[ nová verze ]
9. červen 2017, Pátek
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 9. týden Sv. Efréma Syrského, jáhna a učitele Církve, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 9. červen 2017 Sv. Efréma Syrského, jáhna a učitele Církve, nezávazná památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Narodil se kolem roku 306 v křesťanské rodině v Nisibis (nynější Nusai-bin) v jihovýchodním Turecku. Byl vysvěcen na jáhna,
stal se slavným učitelem na škole ve svém rodišti a později (363) v Edesse (dnešní Urfě) sám založil teologickou školu. Své spisy psal syrsky.
Vykládal v nich Písmo svaté a proti gnostikům, astrologům a manichejcům ukazoval hloubku pravého křesťanského duchovního života. Skládal texty
písní, v nichž přístupnou formou vštěpoval prostému lidu náboženské pravdy. Některé z těchto písní se dosud zpívají v syrských bohoslužbách.
Jeho dílo je provanuto jemným dechem lásky ke Kristu a k Panně Marii. Byl nazván "harfou Ducha Svatého". Zemřel roku 373 v Edesse a v roce 1920
byl prohlášen za učitele Církve.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Věčný a vzácný Učiteli, Kriste,
jenž jsi nám zjevil zákon spásy jisté,
právem se říká, že jen jediný ty
máš slova žití.
Pastýři světa, prosíme teď vroucně,
slovům své Choti dej dost síly mocné,
ať pomáhají dospět k tvému světlu
celému světu.
Ty posíláš nám služebníky vzácné,
zářící světu jako hvězdy jasné,
by jejich moudrost otvírala nám vždy
zdroj věčné pravdy.
Proto tě, Mistře, chválí vděčný sbor náš,
neboť nám slovy Učitelů skýtáš
úžasné dary, v kterých ještě více
tvá záře skví se.
Ať dbá tvůj svatý, zvlášť dnes ctěný námi,
bys vedl svůj lid k spáse pěšinami
plnými světla, až ti v záři skvoucí
vzdá díky vroucí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.
Žalm 34 (35), 1-2. 3c. 9-19. 22-23. 27-28
Bůh zachraňuje pronásledovaného
Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)
I
1 Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí,
napadni ty, kdo mě napadli!
2 Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
povstaň a pospěš mi na pomoc, *
řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“ –
3 [Nastav kopí těm, kdo mě honí †
4 ať padne hanba a ostuda na ty, *
kdo se mě snaží zahubit,
ať musí couvnout se zahanbením, *
ti, kdo mou zkázu osnují!
5 Ať je jim jako ve větru plevám, *
až anděl Páně je požene,
6 ať jejich cesta je temná a kluzká, *
až anděl Páně je bude štvát!
7 Vždyť pro nic za nic mi chystali léčku, *
pro nic a za nic mi strojili past.
8 Z ničeho nic ať je přepadne zkáza: †
ať do svých léček sami se chytí, *
sami ať padnou do svých jam!]
9 Zato má duše zajásá v Pánu *
z radosti nad jeho pomocí.
10 Tělem i duší pak budu volat: *
„Pane, kdo tobě se vyrovná!
Ty chráníš slabého před silnějším, *
chudáka před oloupením!“ –
11 Oni však předvedli falešné svědky *
k výslechu o tom, co nemohu znát.
12 Zlem se mi za dobro odvděčili: *
usilují mi o život.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.
Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.
II
13 Když oni stonali, já chodil v žíních, †
za ně sám sebe mořil jsem posty -*
kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!
14 Tak jako pro svého přítele, bratra, †
chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
shrben a posypán popelem. –
15 Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
shlukli se proti mně do jednoho,
tlačí se na mne i ti, které neznám, *
potupným křikem mě bez dechu štvou,
16 hanebně se mi posmívají, *
skřípají zuby proti mně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.
Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.
III
17 Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
můj život vyrvi ze spárů lvích!
18 Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
chvály před četným shromážděním. –
19 Aby se nade mnou neradovali *
všichni ti úskoční nepřátelé,
aby se pohledem nedomlouvali, *
kdo na mne bez příčin mají zášť.
20 [Vždyť oni neřeknou pokojné slovo, *
proti tichým jen smýšlejí lest.
21 Na plná ústa se chechtají, křičí: *
„Teď to vidíme, dobře ti tak!“]
22 Ty, Pane, též to vidíš: už nemlč, *
nevzdal se, Pane, ode mne!
23 Procitni, povstaň mi na ochranu, *
zastaň se, Pane a Bože můj! –
24 [Suď mě, Pane, svou spravedlností, *
Bože, ať ze mne si netropí smích.
25 Ať v duchu nemyslí: „Tak nás to těší!“ *
Ať neříkají: „Zhltli jsme jej!“
26 Ať se naopak propadnou studem *
ti, které těší mé neštěstí,
ať mají z hanby a ostudy šaty, *
kdo se tak pyšní nade mnou!]
27 Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
ať mohou říkat: „Pán je velký! *
Je svému věrnému zachráncem!“ –
28 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
bez konce bude tě velebit!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.
V.
Můj synu, zachovej má slova.
R.
Dodržuj mé příkazy a budeš žít.
PRVNÍ ČTENÍ
Z Knihy Job
40, 1-14; 42, 1-6
Job se podřizuje Bohu
40.1Hospodin odpověděl Jobovi a řekl:
2„Copak se bude přít s Všemocným nějaký hanobitel?
Kdo chce činit výtky Bohu, ať na to odpoví!"
3Job tedy odpověděl Hospodinu a řekl:
4"Ach, jsem příliš malý, co ti mám odpovědět?
Na ústa si kladu ruku.
5Řekl jsem jedno slovo? Už nebudu pokračovat.
Řekl jsem dvě? Nic už nepřipojím."
6Tu odpověděl Hospodin Jobovi z hlubin bouře a řekl:
7"Opásej svá bedra jako hrdina,
zeptám se tě, ty mi odpověz!
8Chceš skutečně mé právo obrátit v nic,
prohlásit, že nemám pravdu, abys ji dostal ty?
9Má snad tvé rámě sílu Boha,
dovedeš tak zahřmít jako hřímá on?
10Ozdob se slávou a vznešeností,
oděj se nádherou a velebností!
11Dej zasršet výbuchům své zlosti,
jediným pohledem zdrť všechno zpupné!
12Jediným pohledem pokoř vše zpupné!
Na místě zdeptej bezbožníky!
13Zahrab je všechny do prachu,
jejich tváře uzavři v temnu!
14Pak i já tě budu oslavovat,
že dokážeš zvítězit svou pravicí."
42.1Tu odpověděl Job Hospodinovi a řekl:
2"Vím, že zmůžeš všechno,
že ti není nemožný žádný záměr.
3Kdo by mohl neznalostí zatemňovat prozřetelnost?
Přesto jsem mluvil o věcech, jimž nerozumím,
vyšších než já, které nemohu chápat.
4Prosím, poslouchej, já budu mluvit,
zeptám se tě, ty mi odpověz!
5Zvěděl jsem o tobě jen podle doslechu,
ale nyní tě zří moje oči.
6Proto odvolávám a projevuji lítost
v popelu a v prachu.“
RESPONSORIUM
Job 42, 5-6; 40, 5. 4b
O.
Zvěděl jsem o tobě jen podle doslechu, ale nyní tě zří moje oči. Proto odvolávám a projevuji lítost *
v popelu a v prachu.
V.
Řekl jsem jedno slovo? Už nebudu pokračovat. Řekl jsem dvě? Nic už nepřipojím. Na ústa si kladu ruku. *
V popelu a v prachu.
DRUHÉ ČTENÍ
Modlitba svatého Efréma
(Sermo 3, Defineet admonitione, 2.4 -5: ed. Lamy, 3, 216-222)
Boží řád spásy je obrazem duchovního světa
Denním světlem svého vědění zaplaš, Pane, noční temnoty naší mysli, aby náš duch byl tebou osvícen a v nové čistotě ti mohl sloužit.
Když slunce začíná svou nebeskou pouť, začíná lidem pracovní den. Ty, Pane, připrav v naší mysli místo pro tvůj den, který nezná konce.
Dej nám, ať sami na sobě zakusíme život vzkříšení a nic ať nepřipraví naše srdce o to, čím ty nás oblažuješ. Pane, pro naši usilovnou
snahu se ti přiblížit vtiskni do nás pečeť toho dne, jenž nezačíná pohybem a během slunce.
Ve tvých svátostech tě denně objímáme a přijímáme tě do svého srdce; dopřej nám, ať na sobě zakusíme vzkříšení, v něž doufáme. Milostí křtu
máme ve svém těle ukrytý tvůj poklad; ať ho rozmnožuje účast na hostině tvých svátostí, dej nám, ať se radujeme v tvé milosti. Nosíme,
Pane, ve svém srdci tvou památku z tvého duchovního stolu; kéž ji vlastníme v plnosti, až přijdeš obnovit všechno.
Kéž skrze duchovní krásu, kterou v naší smrtelnosti budí tvá nesmrtelná vůle, poznáme, jak veliká krása je nám dána!
Tvoje ukřižování, Spasiteli, bylo koncem tvého pozemského života; dej, ať křižujeme svou vlastní vůli, aby se v nás rodil život duchovní.
Skrze tvé vzkříšení, Ježíši, ať v nás stále roste duchovní člověk; jako v zrcadle ať ho poznáváme, když hledíme na tvoje svatá tajemství.
Náš Spasiteli, tvůj Boží řád spásy je nám obrazem duchovního světa; dej, ať v něm žijeme svůj pozemský život jako lidé duchovní.
Nezbavuj, Pane, naši mysl znamení své duchovní přítomnosti a neodnímej našim údům teplo své dobroty. Smrtelnost pronikající naše tělo je
pramenem našeho porušení; oživující vláha tvé duchovní lásky ať smyje následky smrtelnosti z našeho srdce. Dej nám, Pane, ať spěcháme do
svého domova a jako Mojžíš z vrcholu hory ať duchovním zrakem spatříme, jaký domov jsi nám připravil.
RESPONSORIUM
Sir 47, 10.12d.11a (řec. 8 ed. 10 d. 9a)
O.
Z celého srdce zpíval a ukazoval tak lásku svému Stvořiteli. *
Ustanovil zpěváky před oltářem, aby jejich hlasy okrášlil zpěvy.
V.
Když slavili jméno Páně, svatyně od jitra zněla chválami. *
Ustanovil zpěváky před oltářem, aby jejich hlasy okrášlil zpěvy.
PSALMODIE
Ant. 1 Opět se ti, Pane, zalíbí oběť na tvém oltáři.
Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)
3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
jenž jsi tak milosrdný,
tak plný slitování, *
a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
a z mého hříchu mě očisť! –
5 Uznávám, špatně jsem činil, *
svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
spáchal, co tobě se příčí,
takže tvůj soud je správný, *
tvůj ortel spravedlivý. –
7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
v skrytu mě moudrosti učíš. –
9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –
11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
nového, stálého ducha mi dej. –
13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
posil mě velkodušností. –
15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
zajásám, jak jsi spravedlivý! –
17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
zdrcené srdce neodmítneš. –
20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
v zápalných žertvách a celopalech, *
na oltář budou ti býčky klást.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Opět se ti, Pane, zalíbí oběť na tvém oltáři.
Ant. 2 Vítězství a slávy dojde v Pánu celý rod Izraele.
Kantikum
Ať se k Pánu obrátí všechny národy
Iz 45, 15-25
Při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno. (Srov. Flp 2, 10)
15 Vpravdě ty jsi Bůh skrytý, *
Bůh Izraele, Spasitel. –
16 Zastydí se a zahanbí, s potupou odejdou všichni, *
kdo zhotovovali modly.
17 Svůj lid vede Pán ke spáse, *
k spáse, která potrvá na věky.
Nebudete potupeni ani zahanbeni *
na věčné časy. –
18 Tak praví Pán, Stvořitel nebes, *
Bůh, který utvořil a upevnil zemi, její Tvůrce;
nestvořil ji, aby byla pouští, *
upravil ji k obývání:
„Já jsem Pán, jiný není. *
19 Nemluvil jsem skrytě na tmavém místě,
neřekl jsem marně dětem Jákoba: Hledejte mě! *
Já jsem Pán a mluvím pravdu, skutečnost hlásám“. –
20 Shromážděte se, pojďte a přistupte všichni, *
kdo jste zachráněni z pohanů.
Ti, kdo pečují o své dřevěné modly, jsou bez rozumu, *
kdo se doprošují boha, který nemůže pomoci.
21 Dohodněte se, přijďte a poraďte se: *
Kdo to stále říkal, kdo to dávno předpověděl:
Což já nejsem Pán, †
což je Bůh mimo mne? *
Jen já jsem spravedlivý Bůh Zachránce. –
22 Obraťte se a dejte se spasit všechny končiny země, *
neboť já jsem Bůh a nikdo jiný!
23 Při sobě přísahám, z mých úst vychází slovo pravdy, *
slovo, jež nelze odvolat.
Každé koleno se mně bude klanět, *
přísahat každý jazyk. –
24 Řekne: Jen v Pánu je vítězství a síla, *
s hanbou přijdou k němu všichni, kdo se mu vzpírali.
25 Vítězství a slávy dojde v Pánu *
celý rod Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vítězství a slávy dojde v Pánu celý rod Izraele.
Ant. 3 S plesáním pojďte před tvář Páně.
Pokud se tento žalm použil k invitatoriu, použije se žalm 94 (95).
Žalm 99 (100)
Radost poutníků při vstupu do chrámu
Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)
1 Jásejte Pánu všechny země! †
2 A služte Pánu s radováním, *
s plesáním pojďte před tvář jeho! –
3 Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
lid jeho, stádo jeho pastvy. –
4 Vcházejte v jeho brány s díkem, †
do jeho síní s chvalozpěvem! *
Chvalte a ctěte jeho jméno! –
5 Protože Pán je dobrotivý, †
po všechny věky milosrdný, *
věrný je ke všem pokolením.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 S plesáním pojďte před tvář Páně.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Mdr 7, 13-14
Naučil jsem se moudrosti nezištně, bez závisti se o ni dělím, nechci ukrývat její bohatství,
vždyť ona je pro lidi nevyčerpatelný poklad. Ti, kdo ji získají, uzavírají přátelství s Bohem,
poněvadž jsou mu doporučeni dary, které zjednává kázeň.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
V. Shromáždění zvěstuje jejich chválu.
O. Vyprávějí národy.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti,
kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti,
kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.
PROSBY
Klaňme se Kristu, neboť on skrze svůj kříž přinesl spásu lidskému pokolení, a volejme k němu:
PANE, PROKAŽ NÁM SVÉ MILOSRDENSTVÍ.
Kriste, ty jsi slunce našeho života, osvěcuj nás svými paprsky
— a uč nás překonávat všechny špatné náklonnosti.
Ochraňuj naše myšlenky, řeči a skutky,
— abychom se ti dnes mohli líbit.
Nehleď na naše hříchy
— a zahlaď všechny naše nepravosti.
Skrze svůj kříž a své vzkříšení
— naplň nás útěchou Svatého Ducha.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys naučil svatého jáhna Efréma vnímat tvou slávu, a on z vnuknutí Ducha Svatého
zpíval o velikosti a kráse tvých tajemství a zcela se oddal tvé službě; naplň svým Svatým Duchem
i nás, abychom ti sloužili s opravdovou vnitřní radostí. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|