Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

21. únor 2018
Sv. Petra Damianiho, biskupa a učitele Církve, pro připomínku

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. 

HYMNUS

Už, Kriste, Slunce svatosti,
temnoty z nitra vyhosti,
ať naplní nás ctností zář,
když brány dne zas otvíráš.

Všem skýtáš milostivý čas:
kající srdce probuď v nás,
ať láskou svou nás napravíš,
když snášels nás tak dlouho již.

Nám uděl tolik lítosti,
ať můžeš proudem milostí
smýt z nás i skvrny těžších vin
tím větším smilováním svým.

Už nastává den, tvůj to den,
zas všechno skvít se bude v něm.
Nuž, radujme se, že i nás
tvá milost vede v jeho jas.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)

² S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
³     Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
   ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
      ty jsi můj štít a záchrana moje!
⁴ Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
      osvobodil mě od nepřátel! –

⁵ Smrtící vlny mě zalily, *
      příboje zkázy mě plnily děsem.
⁶ Osidla temnot mě ovila, *
      smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
⁷ K Pánu jsem volal v úzkostech, *
      k Bohu jsem křičel o záchranu.
   Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
      k jeho uším došel můj nářek.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

⁸ A tu se zachvěla, pohnula zem, †
      v základech hor se zakolísala, *
      jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
⁹ Z jeho nozder valil se dým, †
      z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
      řeřavé uhlíky sršely z něj.
¹⁰ Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
      s černými mračny pod nohama. –

¹¹ Na cherubovi přilétal, *
      na perutích vichru se snášel.
¹² Celý se halil v temnotách, *
      do clony z tmavých vod a mraků.
¹³ Ze záře, která před ním šla, *
      padaly kroupy a řeřavé uhlí. –

¹⁴ Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
      hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
¹⁵ Vysílal šípy do všech stran, *
      blesky metal a kolkolem sršel.
¹⁶ I bylo vidět až na mořské dno, *
      obnažily se základy země,
    když jsi, Pane, zahrozil, *
      zadul vichřicí svého hněvu. –

¹⁷ Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
      vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
¹⁸ vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
      z přesily mocných nenávistníků.
¹⁹ Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
      Pán mi však přispěchal na ochranu.
²⁰ Na volný prostor vyvedl mne, *
      zachránil, v kom našel zalíbení.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

²¹ Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
      splatil mi za to, že ruce mám čisté;
²² za to, že po cestách Páně jsem šel, *
      od svého Boha neodpadl.
²³ Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
      zákony jeho jsem neodmítal.
²⁴ Zůstal jsem před ním bez viny, *
      chránil se bedlivě před proviněním.
²⁵ Odplatil Pán mou nevinnost, *
      neboť viděl, že ruce mám čisté. –

²⁶ K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
      a s dobrým jednáš dobrotivě.
²⁷ Čistému odplácíš čistotou, *
      k chytrákům však jsi opatrný.
²⁸ Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
      pohledy zpupné však pokořuješ.
²⁹ Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
      Bůh můj mé temnoty ozařuje.
³⁰ S tebou ztékám valy a zdi, *
      se svým Bohem přeskočím hradby.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

V. Obraťte se a čiňte pokání.
O. Obnovte své srdce a svého ducha.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

     ^10.21Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vztáhni ruku k nebi, aby nastala v egyptské zemi tma tak hustá, že ji bude možné hmatat!“ ²²Mojžíš vztáhl ruku k nebi a nastala hluboká temnota v celé egyptské zemi po tři dny. ²³Jeden neviděl druhého a nikdo se nemohl hnout ze svého místa po tři dny, ale všichni synové Izraele měli světlo tam, kde přebývali.
     ²⁴Farao zavolal Mojžíše a Áróna a řekl jim: „Jděte a obětujte Hospodinu. Jenom váš brav a skot zde zůstane; i vaše děti mohou jít s vámi.“ ²⁵Mojžíš odpověděl: „I kdybys dal do našich rukou oběti a celopaly, abychom je obětovali Hospodinu, našemu Bohu, ²⁶přece i naše stáda půjdou s námi, ani kopyto tu nezůstane, neboť z nich vezmeme, a budeme obětovat Hospodinu, našemu Bohu. My sami nevíme, co budeme obětovat Hospodinu, dokud nepřijdeme na to místo.“
     ²⁷Ale Hospodin zatvrdil faraónovo srdce a nechtěl je propustit. ²⁸Farao zvolal: „Jdi pryč ode mě! Chraň se znovu vidět moji tvář! v ten den, kdy ji uvidíš, zemřeš!“ ²⁹Mojžíš odpověděl: „Tak se stane, jak jsi řekl: tvoji tvář už neuvidím!“
     ^11.1Hospodin řekl Mojžíšovi: „Ještě jednou ranou stihnu faraóna a Egypt, a potom vás odtud propustí, dokonce přinutí vás vyjít. ²Poruč tedy lidu, aby si každý vyžádal od svého souseda a každá od své sousedky předměty ze stříbra a ze zlata; ³Hospodin vzbudí u Egypťanů přízeň k lidu.“ Sám Mojžíš byl velmi vážený v egyptské zemi, v očích faraónových služebníků i v očích lidu.
     ⁴Mojžíš řekl ještě faraónovi: „Tak praví Hospodin: ‚Uprostřed noci projdu Egyptem; ⁵každý prvorozenec v egyptské zemi zemře, od prvorozence faraónova, který má sedět na jeho trůnu, až do prvorozence služky, která mele u mlýnku, i všechno prvorozené u dobytka. ⁶Po celé egyptské zemi nastane veliký křik, jaký ještě nebyl a jaký už nebude. ⁷Ale u synů Izraele neštěkne pes ani na člověka, ani na dobytek, abyste poznali, že Hospodin podivuhodně rozlišuje mezi Egypťany a Izraelity. ⁸Pak sestoupí všichni tito tvoji služebníci ke mně a pokloní se mi s prosbou: Vyjdi ty a všechen lid, který jde za tebou. Potom vyjdu!‘“ a Mojžíš vyšel od faraóna s rozhněvanou tváří.
     ⁹Hospodin řekl Mojžíšovi: „Farao vás neposlechne, a tak se stane mnoho mých znamení v egyptské zemi.“ ¹⁰Mojžíš a Árón učinili všechna tato znamení před faraónem, ale Hospodin zatvrdil faraónovo srdce, takže syny Izraele ze své země nepropustil.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z homiletických pojednání biskupa Afraata

     Zákon a smlouva se v minulosti zcela měnily. Neboť Bůh změnil první smlouvu s Adamem a uzavřel novou s Noemem. Jinou zase s Abrahámem, ale i tu změnil a dal novou Mojžíšovi. Když pak mojžíšská úmluva nebyla dodržována, dal poslednímu pokolení smlouvu, která už neměla být nikdy nahrazena jinou. Takže Adamovi dal Bůh příkaz, aby nejedl ze stromu života, Noemovi na znamení smlouvy sklenul mezi mraky duhu, Abrahámovi, kterého si již dříve vyvolil pro jeho víru, dal později obřízku jako znamení a pečeť pro potomstvo. Mojžíš měl velikonočního beránka, smírnou oběť za lid.
     Všechny tyto smlouvy se ovšem jedna od druhé lišily. Další obřízka, kterou doporučuje ten, který nabídl všechny ty smlouvy, je ta, o které řekl prorok Jeremiáš: Odstraňte předkožku vašeho srdce.¹ A jestliže byla pevná úmluva, kterou Bůh učinil s Abrahámem, pevná a spolehlivá je i tato (o které mluví Jeremiáš) a nelze ji dále měnit, ať už kvůli těm, kteří nejsou vázáni zákonem o obřízce, nebo kvůli těm, kteří mu podléhají.
     Bůh dal přece Mojžíšovi zákon s příslušnými ustanoveními a příkazy. Ale když ho Izraelité nezachovávali, zákon a jeho ustanovení zrušil a přislíbil, že dá novou smlouvu, která bude odlišná od té předchozí, ačkoli ten, kdo ji nabízí, je v obou případech stejný. A toto je ta zaslíbená úmluva: Poznají mě všichni od nejmenšího do největšího.² A v této úmluvě už neexistuje tělesná obřízka jako znamení pro lid. Zjišťujeme, můj nejmilejší, že Bůh v různých pokoleních stanovil zákony, které byly v platnosti, dokud on sám chtěl. Ale později zastaraly, jak o tom říká apoštol: Boží království existovalo v minulosti v různých dobách v rozličných podobách.³
     Náš Bůh je pravdivý a jeho ustanovení jsou nejvýš důvěryhodná; každá jeho smlouva byla ve svém čase uzavřena jakožto pevná a pravá. A tak ti, kteří byli obřezáni ve svém srdci, žijí a jsou znovu obřezáváni v pravém Jordánu, a tím je křest na odpuštění hříchů.
     Když Jozue, syn Nunův, přešel s lidem Jordán, obřezal lid kamenným nožem. Ježíš, náš Spasitel, podruhé obřezal obřízkou srdce národy, které v něho uvěřily a byly omyty křtem a obřezány mečem, to jest jeho slovem, které proniká hlouběji než jakýkoli dvojsečný meč.⁴
     Jozue, syn Nunův, převedl lid do země zaslíbené. Ježíš, náš Spasitel, přislíbil zemi života všem, kteří přejdou pravý Jordán a uvěří a dají si obřezat předkožku svého srdce.
     Blahoslavení jsou tedy ti, kdo byli obřezáni ve svém srdci a znovu se narodili z vody druhé obřízky. Ti totiž dostanou dědictví s Abrahámem, věrným vůdcem a otcem všech národů, protože jemu byla jeho víra připočtena za spravedlnost.^{5
     1} Jer 4, 4
     ² Jer 31, 34
     ³ srov. Žid 1, 1
     ⁴ srov. Žid 4, 12
     ⁵ srov. Gn 15, 6

RESPONSORIUM

TŘETÍ ČTENÍ

Z dopisu svatého Petra Damianiho nemocnému příteli

     Milý příteli, prosil jsi mě, abych ti napsal pár slov útěchy. Sužuje tě mnoho trápení a já mám konejšivými slovy osladit trpkost tvé duše.
     Nespí-li však tvá rozvaha a tvůj rozum, je útěcha nasnadě, neboť sama slova Písma, jak si získat dědictví, nepochybně ukazují, že to Bůh tě vychovává jako syna. Vždyť to nelze říci otevřeněji, než když se praví: Synu, přicházíš-li sloužit Bohu, stůj ve spravedlnosti a v bázni a připrav svou duši na pokušení.¹
     Kde je totiž bázeň a spravedlnost, tam kříž protivenství není trápením otroka, ale otcovským cvičením v kázni.
     Proto i blažený Job uprostřed ran a utrpení sice volal: Kéž ten, který mě stvořil, také mě zničí, kéž vztáhne ruku a podetne mě!² ale hned dodal: To, že mě v utrpení neušetří bolesti, je mi útěchou.³
     Božím vyvoleným je velkou útěchou právě to, že je Bůh navštěvuje křížem. Vždyť snesou-li chvilkové rány, nabudou sil jít v pevné naději za ziskem slávy nebeské blaženosti.
     Kladivo přece buší do zlata proto, aby kovolitec odstranil zbytky strusky, a pilník sbrušuje stále více povrch nerostu, aby se zářivěji zaleskla žilka prosvítajícího kovu. Jako pec ověří hrnčířovu nádobu, tak zkouška utrpení ověří člověka spravedlivého.⁴ A proto se říká u Jakuba: Velmi se z toho radujte, bratři, když se octnete ve všelijakých zkouškách.⁵
     Takže by se právem měli radovat ti, které zde na světě potká za jejich zlé skutky trápení, vždyť za dobro, které vykonali, je čeká věčná odplata v nebi.
     Nuže tedy, bratře drahý a rozmilý, i když se na tebe ze všech stran sypou rány, i když do tebe buší trestající Boží kázeň, ať nedolehne na tvou duši beznaděj, nestěžuj si a nereptej, nedej se strávit truchlivostí a zármutkem, nebuď malomyslný a netrpělivý, překonávej všechno s jasnou tváří, s veselou myslí a s díkůčiněním na rtech.
     Zajisté je to chvályhodné řízení Boží, že Bůh trestá své vyvolené časnými tresty, aby je uchránil od věčných, že tlačí k zemi, aby mohl pozdvihnout, že řeže, aby uzdravil, že svrhává, aby povýšil.
     Nuže, milý bratře, těmito a dalšími příklady z Písma svatého posiluj svou mysl k trpělivosti a s veselou myslí očekávej po smutku radost.
     K této radosti ať tě povznese naděje a ať láska roznítí tvou horlivost, aby náležitě opojená duše zapomněla na to, co trpí zvenčí, a vzplanula a zamířila k tomu, o čem uvnitř rozjímá.
     ¹ srov. Sir 2, 1-2
     ² srov. Job 6, 9
     ³ srov. Job 6, 10
     ⁴ srov. Sir 27, 5
     ⁵ Jak 1, 2

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Ve tvém světle, Bože, budeme vidět světlo.

Kdo mě následuje, nechodí v temnotě, ale bude mít světlo života. (Jan 8, 12)

² Zálibu ve zlém bezbožný má v srdci, *
      Boha se bát ho ani nenapadne. –

³ Snadno a rád jen výmluvy si hledá, *
      že nevidí a nezná odpor k hříchu.
⁴ Zradou a zlem čpí slova v jeho ústech, *
      zřekl se moudrosti a dobrých skutků.
⁵ Na lůžku obmýšlí jen nepravosti, *
      ničeho špatného se nezalekne. –

⁶ Pane, až k nebesům tvé slitování, *
      až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
⁷ Tvá spravedlnost jako velehory, †
      tvé rozsudky jak mořské hlubiny, *
      lidem i zvěři dáváš pomoc, Pane. –

⁸ Bože, jak drahocenná je tvá milost, *
      v stínu tvých křídel mají lidé úkryt.
⁹ Sytí se z hojných darů tvého domu, *
      z proudů svých slastí sám je napájíš.
¹⁰ Protože u tebe je pramen žití, *
       jen ve tvém světle můžem světlo vidět. –

¹¹ Svou milost zachovej svým vyznavačům, *
       svou spravedlnost lidem přímých srdcí.
¹² Ať noha pyšného mě nepošlape, *
       ať necloumá mnou ruka hříšníkova!
¹³ Hle, hrůza porazila bezbožníky, *
       jsou svrženi a víckrát nepovstanou.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ve tvém světle, Bože, budeme vidět světlo.

