[ nová verze ]
6. únor 2018, Úterý
1. týden žaltáře
Sv. Pavla Mikiho a druhů, mučedníků, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 6. únor 2018 Sv. Pavla Mikiho a druhů, mučedníků, památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Do Japonska přinesl křesťanství sv. František Xaverský (15. VIII. 1549). Půl století mohli žít křesťané svobodně, a v roce 1596, kdy začalo jejich
pronásledování, bylo jich už více než 300 tisíc. První mučedníci byli ukřižováni 5. II. 1597 v Nagasaki. Nejproslulejší z nich, Pavel Miki, se narodil v japonské
rodině (1564-66), vstoupil k jezuitům a úspěšně hlásal evangelium svým krajanům. Spolu s ním podstoupili mučednickou smrt další 2 japonští jezuité, 6 španělských
misionářů a 17 japonských laiků (tři z nich byli dosud chlapci- 12, 13 a 14 let). V roce 1862 byli tito prvomučedníci Dálného Východu prohlášeni za svaté.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Odměnám věčným Kristovým
i mučedníkům vítězným
zpívejme chvály v písních svých
z radostných niter vytrysklých.
Jsou velmoži to církevní,
vůdcové v bojích vítězní
a bojovníci nebes bran,
v temnotách světla vzešlá nám.
Vyhrůžek světa nedbali,
tělesných muk se nebáli,
za svatou svou smrt v odměnu
došli až k světlu věčnému.
Zběsilý biřic rukou svou
prolil krev jejich posvátnou,
oni však z Boží milosti
snášeli všechno v tichosti.
Hle, víra svatých nezdolná,
věřících naděj nezlomná,
ke Kristu láska bez mezí
nad vládcem světa vítězí.
Otcova sláva se v nich skví,
v nich dobývá Syn vítězství.
Duch svoji vůli vnuká jim
a nebe zvučí plesáním.
Teď, Spasiteli, nás tu slyš,
k tvým mučedníkům přiveď blíž
prosící služebníky své
na věky nepomíjivé. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.
Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným
Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)
I
1 Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
proč se skrýváš za časů tísně?
2 Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
že padá do nástrah, které mu schystal.
3 Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.
4 Svévolník v duchu pyšně si říká: *
„Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –
5 Jemu se povede vždycky, co páchá, †
na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
a svým odpůrcům jenom se šklebí.
6 V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –
7 Ústa má plná klamu a křivdy, *
na jazyku jen trýzeň a hoře.
8 Za humny sedá na číhané, †
úkradkem vraždí nevinného, *
očima slídí po chudáku.
9 V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
číhá, jak lapit ubožáka; *
lapí ho, vtáhne do své sítě.
10 Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
slabí tak padají do jeho moci.
11 V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.
Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.
II
12 Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
Nezapomínej na ubožáky!
13 Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –
14 Ty sám však vidíš strasti a muka, *
hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
ty jsi pomocník osiřelých.
15 Rámě přeraz hříšnému lotru, *
potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –
16 Pán je králem na věky věků, *
vymizí pohané z jeho země.
17 Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,
18 sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.
Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.
Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným
Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)
2 Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
věrnost mezi lidmi už se ztratila.
3 Jeden druhého tu slovem obelhává, *
mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –
4 Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
jazyky, co mluví opovážlivě,
5 ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –
6 Utištění slabí, naříkají chudí, †
proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
opovrženému spásu přinesu!“
7 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –
8 Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
před tím plemenem nás navždy zachráníš,
9 i když bezbožníci pyšně vykračují *
a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.
V.
Pán utlačeným dopomáhá k právu.
R.
Ponížené vodí k cestám svým.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům
2, 11 – 3, 14
Spravedlivý žije z víry
Když přišel Petr do Antiochie, přímo jsem proti němu vystoupil, protože si zasloužil výtku.
Než totiž přišli jistí lidé z Jakubova okolí, jídal společně s pohanokřesťany. Ale když přišli,
začal se stranit a odlučovat, protože měl obavy z oněch židokřesťanů.
A s ním se začali tak neupřímně chovat i ostatní židokřesťané, takže dokonce i Barnabáš byl
stržen tou jejich neupřímností. Když jsem však viděl, že jejich jednání není ve shodě s
pravdou evangelia, řekl jsem Petrovi přede všemi: „Ty jsi žid, a přesto žiješ jako křesťané
z pohanství, a ne ze židovství. Jak tedy můžeš nutit pohany, aby zachovávali židovské zvyky!“
My jsme ovšem rodem Židé, a ne ‚hříšníci pocházející od pohanů‘. Víme, že člověk je uznán za
spravedlivého jen tehdy, když uvěří v Ježíše Krista, a ne když dělá skutky, jak je nařizuje
Zákon. Z toho důvodu jsme přijali víru v Ježíše Krista. Tak jsme byli uznáni za spravedlivé
proto, že jsme uvěřili v Krista, ne proto, že jsme dělali skutky Zákona. Pro skutky Zákona
nebude žádný člověk uznán za spravedlivého.
My se tedy snažíme, abychom byli ospravedlněni v Kristu. Ale kdyby se ukázalo,
že přesto jsme hříšníci, nenapomáhá pak Kristus k něčemu hříšnému? Naprosto ne!
Kdybych zase znovu stavěl to, co jsem dříve bořil, usvědčoval bych sám sebe jako viníka před Zákonem.
Vždyť skrze Zákon jsem Zákonu umřel, abych žil pro Boha. Spolu s Kristem jsem ukřižován.
Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus. Avšak tento život v těle žiji ve víře v Božího Syna,
protože on mě miloval a za mě se obětoval. Já nepohrdám Boží milostí. Kdyby se totiž k
ospravedlnění docházelo zachováváním Zákona, pak by Kristus umřel nadarmo.
Ach, vy pošetilí Galaťané! Kdo vás to uhranul? Vždyť vám byl zrovna před očima
vykreslen Ježíš Kristus ukřižovaný! Jen to bych od vás rád věděl: dostali jste Ducha
za skutky Zákona, anebo za víru, jak vám byla hlásána? To jste tak pošetilí? Začali
jste duchem, a teď končíte tělem?
Tak veliké věci jste prožili, a všechno je nadarmo? V tom případě by to ovšem bylo
nadarmo. Tedy ten, který vám uděluje Ducha a dělá mezi vámi zázraky, činí to za skutky
Zákona, anebo za víru, jak vám byla hlásána?
Je tomu jako s Abrahámem: Uvěřil Bohu a to mu bylo uznáno za spravedlnost.
Dobře rozumějte: ti, kdo jednají na základě víry, to jsou pravé Abrahámovy děti.
Písmo totiž už předvídalo, že Bůh uzná pohany za spravedlivé, když uvěří, a proto už
předem Abrahámovi ohlásilo radostnou zvěst: „Skrze tebe dojdou požehnání všecky národy.“
Proto ti, kdo jednají na základě víry, docházejí požehnání s Abrahámem, který uvěřil.
Ti však, kdo se opírají o skutky Zákona, jsou všichni pod kletbou. Stojí přece v Písmu:
"Proklet je každý, kdo vytrvale neplní všechno, co je psáno v knize Zákona.“ Je tedy zřejmé,
že ze Zákona nebývá od Boha nikdo ospravedlněn, protože spravedlivý bude žít z víry.
Zákon však nemá na zřeteli víru, ale tam platí: Kdo ty předpisy bude plnit, najde
v nich život. Kristus nás vykoupil z té kletby Zákona tím, že ono prokletí vzal na sebe za nás.
Stojí totiž v Písmu: „Proklet je každý, kdo visí na dřevě.“ Tak se pohanům dostává skrze
Ježíše Krista požehnání, které bylo slíbeno Abrahámovi, a my vírou dostáváme ten slíbený dar: Ducha Svatého.
RESPONSORIUM
Gal 2, 16.21
O.
Člověk je uznán za spravedlivého jen tehdy, když uvěří v Ježíše Krista, a ne když dělá skutky, jak je nařizuje Zákon. *
Z toho důvodu jsme přijali víru v Ježíše Krista. Tak jsme byli uznáni za spravedlivé proto, že jsme uvěřili v Krista, ne proto, že jsme dělali skutky Zákona.
V.
Kdyby se k ospravedlnění docházelo zachováváním Zákona, pak by Kristus umřel nadarmo. *
Z toho důvodu jsme přijali víru v Ježíše Krista. Tak jsme byli uznáni za spravedlivé proto, že jsme uvěřili v Krista, ne proto, že jsme dělali skutky Zákona.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze Zprávy o mučednictví svatého Pavla Mikiho a jeho druhů zapsané jejich současníkem
(Cap.
, 109-110: Acta Sanctorum Febr. 1, 769)
Budete mými svědky
Když byly kříže zasazeny do země, bylo podivuhodné sledovat neohroženost všech. Povzbuzovali je k ní tu Otec Pasius, tu Otec Rodriguez. Otec
představený stále setrvával v nehybném stavu, s očima upřenýma k nebi. Bratr Martin zpíval na znamení díků za Boží dobrotu některé žalmy, k nimž
připojil verš: Do tvých rukou, Pane, svěřuji svého ducha.1 Bratr František rovněž hlasitě děkoval Bohu. Bratr Gunsalvus se
modlil velmi silným hlasem modlitbu Páně a pozdravení andělské.
Náš bratr Pavel Miki, který věděl, že u všech, s nimiž kdy přišel do styku, je ve veliké vážnosti, prohlásil nejprve všem přítomným, že je
Japonec a člen Tovaryšstva Ježíšova a že umírá proto, že hlásal evangelium, a že děkuje Bohu za tak mimořádné dobrodiní. Pak připojil následující
slova: „Když jsem teď dospěl až sem, předpokládám, že nikdo z vás si nemyslí, že bych teď nechtěl mluvit pravdu. A proto vám prohlašuji, že není
jiné cesty k spáse než ta, kterou jdou křesťané. Tato cesta mě učí, abych odpustil nepřátelům a všem, kteří mi ublížili. Proto rád odpouštím
králi a všem, kteří mě přivedli na smrt, a prosím je, aby ochotně přijali křesťanský křest.“
Pak obrátil zrak na své druhy a začal jim dodávat odvahy pro jejich poslední zápas. A tu se všem po tvářích rozlila přímo radost, především
Ludvíkovi. A když na něho jakýsi jiný křesťan zavolal, že zakrátko bude v ráji, projevil pohybem prstů a celého těla takovou radost, že se k němu
obrátily zraky všech přihlížejících.
Antonín, který byl vedle Ludvíka, pozdvihl oči k nebi a po vzývání nejsvětějšího jména Ježíšova a jména Mariina začal zpívat žalm Oslavujte,
služebníci Páně, oslavujte svaté jméno Páně2, který se naučil v katechetickém ústavu v Nagasaki, kde se velice dbalo na to, aby se
chlapci naučili několik vhodných žalmů.
Jiní zase s jasnou tváří stále opakovali: „Ježíši, Maria!“ Někteří také nabádali kolemstojící, aby žili, jak se sluší na křesťana. Tímto a jiným
počínáním dávali najevo, že jsou připraveni zemřít.
Tehdy začali čtyři kati vyjímat ze svých pochev (v Japonsku běžně užívaných) meče. Při tomto děsivém divadle všichni věřící volali: „Ježíši,
Maria!“ a navíc se zdvihl žalostný pláč a nářek pronikající až do nebes. A kati jednoho každého z nich zakrátko jednou nebo dvěma ranami zbavili
života.
1 Žl 30 (31), 6; srov. Lk 23, 46
2 Žl 112 (113), 1
RESPONSORIUM
Srov. Gal 6, 14; Flp 1, 29
O.
Naší jedinou chloubou je kříž našeho Pána Ježíše Krista: v něm je naše naděje, život a vzkříšení. *
Skrze něj jsme spaseni a vysvobozeni.
V.
Vám se dostalo té milosti, že smíte v Krista nejen věřit, ale také pro něj trpět. *
Skrze něj jsme spaseni a vysvobozeni.
PSALMODIE
Ant. 1 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, vystoupí na horu Páně.
Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).
Žalm 23 (24)
Pán vstupuje do své svatyně
Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)
1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
jeho je svět i vše, co v něm žije.
2 Sám jej založil nad oceány, *
upevnil nad tekoucími proudy. –
3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
stanout na jeho svatém místě?
4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
neklame, nepřísahá křivě.
5 Dostane od Pána požehnání, *
u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
hledají tvář Boha Jákobova. –
7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
Pán, jenž je silný a mocný, *
Pán, který mocný je v boji. –
9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
On, Pán zástupů věčných, *
On, král věčné slávy!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, vystoupí na horu Páně.
Ant. 2 Krále věků oslavujte svými skutky.
Kantikum
Bůh trestá i zachraňuje
Tob 13, 2-8
Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil. (1 Petr 1, 3)
2 Buď veleben Bůh, jenž žije navěky, †
neboť jeho kralování trvá po všechny věky! *
Neboť on trestá a zase odpouští,
svádí do hlubin podsvětí †
a opět vyvádí z velké záhuby: *
jeho ruce nikdo neunikne. –
3 Oslavujte ho před tváří národů, synové Izraele! †
Neboť vás rozptýlil mezi ně, *
4 a právě tam vám ukázal svou velikost.
Vyvyšujte ho před tváří všech živých, †
on je náš Pán a on je náš Otec *
a je Bůh pro všechny věky! –
5 Trestá-li vás za vaše nepravosti, *
smiluje se nad vámi všemi,
shromáždí vás ze všech národů, *
kam jste byli rozptýleni.
6 Vrátíte-li se k němu †
z hloubi srdce a z celé své duše, *
abyste před ním jednali v pravdě,
pak se on vrátí k vám *
a už před vámi neukryje svou tvář. –
Pohleďte tedy, jak s vámi naložil, *
vzdejte mu hlasitě dík.
Velebte Pána spravedlnosti *
a vyvyšujte Krále věků. –
Já sám ho oslavuji v zemi svého vyhnanství, *
hlásám jeho sílu a jeho velikost hříšnému lidu.
Hříšníci, vraťte se k němu; †
konejte před ním spravedlnost; *
snad vám bude přát a prokáže vám milosrdenství! –
7 Já sám vyvyšuji Boha a má duše se raduje v Králi nebe. *
Má duše se raduje po všechny dny svého života.
8 Jeho velikost buď stále na všech rtech *
a ať ho oslavují v Jeruzalémě.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Krále věků oslavujte svými skutky.
Ant. 3 Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
Žalm 32 (33)
Chvála Boží prozřetelnosti
Všechno povstalo skrze Slovo. (Jan 1, 3)
1 Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, *
zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
2 Oslavujte Pána při citeře, *
rozezvučte harfu mnoha strun!
3 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
doprovoďte jásot zvučnou hrou! –
4 Neboť pravdivé je slovo Páně, *
spolehlivé vše, co činí on.
5 Spravedlnost, právo vždy má v lásce, *
milost Páně naplňuje zem.
6 Slovem Páně stvořeno je nebe, *
zástup nebes dechem jeho úst.
7 Vody moří jako v měchu jímá, *
v hojné zásobě má pravodstvo. –
8 Pánu ať se koří celá země, *
tvorstvo světa ať se před ním chví!
9 Vždyť co řekne Pán, se ihned stane, *
co on poručí, to rázem jest.
10 Plány pohanů Pán rozmetává, *
maří, co si smyslí národy.
11 Na věky však trvá vůle Páně, *
z rodu na rod jeho záměry. –
12 Šťastný národ, jemuž Pán je Bohem, *
lid, jejž on si za svůj vyvolil!
13 Pán k nám shlíží z vysoka svých nebes, *
všechny lidské syny obzírá.
14 Bedlivě se dívá z míst, kde sídlí, *
na všechny, kdo obývají zem:
15 protože on sám jim srdce stvořil, *
nyní jejich skutky sleduje. –
16 Nepomůže králi množství vojska, *
nezachrání síla hrdinu,
17 nezvítězí koně s vozatajstvem, *
všechna jejich síla nestačí.
18 Pán je s těmi, kdo ho uctívají, *
kdo jen v jeho milost doufají,
19 že uchrání jejich duše smrti, *
že je v hladomoru zachová. –
20 Naše duše hledí jenom k Pánu, *
vždyť on je náš pomocník a štít.
21 Z něho raduje se naše srdce, *
v jeho svaté jméno doufáme.
22 S námi, Pane, buď tvé slitování, *
jako ty jsi naše naděje!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
KRÁTKÉ ČTENÍ
2 Kor 1, 3-5
Buď veleben Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy.
On nás těší ve všech našich souženích, abychom pak mohli těšit druhé v jakémkoli soužení tou
útěchou, jakou Bůh potěšuje nás. Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Spravedliví * budou žít navěky.
R. Spravedliví * budou žít navěky.
V. U Pána je jejich odměna.
R. Budou žít navěky.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Spravedliví * budou žít navěky.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království.
PROSBY
Náš Spasitel Ježíš Kristus přišel, aby vydal svědectví pravdě. Oslavujme ho ve společenství s mučedníky, zabitými pro Boží slovo, a volejme:
PANE, TEBE CHVÁLÍ ZÁSTUP MUČEDNÍKŮ.
Pro své mučedníky, kteří ti věrně vydávali svědectví a raději podstoupili smrt, než aby se ti zpronevěřili,
— dej nám, Pane, pravou svobodu ducha.
Pro své mučedníky, kteří vyznali víru až k prolití krve,
— dej nám, Pane, pevnou a neporušenou víru.
Pro své mučedníky, kteří na sebe vzali kříž a následovali tě,
— dej nám, Pane, statečně snášet útrapy života.
Pro své mučedníky, kteří vyprali své šaty v tvé krvi a vítězně překonali všechny nástrahy světa,
— dej nám, Pane, ať zvítězíme nad každým pokušením.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys posiloval japonské mučedníky, svatého Pavla a jeho druhy, aby skrze smrt na kříži vešli do věčného života; na jejich přímluvu dej sílu i nám,
abychom svou víru statečně zachovali až do smrti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|