Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

29. duben 2020
Pro OP: Sv. Kateřiny Sienské, panny a učitelky Církve, spolupatronky Evropy, terciářky, svátek

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Zde, Kateřino, ctíme tě,
ať chvála naše slavně zní;
Církvi jsi světlem zářícím,
zdobí tě věnec vítězství.

Životem svým jsi proslula,
mnohými ctnostmi vynikla,
s myslí bystrou a pokornou
po cestě kříže kráčela.

Národům se jak hvězda skvíš,
když pokoj všude zvěstuješ;
nejlepší mravy navracíš
a protivníky smiřuješ.

Z podnětu Ducha Svatého
ohnivá slova pronášíš,
jež vlévají jas moudrosti
a rozněcují lásky žár.

Panno Bohem milovaná,
na prosby tvé spoléháme,
dej, ať láskou povzbuzeni
království Boží hledáme.

Buď sláva tobě, Ježíši,
zrozený z Panny nejčistší
i Otci, Duchu milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.

ŽALMY

Ant. 1

Řada A: Když ses modlila v slzách a ošetřovala nemocné, já jsem přednášel tvé modlitby Pánu, aleluja.

Řada B: Nikdo nemůže okoušet Boží krásu v propasti Trojice jinak než prostřednictvím jeho snoubenky Církve, aleluja.

Řada C: Boží láska je nám vlita do srdce skrze Ducha, který v nás přebývá, aleluja.

Pozemští králové přinesou do svatého města svoji slávu a bohatství. (Srov. Zj 21, 24)

¹ Chválím tě, Pane, z celého srdce †
      za to, žes vyslyšel slova mých úst. *
      Před tváří andělů budu ti hrát.
² Před tvou svatyní na tvář padám, †
      děkuji tvému svatému jménu *
      za tvoji věrnost a dobrotu tvou;
   neboť jsi povznesl nade všechno *
      jméno svoje a přislíbení. –

³ Slyšels mě v den, kdy k tobě jsem volal, *
      větší sílu mé duši jsi dal.
⁴ Tebe ať, Pane, ctí králové země, *
      jakmile zaslechnou slova tvých úst,
⁵ zpěvem ať velebí cesty Páně: *
      „Sláva Páně je nesmírná!“
⁶ Velký je Pán, a k malým shlíží, *
      na dálku rozezná pyšného. –

⁷ Kráčím-li strastmi, život mi vracíš, *
      navzdory nepřátelům mým.
   Na mou ochranu vztahuješ ruku, *
      pravice tvá mi pomáhá.
⁸ Pán mou věc dovede k dobrému konci. †
      Neboť tvá láska, Pane, je věčná! *
      Od svého díla neupusť!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1

Řada A: Když ses modlila v slzách a ošetřovala nemocné, já jsem přednášel tvé modlitby Pánu, aleluja.

Řada B: Nikdo nemůže okoušet Boží krásu v propasti Trojice jinak než prostřednictvím jeho snoubenky Církve, aleluja.

Řada C: Boží láska je nám vlita do srdce skrze Ducha, který v nás přebývá, aleluja.

Ant. 2

Řada A: Kárejte lidi nespořádané, dodávejte odvahy malomyslným, ujímejte se slabých, buďte velkodušní ke všem, aleluja.

Řada B: My všichni musíme vstoupit bránou Ježíše Krista ukřižovaného, která se nalézá jenom ve svaté Církvi, aleluja.

Řada C: Kéž nám svatá panna Kateřina dá zažít pravé Kristovo světlo a připojit se k nebeským sborům, aleluja.

Naděje neklame. (Řím 5, 5)

¹ K tobě, Pane, pozdvihuji duši, *
      k Bohu svému. V tebe důvěřuji,
   ty mi nedej v hanbě ztroskotat, *
      ať se nepřátelé neradují!
³ Nezahanbíš ty, kdo hledí k tobě, *
      zahanbeni ať jsou nevěrní. –

⁴ Ukazuj mi, Pane, svoje cesty, *
      uč mě kráčet tvými stezkami.
⁵ K věrnosti mě veď a poučuj mě, *
      vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany,
   v kterého já dennodenně doufám, *
      pro tvou, Pane, věčnou dobrotu. –

⁶ Vzpomeň, Pane, na své slitování, *
      milost svou, jež trvá od věků!
⁷ Zapomeň mých provinění z mládí, *
      v lásce své se na mne rozpomeň! –

⁸ Pán je plný dobroty a přímý, *
      ukazuje cestu bloudícím,
⁹ utlačeným dopomáhá k právu, *
      ponížené vodí k cestám svým; –

¹⁰ jeho cesty – pravdivost a věrnost *
       těm, kdo plní úmluvu a řád.
¹¹ Proto, Pane, odpusť pro své jméno, *
      odpusť mi můj převeliký hřích!

¹² Kdo je člověk, jenž se bojí Pána? *
       Tomu Pán dá správnou cestou jít,
¹³ ten se bude těšit blahobytu, *
      zemi zdědí v úděl jeho rod. –

¹⁴ Rada Páně těm, kdo se ho bojí, *
       jeho úmluva je osvítí.
¹⁵ Moje oči stále hledí k Pánu, *
      on mé nohy z léček vyprostí. –

¹⁶ Ke mně obrať se, dej slitování, *
       vždyť jsem ubohý a zcela sám.
¹⁷ Ulev mému stísněnému srdci, *
       vyveď mě už z mého sklíčení! –

¹⁸ Pohleď na můj žal a plahočení, *
       všechny moje hříchy odpusť mi!
¹⁹ Pohleď na mé četné nepřátele, *
       jakou krutou mají ke mně zášť! –

²⁰ Ochraňuj mou duši, vysvoboď mě, *
       nezahanbi mě v mém doufání!
²¹ Kéž mě chrání nevinnost a věrnost, *
      neboť k tobě, Pane, pohlížím. –

²² Vysvoboď, můj Bože, Izraele *
       ze všech jeho soužení a běd!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2

Řada A: Kárejte lidi nespořádané, dodávejte odvahy malomyslným, ujímejte se slabých, buďte velkodušní ke všem, aleluja.

Řada B: My všichni musíme vstoupit bránou Ježíše Krista ukřižovaného, která se nalézá jenom ve svaté Církvi, aleluja.

Řada C: Kéž nám svatá panna Kateřina dá zažít pravé Kristovo světlo a připojit se k nebeským sborům, aleluja.

Ant. 3

Řada A: Z toho jsme poznali Lásku: že Kristus za nás položil svůj život. Také my jsme povinni položit život za své bratry, aleluja.

Řada B: Uspořádej svůj život, srdce a lásku jedině se zaměřením na tuto snoubenku Církev a mysli při tom na mě, a ne na sebe, aleluja.

Řada C: Přesvatá Kristova snoubenka byla ustavičně oddána svému Milému a byla s ním jeden Duch, aleluja.

Pokud se následující žalm použil k Pozvání, použije se žalm 94 (95).

Budiž vám známo: Pohanům je poslána tato Boží spása. (Sk 28, 28)

² Pán buď milostiv a žehnej nám! *
      Kéž nám svítí světlo jeho tváře!
³ Ať se zná tvá cesta na zemi, *
      pomoc tvou ať znají všichni lidé! –

⁴ Kéž tě, Bože, chválí národy, *
      kéž tě chválí všechny lidské rody!
⁵ Národy ať mocně jásají *
      nad tím, jak svět spravedlivě soudíš!
   Neboť právem soudíš národy, *
      všechny lidské kmeny světa řídíš. –

⁶ Kéž tě, Bože, chválí národy, *
      kéž tě chválí všechny lidské rody!
⁷ Země vydala svou úrodu. *
      Pán, náš Bůh, nám dal své požehnání.
⁸ Kéž nám žehná všemohoucí Bůh, *
      ať ho v bázni všechna země vzývá!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3

Řada A: Z toho jsme poznali Lásku: že Kristus za nás položil svůj život. Také my jsme povinni položit život za své bratry, aleluja.

Řada B: Uspořádej svůj život, srdce a lásku jedině se zaměřením na tuto snoubenku Církev a mysli při tom na mě, a ne na sebe, aleluja.

Řada C: Přesvatá Kristova snoubenka byla ustavičně oddána svému Milému a byla s ním jeden Duch, aleluja.

V. Panny její za ní kráčejí ke Králi, aleluja.
O. S radostným jásotem, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Římanům

     Bratři! ²⁸Víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému, těm, kdo jsou z Boží vůle povoláni. ²⁹Neboť ty, které si napřed vyhlédl, ty také předurčil, aby byli ve shodě s obrazem jeho Syna, aby tak on byl první z mnoha bratří. ³⁰A ty, které předurčil, také povolal, a ty, které povolal, také ospravedlnil, a ty, které ospravedlnil, také uvedl do slávy.
     ³¹Co k tomu řekneme? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? ³²Když ani vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás za všecky, jak by nám s ním nedaroval také všechno ostatní? ³³Kdo vystoupí se žalobou proti Božím vyvoleným? Bůh přece ospravedlňuje! ³⁴Kdo odsoudí? Kristus Ježíš přece zemřel, ano i z mrtvých vstal, je po Boží pravici a přimlouvá se za nás!
     ³⁵Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy? Snad soužení nebo útisk nebo pronásledování nebo hlad nebo bída nebo nebezpečí nebo zabití? ³⁶Stojí přece v Písmu: „Stále jsme pro tebe vydáváni na smrt, jsme pokládáni za ovce určené na porážku.“
     ³⁷Ale v tom ve všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. ³⁸A já jsem přesvědčen: ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížata, ani nic přítomného, ani nic budoucího, ani mocnosti, ³⁹ani výška, ani hloubka, a vůbec nic stvořeného nebude nás moci odloučit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Jedno z těchto tří:

Z listu svaté Kateřiny Sienské novicům řádu olivetánů

     Moji nejdražší synáčkové v Kristu, sladkém Ježíši. Já, Kateřina, služebnice a otrokyně sluhů Ježíše Krista, píšu vám v jeho drahocenné Krvi. Přeji si vidět vás jako syny poslušné až k smrti, kteří se učí od neposkvrněného Beránka, poslušného Otce až k potupné smrti na kříži.
     Dobře dbejte na to, že on sám je cesta a pravidlo, kterým se máte řídit vy i všichni tvorové. Chci, abyste si ho postavili před oči své mysli. Pohleďte, jak je toto Slovo poslušné! Neodmítá namáhavé břemeno, které od Otce přijal, ale naopak běží s velikou touhou. To ukázal při Poslední večeři, když řekl: Velice jsem toužil jíst s vámi tohoto beránka, dříve než budu trpět.¹ Jíst beránka je totéž jako plnit Otcovu vůli i synovskou touhu. A protože vidí, že už mu takřka nezbývá čas (vidí se totiž u cíle, kdy má přinést Otci sebe v oběť za nás), raduje se, jásá a s radostí říká: Velice jsem toužil.
     To byl velikonoční beránek, o kterém mluvil: dát sebe za pokrm a z poslušnosti k Otci přinést své tělo v oběť. Ježíš už jedl i jindy velikonočního beránka se svými učedníky, ale nikdy ne tak jako teď. Ó nevystihlá, nejsladší a nejhoroucnější lásko! Vůbec nemyslíš na útrapy ani na svou potupnou smrt! Slovo vidí, že bylo Otcem vyvoleno a zasnoubilo se s lidstvím. Bylo mu uloženo, aby nám dalo svou krev, aby se Boží vůle naplnila v nás a my byli posvěceni jeho krví.
     Proto vás prosím, drazí moji synáčkové v Kristu, sladkém Ježíši: nikdy se ničeho nebojte a důvěřujte v krev Krista ukřižovaného. Nenechte se od něho odloučit ani pokušením a mámením, ani strachem, že nebudete moci vytrvat, ani bázní, že nesnesete poslušnost vůči řádu!
     Nuže, chci, abyste se nikdy nebáli. Odložte každý otrocký strach! Se sladkým a milujícím Pavlem řekněte: „Vydrž dnes, má duše. Skrze Krista ukřižovaného mohu všechno. Touhou a láskou je ve mně ten, který mi dává sílu.“² Milujte, milujte, milujte! Kdo je ve světě, plave po tomto moři svými pažemi. Ale kdo je ve svaté řeholi, plaví se na pažích druhého, to jest svého řádu.
     Důvěřujte! Naleznete pramen lásky v boku Krista ukřižovaného. Tam chci, abyste měli místo a příbytek. Nuže, vstaňte s převelkou a nejvroucnější touhou. Jděte, vstupte a přebývejte v tomto sladkém příbytku. Ani ďábel ani žádný tvor vám nevezme milost ani vám nezabrání, abyste došli ke svému cíli, totiž k spatření a zakoušení Boha. Více neřeknu. Zůstávejte ve svatém a sladkém milování Boha. Milujte, milujte se navzájem.
     ¹ Lk 22, 15
     ² srov. Flp 4, 13

RESPONSORIUM

Nebo:

Ze spisu „Dodatek“ od bratra Tomáše Antonína Caffariniho, žáka svaté Kateřiny Sienské

     O třetí neděli postní se začal ze zasvěcené panny úplně vytrácet život. Působila to nesčetná muka, která v jejím těle den ze dne vzrůstala, a navíc nesmírné bolesti duševní, které ji deptaly, když denně viděla, jak křesťané urážejí Boha. Také ji mučilo, když viděla, jaká nebezpečí denně narůstají v jeho svaté církvi. Kvůli ní tolik vytrpěla, to jest: tolik se chvěla úzkostí v nitru i navenek.
     Tak to šlo až do neděle, po které onoho roku bezprostředně následovalo Nanebevstoupení Páně. Bylo 29. dubna 1380, kdy nastala u zasvěcené panny před svítáním veliká proměna, trvající asi dvě hodiny. Proto bylo rozhodnuto, že jí má být udělena svátost pomazání. Tak se i stalo.
     Po přijetí posledního pomazání, kdy panna setrvávala a skoro jako by nic necítila, začala se po malé přestávce úplně měnit. Dělala různé posuňky, jak pažemi, tak vzrušenou tváří, jako by dávala najevo, že je napadena nemalým množstvím zlých duchů. Skutečně tomu tak bylo. V tomto krutém boji zůstala panna víc než půldruhé hodiny.
     Potom však se její tvář téměř v okamžiku dočista změnila. Z temné a rozrušené tváře byla tvář zcela andělská a radostná. Tu jsme jí dali před oči ikonu, kde bylo mnoho ostatků svatých, a jiné krásné obrázky. Ona však ihned upřela pohled na obraz Ukřižovaného a takto, tělesnýma očima pohlížejíc na něj, začala se pozorněji modlit a mluvila velmi hluboké věci o Boží dobrotě.
     A v modlitbě pak začala vyznávat své hříchy před zrakem Božím, třebaže to slyšeli i jiní. Projevila svou lítost nad všemi svými hříchy všeobecně a potom se o nich zmínila jednotlivě: „Má vina, věčná Trojice, že jsem tě bídně urazila mnohou nedbalostí, nevědomostí, nevděkem a neposlušností a mnoha jinými hříchy. Běda mně ubohé…“ A takto se obviňovala z těchto i mnoha jiných poklesků, tato přečistá holubice. Snad to tak zařídil Nejvyšší spíš pro příklad těm, kteří stáli kolem, než proto, že by to ona potřebovala.
     [Když setrvala nějakou dobu v této modlitbě, obrátila se panna k nám a ukázala nám několika slovy cestu dokonalosti. Každému uložila, co má dělat po její smrti. Prosila také pokorně za odpuštění, že podle svého domnění málo pečovala o naši spásu. Ach, kdyby byl někdo tenkrát viděl, jak uctivě a pokorně přijala zasvěcená panna mnohokrát požehnání od své vlastní zarmoucené matky, která stála s ostatními u ní v slzách!
     Ale to všechno nijak nepřerušovalo modlitbu panny. Když se blížila k vytouženému cíli, modlila se zvlášť za svatou církev a důrazně prohlásila, že dává svůj tělesný život za ni. Potom se modlila za Urbana VI. a také důrazně vyznala, že je to pravý nejvyšší velekněz. Také povzbudila své dítky, aby pro tuto pravdu položily i život, bude‑li to prospěšné.]
     Dále se s nemalou vroucností modlila za všechny své děti obojího pohlaví, které jí byly v Pánu nejmilejší. Užila mnoha slov, kterými se modlil Pán za své učedníky k Otci, když měl zakrátko k němu odejít. Po modlitbě požehnala nám všem znamením nejsvětějšího kříže.
     A takto se přibližovala k cíli, po kterém tak mocně a dlouho toužila. Přitom setrvávala nepřetržitě v modlitbě a mluvila stejně k svému Pánu a Snoubenci: „Pane, voláš mě a já jdu k tobě. A hleď, jdu k tobě ne se svými zásluhami, ale jen s tvým milosrdenstvím. Prosím tě, aby se mi ho dostalo mocí tvé Krve.“ Poté mnohokrát hlasitě zvolala: „Krev! Krev!“ Nakonec po vzoru našeho Spasitele řekla: „Otče, do tvých rukou svěřuji svou duši i svého ducha!“¹ A takto sladce, s tváří zcela andělskou, naklonila hlavu a vypustila duši.
     ¹ srov. Lk 23, 46