Ant. 2 Pane, tys veliký a slavný, podivuhodný ve své síle.

¹ Začněte na bubny hrát Bohu, *
      pějte Pánu při cimbálech;
   Složte mu novou píseň, *
      velebte a vzývejte jeho jméno!
² Vždyť Bůh je Pán, *
       on potírá války. –

¹³ Zapějme Pánu chvalozpěv, *
       nové hymny zpívejme našemu Bohu.
   Pane a Vládce, tys veliký a slavný, †
       podivuhodný ve své síle, *
       překonat tebe nemůže nikdo. –

¹⁴ Všichni tvoji tvorové mají sloužit tobě, *
       neboť jsi řekl a byli.
    Poslal jsi svého Ducha a byli stvořeni *
       a není, kdo by odpíral tvému hlasu. –

¹⁵ Před tebou kolísají základy hor i vodstva, *
       skály jak vosk se rozplývají před tvou tváří.
    Ti však, kdo před tebou mají bázeň, *
       budou u tebe velicí ve všem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, tys veliký a slavný, podivuhodný ve své síle.

Ant. 3 Vzývejte Boha jásavým hlasem.

Sedí po pravici Otce a jeho království bude bez konce.

² Tleskejte do dlaní, národy všechny, *
      vzývejte Boha jásavým hlasem,
³ neboť je hrozný Pán svrchovaný, *
      je velekrálem nad celou zemí. –

⁴ On nám národy podrobuje, *
      on nám pohany pod nohy klade.
⁵ On pro nás vybral dědičnou zemi, *
      pýchu Jákoba, jehož má v lásce.
⁶ Bůh se vznáší v jásotu slávy, *
      Pán stoupá vzhůru v hlaholu rohů. –

⁷ Zpívejte Bohu, zpívejte písně, *
      zpívejte chvalozpěv našemu Králi!
⁸ Bůh totiž kraluje nad celým světem, *
      zazpívejte mu překrásnou píseň! –

⁹ Bůh je nad všemi národy králem, *
      Bůh sedí na svém přesvatém trůně.
¹⁰ Knížata národů svorně se druží *
       k národu Boha Abrahámova.
    Boží jsou všechny štíty světa, *
       on je nade vše svrchovaný.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzývejte Boha jásavým hlasem.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
V. Před slovem, které zkázu přináší.
R. Z tenat lovců.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Toto pokolení je pokolení zlé. Hledá znamení, ale jiné znamení mu dáno nebude než znamení Jonášovo.

Ant. k Zachariášovu kantiku Toto pokolení je pokolení zlé. Hledá znamení, ale jiné znamení mu dáno nebude než znamení Jonášovo.

PROSBY
Chvalme Krista, původce naší spásy, neboť on chtěl, abychom se v něm stali novým stvořením, aby to, co je staré, zaniklo, a všechno se obnovilo. Proto ho prosme s pevnou důvěrou:
     PANE, OBNOV NÁS SVÝM SVATÝM DUCHEM.

Pane, tys přislíbil nové nebe a novou zemi; obnovuj nás neustále skrze svého Ducha,
— abychom se v nebeském Jeruzalémě navěky těšili z tvé přítomnosti.
Pomoz nám přičinit se o to, aby byl svět prostoupen tvým Svatým Duchem,
— aby lidstvo směřovalo k svému cíli ve spravedlnosti, lásce a míru.
Dej nám sílu, abychom přemáhali lenost a netečnost
— a abychom rádi plnili své povinnosti.
Vysvoboď nás od zlého
— a chraň nás před každou malicherností, abychom se nedali odvést od pravého dobra.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Prosíme tě, Bože, pohlédni na oddanost svého lidu, který si ukládá odříkání, aby cvičil v kázni své tělo a konáním dobrých skutků načerpal sílu pro duši.

Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.
Všemohoucí Bože, tys posiloval svatého biskupa Petra, aby svůj život strávil ve službách tvé Církve; pomáhej nám, abychom se řídili jeho učením a příkladem, ničemu nedávali přednost před Kristem, a tak došli do věčné radosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie