[ nová verze ]

« Květen 2021 »
NePoÚtStČtSo
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031 


21. květen 2021, Pátek
3. týden žaltáře

Doba velikonoční, 7. týden
Výročí posvěcení katedrály sv. Petra a Pavla (pro brněnskou diecézi), svátek
Sv. Kryštofa Magallanese, kněze a druhů, mučedníků, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Hyacinta Marie Cormiera, kněze, památka
Pro OP: Bl. Kolumby z Rieti, panny, řeholnice, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

21. květen 2021
Pro OP: Bl. Hyacinta Marie Cormiera, kněze, památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU


Narodil se 8. prosince 1832 v Orleansu. Studoval na biskupském gymnáziu a později v kněžském semináři. 17. května 1856 přijal kněžské svěcení a 29. června 1856 vstoupil do řádu. 23. května 1859 složil v Římě sliby do rukou magistra řádu Jandela. Prakticky po celý svůj řeholní život zastával úřad představeného. Byl sekretářem P. Jandela, novicmistrem mezinárodního noviciátu, prvním provinciálem obnovené toulouské provincie a převorem v několika klášterech. Od roku 1891 byl sociem magistra řádu Frühwirtha a v roce 1904 byl zvolen magistrem řádu. 14. září 1905 obnovil Českou provincii a v roce 1909 otevřel kolej Angelicum. Zasloužil se o zorganizování řady ženských dominikánských kongregací, byl iniciátorem obnovy kláštera mnišek v Prouille. V roce 1916 odstoupil z úřadu magistra řádu a zemřel 17. prosince 1916 v klášteře sv. Klementa v Římě. Beatifikoval jej 20. listopadu 1994 sv. Jan Pavel II. Jeho tělo je uloženo v kostele v Angelicu.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Vznešený pastýř, otec prozíravý,
jehož významný triumf všichni slaví,
nesmírně šťasten trůní nad hvězdami
za své vyznání.

Byl chvalně známým učitelem, vůdcem,
dal svatým žitím příklad lidstvu všemu
v úsilí vždy se líbit čistým srdcem
jen Bohu svému.

Proto jej snažně všichni prosme nyní,
ať laskavě z nás smyje všechny viny,
ať otevře nám svými přímluvami
nadhvězdné brány.

Buď Bohu čest, moc, na výsostech sláva,
ať věčně se mu úcta s díky vzdává,
že stále řídí vesmír nedozírný
zákony svými. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha. Aleluja.

Žalm 68 (69), 2-22. 30-37
Horlivost pro tvůj dům mě stravuje

Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27, 34)

I

2 Pojď mě zachránit, Bože, *
      voda až k hrdlu mi sahá,

3 bořím se v hlubokém bahně, *
      jako by bezedné bylo,
   padl jsem do hlubin vodních, *
      proud mě strhuje s sebou.

4 Jsem už vysílen křikem, *
      hrdlo mám ochraptělé,
   oči mi hleděním slábnou, *
      jak čekám na svého Boha.

5 Víc, než mám na hlavě vlasů, *
      je těch, kdo mají mě v zášti,
   silnější nežli mé kosti
      jsou, kdo mě stíhají křivě. *
   Vrátit mám to, co jsem nevzal! –

6 Ty, Bože, znáš mé pošetilosti, *
      prohřešky moje nejsou ti tajny.

7 Pro mne kéž nedojdou zahanbení, *
      kdo, Pane zástupů, doufají v tebe,
   ať kvůli mně se nedočká hanby, *
      kdo hledá Boha Izraele! –

8 Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel, *
     pohana ulpěla na mé tváři.

9 Odcizil jsem se svým vlastním bratřím, *
       synům mé matky jsem jako cizí. –

10 Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím, *
       hanoben těmi, kdo hanobí tebe.

11 Sebe jsem týral mnohými posty, *
       ale i to mi jen k potupě bylo. –

12 V pytli jsem chodil za pokání, *
       za to jsem jim byl leda pro smích.

13 Tlachají o mně, kdo u brány sedí, *
       opilci zpívají posměšky o mně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha. Aleluja.

Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli. Aleluja.

II

14 Já však se modlím k tobě, Pane! *
       Milostiv buď mi a vyslyš mě, Bože,
    jak jenom ty se smilovat umíš, *
       jak jenom ty jsi v pomoci věrný!

15 Vyprosť mě z bahna, ať neutonu, *
       zachraň mě z bídy a z hluboké tůně,

16 aby mě proud už nestrhoval, †
       aby mě hloubka nepohltila, *
       ať propast nade mnou nezavře jícen! –

17 Vyslyš mě, Pane, v své slitovné lásce, *
       shlédni ke mně v svém milosrdenství!

18 Neukrývej se před služebníkem, *
       vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě! –

19 Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě, *
       zachraň mě navzdor mým nepřátelům!

20 Ty přece znáš mé ponížení, *
       před tebou stojí mí protivníci. –

21 Zahanbení mi zlomilo srdce, *
       potupa má je nezhojitelná;
    doufal jsem v soucit, ale marně, *
       v ty, kdo mě utěší, nenašel jsem je.

22 Žluč mi kapali do mého jídla, *
       v žízni mě octem napájeli.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli. Aleluja.

Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít. Aleluja.

III

30 Já však jsem ubožák v bídě, *
       chraň mě svou pomocí, Bože!

31 Chci jménu Božímu zpívat, *
       vděčně je chválit a slavit.

32 To bude milejší Pánu, *
       nad žertvu rohatých býků. –

33 Těšte se, pokorní, z toho: *
       Kdo hledá Boha, ten sílí!

34 Neboť Pán ubohé slyší, *
       nezhrdne zajatci svými.

35 Chval ho nebe i země, *
       moře a vše, co v něm žije! –

36 Neboť Bůh zachová Sión, †
       zbuduje judská města; *
       budou v nich žít a sídlit

37 potomci těch, kdo mu slouží; †
       kdo jeho jméno ctí s láskou, *
       najdou v nich navždy svůj domov.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít. Aleluja.

V. Z tvého zmrtvýchvstání, Kriste, aleluja.
O. Ať se radují nebe i země, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Druhý list svatého apoštola Jana

Držte se Kristova učení

     1Já, starší, píšu vyvolené paní a jejím dětem, které miluji v pravdě – a nejen já sám, ale všichni, kdo poznali pravdu – 2pro tu pravdu, která v nás zůstává a bude s námi navěky. 3Buď s námi milost, slitování a pokoj od Boha Otce a od Ježíše Krista, Otcova Syna, v pravdě a v lásce!
    
4Měl jsem velikou radost, když jsem našel mezi tvými dětmi takové, které žijí v pravdě, jak nám to Otec nařídil. 5A nyní tě, paní, prosím – to ti píšu ne jako přikázání nové, ale jako to, které jsme měli od začátku – milujme se navzájem! 6Láska záleží v tom, že žijeme podle jeho přikázání. A přikázání, jak jste slyšeli od začátku, je toto: Žijte v lásce!
    
7Mnoho svůdců se objevilo ve světě, kteří nevyznávají Ježíše jako Mesiáše, jenž přišel v těle. Jsou to svůdci a antikristi. 8Dejte si pozor, abyste nepřišli o plody naší práce, ale abyste dostali plnou odměnu. 9Kdo jde dál a nezůstává v Kristově učení, nemá Boha. Kdo v tom učení zůstává, má Otce i Syna.
    
10Přijde-li k vám někdo a nepřinese toto učení, nepřijímejte ho do domu, a ani ho nepozdravujte. 11Kdo ho totiž pozdraví, má účast v jeho špatném jednání.
    
12Měl bych vám toho ještě mnoho psát, ale nechci to dělat papírem a inkoustem, ale doufám, že k vám přijdu a řeknu vám to ústně, aby naše radost byla dokonalá.
    
13Pozdravují tě děti tvé vyvolené sestry.