RESPONSORIUM

Ze spisu „Rozmluvy s Boží prozřetelností“ od svaté Kateřiny Sienské

     Ó věčné Božství, věčná Trojice, podle tvé vůle má krev tvého jednorozeného Syna spojením s božskou přirozeností tak velikou cenu! Věčná Trojice, ty jsi hluboké moře; čím více v něm hledám, tím více nalézám; a čím více nalézám, tím více tě hledám. Ty sytíš duši vpravdě nenasytným způsobem; neboť ve své propastné hlubokosti sytíš duši tak, že stále přitom ještě zůstává lačná a žádostivá, ze všech sil po tobě touží, věčná Trojice, dychtí tě spatřit, Světlo, v tvém světle.¹
     Okusila jsem a viděla jsem světlem rozumu v tvém světle tvou propastnou hlubokost, věčná Trojice, a krásu tvého tvorstva. Proto jsem se oblékla v tebe² a viděla jsem, že budu tvým obrazem; neboť ty ses mi daroval, věčný Otče, obdarovals mě ze své moci a ze své moudrosti, z moudrosti, která patří tvému Jednorozenému. A Duch Svatý, vycházející od tebe, Otče, i od tvého Syna, dal mi vůli, a tím mě uschopňuje milovat.
     Věčná Trojice, ty jsi tvůrce a já tvor; ale podle toho, žes mě znovu stvořil krví svého jednorozeného Syna, tebou osvícena poznávám, že jsi uchvácen krásou svého stvoření.
     Ó propasti, věčná Trojice, ó Božství, hluboké moře! Co většího jsi mi, Bože, mohl dát než sám sebe? Ty jsi oheň stále planoucí a nestravující se,³ ale svým žárem stravuješ každou sebelásku duše. Ty jsi oheň, který odnímá každý chlad, svým světlem osvěcuješ mysl lidí⁴ a v tom světle dals mi poznat svou pravdu.
     V zrcadle toho světla poznávám tebe, nejvyšší dobro, dobro nade všechno dobro, blažené dobro, dobro nevystižitelné, dobro neocenitelné, krásu nade všechnu krásu, moudrost nade všechnu moudrost. Neboť ty jsi moudrost sama; ty jsi pokrm andělů, ty ses v ohni lásky dal lidem.
     Ty jako roucho zakrýváš mou nahotu; ty sytíš pokrmem své sladkosti náš hlad, neboť jsi sladký bez nejmenší hořkosti. Ó věčná Trojice!
     ¹ srov. Žl 35 (36), 10
     ² srov. Gal 3, 27
     ³ srov. Ex 3, 2
     ⁴ srov. Jan 1, 9

RESPONSORIUM

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

PSALMODIE

Ant. 1

Řada A: Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, aleluja.

Řada B: Toužila zemřít, aby se mohla spojit se svým Snoubencem. Žíznila po něm jako jelen po pramenech vody, aleluja.

Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.

² Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
      po tobě žízní celá má duše,
   po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
      tak jako vyprahlá žíznivá země.
³ Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
      abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
⁴ Vždyť tvá milost je lepší než život, *
      proto mé rty ti zpívají chválu. –

⁵ Tak tě chci velebit, co živ budu, *
      ve jménu tvém jenom ruce spínat.
⁶ Duše má bude jak morkem se sytit, *
      jásavě budou tě chválit má ústa.
⁷ Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
      rozjímám o tobě za nočních bdění,
⁸ neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
      v stínu tvých křídel radostně plesám. –

⁹ Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
      ty mě svou pravicí podpíráš mocně.

¹⁰      [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
         ti se propadnou do hlubin země,
¹¹      ti budou vydáni napospas meči,*
         ti se kořistí šakalů stanou.
¹²      Král pak se bude radovat v Bohu, +
         oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
         protože lhářům se zacpou ústa.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1

Řada A: Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, aleluja.

Řada B: Toužila zemřít, aby se mohla spojit se svým Snoubencem. Žíznila po něm jako jelen po pramenech vody, aleluja.

Ant. 2

Řada A: Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království, aleluja.

Řada B: Víc vám neřeknu, jen abyste zůstávali ve svatém a sladkém milování Boha. Ježíši sladký, Ježíši lásko! Aleluja.

⁵⁷ Velebte Pána, vy díla Páně, *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁵⁸ Velebte Pána, andělé Páně, *
⁵⁹      nebesa nebes, velebte Pána! –

⁶⁰ Velebte Pána, nebeské vody, *
⁶¹      mocnosti všechny, velebte Pána!
⁶² Velebte Pána, měsíci, slunce, *
⁶³      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –

⁶⁴ Velebte Pána, vy deště a rosy, *
⁶⁵      bouře a vichry, velebte Pána!
⁶⁶ Velebte Pána, ohni a žáre, *
⁶⁷      mrazy a vedra, velebte Pána! –

⁶⁸ Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
⁶⁹      ledy a zimy, velebte Pána!
⁷⁰ Velebte Pána, sněhy a jíní, *
⁷¹      vy dny a noci, velebte Pána! –

⁷² Velebte Pána, světlo i temno, *
⁷³      blesky a mraky, velebte Pána!
⁷⁴ Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
       věčně jej chval a oslavuj jej! –

⁷⁵ Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
⁷⁶      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
⁷⁷ Velebte Pána, prameny vody, *
⁷⁸      moře a řeky, velebte Pána! –

⁷⁹ Velebte Pána, zvířata moří, †
       jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
⁸⁰      nebeští ptáci, velebte Pána!
⁸¹ Pána chval, zvěři divá i krotká, *
⁸²      rody všech lidí, velebte Pána! –

⁸³ Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁸⁴ Velebte Pána, vy kněží Páně, *
⁸⁵      sluhové Boží, velebte Pána! –

⁸⁶ Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
⁸⁷      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
⁸⁸ Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
       věčně ho chvalte a oslavujte! –

    Otce i Syna i svatého Ducha *
       velebme věčně a oslavujme.
⁵⁶ Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
       na věky chválen a oslavován.

(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)

Ant. 2

Řada A: Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království, aleluja.

Řada B: Víc vám neřeknu, jen abyste zůstávali ve svatém a sladkém milování Boha. Ježíši sladký, Ježíši lásko! Aleluja.

Ant. 3

Řada A: Ve všem ať je oslavován Bůh skrze Ježíše Krista. Jemu patří sláva a vláda na věčné věky, aleluja.

Řada B: Největší radost měla, když nejvíc trpěla, protože veškerou její touhou bylo, aby směla trpět pro Krista, aleluja.

Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)

¹ Zazpívejte Pánu novou píseň, *
      ať zní jeho chvála v obci zbožných!
² Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
      děti Siónu ať Krále chválí!
³ Slaví jeho jméno v chorovodech, *
      na bubny a citery mu hrají!
⁴ Pán v svém lidu našel zalíbení, *
      vítězstvím on věnčí ponížené.
⁵ Ať se věrní mocně zaradují, *
      ať i na svých ložích zaplesají! –

⁶ V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
      v ruce jílec dvousečného meče,
⁷ aby mohli pohanům se pomstít, *
      aby vyřkli tresty nad národy,
⁸ uvázali v pouta jejich krále, *
      do okovů jejich přední muže,
⁹ naplnili na nich psané právo. *
      To je oslavou všech jeho zbožných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3

Řada A: Ve všem ať je oslavován Bůh skrze Ježíše Krista. Jemu patří sláva a vláda na věčné věky, aleluja.

Řada B: Největší radost měla, když nejvíc trpěla, protože veškerou její touhou bylo, aby směla trpět pro Krista, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Mou silou i chválou je Pán. * Aleluja, aleluja.
R. Mou silou i chválou je Pán. * Aleluja, aleluja.
V. A stal se mi zachráncem.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Mou silou i chválou je Pán. * Aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Věčný Bože, přijmi oběť mého života v tomto tajemném těle své svaté Církve! Vezmi si mé srdce a vtiskni je na tvář této Snoubenky.
Nebo:
Kateřina dobrořečila Tvůrci veškerenstva, že ukázal lidem cestu k blaženosti, aleluja.

Ant. k Zachariášovu kantiku Věčný Bože, přijmi oběť mého života v tomto tajemném těle své svaté Církve! Vezmi si mé srdce a vtiskni je na tvář této Snoubenky.
Nebo:
Kateřina dobrořečila Tvůrci veškerenstva, že ukázal lidem cestu k blaženosti, aleluja.

PROSBY
Dobrořečme věčnému a nevýslovnému Božství, v jehož světle vidíme světlo:
    Ó SVĚTLO, OHNI, NEVÝSLOVNÉ BOŽSTVÍ!

Pane, povolal jsi nás do své svaté Církve a sjednotil jsi nás ve víře,
— chválíme tě, že nás zveš, abychom tě na počátku tohoto dne oslavovali.
Těm, kdo byli vykoupeni drahocennou Krví neposkvrněného Beránka, jsi daroval svobodu a slávu,
— proto tě jednomyslně chválíme a vzdáváme ti díky.
Povolal jsi lidi, aby pokračovali v díle tvého stvoření, a nás jsi povolal, abychom v jednotě s tebou budovali a doplňovali Kristovo Tělo,
— chválíme tě se všemi, kdo pracují na tvém království.
Nejmilosrdnější Otče, ty chceš, aby nikdo z lidí nezahynul, ale aby všichni byli spaseni a došli k poznání pravdy,
— chválíme tě za všechny, kdo vynakládají své síly a majetek pro spásu bratří a sester.
[Podle příkladu Krista, který se na kříži odevzdal do vůle Otce a prosil ho za pronásledovatele, říkejme:],

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Prostřednictvím svaté Kateřiny nás, Bože, poučuješ, že získáme světlo pravého sebepoznání, když poznáme současně a podivuhodně, co jsi ty v nás a co jsme my v tobě. Proto na její prosby dej, ať po tak pravdivém poznání prospíváme ve ctnosti, abychom tě dovedli den ze dne dokonaleji milovat a dokonaleji ti sloužit. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Bože, svatou Kateřinu Sienskou jsi zapálil božskou láskou, aby rozjímala o utrpení Páně a sloužila tvé Církvi. Na její přímluvu dej, aby se tvůj lid, spojený Kristovým tajemstvím, mohl věčně radovat, až se Kristus zjeví ve své slávě. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie