[ nová verze ]
30. duben 2021, Pátek
4. týden žaltáře
Doba velikonoční, 4. týden Sv. Pia V., papeže, nezávazná památka Sv. Zikmunda, mučedníka, nezávazná památka Pro OP: Sv. Pia V., papeže, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 30. duben 2021 Sv. Pia V., papeže, nezávazná památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Narodil se roku 1504 v Bosco poblíž Alessandrie v severní Itálii. Vstoupil k dominikánům, stal se knězem (1528), biskupem (1556) a od roku
1566 byl papežem. Důsledně prováděl reformy tridentského sněmu. Vydal katechismus (1566), breviář (1568) a misál (1570). Také přesně stanovil pravidla pro
modlitbu růžence a zavedl svátek Panny Marie Růžencové (7. X.) na poděkování za vítězství křesťanů nad Turky u Lepanta (1571). Zemřel 1. V. 1572.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jitřenka rdí se růžemi,
nebesa zvučí písněmi,
zní světem jásot vítězný,
úpí jen žalář pekelný.
Vždyť statečný a mocný král,
jenž síly smrti pošlapal
a brány pekel vyvrátil,
nám hříšným viny odpustil.
Ač zavalen byl balvanem
a silnou stráží obklopen,
hle, Vítěz vyšlý ze hrobu
jde v triumfálním průvodu.
Je konec všemu úpění,
bezmocný nářek peklem zní:
Náš Pán už z mrtvých slavně vstal,
jak zářný anděl zvěstoval.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb. Aleluja.
Žalm 77 (78), 1-39
Dobrota Boží a nevěrnost národa v dějinách spásy
Tyto věci se staly nám pro výstrahu. (1 Kor 10, 6)
I
1 Poslyš, můj lide, mé naučení, *
slovům mých úst nyní nastav uši!
2 K moudrému výroku otevřu rty, *
vyložím tajemství z dávného času. –
3 To, co jsme slyšeli, poznali my, *
co nám už otcové vyprávěli,
4 nemáme před dětmi zamlčet, *
nýbrž dát vědět i příštímu rodu:
Pánovu slávu a jeho moc, *
podivuhodné skutky, jež konal. –
5 S Jákobem příkaz ujednal, *
stanovil zákon v Izraeli,
našim otcům pak poručil, *
aby tak hlásali dál svým dětem,
9 ať o tom všechno potomstvo zví, †
všechny děti, co teprv se zrodí; *
ty pak svým dětem zas povědí dále:
7 vždy aby v Pána doufali, †
na divy Boží nezapomněli *
a jeho příkazy zachovávali,
8 ať nejsou jak jejich otcové, *
vzpurné a zaryté pokolení,
rod, který nestálé srdce měl *
a který duchem se nedržel Boha.
9 Efraimovci, ač třímali luk, *
na útěk dali se, když došlo k bitvě. –
10 Úmluva s Bohem jim nebyla nic, *
odmítli žít podle zákona Páně.
11 Zapomněli, co činil Bůh, *
jaké jim dopřál zázraky spatřit.
12 Před jejich otci způsobil div *
v egyptské zemi, v tanejských pláních.
13 Rozdělil moře a vedl je jím, *
vody postavil jako hráze.
14 Ve dne je provázel oblakem, *
po celou noc pak ohnivým světlem.
15 Na poušti skálu rozrazil, *
z ní je napojil pramenem hojným.
16 Potoky vyvedl ze skály, *
voda se hrnula v celých řekách.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb. Aleluja.
Ant. 2 Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele. Aleluja.
II
17 Proti Bohu však hřešili dál, *
v poušti se vzepřeli Nejvyššímu.
18 Zachtělo se jim po chuti jíst, *
Boha tak v srdci pokoušeli.
19 Hněvali Boha a ptali se tak: *
„Dokáže Bůh i v poušti nám prostřít?
20 Udeřil sice do skály, *
že tryskla voda a potoky tekly;
umí však opatřit pro nás i chléb, *
dá svému lidu najíst se masa?“
21 To když Bůh slyšel, pojal ho hněv; †
na Jákobovce zasršel ohněm, *
zaplanul nevolí k Izraeli,
22 že víry k Bohu nemají dost, *
že v jeho pomoc nedoufají. –
23 Nicméně přikázal oblakům, *
otevřel nad nimi nebeské brány,
24 jedlé maně dal na ně dštít *
a tak jim poskytl obilí z nebe.
25 Chlebem silných živil se lid; *
seslal jim pokrmu v plné míře.
26 Pak vzbudil nad nimi východní van, *
mohutně zadul i větrem jižním,
27 a maso pršelo jako prach, *
ptáků bylo jak mořského písku.
28 Padali doprostřed ležení, *
kolkolem stanů Izraele.
29 Po čem tak bažili, to jim dal; *
a oni jedli až do sytosti.
30 Jenže v své chtivosti neměli dost. *
ještě jim sousta vězela v ústech,
31 když na ně udeřil Boží hněv: †
smrt nechal mezi předáky řádit, *
mládež národa porazil k zemi.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele. Aleluja.
Ant. 3 Svěř se Pánu ve své nesnázi a on tě zachová. Aleluja.
III
32 Přesto však hřešili ještě i pak, *
neměli důvěru k divům Páně.
33 Ukrátil tedy jejich dny *
a jejich léta záhubou náhlou.
34 Až když je hubil, hledali jej, *
navraceli se a ptali se po něm.
35 Vzpomněli, že jejich skálou je Pán, *
zachráncem že je Bůh svrchovaný.
36 Ale to byl jen klam jejich úst, *
jazykem pouze jej obelhávali,
37 srdcem však nebyli upřímní, *
v úmluvě dávné mu nebyli věrní.
38 Přes to všechno byl slitovný dál, *
odpouštěl vinu a nezahubil.
Častokrát upustil od hněvu, *
potlačil svoje rozhorlení,
39 pamětliv, že jsou z masa jen, *
vánek, jenž odvane do nenávratna.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Svěř se Pánu ve své nesnázi a on tě zachová. Aleluja.
V.
Z tvého zmrtvýchvstání, Kriste, aleluja.
O.
Ať radují se nebe i země, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
17, 1-18
Veliký, ohavný Babylón
1Jeden ze sedmi andělů, kteří měli sedm misek, přišel a mluvil se mnou: „Pojď, ukážu ti soud nad velkou nevěstkou, která
trůní na mnoha vodách, 2s kterou králové země smilnili a jejímž vínem smilstva se opíjeli obyvatelé země.“
3Odnesl mě v duchu na poušť. A viděl jsem ženu, sedící na rudé šelmě, plné rouhavých jmen, se sedmi hlavami
a deseti rohy. 4Žena byla oblečena do nachu a šarlatu, vyšperkována zlatem, drahým kamením a perlami.
V ruce držela zlatou číši, plnou ohavností a nečistot svého smilstva 5a na čele měla napsáno jméno tajemného významu:
„Veliký Babylón, matka nevěstek a ohavností na zemi“.
6Viděl jsem, že ta žena je zpitá krví věřících a krví Ježíšových svědků. Když jsem se na ni díval, zmocnil se mě velký údiv.
7Ale anděl mi řekl: „Proč se divíš? Vysvětlím ti tajemství ženy i šelmy, která ji nese a má sedm hlav a deset rohů.
8Šelma, kterou jsi viděl, byla, ale už není; má však znovu vystoupit z propasti a přijde do záhuby. Obyvatelé na zemi,
jejichž jméno není zapsáno od stvoření světa v knize života, budou uchváceni úžasem, až uvidí šelmu, která byla a není, a zase se objeví.
9Ať pochopí ten, kdo má moudrost. Sedm hlav znamená sedm pahorků, na nichž ta žena trůní. Je to také sedm králů:
10pět z nich už padlo, jeden žije, poslední však dosud nepřišel; až přijde, smí zůstat jenom nakrátko.
11Šelma pak, která byla a není, je sám ten osmý, ale patří k těm sedmi a jde do záhuby.
12A těch deset rohů, co jsi viděl, znamená deset králů, kteří se ještě vlády neujali, ale spolu se šelmou dostanou královskou
moc, i když jenom na chvíli. 13Jsou stejné mysli a svou moc i sílu dávají šelmě.
14Začnou válku proti Beránkovi, ale Beránek nad nimi zvítězí – je přece Pán pánů a Král králů – a s ním i jeho
povolaní, vyvolení a věrní.“
15Dále mi řekl: „Vody, na kterých jsi viděl nevěstku trůnit, jsou lid a davy, národy a jazyky.
16Těch deset rohů, které jsi viděl, i ta šelma budou nevěstku nenávidět,
oloupí ji a svléknou do naha, budou jíst její maso a upálí ji. 7Bůh jim totiž vnukl do srdce, aby vykonali jeho záměr,
vykonali ho svorně, a odevzdali svou královskou moc šelmě, dokud se nesplní Boží slova. 18A žena, kterou jsi viděl,
je to veliké město, které vykonává vládu nad králi země.“
RESPONSORIUM
Zj 17, 14; 6, 2
O.
Králové země začnou válku proti Beránkovi, ale Beránek nad nimi zvítězí, je přece *
Pán pánů a Král králů, aleluja.
V.
Byl mu dán věnec a vyjel jako vítěz, aby zvítězil. *
Pán pánů a Král králů, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z výkladu sv. biskupa Augustina na Janovo evangelium
(Tract. 124,5: CCL 36, 684-685)
Církev je založena na skále, kterou vyznal Petr
Všechnu útěchu, kterou Bůh lidem v jejich bídě nepřestává dávat, převyšuje to, že poslal v plnosti času – a on dobře věděl, kdy to má učinit –
svého jednorozenéhoSyna, skrze nějž všechno stvořil:1 on zůstal Bohem a stal se člověkem, aby byl prostředníkem mezi Bohem a lidmi, člověk
Kristus Ježíš.2
Všichni, kdo v něho věří, jsou koupelí znovuzrození zbaveni veškeré viny hříchu a vysvobozeni z věčné záhuby. Mají žít ve víře, naději a lásce
a procházet tímto světem a jeho pokušeními a nebezpečími jako poutníci. Bůh je přitom posiluje tělesnou i duchovní útěchou. A tak mají po
cestě, kterou se pro ně stal Kristus, směřovat k tomu, že spatří Boha tváří v tvář.
A protože ani když jdou po cestě, kterou je Kristus, nejsou kvůli lidské slabosti bez hříchů, předepsal jim jako spasitelný lék slitování;
to má podpírat jejich modlitbu, neboť on je učil modlit se: Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.3
To činí Církev, naplněna v tomto životě plném soužení blaženou nadějí, a apoštol Petr ji celou, pro své prvenství mezi apoštoly, ve své osobě
obrazně představoval. Pokud jde o něj samotného, byl to od přirozenosti pouze jednotlivý člověk, působením milosti jednotlivý křesťan a
ještě větší milostí jednotlivý, a to první apoštol; ale když mu bylo řečeno: Tobě dám klíče od nebeského království, co svážeš na zemi, bude
svázáno na nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi,4 tehdy představoval celou Církev; ona se zmítá v tomto světě různými zkouškami
jako v přívalu rozbouřených vln, ale nezřítí se, protože je postavena na skále,5 podle níž má Petr své jméno.
A Pán říká: Na té skále zbuduji svou Církev,6 protože Petr přetím vyznal: Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha.7 Říká tedy: Na té skále,
kterou jsi vyznal, zbuduji svou Církev. Tou skálou byl Kristus.8 Na tomto základě byl zbudován i sám Petr. Neboť nikdo nemůže položit jiný
základ nežli ten, který je už položen, a tím je Ježíš Kristus.9
Tedy Církev, založená na Kristu, přijala od něho v osobě Petrově klíče nebeského království, to je moc svazovat a rozvazovat hříchy. Tato Církev,
když Krista miluje a následuje, je vysvobozována od zlého. Nejvíce však Krista následuje v těch, kdo bojují za pravdu až na smrt.
1 srov žid 1, 2
2 1 Tim 2, 5
3 Mt 6, 12
4 Mt 16, 19
5 srov. Mt 7, 25
6 Mt 16, 18
7 Mt 16, 16
8 1 Kor 10, 4
9 1 Kor 9, 11
RESPONSORIUM
Ez 3, 21; 1 Tim 4, 16
O.
Když spravedlivého napomeneš, aby nehřešil, a on nezhřeší, jistě bude živ;*
a ty sám sebe zachráníš, aleluja.
V.
Dávej pozor sám na sebe i na to, čemu učíš. Povede tě to ke spáse, jak tebe, tak tvé posluchače. *
A ty sám sebe zachráníš, aleluja.
PSALMODIE
Ant. 1 Kristus vydal sám sebe za nás jako dar v oběť Bohu, aleluja.
Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)
3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
jenž jsi tak milosrdný,
tak plný slitování, *
a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
a z mého hříchu mě očisť! –
5 Uznávám, špatně jsem činil, *
svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
spáchal, co tobě se příčí,
takže tvůj soud je správný, *
tvůj ortel spravedlivý. –
7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
v skrytu mě moudrosti učíš. –
9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –
11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
nového, stálého ducha mi dej. –
13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
posil mě velkodušností. –
15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
zajásám, jak jsi spravedlivý! –
17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
zdrcené srdce neodmítneš. –
20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
v zápalných žertvách a celopalech, *
na oltář budou ti býčky klást.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Kristus vydal sám sebe za nás jako dar v oběť Bohu, aleluja.
Ant. 2 Jeruzaléme, ty Boží město, zazáříš vznešeným světlem, aleluja.
Kantikum
Díkůvzdání za vysvobození lidu
Tob 13, 8-11. 13. 14ab. 15-16ab
Ukázal mi svaté město Jeruzalém… září Boží vznešeností. (Zj 21, 10-11)
8 Dobrořečte Pánu, všichni jeho vyvolení, †
jeho velikost buď stále na všech rtech *
a ať ho oslavují v Jeruzalémě.
9 Jeruzaléme, svaté město, *
Bůh tě stíhal za díla tvých rukou. –
10 Důstojně poděkuj Pánu *
a veleb Krále věků,
aby byl v tobě jeho chrám zase s jásotem zbudován *
a aby on v tobě potěšil všechny vyhnance
a aby v tobě miloval všechny nešťastné *
po všechna budoucí pokolení. –
11 Jasné světlo ozáří *
všechny krajiny země;
četné národy zdaleka, ze všech končin země †
přijdou přebývat k tvému svatému jménu, *
na rukou ponesou dary Králi nebe.
V tobě budou jásat pokolení za pokoleními *
a jméno Vyvoleného potrvá v pokoleních budoucích. –
13 Pak zajásáš a zaraduješ se nad syny spravedlivých, †
neboť budou všichni shromážděni *
a budou velebit Pána věků. –
14 Blahoslavení, kdo tě milují, *
šťastní, kdo se radují z tvého pokoje! –
15 Má duše velebí Pána, velkého krále, †
16 protože Jeruzalém bude zase postaven jako město *
i jeho dům na všechny věky!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jeruzaléme, ty Boží město, zazáříš vznešeným světlem, aleluja.
Ant. 3 Uviděl jsem nový Jeruzalém, jak sestupuje z nebe, aleluja.
Žalm 147 (147B), 12-20
Obnova Jeruzaléma
Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu. (Zj 21, 9)
12 Oslavuj Pána, Jeruzaléme, *
veleb, Sióne, svého Boha! –
13 On v tvých branách závory zpevnil, *
žehná tvým dětem, žijícím v tobě.
14 On tvé území v pokoji chrání, *
jadrnou pšenicí štědře tě sytí.
15 On své slovo sesílá na zem, *
co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.
16 On dává sníh jak hebkou vlnu, *
jíní rozsévá jako popel. –
17 Kroupy sype jak chlebové drobty, *
chladem jeho zmrzají vody:
18 sešle slovo, a roztají zase, *
větru dá zavát, a zas vody tekou.
19 Slova svá zjevil Jákobovi, *
zákony, příkazy Izraeli.
20 S žádným národem nejednal takto, *
žádnému jinému nedal svůj zákon.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Uviděl jsem nový Jeruzalém, jak sestupuje z nebe, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Sk 5, 30-32
Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, když vy jste ho pověsili na dřevo a zabili.
Ale Bůh ho povýšil po své pravici jako Vůdce a Spasitele, aby Izraeli dopřál obrácení
a odpuštění hříchů. A my jsme svědky těchto událostí, stejně i Duch Svatý, kterého
Bůh dal těm, kdo ho poslouchají.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.
R. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.
V. Ten, který pro nás visel na kříži.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Odcházím vám připravit místo. A vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já, aleluja.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Odcházím vám připravit místo. A vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já, aleluja.
PROSBY
Bůh Otec skrze Ducha Svatého vzkřísil Krista a vzkřísí i nás. Proto volejme:
OBNOV NÁŠ ŽIVOT SVÝM SVATÝM DUCHEM.
Otče svatý, tys přijal dokonalou oběť svého Syna a vzkřísil jsi ho z mrtvých,
— přijmi naši dnešní oběť a přiveď nás do věčného života.
Požehnej dnes všemu, co budeme konat,
— ať hledáme bez ustání tvou slávu a posvěcení všech.
Ať není dnes naše práce marná, ale ať slouží k prospěchu druhých,
— a ať nás vede do tvého království.
Otevři dnes naše oči a naše srdce potřebám bratří,
— abychom se navzájem měli rádi a jeden druhému pomáhali.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys dal své Církvi svatého papeže Pia, aby bděl nad
čistotou její víry a provedl obnovu její liturgie; na jeho přímluvu posiluj v nás živou víru a účinnou
lásku, abychom měli účast na tom, co konáš ve společenství svého lidu. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|