[ nová verze ]
19. říjen 2022, Středa
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 29. týden Sv. Jana de Brébeuf a Izáka Joguese, kněží, a druhů, mučedníků, nezávazná památka Sv. Pavla od Kříže, kněze, nezávazná památka Pro OP: Bl. Anežky od Ježíše Galandové, panny, mnišky, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 19. říjen 2022 Pro OP: Bl. Anežky od Ježíše Galandové, panny, mnišky, nezávazná památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Narodila se v Le Puy-en-Velay 17. listopadu 1602 jako třetí ze sedmi dětí Petra Galanda, nožíře, a Vilemíny
Massiote. Po vzoru svých rodičů už od dětství projevovala velkou oddanost Nejsvětější svátosti a Panně Marii, cvičila
se v modlitbách a prokazovala milosrdenství chudým. Stále v ní rostlo rozhodnutí cele se zasvětit Bohu. V roce 1621 vstoupila
do třetího řádu sv. Dominika. O dva roky později opustila Puy a vstoupila do nově založeného kláštera mnišek u sv. Kateřiny
Sienské v Langeacu. Brzy po složení slibů ji sestry pověřily výchovou novicek a v roce 1627 ji zvolily převorkou. Její
pověst svatosti vyvolávala nejen chvály, ale i pomluvy, kvůli nimž byla jednou dokonce sesazena z úřadu převorky. Velkou láskou
milovala zvláště ukřižovaného Krista a Církev. Zemřela 19. října 1634 a svým sestrám zanechala zvláštní poslání modlit se za
kněze. Blahořečil ji 20. listopadu 1994 sv. Jan Pavel II.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Panno, ty s lampou hořící
jsi vyšla k sňatku s Pánem svým,
přeslavným Vládcem, jejž vždy ctí
nebeské sbory zpěvem svým.
Andělů družko milená,
nejčistším svazkem spojená
se Snoubencem svým nebeským
jdeš mu vstříc s věncem panenským.
Nauč nás, jak je třeba žít,
pomáhej nám svou přímluvou,
ať můžem vždy včas odhalit
nepřátel šalbu záludnou.
Nechť Maria, květ panenství,
vždy prosí za nás u Syna,
ať se nás v tomto vyhnanství
svou mocnou rukou ujímá.
Ať Bohu chválou bezmeznou
zní všechny věky věčnosti
nad touto pannou vítěznou,
kterou dnes celé nebe ctí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.
Žalm 17 (18), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství
V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)
I
2 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
3 Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
ty jsi můj štít a záchrana moje!
4 Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
osvobodil mě od nepřátel! –
5 Smrtící vlny mě zalily, *
příboje zkázy mě plnily děsem.
6 Osidla temnot mě ovila, *
smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
7 K Pánu jsem volal v úzkostech, *
k Bohu jsem křičel o záchranu.
Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
k jeho uším došel můj nářek.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.
II
8 A tu se zachvěla, pohnula zem, †
v základech hor se zakolísala, *
jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
9 Z jeho nozder valil se dým, †
z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
řeřavé uhlíky sršely z něj.
10 Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
s černými mračny pod nohama. –
11 Na cherubovi přilétal, *
na perutích vichru se snášel.
12 Celý se halil v temnotách, *
do clony z tmavých vod a mraků.
13 Ze záře, která před ním šla, *
padaly kroupy a řeřavé uhlí. –
14 Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
15 Vysílal šípy do všech stran, *
blesky metal a kolkolem sršel.
16 I bylo vidět až na mořské dno, *
obnažily se základy země,
když jsi, Pane, zahrozil, *
zadul vichřicí svého hněvu. –
17 Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
18 vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
z přesily mocných nenávistníků.
19 Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
Pán mi však přispěchal na ochranu.
20 Na volný prostor vyvedl mne, *
zachránil, v kom našel zalíbení.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.
III
21 Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
splatil mi za to, že ruce mám čisté;
22 za to, že po cestách Páně jsem šel, *
od svého Boha neodpadl.
23 Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
zákony jeho jsem neodmítal.
24 Zůstal jsem před ním bez viny, *
chránil se bedlivě před proviněním.
25 Odplatil Pán mou nevinnost, *
neboť viděl, že ruce mám čisté. –
26 K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
a s dobrým jednáš dobrotivě.
27 Čistému odplácíš čistotou, *
k chytrákům však jsi opatrný.
28 Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
pohledy zpupné však pokořuješ.
29 Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
Bůh můj mé temnoty ozařuje.
30 S tebou ztékám valy a zdi, *
se svým Bohem přeskočím hradby.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.
V.
Všichni se divili milým slovům.
R.
Která vycházela z jeho úst.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Ester
4,17m-17kk
Modlitba královny Ester
17mCelý Izrael ze všech sil volal k Hospodinu, protože jim nastávala jistá smrt.
17nKrálovna Ester se utekla k Pánu, neboť se bála smrtelného nebezpečí, které hrozilo.
17oOdložila slavnostní roucho a oblékla šat sklíčenosti a žalu, místo
vzácných voňavek si nasypala na hlavu popel a své tělo velmi zkrušila postem. 17pSe svými
služebnicemi ležela od rána do večera na zemi, a
tak se modlila:
17q„Bože Abrahámův, Bože Izákův a Bože Jakubův,
jsi požehnaný!
Pomoz mně opuštěné,
nemám mimo tebe jiného pomocníka, Pane,
17rneboť mi hrozí nebezpečí.
17sZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi zachránil Noema ve vodách potopy.
17tZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi Abrahámovi a jeho třem stům osmnácti mužům
dal zvítězit nad devíti králi.
17uZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi vysvobodil Jonáše z útrob veliké ryby.
17vZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi vysvobodil Ananiáše, Azariáše a Misaela
z ohnivé pece.
17xZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi zachránil Daniela ze lví jámy.
17yZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že ses slitoval nad králem Ezechiášem,
když měl zemřít a prosil o život,
a přidal jsi mu patnáct let života.
17zZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi vyslyšel toužebnou modlitbu Anny,
když prosila o narození syna.
17aaZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že až do konce vysvobozuješ
všechny, kdo se ti líbí.
17bbPomoz nyní mně opuštěné,
nemám nikoho jen tebe,
Pane, můj Bože!
17ccTy víš,
že si tvá služebnice oškliví lože neobřezaných.
17ddBože, ty víš,
že jsem nejedla z prokletého stolu
ani nepila víno z jejich obětí.
17eeTy víš,
že ode dne, kdy jsem byla přenesena sem,
neradovala jsem se, Pane,
z ničeho než z tebe.
17ffBože, ty víš,
že od chvíle, kdy je na mé hlavě tento úbor,
štítím se ho jako hadru při měsíčním krvácení
a nenosím ho v den, kdy nemusím.
17ggPomoz nyní mně osiřelé
a vlož do mých úst vhodnou řeč před tváří lva krále
a učiň, abych se mu zalíbila!
Proměň jeho srdce, aby nenávidělo našeho nepřítele,
ať zahyne i s těmi, kteří stejně smýšlejí!
17hhNás však vysvoboď z rukou našich nepřátel,
proměň náš zármutek v radost
a naše bolesti v záchranu!
Ty pak, kdo se pozvedají nad tvůj vyvolený lid, Bože,
potrestej pro výstrahu!
17kkUkaž se, Pane, projev se, Pane!“
RESPONSORIUM
Est 4, 12.13.9(Vulg.); Job 24, 23 (Vulg.)
O. Posilni mě, králi svatých, svrchovaný vládce,
* a dej správnou a příjemnou řeč do mých úst.
V. Dej nám, Pane, místo pro pokání a nezavírej ústa těch, kteří ti zpívají chválu, Pane. *
A dej správnou a příjemnou řeč do mých úst.
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu „O panenství“ od svatého biskupa a mučedníka Cypriána
(Nn. 3-4.22.23: CSEL 3,189-190.202-204)
S počtem panen roste radost jejich matky
Nyní budu promlouvat k pannám: čím větší je jejich sláva, tím více potřebují péče. Jsou květem na ratolesti Církve a skvostem duchovní krásy,
jsou utěšeným mládím Církve, neposkvrněným a neporušeným dílem cti a chvály, jsou obrazem Božím zpodobujícím Pánovu svatost, jsou znamenitější
částí Kristova stáda. Církev se jimi těší a její slavné mateřství v nich bohatě kvete do plodů: čím víc se rozrůstá počet panen, tím větší je
matčina radost. K těmto pannám já nyní mluvím a je napomínám – spíš z lásky než z moci svého úřadu; ne že bych já, poslední a nejmenší, plně si
vědomý vlastní ubohosti, chtěl vystupovat jako nějaký přísný soudce, nýbrž proto, že snad jsem ve své starostlivosti obezřelejší a mám větší
obavy z ďáblových útoků.
Tato má ostražitost není neopodstatněná a mé obavy nejsou liché; pomáhají na cestě ke spáse a bdí nad životodárnými přikázáními Páně: ženy, které
se odevzdaly Kristu, odřekly se tělesných žádostí a tělem i duší se zasvětily Bohu, mají dovršovat své dílo, za něž je čeká velká odměna, a
nemají se snažit pro nikoho jiného krášlit a nikomu jinému se nemají chtít líbit než svému Pánu. Od něho se také dočkají kýžené odměny za své
panenství.
Uchovejte si, panny, opravdu si uchovejte to, čím jste už začaly být. Uchovejte si to, čím budete. Čeká vás velká mzda, velká odplata za vaši
ctnost, nejvyšší odměna za vaši čistotu. Čím my teprve máme být, tím jste vy už být začaly: vy už v tomto životě máte slávu vzkříšení, jdete
životem, aniž by se vás dotkl svou pozemskostí; zachováte-li si cudnost a panenství, jste jako Boží andělé. Jen ať vytrvá, ať zůstane pevné a
neporušené to vaše panenství. Tak, jako statečně začalo, ať ustavičně trvá. Ať nehledí na skvělost náhrdelníků a bohatství šatu, ale na
důstojnost mravů.
Slyšte hlas apoštola, kterého Pán nazval svým vyvoleným nástrojem a kterého Bůh poslal, aby hlásal a naplňoval nebeské příkazy. Říká: První
člověk byl utvořen ze země, je pozemský, druhý člověk je z nebe. My jsme na sobě nesli podobnost s tím člověkem, který pocházel ze země. Stejně
tak poneseme i podobnost s tím, který je z nebe. Tuto podobu nese panenství a nese ji neporušenost, svatost ji nese a pravda.
RESPONSORIUM
1 Kor 7, 34; srov. Ž 72 (73), 26
O
Žena nevdaná a panna se stará o věci Páně, *
aby byla svatá na těle i na duši.
V.
Pán je má skála a můj úděl navždy, *
aby byla svatá na těle i na duši.
Nebo:
Z dekretu II. vatikánského koncilu o přizpůsobení a obnově řeholního života
(Perfectae caritatis, nn. 1.5.6.12.25)
Církev jde za Kristem, svým jediným snoubencem
Od samého počátku byli v Církvi muži a ženy, kteří ve snaze o svobodnější následování Krista a jeho věrnější napodobení uskutečňovali rady
evangelia a vedli – každý svým způsobem – život zasvěcený Bohu. Mnozí z nich prožili z vnuknutí Svatého Ducha život v samotě, jiní založili
řeholní rodiny, které Církev ráda přijala a schválila svou autoritou. Tak podle Božího záměru postupně vyrostla podivuhodná rozmanitost
řeholních společenství; značně přispěla k tomu, že Církev je vybavena pro každé dobré dílo a připravena, aby Kristovo tělo dělalo pokroky, a
navíc se představuje jako nevěsta okrášlená pro svého Ženicha, neboť ji zdobí různé dary jejích dětí, a skrze ni se zjevuje
přerozmanitá Boží moudrost.
Všichni, které Bůh volá k uskutečňování rad evangelia a kteří se k nim upřímně zavazují, se uprostřed této pestré rozmanitosti darů
nejvlastnějším způsobem zasvěcují Pánu, když následují Krista, toho, který životem v panictví a v chudobě a v poslušnosti až k smrti na kříži
vykoupil a posvětil všechny lidi. Tak puzeni láskou, kterou jim do srdce vlévá Duch Svatý, žijí čím dál tím víc pro Krista a jeho tělo, to je
Církev. Toto sebeodevzdání zahrnuje zajisté celý život; čím opravdověji se v něm spojují s Kristem, tím bohatší je život Církve a tím plodnější
je její apoštolát.
Členové všech řeholních institutů ať si připomínají, že slibem žít podle rad evangelia dali především odpověď na výzvu Boží, a tak nejenže
zemřeli hříchu, ale také se odřekli světa, aby žili jen pro Boha. Celý svůj život totiž odevzdali do jeho služby; a to znamená zcela zvláštní
zasvěcení, které má svůj hluboký kořen v zasvěcení křestním a také je plněji vyjadřuje.
Ti, kdo se zavazují žít podle rad evangelia, ať především hledají a milují Boha, neboť on si dříve zamiloval nás, a za všech okolností ať se
snaží vést život s Kristem skrytý v Bohu. Ke spáse světa a výstavbě Církve odtud vyvěrá láska k bližnímu a dostává nové podněty. A tato láska
oživuje a usměrňuje také samo uskutečňování rad evangelia.
Čistoty pro nebeské království, kterou řeholníci slibují, je třeba si cenit jako znamenitého daru milosti. Jedinečným způsobem totiž
osvobozuje lidské srdce, aby se mohlo mocněji rozhořet láskou k Bohu a ke všem lidem; a proto je zvláštním znamením nebeských darů a pro
řeholníky nejvhodnějším prostředkem, jak se horlivě oddat Boží službě a apoštolské práci. Tak právě oni všem věřícím připomínají ten podivuhodný
sňatek, který zosnoval sám Bůh a který se má plně zjevit ve věku budoucím: sňatek Církve s jejím jediným snoubencem Kristem.
RESPONSORIUM
O
Jak jsi krásná, Kristova panno! *
Pán tě odměnil slavnou korunou panenství.
V.
Nikdo ti nemůže vzít palmu vítězství ani tě odloučit od lásky Kristovy. *
Pán tě odměnil slavnou korunou panenství.
PSALMODIE
Ant. 1 Ve tvém světle, Bože, budeme vidět světlo.
Žalm 35 (36)
Zloba hříšníka a Boží dobrota
Kdo mě následuje, nechodí v temnotě, ale bude mít světlo života. (Jan 8, 12)
2 Zálibu ve zlém bezbožný má v srdci, *
Boha se bát ho ani nenapadne. –
3 Snadno a rád jen výmluvy si hledá, *
že nevidí a nezná odpor k hříchu.
4 Zradou a zlem čpí slova v jeho ústech, *
zřekl se moudrosti a dobrých skutků.
5 Na lůžku obmýšlí jen nepravosti, *
ničeho špatného se nezalekne. –
6 Pane, až k nebesům tvé slitování, *
až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
7 Tvá spravedlnost jako velehory, †
tvé rozsudky jak mořské hlubiny, *
lidem i zvěři dáváš pomoc, Pane. –
8 Bože, jak drahocenná je tvá milost, *
v stínu tvých křídel mají lidé úkryt.
9 Sytí se z hojných darů tvého domu, *
z proudů svých slastí sám je napájíš.
10 Protože u tebe je pramen žití, *
jen ve tvém světle můžem světlo vidět. –
11 Svou milost zachovej svým vyznavačům, *
svou spravedlnost lidem přímých srdcí.
12 Ať noha pyšného mě nepošlape, *
ať necloumá mnou ruka hříšníkova!
13 Hle, hrůza porazila bezbožníky, *
jsou svrženi a víckrát nepovstanou.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ve tvém světle, Bože, budeme vidět světlo.
Ant. 2 Pane, tys veliký a slavný, podivuhodný ve své síle.
Kantikum
Pán, Stvořitel světa, chrání svůj lid
Jdt 16, 1-2a. 13-15
Zpívali novou píseň. (Zj 5, 9)
1 Začněte na bubny hrát Bohu, *
pějte Pánu při cimbálech;
Složte mu novou píseň, *
velebte a vzývejte jeho jméno!
2 Vždyť Bůh je Pán, *
on potírá války. –
13 Zapějme Pánu chvalozpěv, *
nové hymny zpívejme našemu Bohu.
Pane a Vládce, tys veliký a slavný, †
podivuhodný ve své síle, *
překonat tebe nemůže nikdo. –
14 Všichni tvoji tvorové mají sloužit tobě, *
neboť jsi řekl a byli.
Poslal jsi svého Ducha a byli stvořeni *
a není, kdo by odpíral tvému hlasu. –
15 Před tebou kolísají základy hor i vodstva, *
skály jak vosk se rozplývají před tvou tváří.
Ti však, kdo před tebou mají bázeň, *
budou u tebe velicí ve všem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, tys veliký a slavný, podivuhodný ve své síle.
Ant. 3 Vzývejte Boha jásavým hlasem.
Žalm 46 (47)
Pán je králem nade všemi národy
Sedí po pravici Otce a jeho království bude bez konce.
2 Tleskejte do dlaní, národy všechny, *
vzývejte Boha jásavým hlasem,
3 neboť je hrozný Pán svrchovaný, *
je velekrálem nad celou zemí. –
4 On nám národy podrobuje, *
on nám pohany pod nohy klade.
5 On pro nás vybral dědičnou zemi, *
pýchu Jákoba, jehož má v lásce.
6 Bůh se vznáší v jásotu slávy, *
Pán stoupá vzhůru v hlaholu rohů. –
7 Zpívejte Bohu, zpívejte písně, *
zpívejte chvalozpěv našemu Králi!
8 Bůh totiž kraluje nad celým světem, *
zazpívejte mu překrásnou píseň! –
9 Bůh je nad všemi národy králem, *
Bůh sedí na svém přesvatém trůně.
10 Knížata národů svorně se druží *
k národu Boha Abrahámova.
Boží jsou všechny štíty světa, *
on je nade vše svrchovaný.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vzývejte Boha jásavým hlasem.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Pís 8, 7
Zátopy vod nemohou uhasit lásku a proudy řek ji neodplaví. Kdyby chtěl někdo za vše, co má v domě, koupit lásku, sklidí svrchovanou hanbu.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Tobě říká mé srdce: * Hledám tvou tvář.
R. Tobě říká mé srdce: * Hledám tvou tvář.
V. Po tvé tváři, Pane, toužím.
R. Hledám tvou tvář.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Tobě říká mé srdce: * Hledám tvou tvář.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Prozíravá panna dala své srdce Kristu, a nyní září
v zástupu svatých jako slunce.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Prozíravá panna dala své srdce Kristu, a nyní září
v zástupu svatých jako slunce.
PROSBY
Život svatých panen vydává světu svědectví o Kristově lásce. A proto spolu s nimi volejme:
JEŽÍŠI, KORUNO PANEN, VYSLYŠ NÁS.
Kriste, jediný Ženichu svatých panen,
— nauč nás žít tak, aby nás nic neodloučilo od tvé lásky.
Tvá matka, Panna Maria, je královnou všech panen,
— pomáhej nám, abychom tak jako ona věrně plnili tvou vůli a naše láska k tobě aby stále rostla.
Svaté panny ti sloužily s čistým a nerozděleným srdcem,
— na jejich přímluvu veď i nás cestou, která vede k tobě.
Prozíravé panny se připravovaly na setkání s tebou,
— dej, abychom se i my těšili na tvůj příchod a s nadějí tě očekávali.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Všemohoucí a laskavý Bože, blahoslavená Anežka od Ježíše vynikala láskou k potřebným a účinně
spolupracovala na výchově kněží; dej nám na její přímluvu, abychom s živou vírou přijímali Krista
ukřižovaného a pro spásu celého světa ho hlásali. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|