[ nová verze ]
21. prosinec 2016, Středa
4. týden žaltáře
Doba adventní, 4. týden Sv. Petra Kanisia, kněze a učitele Církve, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 21. prosinec 2016 Sv. Petra Kanisia, kněze a učitele Církve, nezávazná památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Narodil se v roce 1521 v Nijmegen v Holandsku, vystudoval v Kolíně nad Rýnem
a vstoupil k jezuitům. Celý život zasvětil obraně a upevňování katolické víry. Účastnil se jako
teolog tridentského sněmu. Pracoval jako učitel, kazatel, katecheta, spisovatel a misionář
na různých místech v Německu; a také v Praze, kde založil kolej, která později splynula s univerzitou.
Jeho "Katechismus" se dočkal 400 vydání a byl přeložen do 15 jazyků. Zemřel 21. XII. 1597
ve Fribourgu ve Švýcarsku. V roce 1925 byl prohlášen za svatého a zároveň za učitele Církve.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Věčný a vzácný Učiteli, Kriste,
jenž jsi nám zjevil zákon spásy jisté,
právem se říká, že jen jediný ty
máš slova žití.
Pastýři světa, prosíme teď vroucně,
slovům své Choti dej dost síly mocné,
ať pomáhají dospět k tvému světlu
celému světu.
Ty posíláš nám služebníky vzácné,
zářící světu jako hvězdy jasné,
by jejich moudrost otvírala nám vždy
zdroj věčné pravdy.
Proto tě, Mistře, chválí vděčný sbor náš,
neboť nám slovy Učitelů skýtáš
úžasné dary, v kterých ještě více
tvá záře skví se.
Ať dbá tvůj svatý, zvlášť dnes ctěný námi,
bys vedl svůj lid k spáse pěšinami
plnými světla, až ti v záři skvoucí
vzdá díky vroucí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Žalm 102 (103)
Chvála Božího milosrdenství
Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)
I
1 Oslavuj Pána, duše má, *
mé nitro jeho svaté jméno!
2 Oslavuj Pána, duše má, *
na jeho dobra nezapomeň! –
3 Všechny tvé viny odpouští, *
ze všech tvých neduhů tě léčí;
4 tvůj život chrání záhuby, *
věnčí tě láskou, slitováním;
5 on blahem sytí tvoje dny, *
jak orlu obnovil tvou mladost. –
6 Pán koná skutky milosti: *
všem utlačeným zjedná právo.
7 Ukázal cestu Mojžíši, *
své skutky dětem Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
II
8 Vlídný a laskavý je Pán, *
shovívavý a milosrdný.
9 Nechce se ustavičně přít, *
navěky v hněvu setrvávat.
10 Nesplácí hříchy, nejedná, *
jak pro své viny zasloužíme. –
11 Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
tak velkou lásku má k svým věrným.
12 Jak od východu k západu *
vzdaluje od nás naše viny.
13 Jak otec dětem odpouští, *
Pán je k svým věrným milostivý.
14 Ví, z čeho jsme stvořeni, *
má na mysli, že jsme jen hlína.
15 Jsou jako tráva lidské dny: *
rozkvetou jako polní kvítek,
16 zavane vítr, sfoukne jej, *
a stopy po něm nezůstane.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
III
17 Však láska Páně do věků, *
je dobrotiv až k dětem dětí
18 u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
a plní jeho přikázání.
19 Pán zřídil si trůn v nebesích *
a jeho vláda řídí vesmír. –
20 Oslavte Pána, chvalte jej, †
vy jeho poslové, vy silní, *
kdo konáte, co on vám káže!
21 Oslavte Pána, zástupy, *
vy, kdo jste v službách jeho vůle!
22 Oslavte Pána, díla Páně, †
všude, kam sahá jeho vláda! *
Oslavuj Pána, duše má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
V.
Pane, náš Bože, obrať nás.
O.
Ukaž nám svou tvář a budeme spaseni.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
Iz 48, 12-21; 49, 9b-13
Nový Exodus
Tak praví Hospodin:
48.12„Slyš mě, Jakube,
Izraeli, jehož jsem povolal!
Já, já jsem první
a já jsem poslední.
13Ano, má ruka položila základy zemi,
má pravice roztáhla nebesa.
Já je volám – a hned tu stojí spolu!
14Všichni se shromážděte a slyšte!
Kdo z nich to oznámil?
Hospodin ho miloval:
jeho vůli vyplní na Babylónu,
na Chaldejcích jeho velkolepé dílo.
15Já, já jsem to řekl a povolal ho,
přivedl jsem ho a jeho cesta bude zdárná.
16Přistupte ke mně a slyšte to:
Nemluvil jsem od začátku skrytě,
od té doby, kdy se tak stalo, byl jsem při tom.“
A nyní Pán, Hospodin,
mě poslal se svým duchem.
17Tak praví Hospodin, tvůj Vykupitel, Svatý Izraele:
„Já jsem Hospodin, tvůj Bůh,
učím tě, abys měl úspěch,
vedu tě cestou, kterou máš jít.
18Kdyby sis hleděl mých přikázání,
tvůj blahobyt by se rozléval jako řeka
a tvé štěstí jako mořské vlny;
19bylo by jak písku tvých pokolení
a potomků z tvého těla jako jeho zrnek.
Nebylo by vyhynulo, nebylo by vyhlazeno
přede mnou tvé jméno.
20Vyjděte z Babylóna, utečte od Chaldejců,
jásavým hlasem to zvěstujte,
ohlaste to a rozneste
až do končin země.
Řekněte: ‚Hospodin vykoupil
svého služebníka Jakuba.
21Nežíznili, když je vedl po poušti,
vodě dal vytrysknout pro ně ze skály,
rozštěpil skálu, a voda tekla.
49.9bBudou se pást na cestách,
svou potravu najdou na holých pahorcích.
10Nebudou mít hlad ani žízeň,
nebude je trýznit úžeh ani slunce.
Povede je ten, který se nad nimi slitoval,
a přivede je k pramenům vody.
11Ze všech svých hor udělám cesty
a budou upraveny mé stezky.
12Hle, tito přicházejí zdáli,
jiní ze severu a od západu,
tihle z jižní země.“
13Jásejte, nebesa, plesej, země,
radostně se veselte, hory,
neboť Hospodin těší svůj národ,
smilovává se nad svými ubožáky.
RESPONSORIUM
Srov. Iz 49, 13; Žl 72, 7
O.
Jásejte, nebesa, plesej, země, radostně se veselte, hory, neboť Hospodin těší svůj národ, *
smilovává se nad svými ubožáky.
V.
Za něho bude vzkvétat spravedlnost a pokoj. *
Smilovává se nad svými ubožáky.
DRUHÉ ČTENÍ
Z výkladu svatého biskupa Ambrože na Lukášovo evangelium
(Lib. 2, 19. 22-23. 26-27: CCL 14, 39-42)
Návštěva Panny Marie u Alžběty
Když anděl zvěstoval Panně Marii tajné úradky, použil k posílení důvěry příkladu. Aby dokázal, že u Boha je možné všechno, co uzná za vhodné, oznámil jí,
že starší, už neplodná žena počala.
Jakmile to Maria uslyšela, ihned se odebrala do hor; ne z nedůvěry k andělovu zjevení, či že by zprávu považovala za nejistou, nebo že by pochybovala o
uvedeném příkladu, nýbrž plna blaha nad slíbeným darem, zbožné ochoty k službě a radostné nedočkavosti.
Kam by plná Boha spěchala, ne-li k výšinám? Milost Svatého Ducha nezná váhavé jednání. A také se ihned prokazuje dobrodějné působení Mariina příchodu i
přítomnosti Pána; vždyť jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě se radostně pohnulo v jejím lůně a byla naplněna Duchem Svatým.1
Povšimni si rozlišení i zvláštního významu jednotlivých slov. Hlas slyšela dříve Alžběta, ale Jan vnímal dříve milost. Alžběta slyšela podle řádu
přirozenosti, Janův záchvěv radosti byl původu mystického. Ona vnímala příchod Mariin, on příchod Pána. Žena příchod ženy, dítě příchod dítěte. Ony o
milosti hovoří, oni ji v lůně svých matek zakoušejí a působením výsady, které se dostalo jejich matkám, začínají prožívat tajemství spásy. A obě matky
dvojím zázrakem prorokují pod vlivem ducha svých dětí.
Radostí se pohnulo dítě, matka je naplněna Duchem Svatým. Matka nebyla naplněna Duchem Svatým dříve než syn, avšak když jím byl naplněn syn, naplnil i
matku. Zaplesal radostí Jan, zaplesal radostí i Mariin duch. Když se zaradoval Jan, naplňuje se Alžběta Duchem Svatým.
O Marii se dozvídáme, že se její duch zaradoval, ne že ji Duch naplnil, vždyť nepostižitelný už působil v matce nepostižitelným způsobem. Alžběta je
naplněna Duchem Svatým po početí, Maria před početím. Blahoslavená, praví Alžběta, která jsi uvěřila.2
Ale i vy, kdo jste uslyšeli a uvěřili, jste blahoslavení. Každá duše totiž, která uvěří, počíná i rodí Boží Slovo i poznává jeho skutky.
Nechť má každý člověk Mariinu duši, aby velebila Pána; nechť má každý člověk Mariina ducha, aby se z Boha radoval. I když podle těla je jen ona sama
Kristovou matkou, přece je podle víry Kristus plodem všech.
Každá duše totiž přijímá Boží Slovo, jestliže neposkvrněna a prosta neřestí s neochvějnou svědomitostí střeží bezúhonnost. Každá duše, která dokáže být
taková, velebí Pána, jako velebila Pána duše Mariina a její duch nalezl radost v Bohu, jenž přinesl spásu.
Jak čtete i na jiném místě: Velebit pojďte Pána spolu se mnou,3 velebíme Pána ne proto, že by bylo možno mu lidským hlasem něco přidat, ale proto,
že je veleben v nás. Obrazem Boha je totiž Kristus,4 a jestliže duše učiní cokoli spravedlivého a zbožného, velebí Boží obraz, k jehož
podobnosti je stvořena; a proto tím, že jej velebí, jakousi účastí na jeho velikosti se povznáší.
1 Lk 1, 41
2 Lk 1, 45
3 Žl 33 (34), 4
4 srov. 2Kor 4, 4; Kol 1, 15
RESPONSORIUM
Lk 1, 45-46; Žl 66, 16
O.
Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána. Maria řekla: *
Velebí má duše Pána.
V.
Pojďte a poslyšte, bohabojní, povím, co Bůh mi dobrého činí. *
Velebí má duše Pána.
TŘETÍ ČTENÍ
Ze spisů svatého Petra Kanisia
(Edit. O. Braunsberger, Petri Canisii
Epistulae et Acta, I, Friburgi Brisgoviae, 1896, pp. 53-55)
Čerpal z pramene Ježíšova Srdce
Svatý Petr Kanisius je po zásluze nazýván druhým apoštolem Německa.
Na cestu do této země dostal v Římě apoštolské požehnání a okusil přitom nejvyšších duchovních milostí.
Sám to vyjádřil v následující modlitbě:1
„Věčný Veleknězi, tys mi ve své nesmírné dobrotě dopřál, že jsem směl obdržené apoštolské požehnání,
jeho účinnost a potvrzení svěřit se vší naléhavostí tvým apoštolům, navštěvovaným ve Vatikáně a
konajícím s tvou pomocí pravé divy. Zakusil jsem přitom velikou útěchu a sílu tvé milosti,
kterous mi na přímluvu těchto pomocníků prokázal. Jistě i oni mi žehnali a schvalovali mé poslání
v Německu; zjevně mi slibovali, že mi jako apoštolovi Německa budou prokazovat svou přízeň.
Ty sám, Pane, víš, jak a kolikrát jsi mi právě onoho dne svěřil Německo, abych se o ně napříště
bez ustání staral a abych za ně toužil žít i umírat.
A jako by mi potom tvé přesvaté tělo otevřelo své srdce – zdálo se mi, že hledím přímo do něho -
a tys mi přikázal z tohoto pramene pít, neboť ty mě, můj Spasiteli, nepřestáváš zvát, abych z tvých pramenů
čerpal vodu své spásy.2 A já jsem tolik prahl, aby mě odtud zaplavily proudy víry, naděje a lásky!
Žíznil jsem po chudobě, čistotě a poslušnosti; prosil jsem tě, abys mě celého vykoupal, oblékl a okrášlil.
A tak když jsem se odvážil dotknout tvého nejsladšího srdce, slíbils mi šat sešitý ze tří dílů,
který měl přikrýt nahotu mé duše a nejlépe se hodil k mému nynějšímu povolání: těmi díly byl pokoj,
láska a vytrvalost. Vybaven takovým spasitelným oblečením jsem se mohl spolehnout, že mi nebude chybět už nic
a že všechno zdárně půjde ke tvé slávě.“
1 zapsáno v jeho duchovním deníku 2. IX. a 4. IX. (v den řeholních slibů) 1549
2 srov. Iz 12, 3; Zj 21, 6
RESPONSORIUM
Mt 13, 52; Přís 13, 33
O.
Každý učitel Zákona, který se stal učedníkem nebeského království,
*
je jako hospodář, jenž ze své bohaté zásoby vynáší věci nové i staré.
V.
Moudrost přebývá v srdci rozumného. *
Je jako hospodář, jenž ze své bohaté zásoby vynáší věci nové i staré.
PSALMODIE
Ant. 1 Ze Siónu přijde všemohoucí Pán, aby zachránil svůj lid.
Žalm 107 (108)
Důvěra v Boha a prosba o pomoc
Protože Syn Boží je vyvýšen nad nebesa, hlásá se jeho sláva po celé zemi. (Arnobius)
2 Jsem, Pane, připraven, jsem připraven, *
zpívat a hrát ti. Procitni má duše!
3 Procitni, moje citero a harfo! *
S vámi teď půjdu budit červánky. –
4 Tebe chci, Pane, chválit před národy, *
tobě chci před lidmi všech krajů hrát.
5 Vždyť tvoje milost dosahá až k nebi, *
tvá věrnost přesahuje oblaka.
8 Svou vznešenost zjev, Bože, na nebesích *
a nad veškerou zemí slávu svou!
7 Aby tví věrní byli zachráněni, *
pomoz svou pravicí a vyslyš nás! –
8 Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †
„Zvítězím a Sichem přidělím, *
přeměřím i úval sukotský.
9 Galaád i Manasse mi patří, †
rovněž i Efraim, má přilbice, *
Juda pak má velitelská hůl.
10 Moáb je mou umývací mísou; †
na Edom pak botu postavím, *
jásat budu nad Filištínskem.“ –
11 Kdo přivede mě k hrazenému městu, *
kdopak mě do Edomu provodí,
12 ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *
a jenž už s naším vojskem netáhneš!
13 Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *
když pomoc od lidí je nicotná.
14 S Bohem však svedem divy udatenství, *
on zdeptá naše ujařmitele!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ze Siónu přijde všemohoucí Pán, aby zachránil svůj lid.
Ant. 2 Kvůli Siónu nebudu mlčet, dokud jeho Spravedlivý nevzejde jako světlo.
Kantikum
Radost nad novým Jeruzalémem
Iz 61, 10 – 62, 5
Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém… bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. (Srov. Zj 21, 2)
61,10 Srdečnou radost mám z Pána, *
má duše jásá v mém Bohu:
vždyť mě oblékl rouchem spásy, *
zahalil mě pláštěm spravedlnosti,
jako ženicha ozdobeného korunou, *
jako nevěstu okrášlenou věncem. –
11 Jako dává země vyrašit rostlinám *
a zahrada vzejít setbě,
tak dá Pán Bůh vyrašit spravedlnosti, *
radostnému veselí přede všemi národy. –
62,1 Už kvůli Siónu nebudu mlčet, *
pro Jeruzalém nebudu zticha,
dokud jeho spravedlivý nevzejde jako světlo, *
jako planoucí pochodeň jeho spasitel. –
2 A národy uzří tvého spravedlivého *
a tvého slavného všichni králové.
A nazvou tě novým jménem, *
o kterém rozhodnou ústa Páně.
3 A budeš korunou slávy v rukou Páně, *
královskou čelenkou v ruce svého Boha. –
4 Už ti nebudou říkat „Opuštěná“, *
ani tvé zemi „Pustá“.
A budeš se nazývat „Moje záliba“, *
a tvá země „Oblíbená“.
Neboť v tobě našel Pán zalíbení, *
tvá země bude obydlená. –
5 V tobě bude bydlet jinoch s pannou, *
v tobě budou přebývat tvoje děti.
Jako se ženich raduje ze své nevěsty, *
tak z tebe bude mít radost tvůj Bůh.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Kvůli Siónu nebudu mlčet, dokud jeho Spravedlivý nevzejde jako světlo.
Ant. 3 Duch Páně je nade mnou, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst.
Žalm 145 (146)
Blaženost těch, kdo doufají v Boha
Chválíme Boha svým životem, to znamená svým jednáním. (Arnobius)
1 Oslavuj, moje duše, Pána! †
2 Slavit chci Pána po celý život, *
hrát svému Bohu, co budu živ. –
3 V knížata důvěru nevkládejte, *
v člověka, jenž je bezmocný:
4 vydechne duši, v svou zem se vrací, *
veta je po jeho záměrech. –
Šťasten, komu pomáhá Bůh Jákobův, *
5 kdo jen v Pána, svého Boha, doufá.
6 V toho, který stvořil nebesa i zem, *
moře se vším tvorstvem, co v něm žije,
který zachovává věrnost na věky, *
7 utištěným dopomáhá k právu,
hladovící nasycuje pokrmem. *
Pán to je, kdo vězňům vrací volnost. –
8 Pán to je, kdo slepým dává prohlédnout, *
Pán, jenž pozdvihuje ponížené,
9 Pán to je, kdo cizím dává ochranu, *
sirotkům a vdovám svoji pomoc.
Pán to je, kdo spravedlivé miluje, *
kdežto bezbožníky nechá zbloudit. –
10 Pán je král a bude vládnout na věky, *
Sióne, tvůj Bůh až do věčnosti!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Duch Páně je nade mnou, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Mdr 7, 13-14
Naučil jsem se moudrosti nezištně, bez závisti se o ni dělím, nechci ukrývat její bohatství,
vždyť ona je pro lidi nevyčerpatelný poklad. Ti, kdo ji získají, uzavírají přátelství s Bohem,
poněvadž jsou mu doporučeni dary, které zjednává kázeň.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
V. A jeho sláva se ukáže v tobě.
R. Zazáří Pán.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Nebojte se, neboť pátého dne přijde náš Pán.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Nebojte se, neboť pátého dne přijde náš Pán.
PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.
Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, ty nám dáváš poznat, že tvůj jednorozený Syn přišel na tento svět
a stal se jedním z nás; vyslyš naše prosby a dej, ať se naše radost ze spojení
s ním dovrší, až přijde ve své slávě.
Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli
ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.
Bože, tys posiloval svatého Petra Kanisia, aby s láskou a moudrostí hájil
katolickou víru; na jeho přímluvu dej těm, kdo tě hledají, radost, že tě našli,
a těm, kdo v tebe věří, vytrvalost ve víře. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|