RESPONSORIUM

Srov. 2 Jan 5.3; Dt 5, 33

O. To je přikázání, které jsme dostali od Otce, ne jako nové, ale jako to, které jsme měli od začátku: * Žijte v pravdě a v lásce, aleluja.
V. Musíte se ve všem držet cesty, kterou vám Hospodin, váš Bůh, přikázal jít, a tak zůstanete naživu. * Žijte v pravdě a v lásce, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisu blahoslaveného Hyacinta Marie Cormiera celému řádu bratří Kazatelů ze dne 29. června 1904 po jeho zvolení magistrem Řádu

(Acta Capituli Generalis OP 1904, str. IX–XV)

Všechno, co je naše, obnovit v Pánu

     Vybídnuti a posíleni jakýmsi vnitřním popudem víry, jak doufáme, jsme přijali hlasy otců kapitulářů, zastupujících celý řád, jako projev vůle samotného zakladatele svatého Dominika. Vždyť od mládí jsme pokládali za věc posvátnou a nanejvýš milou mu synovsky sloužit. Přijali jsme proto nám svěřené poslání a vzali jsme na svá bedra toto břemeno ve jménu Páně. Povzbuzovala nás naděje, že si svou poslušností vyprosíme od Pána mimořádnou učenlivost našich bratří, abychom je mohli vést s radostí, a ne se vzdycháním1 po cestách našeho povolání.
     Abychom mohli šťastně konat toto krásné, ale zároveň tak obtížné dílo, ať nám pomáhá v naší slabosti Duch Svatý, především Duch rady, síly a zbožnosti. Snažně o to prosíme.
     Máme na mysli, že si Pius X. na začátku svého pontifikátu předsevzal obnovit všechno v Kristu.2 I my máme k tomu stejné důvody, a proto ani nám neleží na srdci nic více, než obnovit všechno, co je naše, v Dominiku,* aby tak i nás, jako našeho svatého patriarchu, ovládal duch modlitby, kajícnosti, pokory, chudoby, poslušnosti, milosrdenství k bližním i horlivosti pro obhajobu víry a abychom tohoto ducha šířili.
     Toto dědictví chceme opatrovat, z této hřivny chceme těžit. Proto po právu a po zásluze budeme ze srdce děkovat a se žalmistou zpívat: Hle, jak je dobré a jak útěšné, bratří když pobývají pospolu!3** Buďme pospolu neboli zajedno: neřiďme se totiž radami svého vlastního smýšlení nebo vlastního prospěchu, nýbrž radami Boha, jenž se nad námi smiloval.
     Buďme zajedno s naším Pánem Ježíšem Kristem, od něhož řeholní svatost pochází a on ji vede k dokonalosti,4 který nám ve svých svatých ranách otevřel hojné prameny řeholního ducha a chce, abychom byli spolu s ním ponořeni do jeho smrti,5 a to smrti na kříži.6
     Buďme zajedno s neposkvrněnou Kristovou snoubenkou, se svatou matkou Církví, která nám udělila tolik milostí a výsad, abychom pod jejím vedením ochotně vynaložili všechno, ano i sebe sama vyčerpali7 při hlásání tajemství víry po celém světě a při šíření dobrodiní Kristova vykupitelského díla.
     Buďme zajedno se svatým otcem Dominikem. Nikdy nepřestávejme studovat, číst a i v těch nejmenších věcech napodobovat jeho skvělé ctnosti a znamenité příklady.
     Buďme zajedno mezi sebou. Ať naši jednotu neporuší, ale spíš posílí rozdílnost národnostní a jazyková. Právě tato rozmanitost ať je její podivuhodnou ozdobou.
     Stále živým kořenem tohoto duchovního bratrství bude vždy sám svatý patriarcha, jehož jsme nezaslouženě potomky. Vzácným důsledkem toho bude souhlas myslí, shoda mravů, líbezné klášterní společenství a plný soulad sil a talentů v apoštolské práci.
     Jistě nám bude dobré a útěšné nejen přebývat pospolu, ale i společně se modlit, společně konat svaté vigilie, společně bojovat, společně trpět protivenství, a nakonec i společně umírat, když nás budou hojně posilovat modlitby bratří a jejich přítomnost. V oné poslední hodině budeme jasně vidět ve světle věčnosti, jak skvělé je naše povolání, a budeme neustále volat: Bohu díky za jeho nevýslovný dar!8

     1 Žid 13, 17
     2 srov. Ef 1, 10 * Ve dvou výzvách „obnovit všechno v Kristu“ a „obnovit všechno v Dominiku“ je v latině slovní hříčka: „instaurare omnia in Domino“ a „instaurare omnia in Dominico“
     3 Žl 132 (133), 1 ** Latinský výraz „in unum“, použitý v textu žalmu, znamená jak „pospolu“, tak „zajedno“
     4 Žid 12, 2
     5 Řím 6, 4
     6 Flp 2, 8
     7 srov. 2 Kor 12, 15
     8 2 Kor 9, 15

RESPONSORIUM

Řím 12, 5; Ef 4, 7; Žl 131 (132), 1

O. I když je nás mnoho, jsme jedním tělem v Kristu. * Ale každému z nás byly uděleny duchovní dary v takové míře, v jaké je chtěl Kristus dát. Aleluja.
V. Hle, jak je dobré a jak útěšné, bratři když pobývají pospolu. * I když je nás mnoho, jsme jedním tělem v Kristu. Aleluja.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, smyj ze mne všechnu mou vinu, aleluja.

Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou

Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)

3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
      jenž jsi tak milosrdný,
   tak plný slitování, *
      a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
      a z mého hříchu mě očisť! –

5 Uznávám, špatně jsem činil, *
      svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
      spáchal, co tobě se příčí,
   takže tvůj soud je správný, *
      tvůj ortel spravedlivý. –

7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
      matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
      v skrytu mě moudrosti učíš. –

9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
       umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
       ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –

11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
       všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
       nového, stálého ducha mi dej. –

13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
       ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
       posil mě velkodušností. –

15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
       bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
       zajásám, jak jsi spravedlivý! –

17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
       mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
       obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
       zdrcené srdce neodmítneš. –

20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
       zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
       v zápalných žertvách a celopalech, *
       na oltář budou ti býčky klást.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, smyj ze mne všechnu mou vinu, aleluja.

Ant. 2 Kristus donesl na svém těle naše hříchy na dřevo kříže, aleluja.

Kantikum
Nářek lidu v době hladu a války
Jer 14, 17-21
Přiblížilo se Boží království, obraťte se a věřte evangeliu. (Srov. Mk 1, 15)

17 Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
       ve dne v noci:
    neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
       ranou přebolestnou. –

18 Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
       vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
    Prorok i kněz odcházejí *
       do neznámé země. –

19 Což jsi nadobro zavrhl Judu *
       a Sión se zhnusil tvé duši?
    Proč jen jsi nás tak bil, *
       že už není vyléčení!
    Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
       zhojení ran, a hle, zděšení! –

20 Pane, poznáváme svoje nepravosti †
       i bezbožnost našich otců, *
       že jsme zhřešili proti tobě.
21 Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
       nenech zhanobit trůn své slávy, *
       rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Kristus donesl na svém těle naše hříchy na dřevo kříže, aleluja.

Ant. 3 S plesáním pojďte před tvář Páně, aleluja.

Pokud se tento žalm použil k invitatoriu, použije se žalm 94 (95).

Žalm 99 (100)
Radost poutníků při vstupu do chrámu

Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)

1 Jásejte Pánu všechny země! †
2     A služte Pánu s radováním, *
      s plesáním pojďte před tvář jeho! –

3 Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
      Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
      lid jeho, stádo jeho pastvy. –

4 Vcházejte v jeho brány s díkem, †
      do jeho síní s chvalozpěvem! *
      Chvalte a ctěte jeho jméno! –

5 Protože Pán je dobrotivý, †
      po všechny věky milosrdný, *
      věrný je ke všem pokolením.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 S plesáním pojďte před tvář Páně, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žid 13, 7-9a
Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život, a napodobujte jejich víru. Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i na věky. Nenechte se svést všelijakými cizími naukami.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Nad tebou, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné. * Aleluja, aleluja.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné. * Aleluja, aleluja.
V. Ve dne ani v noci nepřestanou hlásat jméno Páně.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné. * Aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce. Aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce. Aleluja.

PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
     PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.

Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, tys chtěl proslavit blahoslaveného Hyacinta Mariu Cormiera dary rady a zbožnosti a velikou horlivostí pro posvátnou nauku; dej, ať na jeho přímluvu a podle jeho příkladu je tvá rodina vždy a všude řízena moudrými a horlivými představenými. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie