostranné zvědavosti před užitečností.
Druhou překážkou je láska k rodné půdě. Její sladkost mnohé zapletla do svých osidel, protože
přirozenost v nich dosud nebyla přetvořena milostí, takže nechtějí odejít ze své země a od svého
příbuzenstva1 ani zapomenout na svůj lid.2 Chtějí žít a zemřít mezi svými příbuznými a známými. Nic
si nedělají z toho, že Spasitele nemohla mezi svými nalézt ani vlastní Matka.4
Vzchopte se, bratři povolaní Bohem, a podívejte se, zda se najde nějaký takový příklad u apoštolů! Což nebyli všichni Galilejci?5 A kdo z nich
zůstal v Galileji? Neodcestoval jeden do Indie, druhý do Etiopie, jiný do Asie a jiný do Acháje? A tak se všichni rozptýlili daleko široko
k různým národům a vydali světu ovoce, které nyní vidíme.
Chce-li někdo říci, že toto jsou těžké věci a že my slabí je nemůžeme napodobit,
běda nám, chceme-li být kazateli, a odchylujeme se od šlépějí takových kazatelů!
A ještě víc: což takhle mluvili naši první otcové, které všechny rozeslal náš svatý Otec, blažený Dominik, po světě, jak novice, tak ostatní?
Ať takovéto zbabělé smýšlení nevstoupí do našich srdcí, protože jsme vyvolení Boží. Spíše hleďme na své řeholní povolání
a na slavnou odměnu za ochotnou poslušnost a vystavme se všemu pro spásu duší a pro rozšíření
Spasitelovy slávy.
Najde někdo z vnuknutí Boží milosti v svém srdci a podle vůle představeného ochotu naučit se jazyku arabskému, hebrejskému, řeckému nebo jinému,
který může být užitečný pro spasitelné dílo v příhodný čas, je-li někdo ochoten vyjít mimo
území vlastního národa a jít do provincie Svaté země nebo do řecké nebo do jiných, které sousedí
s nevěřícími a které beze vší pochyby velice potřebují bratry připravené mnoho vytrpět pro řád,
pro víru a také pro spásu duší a pro jméno našeho Pána Ježíše Krista, prosím ho a vyzývám, aby mi to
neopomněl napsat!
Vás všechny i jednotlivě poroučím přízni Spasitele a jeho přeslavné Matky, naší Orodovnice. Věříme,
že v těchto dnech byl řád zvlášť pod její ochranou a že mu velmi mnoho prospěla.
Dáno v Miláně na generální kapitule v roce 1255.
1 Sk 1, 8
2 Gn 12, 1
3 (Žl 44 (45), 11
4 Lk 2, 44
5 Sk 2, 7
RESPONSORIUM
Žl 97 (98), 2.3c; 110, 9
O.
Pán dal poznat dílo své spásy, před všemi národy zjevil svou spravedlnost. *
Uzřely všechny končiny země spásu našeho Boha.
V.
Vykoupení seslal pro svůj lid. *
Uzřely všechny končiny země spásu našeho Boha.
PSALMODIE
Ant. 1 Řada A:
Uvěřili jsme v Pravdu a Bůh nás skrze evangelium volá k tomu, abychom dosáhli slávy u našeho Pána Ježíše Krista.
Řada B:
Jeho hlas byl světlem šířícím víru, z temnot přivedl nazpět tisíce lidí.
Žalm 118 (119), 145-152
XIX (Kóf)
145 Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
poslušen budu tvých přikázání!
146 Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
budu tvé příkazy poctivě plnit. –
147 S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
148 Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
hloubat chci o tvém rozhodnutí. –
149 Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
uděl mi život podle své vůle!
150 Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
vzdáleni přitom zákonu tvému. –
151 Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
věrně platí tvá ustanovení.
152 Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
že jsi je stanovil na všechny věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Řada A:
Uvěřili jsme v Pravdu a Bůh nás skrze evangelium volá k tomu, abychom dosáhli slávy u našeho Pána Ježíše Krista.
Řada B:
Jeho hlas byl světlem šířícím víru, z temnot přivedl nazpět tisíce lidí.
Ant. 2 Řada A:
Jděte, učte všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého
a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.
Řada B:
Semenem Božího slova přivedl národy k životu pro Krista a zcela potlačil zlo.
Kantikum
Pane, dej mi moudrost
Mdr 9, 1-6. 9-11
Dám vám výmluvnost a moudrost, které nedovedou odolat žádní vaši protivníci. (Srov. Lk 21, 15)
1 Bože mých otců a Pane milosrdenství, *
ty jsi udělal vesmír svým slovem,
2 vyzbrojil jsi člověka svou moudrostí, *
aby panoval tvorům, které jsi stvořil,
3 a spravoval svět rozvážně a spravedlivě, *
a vykonával vládu čistým srdcem:
4 dej mi moudrost, která prodlévá u tvého trůnu, *
a nevylučuj mě z počtu svých dětí!
5 Neboť jsem tvůj služebník a syn tvé služebnice, †
člověk slabý a krátkého věku *
a jen málo chápu z toho, co je zákon a právo; –
6 neboť i kdyby někdo z lidí platil za dokonalého, *
chybí-li mu tvá moudrost, bude považován za nic. –
9 S tebou je tvá moudrost a zná tvoje díla, *
a byla při tom, když jsi tvořil svět;
ona ví, co se líbí tvým očím, *
co je správné podle tvých přikázání. –
10 Sešli ji z posvátných nebes, *
pošli ji od trůnu tvé velebnosti,
aby se mnou byla a se mnou pracovala, *
a abych poznal, co se tobě líbí. –
11 Neboť ona ví všecko a rozumí všemu, †
rozvážně mě povede ve všech mých činech *
a bude mě chránit svým leskem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Řada A:
Jděte, učte všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého
a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.
Řada B:
Semenem Božího slova přivedl národy k životu pro Krista a zcela potlačil zlo.
Ant. 3 Řada A:
Všechny národy se ti přijdou klanět a vzdávat úctu tvému jménu, Pane.
Řada B:
Jako polnice pozvedl svůj hlas, aby tě národy vyznávaly, Bože.
Žalm 116 (117)
Chvála Božího milosrdenství
Pohané oslavují Boha, že jim prokázal milosrdenství. (Řím 15, 8. 9)
1 Velebte Pána, všichni lidé, *
slavte ho, všechny národy! –
2 Nad námi mocná jeho milost *
a věrnost Páně na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Řada A:
Všechny národy se ti přijdou klanět a vzdávat úctu tvému jménu, Pane.
Řada B:
Jako polnice pozvedl svůj hlas, aby tě národy vyznávaly, Bože.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Tim 2, 4-6
Bůh, náš Spasitel, chce, aby všichni lidé byli spaseni a došli k poznání Pravdy. Je totiž jenom jediný Bůh a jenom jediný prostředník mezi
Bohem a lidmi: Člověk Kristus Ježíš, který vydal sám sebe jako výkupné za všechny. To bylo zjeveno ve svůj čas.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pán dal poznat * dílo své spásy.
R. Pán dal poznat * dílo své spásy.
V. Přede všemi národy zjevil svou spravedlnost.
R. Dílo své spásy.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Pán dal poznat * dílo své spásy.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo jedná podle pravdy,
jde ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.
Nebo:
Všem hlásal Slovo Boží, aby dal svému lidu poznat spásu v odpuštění hříchů.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo jedná podle pravdy,
jde ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.
Nebo:
Všem hlásal Slovo Boží, aby dal svému lidu poznat spásu v odpuštění hříchů.
PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.
Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tvou milostí se svatý Hyacint stal vynikajícím kazatelem a přivedl mnoho lidí ke světlu pravdy;
prosíme, svou mocí v nás konej dobré skutky, které by lidi povzbuzovaly ke tvé oslavě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|