[ nová verze ]
4. červen 2016, Sobota
1. týden žaltáře
Neposkvrněného Srdce Panny Marie, památka Pro OP: Sv. Petra Veronského, kněze a mučedníka, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 4. červen 2016 Pro OP: Sv. Petra Veronského, kněze a mučedníka, památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Narodil se v roce 1205 ve Veroně. Pocházel z rodiny katarů – novomanichejců. V době svého studia v Bologni se seznámil se
svatým Dominikem a přijal katolickou víru. Dominik jej pak přijal do řádu. Po skončení formace se věnoval kázání zvláště
mezi katary. Stal se velmi oblíbeným kazatelem, působil v Bologni, Miláně a jeho okolí, v Toscaně, Anconě, Ferraře a dalších
městech. V roce 1240 byl převorem kláštera v Asti a 1251 v Comu. Odtržení od katarů pro něho s největší pravděpodobností znamenalo
také odtržení od vlastní rodiny. Tyto okolnosti by mohly vysvětlovat jeho horlivost v boji proti herezi i důvod jeho smrti.
Po příkladu svatého Dominika působil mezi katary především formou dialogu. Protože znal jejich učení, dovedl vždy najít
správné argumenty. Mnoho sektářů přivedl zpět do Církve. V roce 1232 jej papež Řehoř IX. jmenoval generálním inkvizitorem
v Lombardii. Kataři ho nakonec odsoudili k smrti. Najali dva vrahy, kteří jej 6. dubna 1252 na cestě z Coma do Milána zabili.
Petrovo tělo bylo pohřbeno v klášterním kostele sv. Eustorgia v Miláně. Jeho vrah Carino později litoval svého činu a vstoupil
do řádu svatého Dominika. Je známý pod jménem Carino Petr Balsamo. Petra Veronského kanonizoval už 9. března 1253, tedy
rok po jeho smrti, Inocenc IV.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Dnes je den velké radosti,
který nám z nebe zazářil;
mučedník Petr vznešeně
až k trůnu slávy vystoupil.
Vírou se jako chlapec skvěl
bludem rodičů nedotčen,
Bohu vždy věrně sloužit chtěl,
v roucho chudoby oblečen.
Své tělo prací horlivou
ustavičně pak krotil též,
když cestou Dominikovou
pokorně kráčel životem.
Svým mučednictvím vítězí
statečný Kristův bojovník
a stále hájí lilii
panenské svojí čistoty.
Chvála a věčná sláva buď
Bohu Otci i se Synem,
též Duchu, jenž je Zastáncem,
kéž na věky zní vesmírem. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Žalm 130 (131)
Důvěřuj v Boha jako dítě
Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)
1 Pane, nejsem pyšné mysli, *
nepohlížím do vysoka,
nebažím po velkých věcech, *
které nad mou sílu jsou. –
2 Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
Jako dítě v klíně matky,
jako dítě zkonejšené *
ztichla ve mně duše má. –
3 Izraeli, doufej v Pána *
nyní, vždy a na věky!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Žalm 131 (132)
Boží přislíbení Davidovu domu
Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)
I
1 Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
na všechnu jeho námahu a péči,
2 na to, jak slavně Pánu přísahal, *
mocnému Jákobovu pevně slíbil: –
3 „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
na lože neulehnu k odpočinku,
4 ani své oči usnout nenechám, *
ani svým víčkům spánek nepopřeji,
5 než Pánu najdu místo příhodné, *
příbytek pro mocného Jákobova!“ –
6 V Efratě slyšeli jsme o arše, *
na polích jaárských pak jsme ji našli.
7 Vejděme nyní v jeho příbytek, *
skloňme se k zemi před podnoží jeho! –
8 Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
ty i tvá vznešená a slavná archa!
9 Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
radostně ať ti jásají tví věrní!
10 Pro svého služebníka Davida *
pomazaného svého neodmítej!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
II
11 Přísahal pevně Davidovi Pán, *
od svého slibu nikdy neustoupí:
„Na trůně tvém dám slavně zasednout *
dědici, který z tvého těla vzejde.
12 A jestli budou tvoji synové *
mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
dám pak i jejich synům zasednout *
pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –
13 Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
jej přál si navždy za sídlo své vlády:
14 „Toto je na věky můj příbytek, *
zde budu sídlit v místě vytouženém. –
15 Pokrmu jeho štědře požehnám *
a chlebem budu sytit jeho chudé.
16 Odění spásy jeho kněžím dám, *
jásat a plesat budou jeho věrní. –
17 Tady moc Davidovu rozhojním, *
pomazanému svému světlo zjednám.
18 Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
on sám se bude skvít mým diadémem.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
V.
Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R.
Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.
PRVNÍ ČTENÍ
Z Knihy Job
42, 7-16
Bůh Joba ospravedlňuje před jeho protivníky
7Když to všechno řekl Hospodin Jobovi, obrátil se Hospodin k Elifazovi z Temanu a pravil mu:
„Zlobím se na tebe a na tvé dva přátele, že jste o mně správně nemluvili jako můj služebník Job. 8Proto si
nyní vezměte sedm býčků a sedm beranů: jděte k mému služebníku Jobovi a obětujte je jako celopal za sebe. Job, můj služebník, se za vás pomodlí, abych já kvůli
němu vás nepotrestal, že jste o mně nemluvili správně jako můj služebník Job.“ 9Šli tedy Elifaz z Temanu, Bildad ze Šuachu
a Sofar z Námy a udělali, co jim Hospodin přikázal. A Hospodin jim kvůli Jobovi odpustil.
10Hospodin pak obnovil Jobův blahobyt, protože se za své přátele modlil, a dal Jobovi všeho dvojnásobně.
11I přišli k němu všichni jeho bratři a všechny jeho sestry a všichni dřívější známí. Hodovali
v jeho domě, těšili ho a prokazovali mu soucit pro všechno to neštěstí, které na něho Hospodin dopustil, a dali mu každý po jedné kesitě a po zlatém prstenu.
12A Hospodin požehnal Jobovi nakonec víc než dříve, neboť měl čtrnáct tisíc kusů bravu, šest tisíc velbloudů, tisíc párů
skotu a tisíc oslic. 13Měl pak ještě sedm synů a tři dcery.
14První dal jméno Jemina, druhé Kassia a třetí Keren happuch.
15V celém kraji nebylo krásnějších žen nad Jobovy dcery. Otec jim dal podíl na dědictví s jejich bratry.
16Potom žil Job ještě sto čtyřicet let a viděl své děti a vnuky, čtyři pokolení.
17I zemřel Job jako stařec ve vysokém věku.
RESPONSORIUM
Srov. Job 42, 7. 8
O.
Hospodin řekl Elifazovi: Ty a tvoji přátelé jste o mně nemluvili správně jako můj služebník Job. *
On se za vás pomodlí.
V.
Na něho vezmu ohled a nepotrestám vaši nerozumnost. *
On se za vás pomodlí.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kanonizační buly sv. Petra, mučedníka, 25. 3. 1253
(25. 3. 1253: BOP I, Romæ, 1729, str. 228–230)
Petr vystoupil pro zasloužený vavřín ke Kristu – Skále
Hlas prolité krve zvučí, polnice rozhlašuje vznešené mučednictví, země nemlčí, když je zbrocena
krví. Toto jsou jisté známky svaté víry. Proto se zaradovala nebesa a země rovněž zajásala, když se
jí dostalo takové radosti. Matka Církev má velký důvod k veselí, má proč velice se radovat.
Má proč zpívat Pánu novou píseň, proč vysílat k svému Bohu hymnus nesmírné chvály. Katolický
lid má proč tleskat Nejvyššímu pozdviženýma rukama, hlasitě jásat a veselit se. Shromáždění křesťanů
má důvod, aby prozpěvovalo Stvořiteli zbožné písně. Vždyť ze zahrady víry bylo právě přineseno na stůl
věčného Krále lahodné ovoce. Z vinice Církve natekl do královského kalicha nový mok. Plodná větev,
přeseknutá nepřátelským ostřím, měla mnoho šťávy, protože těsně přilnula k živému vinnému kmeni.
Z kvetoucího Řádu kazatelů vzešla rudá růže. Ze stavby Církve byl vybrán kámen, byl hladce vybroušen
a přitesán, a tak pěkně zapadl do nebeské budovy. Z toho nastala v nebi veliká radost, neboť
všichni svatí jásali a oslavovali takový svátek.
Blažený Petr z Řádu bratří kazatelů si vyvolil bezpečnou životní cestu, úplně se dal do služeb Bohu,
veškerou svou snahu obrátil k zachování evangelia a zaměřil na ně všechny své skutky. Sledoval přímou
a jasnou cestu, totiž zdravou řeholi tohoto řádu. Tou se nechal řídit a usměrňovat, vést a dovést i ke
kýženému odpočinku po práci. Na této cestě téměř po třicet let ve víře a za doprovodu lásky vynikal
a prospíval, především v obhajobě víry, pro kterou celý hořel. A tak Petr, pevný na skále víry, byl posléze
zavalen skálou utrpení a vystoupil pro zasloužený vavřín ke Kristu – Skále.
Toužil podstoupit smrt pro víru a často si vyprošoval od Pána, aby jej nenechal odejít z tohoto světa,
dokud pro víru nevypije kalich utrpení. Svatokrádce zasadil Kristovu služebníku dvě rány. On nenaříkal,
ale všechno trpělivě snesl a doporučil svého ducha Pánu slovy: Do tvých rukou, Pane, odevzdávám
svého ducha.1 Také začal odříkávat vyznání víry. Ani v tomto okamžiku nepřestal být jejím hlasatelem.
Tak padlo obilné zrno do země, bylo vymačkáno rukama nevěřících a když zemřelo, vyrostlo v bohatý
klas. Hrozen byl pošlapán v lisu a přetéká množstvím šťávy. Pšenice byla vymlácena, a když se
z ní vytřásly plevy, je dopravena do Pánovy sýpky. Vonné látky rozdrcené kopím rozlévají vůni ještě
plněji. Nebeské království je uchvacováno násilníky. Vírou dobývají svatí nadzemské říše.
1 Lk 23, 46
RESPONSORIUM
_
O.
Horlivý kazatel, nadšenec pro víru,
*
Osvícený učitel a milovník pravdy (aleluja).
V.
Horlitel o zákon káže slovem i životem a září hojnými zázraky. *
Osvícený učitel a milovník pravdy (aleluja).
Nebo:
Z listu jistého bratra Romea neboli Rodericha de Atencia svatému Rajmundovi z Peňafortu
(Année Dominicaine ou Vie des saints, bienheureux, martyrs O.P., vol. 4, Lyon, 1889, str. 901–903)
Obětoval chvály velikonoční oběti i svůj život
Protože bratr Petr měl přijít v neděli velikonočního oktávu z Coma do Milána ve věci víry, vydal se na
cestu předcházející sobotu. Když časně ráno dostal požehnání a chtěl vyrazit, přišlo mu náhle na mysl,
aby nejprve odsloužil mši svatou ze Zmrtvýchvstání Páně. Padl tváří k zemi u nohou jednoho bratra,
který měl jít s ním, a vyzpovídal se podrobněji a pečlivěji než obvykle, on, který měl ve zvyku často se
zpovídat, jak o tom řečený bratr živě vyprávěl. Poté zbožně odsloužil mši svatou a vyrazil na cestu se třemi
bratřími. Jak potom tito bratři vypověděli, celou cestu líčil hrdinská utrpení některých mučedníků.
Po dlouhém vyprávění začal proti svému zvyku hlasitě zpívat velikonoční sekvenci „Victimæ paschali
laudes“ a ihned se k němu přidal bratr Dominik, jeho druh v nastávajícím utrpení. Když se pak jiný
bratr jménem Konrád pokoušel zpívat tentýž zpěv paralelní kvintou v jakési konsonanci, obrátil se
bratr Petr dobrácky k němu a pravil: „Prosím tě, nech zpívat mne samotného a bratra Dominika,
protože vy se ve zpěvu rozcházíte.“ Bratr zmlkl a oni dva sami zazpívali hlasitě celou sekvenci.
Když dozpívali, vešli o hodině oběda do vesnice zvané Meda, v milánské diecézi. Aby nebyli hostitelům
na obtíž, rozdělili se k obědu. Dva šli na jedno místo, bratr Petr s bratrem Dominikem se
uchýlili do jistého kláštera, kde nalezli připravený oběd, takže se mohli rychle najíst. Petr vyslal posla
k ostatním bratřím, aby jim oznámil, že odchází, a řekl jim, že mají po obědě jít za ním. Pak se vydal
na cestu, jako by spěchal pro mučednickou korunu.
Dvě míle za vesnicí došli ke kopci, na kterém se skrývali dva najatí žoldnéři, služebníci satanovi.
Zdálky spatřili bratry a radili se o jejich zavraždění. Ale jeden z nich byl pohnut výčitkami a zhrozil se, že
by se měl účastnit takového zločinu. Opustil svého druha a běžel do vesnice. Když potkal druhé dva bratry,
s pláčem jim vyjevil celý hanebný záměr. Bratři se ze všech sil rozeběhli, aby zachránili bratra Petra.
Ale než k němu doběhli, druhý služebník satanův usmrtil bratra Petra, zasadiv mu pět ran kosou.
Když byl Petr ubíjen, jak to dosvědčil jeho druh, přeživší jej o šest dní, po příkladu Spasitelově nereptal,
nebránil se, neutíkal, ale pevně snášel rány, dobrotivě odpustil vrahovi příkoří a modlil se za
něho s rukama vztaženýma k nebi. Jasným hlasem řekl: Do tvých rukou, Pane, odevzdávám svého
ducha.1 V polední hodinu odevzdal ukřižovanému a zmrtvýchvstalému Kristu neposkvrněnou duši.
1 Lk 23, 46
RESPONSORIUM
Zj 2, 10.11; Sir 4, 28
O.
Buď věrný až k smrti a dám ti za odměnu život.
*
Kdo zvítězí, tomu neuškodí druhá smrt (aleluja).
V.
Až do smrti bojuj za pravdu a Pán bude bojovat za tebe proti tvým nepřátelům. *
Kdo zvítězí, tomu neuškodí druhá smrt (aleluja).
PSALMODIE
Ant. 1
Řada A:
Po tobě žízní celá má duše, stále po tobě touží mé tělo. V stínu tvých křídel
budu navěky radostně plesat.
Řada B:
Petr mocný čistotou, skvělý milostí nauky, oslavený vítězstvím mučednictví, obdržel trojí
korunu slávy.
Žalm 118 (119), 145-152
XIX (Kóf)
145 Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
poslušen budu tvých přikázání!
146 Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
budu tvé příkazy poctivě plnit. –
147 S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
148 Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
hloubat chci o tvém rozhodnutí. –
149 Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
uděl mi život podle své vůle!
150 Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
vzdáleni přitom zákonu tvému. –
151 Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
věrně platí tvá ustanovení.
152 Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
že jsi je stanovil na všechny věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Řada A:
Po tobě žízní celá má duše, stále po tobě touží mé tělo. V stínu tvých křídel
budu navěky radostně plesat.
Řada B:
Petr mocný čistotou, skvělý milostí nauky, oslavený vítězstvím mučednictví, obdržel trojí
korunu slávy.
Ant. 2
Řada A:
Beránek, který je uprostřed před trůnem, přivedl ho k pramenům živé vody,
a Bůh mu setřel každou slzu z očí.
Řada B:
Bojoval v šiku Řádu kazatelů, nyní je připojen k zástupům nebeského vojska.
Kantikum
Vítězná píseň po přechodu Rudým mořem
Ex 15, 1-4a. 8-13. 17-18
Ti, kdo zvítězili v boji se šelmou, zpívali píseň Mojžíše, Božího služebníka. (Srov. Zj 15, 23)
1 Zpívejme Pánu: je vznešený a slavný, *
koně i s jezdcem smetl do moře. –
2 Mou silou i chválou je Pán; *
a stal se mi zachráncem.
On je můj Bůh a já ho velebím, *
Bůh mého otce, a já ho vyvyšuji. –
3 Pán je hrdinný bojovník, †
jeho jméno je Všemohoucí. *
4 Faraonovy vozy i jeho vojsko smetl do moře. –
8 Závan tvého hněvu navršil vody, †
vlny se jako hráz zastavily, *
objevila se hluboká cesta středem moře. –
9 Nepřítel řekl: Pustím se za nimi a doženu je, *
rozdělím si kořist a ukojím svou duši,
vytasím meč *
a má ruka si je podrobí. –
10 Tys ale dal zavanout svému dechu a zavalilo je moře, *
potopili se jak olovo v mohutných vodách. –
11 Kdo z mocných se ti podobá, Pane? †
Kdo je ti podobný vznešeností a svatostí, *
tobě, strašlivému a slavnému, který dělá divy? –
12 Vztáhl jsi pravici a zhltla je země. *
13 A milosrdně jsi vodil tento lid, který jsi zachránil.
Provázel jsi ho svou mocí *
až k svému svatému příbytku. –
17 Uvedl jsi jej a štípil na své hoře, *
na pevném místě, které sis, Pane, připravil za obydlí,
za svou svatyni, k níž jsi, Pane, položil základy. *
18 Pán kraluje na věky, vždycky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Řada A:
Beránek, který je uprostřed před trůnem, přivedl ho k pramenům živé vody,
a Bůh mu setřel každou slzu z očí.
Řada B:
Bojoval v šiku Řádu kazatelů, nyní je připojen k zástupům nebeského vojska.
Ant. 3
Řada A:
Tomu, který sedí na trůně, i Beránkovi přísluší chvála, čest, sláva i moc
na věčné věky.
Řada B:
Byl mysli andělské, jazyka plodného, života apoštolského, slavnou smrtí zemřel.
Žalm 116 (117)
Chvála Božího milosrdenství
Pohané oslavují Boha, že jim prokázal milosrdenství. (Řím 15, 8. 9)
1 Velebte Pána, všichni lidé, *
slavte ho, všechny národy! –
2 Nad námi mocná jeho milost *
a věrnost Páně na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3
Řada A:
Tomu, který sedí na trůně, i Beránkovi přísluší chvála, čest, sláva i moc
na věčné věky.
Řada B:
Byl mysli andělské, jazyka plodného, života apoštolského, slavnou smrtí zemřel.
KRÁTKÉ ČTENÍ
2 Tim 1, 8-10
Nestyď se veřejně vyznávat našeho Pána ani se nestyď za mne, že trpím kvůli němu pouta. Naopak: Bůh ti dej sílu, abys nesl jako já obtíže
spojené s hlásáním evangelia. On nás spasil a povolal svým svatým povoláním, a to ne pro naše skutky, ale z vlastního rozhodnutí a pro milost,
kterou dal v Kristu Ježíši před dávnými věky. Ale to se projevilo teprve nyní, když přišel náš Spasitel Kristus Ježíš. On zlomil moc smrti
a přinesl nám světlo nepomíjejícího života v evangeliu.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pán je má síla, * on je má statečnost.
R. Pán je má síla, * on je má statečnost.
V. On se také stal mou záchranou.
R. On je má statečnost.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Pán je má síla, * on je má statečnost.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo bude chtít svůj život zachránit, ztratí ho,
kdo však svůj život pro mne ztratí, nalezne ho.
Nebo:
Připravte se, stateční bojovníci, a buďte přichystáni k bitvě. Lépe je nám umřít v boji než hledět na neštěstí svého lidu a svatyně. Ale jaká je
vůle nebes, tak ať se stane.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo bude chtít svůj život zachránit, ztratí ho,
kdo však svůj život pro mne ztratí, nalezne ho.
Nebo:
Připravte se, stateční bojovníci, a buďte přichystáni k bitvě. Lépe je nám umřít v boji než hledět na neštěstí svého lidu a svatyně. Ale jaká je
vůle nebes, tak ať se stane.
PROSBY
Náš Spasitel Ježíš Kristus přišel, aby vydal svědectví pravdě. Oslavujme ho ve společenství s mučedníky, zabitými pro Boží slovo, a volejme:
PANE, TEBE CHVÁLÍ ZÁSTUP MUČEDNÍKŮ.
Pro své mučedníky, kteří ti věrně vydávali svědectví a raději podstoupili smrt, než aby se ti zpronevěřili,
— dej nám, Pane, pravou svobodu ducha.
Pro své mučedníky, kteří vyznali víru až k prolití krve,
— dej nám, Pane, pevnou a neporušenou víru.
Pro své mučedníky, kteří na sebe vzali kříž a následovali tě,
— dej nám, Pane, statečně snášet útrapy života.
Pro své mučedníky, kteří vyprali své šaty v tvé krvi a vítězně překonali všechny nástrahy světa,
— dej nám, Pane, zvítězit nad každým pokušením.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Prosíme tě, všemohoucí Bože, dej, ať žijeme z víry se stejnou oddaností jako tvůj svatý mučedník
Petr, který si za její šíření od tebe zasloužil mučednickou palmu. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Bože, původce a ochránce víry, tys odměnil svatého Petra mučednickou korunou za jeho vytrvalost
ve vyznávání pravé víry; dej, aby všichni, kdo v tebe uvěřili, vyznávali svou víru slovy i skutky
a svým svědectvím pomáhali lidem nalézat cestu ke spáse. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|