Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

28. říjen 2022
Sv. Šimona a Judy, apoštolů, svátek

Juda, který se v seznamech apoštolů objevuje jako Juda Jakubův (Lk 6, 16; Sk 1,13) nebo Tadeáš (Mt 10, 3; Mk 3,18), byl podle starobylé tradice považován za bratra apoštola Jakuba Mladšího a za autora jednoho z listů zařazených mezi knihy Nového zákona; někteří současní badatelé však jsou toho názoru, že je to málo pravděpodobné, a poukazují na to, že autor tohoto listu budí dojem, jako by se sám nepočítal mezi apoštoly (Jud 17). Janovo evangelium se o něm zmiňuje jen při líčení Ježíšova rozhovoru s apoštoly při poslední večeři (Jan 14,22). Oba položili život pravděpodobně v Persii. Jejich ostatky jsou dnes uloženy ve svatopetrské bazilice ve Vatikáně (pod dnešním oltářem sv. Josefa). Východní křesťané slaví jejich svátek odděleně (10. V. a 19. VI.).

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Vám, apoštolé, ať teď zní
chvalozpěv tento společný;
vás oba volá milost táž
a zdobí stejné slávy zář.

Nebeským ohněm roznícen,
Šimone, spěcháš za Kristem,
kterého nadšen hlásáš nám,
svou horlivostí pobádán.

Ty, jeho bratře, duchem svým
jsi žákem, bratrem Kristovým.
O Mistru kážeš, Judo náš,
své listy bratřím posíláš.

Nikdo z vás obou nebál se
prolít svou krev nám ke spáse,
aby se svědkem Pravdy stal
a sám se v oběť lásky dal.

Na nebi krásné souhvězdí,
dejte, ať přes obtíže, vždy
pevni ve víře zděděné,
v nebeské blaho dojdeme.

Buď sláva Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem,
kéž věčně smíme s vděčností
okoušet jejich radostí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.

Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)

² O Boží slávě vypravuje nebe, †
      obloha hlásá díla jeho rukou, *
³    den dni to říká, noc to šeptá noci. –

⁴ Není to ani řeč a nejsou slova: *
      hovoří takto hlasem nepostižným.
⁵ Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
      zní mluva nebes na sám konec světa, *
      až tam, kde slunci vybudoval stan. –

⁶ Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
      těší se jako běžec před závodem.
⁷ Vychází od jednoho konce nebes †
      a běží zas až na opačný konec, *
      před jeho žárem nic se neschová.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.

Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.

V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)

² Uslyš, Bože, moje naříkání, *
      před hrůzami nepřátel mě zachraň!
³ Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
      dorážením těch, kdo pášou křivdy! –

⁴ Jazyky si brousí jako meče, *
      zlými slovy střílejí jak šípy,
⁵ ze zálohy stihnou nevinného, *
      zasáhnou ho náhle, neviděni.
⁶ Odhodlaně kují zhoubné plány, †
      kopou jámy, tajně kladou léčky, *
      říkají si: „Kdo nás může vidět,
⁷ kdo prohlédne utajený záměr?" †
      Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
      do hlubiny člověkova srdce. –

⁸ Bůh je věru stihne svými šípy, *
      rány zasáhnou je znenadání.
⁹ Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
       každý nad nimi jen kývne hlavou.
¹⁰ Všichni lidé zachvějí se bázní, †
       budou mluvit o zásahu Páně, *
       neboť rozpoznají jeho dílo. –

¹¹ Spravedlivý raduje se z Pána, †
       utíká se k němu, jím se chlubí *
       každý, kdo je upřímného srdce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.

Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.

Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)

¹ Pán je král! Ty celá země jásej, *
      radujte se, četné ostrovy!
² Mrak a temnota jej zahalují, *
      řád a právo drží jeho trůn.
³ Plamen ohně postupuje před ním, *
      nepřátele vůkol spaluje.
⁴ Jeho blesky ozařují obzor, *
      země při tom pohledu se chví.
⁵ Hory jako z vosku roztávají *
      před Pánem, jenž vládne nad zemí.
⁶ Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      jeho slávu vidí národy. –

⁷ Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
      bůžky marnými se honosí! *
      Všichni bohové se před ním koří.
⁸ Uslyšel to Sión, raduje se, †
      všechna judská města plesají *
      nad výroky tvého soudu, Pane!
⁹ Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
       všechna božstva předčíš na výsost. –

¹⁰ Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
       životy svých věrných ochrání, *
       vyprostí je z rukou bezbožníků.
¹¹ Světlo svítí lidem spravedlivým, *
       radost lidem srdce čistého.
¹² Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
       jeho svaté jméno velebte!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.

V. Chválili Pána a mluvili o jeho síle.
O. A o jeho podivuhodných skutcích.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

    
     ¹Ať se každý na nás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství. ²A když tedy někdo něco spravuje, požaduje se ovšem od něho, aby na něj bylo spolehnutí. ³Mně na tom pramálo záleží, abych byl posuzován od vás nebo od nějakého jiného lidského soudu. Ale ani já sám sebe neposuzuji. ⁴Moje svědomí mně sice nic nevyčítá, ale tím ještě nejsem ospravedlněn. Úsudek o mně patří Pánu. ⁵Proto nic nesuďte předčasně, než přijde Pán. On také vynese na světlo věci, které jsou dosud ukryty v temnotách, a učiní, že bude zřejmé, jaké měl kdo úmysly. A teprve tehdy může každý dostat od Boha chválu.
     ⁶Bratři, to, co bylo napsáno, vztahuji na sebe a na Apolla kvůli vám, abyste se na nás poučili, že nemáte v ničem nadsazovat. Nikdo ať nevynáší jednoho kazatele na úkor druhého. ⁷Vždyť kdo může o tobě říci, že jsi něco víc? Máš něco, co bys nedostal? A když jsi dostal, proč se vychloubáš, jako bys to nedostal? ⁸Už máte všeho dost, na duchovní dary jste už bohatí, už jste se dostali do nebeského království – my však dosud ne! Kéž byste v něm už začali vládnout, abychom tam směli s vámi začít vládnout i my. ⁹Tak se mi zdá, že nám apoštolům vykázal Bůh poslední místo, jako bychom byli odsouzení na smrt. Stali jsme se podívanou pro svět, anděly a lidi.
     ¹⁰My jsme blázni pro Krista, vy však křesťané rozumní. My jsme slabí, ale vy jste silní. Vy jste ve vážnosti, ale námi se pohrdá. ¹¹Ještě i nyní trpíme hlad a žízeň, nemáme se do čeho obléci, jsme biti, honí nás z místa na místo, ¹²lopotíme se prací vlastních rukou. Tupí nás, a my jim přejeme všecko nejlepší. Pronásledují nás, a my to trpělivě snášíme. ¹³Pomlouvají nás, a my pro ně máme jen laskavá slova. Jsme jen odpadky, které lidé odhazují; všichni námi pohrdají, a to ještě i teď.
     ¹⁴Nepíšu to, abych vás zahanbil, ale napomínám vás jako svoje milované děti.
     ¹⁵Neboť i kdybyste měli na tisíce vychovatelů v křesťanské víře, otců nemáte mnoho. Tím, že jsem vám zvěstoval evangelium, stal jsem se já vaším otcem v Kristu Ježíši. ¹⁶Proto vás vybízím: Buďte takoví, jaký jsem já!

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře svatého biskupa Cyrila Alexandrijského k Janovu evangeliu

     Náš Pán Ježíš Kristus ustanovil zajisté světu vůdce a učitele a rozdělovatele svých božských tajemství. A těm také hned přikazuje, aby svítili jako nebeská světla a osvěcovali nejen zemi židovskou, ale všechny země, co jich je pod sluncem, a všechny lidi obývající tento svět. Má tedy pravdu ten, který říká: Nikdo si nemůže tu důstojnost vzít sám, nýbrž musí být povolán od Boha.² A tak před všemi ostatními povolal náš Pán Ježíš Kristus k  nejskvělejšímu apoštolátu svoje učedníky.
     Blahoslavení učedníci byli sloupy a oporou pravdy.³ Právě o nich říká Pán, že je poslal, tak jako on sám byl poslán Otcem. Zároveň tím také ukazuje důstojnost apoštolátu a nesrovnatelnou slávu moci, která jim byla dána, a patrně též naznačuje cestu apoštolské služby.
     Neboť jestliže považoval za nutné poslat své učedníky, jako Otec poslal jeho, jak by mohlo nebýt nezbytné, aby i jejich budoucí následovníci věděli, nač vlastně Otec Syna poslal? A právě proto řekl, když nám vysvětloval mnohotvárnost svého poslání: Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšníky.⁴ A jindy: Sestoupil jsem z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli toho, který mě poslal.⁵ Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen.⁶
     A tak když shrnul několika slovy zásady apoštolátu, říká, že je posílá tak, jako byl on sám poslán od Otce: aby si uvědomili naléhavou povinnost volat hříšníky k pokání i uzdravovat nemocné na těle i na duchu a při plnění svého poslání rozhodně nejít za svou vůlí, ale hledat vůli toho, který je poslal, a pokud jen lze, zachraňovat svým učením svět. Jak velice o to všechno svatí apoštolové usilovali, nebude nesnadné zjistit: stačí číst Skutky apoštolů a  listy svatého Pavla.
     ¹ Jan 20, 21
     ² Žid 5, 4
     ³ srov. 1 Tim 3, 15
     ⁴ Mt 9, 13
     ⁵ Jan 6, 38
     ⁶ Jan 3, 17

RESPONSORIUM

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

PSALMODIE

Ant. 1 To je moje přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás.

Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.

² Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
      po tobě žízní celá má duše,
   po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
      tak jako vyprahlá žíznivá země.
³ Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
      abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
⁴ Vždyť tvá milost je lepší než život, *
      proto mé rty ti zpívají chválu. –

⁵ Tak tě chci velebit, co živ budu, *
      ve jménu tvém jenom ruce spínat.
⁶ Duše má bude jak morkem se sytit, *
      jásavě budou tě chválit má ústa.
⁷ Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
      rozjímám o tobě za nočních bdění,
⁸ neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
      v stínu tvých křídel radostně plesám. –

⁹ Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
      ty mě svou pravicí podpíráš mocně.

¹⁰      [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
         ti se propadnou do hlubin země,
¹¹      ti budou vydáni napospas meči,*
         ti se kořistí šakalů stanou.
¹²      Král pak se bude radovat v Bohu, +
         oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
         protože lhářům se zacpou ústa.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 To je moje přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás.

Ant. 2 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.

⁵⁷ Velebte Pána, vy díla Páně, *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁵⁸ Velebte Pána, andělé Páně, *
⁵⁹      nebesa nebes, velebte Pána! –

⁶⁰ Velebte Pána, nebeské vody, *
⁶¹      mocnosti všechny, velebte Pána!
⁶² Velebte Pána, měsíci, slunce, *
⁶³      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –

⁶⁴ Velebte Pána, vy deště a rosy, *
⁶⁵      bouře a vichry, velebte Pána!
⁶⁶ Velebte Pána, ohni a žáre, *
⁶⁷      mrazy a vedra, velebte Pána! –

⁶⁸ Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
⁶⁹      ledy a zimy, velebte Pána!
⁷⁰ Velebte Pána, sněhy a jíní, *
⁷¹      vy dny a noci, velebte Pána! –

⁷² Velebte Pána, světlo i temno, *
⁷³      blesky a mraky, velebte Pána!
⁷⁴ Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
       věčně jej chval a oslavuj jej! –

⁷⁵ Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
⁷⁶      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
⁷⁷ Velebte Pána, prameny vody, *
⁷⁸      moře a řeky, velebte Pána! –

⁷⁹ Velebte Pána, zvířata moří, †
       jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
⁸⁰      nebeští ptáci, velebte Pána!
⁸¹ Pána chval, zvěři divá i krotká, *
⁸²      rody všech lidí, velebte Pána! –

⁸³ Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁸⁴ Velebte Pána, vy kněží Páně, *
⁸⁵      sluhové Boží, velebte Pána! –

⁸⁶ Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
⁸⁷      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
⁸⁸ Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
       věčně ho chvalte a oslavujte! –

    Otce i Syna i svatého Ducha *
       velebme věčně a oslavujme.
⁵⁶ Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
       na věky chválen a oslavován.

(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)

Ant. 2 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.

Ant. 3 Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám.

Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)

¹ Zazpívejte Pánu novou píseň, *
      ať zní jeho chvála v obci zbožných!
² Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
      děti Siónu ať Krále chválí!
³ Slaví jeho jméno v chorovodech, *
      na bubny a citery mu hrají!
⁴ Pán v svém lidu našel zalíbení, *
      vítězstvím on věnčí ponížené.
⁵ Ať se věrní mocně zaradují, *
      ať i na svých ložích zaplesají! –

⁶ V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
      v ruce jílec dvousečného meče,
⁷ aby mohli pohanům se pomstít, *
      aby vyřkli tresty nad národy,
⁸ uvázali v pouta jejich krále, *
      do okovů jejich přední muže,
⁹ naplnili na nich psané právo. *
      To je oslavou všech jeho zbožných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Učiníš je knížaty * nad celou zemí.
R. Učiníš je knížaty * nad celou zemí.
V. Budou pamětlivi tvého jména, Pane.
R. Nad celou zemí.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Učiníš je knížaty * nad celou zemí.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Základem nebeského Jeruzaléma je dvanáct Beránkových apoštolů a jeho světlem je Beránek.

Ant. k Zachariášovu kantiku Základem nebeského Jeruzaléma je dvanáct Beránkových apoštolů a jeho světlem je Beránek.

PROSBY
Bůh nám dal skrze apoštoly nebeské dědictví. Děkujme mu za všechny jeho dary a volejme:
     BOŽE, TEBE CHVÁLÍ SBOR APOŠTOLŮ.

Děkujeme ti, Bože, za to, že nás shromažďuješ ve své Církvi,
— dej, ať se naše společenství s Kristem upevňuje a roste.
Děkujeme ti, žes nám prostřednictvím apoštolů připravil stůl svého slova,
— dej, ať chodíme v tvém světle a s radostí konáme tvou vůli.
Děkujeme ti, že nás zveš na hostinu těla a krve svého Syna, kterou nám předali apoštolové,
— dej, ať v ní máme zdroj života a síly.
Děkujeme ti, že nás očišťuješ křestní koupelí a svátostným smířením, které jsi svěřil apoštolům,
— dej, ať z nás tyto svátosti smývají všechnu naši vinu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, tys poslal své svaté apoštoly, aby přiváděli lidi k poznání spásy; vyslyš prosby své Církve a na přímluvu svatého Šimona a Judy shromažďuj svůj vyvolený lid ze všech národů světa. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie