Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. červenec 2017
Druhé mezidobí, 13. týden
1. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Již nese světu jitřenka
o šípech slunce milou zvěst,
v pestrý šat věci obléká
a bývalý jim vrací lesk.

Žár slunce bledne před tebou,
pro nás vždy živý Kriste náš;
jdem k tobě s písní prosebnou,
toužíme patřit na tvou tvář.

Otcovo Slovo, Moudrosti,
v tobě se v řádu úžasném
svět snoubí, jeho skvělostí
jsme uchváceni v srdci svém.

Nám, dětem světla, prosícím
dej žitím kráčet bedlivě,
by mluvil náš mrav, každý čin
o mocné přízni Otcově.

Kéž nepřestoupí naše rty
než slova řeči upřímné,
ať pravdu blahem útěchy
v hlubinách nitra cítíme.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)

¹ Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
      proč se skrýváš za časů tísně?
²  Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
      že padá do nástrah, které mu schystal.
³ Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
      loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.
⁴ Svévolník v duchu pyšně si říká: *
      „Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –

⁵ Jemu se povede vždycky, co páchá, †
      na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
      a svým odpůrcům jenom se šklebí.
⁶ V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
      od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –

⁷ Ústa má plná klamu a křivdy, *
      na jazyku jen trýzeň a hoře.
⁸ Za humny sedá na číhané, †
      úkradkem vraždí nevinného, *
      očima slídí po chudáku.
⁹ V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
      číhá, jak lapit ubožáka; *
      lapí ho, vtáhne do své sítě.
¹⁰ Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
      slabí tak padají do jeho moci.
¹¹ V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
      odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

¹² Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
      Nezapomínej na ubožáky!
¹³ Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
      říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –

¹⁴ Ty sám však vidíš strasti a muka, *
      hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
    Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
      ty jsi pomocník osiřelých.
¹⁵ Rámě přeraz hříšnému lotru, *
      potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –

¹⁶ Pán je králem na věky věků, *
      vymizí pohané z jeho země.
¹⁷ Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
      v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,
¹⁸ sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
      Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)

² Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
      věrnost mezi lidmi už se ztratila.
³ Jeden druhého tu slovem obelhává, *
      mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –

⁴ Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
      jazyky, co mluví opovážlivě,
⁵ ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
      V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –

⁶ Utištění slabí, naříkají chudí, †
      proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
      opovrženému spásu přinesu!“
⁷ Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
      čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –

⁸ Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
      před tím plemenem nás navždy zachráníš,
⁹ i když bezbožníci pyšně vykračují *
      a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

V. Pán utlačeným dopomáhá k právu.
R. Ponížené vodí k cestám svým.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Samuelovy

     ^2.1Potom se David doptával Hospodina: „Mám se vypravit do některého judského města?“ Hospodin mu řekl: „Vyprav se.“ David se tázal: „Kam se mám vypravit?“ On řekl: „Do Hebronu.“ ²David se tam tedy vypravil i se svými dvěma ženami, s Achínoamou Jizreelskou a s Abigailou, ženou po Nábalovi Karmelském. ³Také své muže, kteří byli s ním, přivedl David i s jejich rodinami. Usadili se v městech hebronských. ⁴I přišli judští muži a pomazali tam Davida za krále nad domem judským.
     Potom bylo Davidovi oznámeno: „Muži z Jabeše v Gileadu pochovali Saula.“ ⁵David poslal k mužům v Jabeši v Gileadu posly se vzkazem: „Jste Hospodinovi požehnaní. Prokázali jste milosrdenství svému pánu Saulovi tím, že jste ho pochovali. ⁶Nechť nyní Hospodin prokáže milosrdenství a věrnost vám. I já vám budu prokazovat dobro za to, co jste učinili. ⁷Teď jednejte rozhodně a buďte stateční. Váš pán Saul zemřel; avšak rovněž mne pomazal dům judský za krále nad sebou.“
     ⁸Ale Abner, syn Nerův, velitel Saulova vojska, vzal Išbošeta, syna Saulova, a přivedl ho do Machanajimu. ⁹Ustanovil ho králem Gileadu, Ašúrců a Jizreelu i nad Efraimem, Benjaminem a celým Izraelem. ¹⁰Išbošetovi, synu Saulovu, bylo čtyřicet let, když začal nad Izraelem kralovat. Kraloval dva roky. Za Davidem stál pouze dům judský. ¹¹David byl v Hebronu králem nad domem judským celkem sedm let a šest měsíců.
     ^3.1Boj mezi domem Saulovým a Davidovým se protahoval, David se stále vzmáhal, zatímco dům Saulův stále upadal.
     ²V Hebronu se Davidovi narodili synové: Jeho prvorozený byl Amnon z Achinoamy Jizreelské, ³jeho druhý syn byl Kileab z Abigaily, ženy po Nábalovi Karmelském, třetí syn Absalom, syn Maaky, dcery gešúrského krále Talmaje, ⁴čtvrtý Adoniáš, syn Chagity, pátý Šefatjáš, syn Abitaly, ⁵a šestý Jitreám z Davidovy manželky Egly. Ti se Davidovi narodili v Hebronu.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina

     To je naše chlouba: svědectví našeho svědomí.¹ Jsou lidé, kteří lehkomyslně soudí, urážejí, našeptávají a reptají. Podezřívají z toho, co neviděli, a předhazují dokonce to, z čeho ani nemohou podezřívat. Co nám proti takovým lidem zbývá než svědectví našeho svědomí? Ale ani tam, bratři, kde bychom se mohli lidem líbit, nehledáme svoji slávu, ani nesmíme hledat svoji slávu, nýbrž jejich spásu. Musíme chodit po správné cestě, aby oni nebloudili, půjdou-li za námi. Ať nás napodobují, napodobujeme-li my Krista; ale nenapodobujeme-li ho, ať ho napodobují oni. Neboť on sám pase své stádo a je se všemi dobrými pastýři, protože ti všichni jsou v něm.
     Nejde nám tedy o náš prospěch, chceme-li se líbit lidem, ale chceme se radovat z lidí, a radujeme se, když se jim líbí, co je dobré, a to proto, že je jim to k prospěchu, ne proto, že nám to dělá dobře. Je zřejmé, proti komu řekl apoštol: Kdybych chtěl být pěkný u lidí, nebyl bych Kristovým služebníkem.² A je také zřejmé, kvůli komu řekl: Vycházejte všem ve všem vstříc, jako i já všem vycházím vstříc.³ Obojí je jasné a klidné, obojí čisté a nezkalené. Jen se klidně pas a pij, nezdupej pastvu a nezakal vodu.
     Neboť i od samého Pána Ježíše Krista, učitele apoštolů, jste jistě slyšeli: Tak ať vaše skutky svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích.⁴ On vás přece tak učinil. Jsme jeho národ, my jsme ty ovce, jež on pase.⁵ Jsi-li tedy dobrý, ať je pochválen ten, kdo tě dobrým učinil, a ne ty, který sám od sebe můžeš být jedině zlý. A jak bys mohl překrucovat pravdu, aby chválili tebe, když uděláš něco dobrého, a aby si stěžovali na Pána, když ty uděláš něco zlého? Ten, který řekl: Tak ať vaše skutky svítí lidem, řekl ovšem v téže řeči také: Varujte se konat své spravedlivé skutky před lidmi.⁶ Takže stejně, jako se ti zdálo, že si apoštol protiřečí, nacházíš totéž i v evangeliu. Kdybys však nečeřil hladinu svého srdce, poznal bys i zde, že Písmo souhlasí, a také ty bys s ním mohl žít v pokoji.
     Starejme se tedy, bratři, abychom nejen dobře žili, ale také dobře jednali před lidmi. Nejen abychom měli čisté svědomí, ale pokud to ve své slabosti a s ohledem na lidskou křehkost dokážeme, dávejme dobrý pozor, abychom neudělali nic, co by mohlo tomu nejslabšímu z bratří zavdat příčinu k pohoršení. Jestliže sami spásáme svěží pastvu a pijeme čistou vodu, abychom nepošlapali svěží Boží louku a nezkalili čistou Boží vodu těm slabším ovcím, které se budou pást a pít po nás.
     ¹ 2 Kor 1, 12
     ² Gal 1, 10
     ³ srov. 1 Kor 10, 33
     ⁴ srov. Mt 5, 16
     ⁵ Žl 94 (95), 7
     ⁶ srov. Mt 6, 1

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, vystoupí na horu Páně.

Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).

Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)

¹ Pánu zem patří se vším, co nese, *
      jeho je svět i vše, co v něm žije.
² Sám jej založil nad oceány, *
      upevnil nad tekoucími proudy. –

³ Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
      stanout na jeho svatém místě?
⁴ Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
      neklame, nepřísahá křivě.
⁵ Dostane od Pána požehnání, *
      u Boha Zachránce nalezne pomoc.
⁶ To je rod těch, kdo hledají Pána, *
      hledají tvář Boha Jákobova. –

⁷ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
⁸ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      Pán, jenž je silný a mocný, *
      Pán, který mocný je v boji. –

⁹ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
¹⁰ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      On, Pán zástupů věčných, *
      On, král věčné slávy!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, vystoupí na horu Páně.

Ant. 2 Krále věků oslavujte svými skutky.

² Buď veleben Bůh, jenž žije navěky, †
      neboť jeho kralování trvá po všechny věky! *
      Neboť on trestá a zase odpouští,
   svádí do hlubin podsvětí †
      a opět vyvádí z velké záhuby: *
      jeho ruce nikdo neunikne. –

³ Oslavujte ho před tváří národů, synové Izraele! †
      Neboť vás rozptýlil mezi ně, *
⁴    a právě tam vám ukázal svou velikost.
   Vyvyšujte ho před tváří všech živých, †
      on je náš Pán a on je náš Otec *
      a je Bůh pro všechny věky! –

⁵ Trestá-li vás za vaše nepravosti, *
      smiluje se nad vámi všemi,
   shromáždí vás ze všech národů, *
      kam jste byli rozptýleni.
⁶ Vrátíte-li se k němu †
      z hloubi srdce a z celé své duše, *
      abyste před ním jednali v pravdě,
   pak se on vrátí k vám *
      a už před vámi neukryje svou tvář. –

   Pohleďte tedy, jak s vámi naložil, *
      vzdejte mu hlasitě dík.
   Velebte Pána spravedlnosti *
      a vyvyšujte Krále věků. –

   Já sám ho oslavuji v zemi svého vyhnanství, *
      hlásám jeho sílu a jeho velikost hříšnému lidu.
   Hříšníci, vraťte se k němu; †
      konejte před ním spravedlnost; *
      snad vám bude přát a prokáže vám milosrdenství! –

⁷ Já sám vyvyšuji Boha a má duše se raduje v Králi nebe. *
      Má duše se raduje po všechny dny svého života.
⁸ Jeho velikost buď stále na všech rtech *
      a ať ho oslavují v Jeruzalémě.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Krále věků oslavujte svými skutky.

Ant. 3 Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.

Všechno povstalo skrze Slovo. (Jan 1, 3)

¹ Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, *
      zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
² Oslavujte Pána při citeře, *
      rozezvučte harfu mnoha strun!
³ Zazpívejte Pánu novou píseň, *
      doprovoďte jásot zvučnou hrou! –

⁴ Neboť pravdivé je slovo Páně, *
      spolehlivé vše, co činí on.
⁵ Spravedlnost, právo vždy má v lásce, *
      milost Páně naplňuje zem.
⁶ Slovem Páně stvořeno je nebe, *
      zástup nebes dechem jeho úst.
⁷ Vody moří jako v měchu jímá, *
      v hojné zásobě má pravodstvo. –

⁸ Pánu ať se koří celá země, *
      tvorstvo světa ať se před ním chví!
⁹ Vždyť co řekne Pán, se ihned stane, *
      co on poručí, to rázem jest.
¹⁰ Plány pohanů Pán rozmetává, *
       maří, co si smyslí národy.
¹¹ Na věky však trvá vůle Páně, *
       z rodu na rod jeho záměry. –

¹² Šťastný národ, jemuž Pán je Bohem, *
       lid, jejž on si za svůj vyvolil!
¹³ Pán k nám shlíží z vysoka svých nebes, *
       všechny lidské syny obzírá.
¹⁴ Bedlivě se dívá z míst, kde sídlí, *
       na všechny, kdo obývají zem:
¹⁵ protože on sám jim srdce stvořil, *
       nyní jejich skutky sleduje. –

¹⁶ Nepomůže králi množství vojska, *
       nezachrání síla hrdinu,
¹⁷ nezvítězí koně s vozatajstvem, *
       všechna jejich síla nestačí.
¹⁸ Pán je s těmi, kdo ho uctívají, *
       kdo jen v jeho milost doufají,
¹⁹ že uchrání jejich duše smrti, *
       že je v hladomoru zachová. –

²⁰ Naše duše hledí jenom k Pánu, *
       vždyť on je náš pomocník a štít.
²¹ Z něho raduje se naše srdce, *
       v jeho svaté jméno doufáme.
²² S námi, Pane, buď tvé slitování, *
       jako ty jsi naše naděje!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.
R. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.
V. Pán je má skála, má tvrz a má spása.
R. Můj hrad, kde se skryji.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Pán nám vzbudil mocného Spasitele, jak slíbil ústy svých svatých proroků.

Ant. k Zachariášovu kantiku Pán nám vzbudil mocného Spasitele, jak slíbil ústy svých svatých proroků.

PROSBY
Máme účast na nebeském povolání, proto dobrořečme Ježíši, našemu Veleknězi, a volejme:
     PANE, TY JSI NÁŠ BŮH A SPASITEL

Všemohoucí Králi, křtem jsi nám dal podíl na svém kněžství,
— dej, ať neustále přinášíme oběť chvály.
Dej nám milost zachovávat tvá přikázání,
— abychom skrze Svatého Ducha zůstávali v tobě a ty v nás.
Dej nám svou věčnou moudrost,
— ať je dnes s námi a projevuje se v našem jednání.
Uděl nám, abychom dnes nikoho nezarmoutili,
— naopak ať potěšíme všechny, s nimiž se setkáme.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Vyslyš, Bože, ranní modlitbu své Církve a naplň hlubiny našeho srdce svou láskou, abychom nežili ve tmě, ale nechali se vést světlem tvé milosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie