[ nová verze ]
30. květen 2016, Pondělí
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 9. týden
Sv. Zdislavy v Čechách a brněnské diecézi památka, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Zdislavy z Lemberka, matky rodiny, terciářky, spolupatronky provincie, svátek, slavnost
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 30. květen 2016
Sv. Zdislavy v Čechách a brněnské diecézi památka, nezávazná památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Narodila se kolem roku 1220 v Křižanově na Moravě a stala se manželkou
Havla z Lemberka v Podještědí. Podporovala stavbu dominikánských klášterů v Jablonném a v Turnově. Proslula dobročinnou
láskou k chudině a péčí o vlastní děti. Zemřela na začátku roku 1252 a byla pochována v klášterním
kostele v Jablonném v Podještědí. Za blahoslavenou byla prohlášena v roce
1907 a za svatou 21. V. 1995 při návštěvě papeže Jana Pavla II. v Olomouci.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jako slunce oživuje
zrána vzduch a les a kvítí,
Zdislavo, tak Boží milost
prohřála tvé celé žití.
Zdislavo, ty v poslušnosti
přijala jsi z vůle Boží
ženy, matky jho i blaho,
ženy, matky slast i hloží.
Blahoslavil chorý vděčně,
Zdislavo, tvou velkou péči,
která jeho rány s láskou
vymývá a pilně léčí.
Blahoslavil chudý, nuzný,
Zdislavo, tvou lásku něžnou,
andělem tě nazývali,
trpících a chudých kněžnou.
Díky tobě, Hospodine,
za vzor matky, ženy, paní,
její příklad, její prosba
v rodinách ať pokoj chrání.
Díky tobě, dobrý Bože,
za vzor lásky neskonalý,
dej by také naše duše
láskou k bližním oplývaly. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.
Žalm 6
Vzývání Božího milosrdenství v těžkém soužení
Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)
2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
v rozhorlení svém mě netrestej! –
3 Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.
4 Na dno roztřesena je má duše, *
jak chceš, Pane, dlouho otálet? –
5 Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
pro své slitování zachraň mě!
6 Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
kdo by v podsvětí tě velebil? –
7 Už jsem vysílen svým naříkáním, †
každou noc jen pláčem lože skrápím, *
slzami své lůžko promáčím.
8 Oko mé je hořem zakaleno, *
stárnu z tolika svých nepřátel. –
9 Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
Neboť Pán mé nářky uslyšel.
10 Uslyšel Pán volání mé prosby, *
vyslyšel Pán moji modlitbu. –
11 Ať se poděsí mí nepřátelé, *
ať se s hanbou kvapně odklidí!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.
Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.
Žalm 9A (9)
Poděkování za vítězství
Znovu přijde soudit živé i mrtvé.
I
2 Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.
3 Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –
4 protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.
5 Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –
6 pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.
7 Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –
8 Pán zato bude trůnit věčně, *
k soudu si postavil svůj stolec.
9 Svět bude soudit spravedlivě, *
rozsudek vyřkne nad národy. –
10 Pán bude útočištěm slabých, *
útulkem jejich v době bídy.
11 A budou v tebe důvěřovat, *
ti, kdo se znají k tvému jménu,
neboť kdo tebe hledá, Pane, *
toho ty v nouzi neopustíš.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.
Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.
II
12 Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
mezi národy zvěstujte jeho skutky!
13 Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
nikdy nezapomíná jejich nářků. –
14 Smiluj se nade mnou, Pane, *
shlédni na moji bídu,
co snáším od nepřátel, *
vyveď mě od bran smrti!
15 Ať všechnu chválu tvou zpívám †
v branách siónské dcery *
a nad tvou pomocí jásám. –
16 Propadli pohané do jam, *
které kopali jiným,
sami se lapili nohou *
do léčky, kterou kladli.
17 Tak se Pán projevil soudem: †
neboť se polapil hříšník *
do díla vlastních rukou. –
18 Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
s pohany, kteří na Boha zapomínají,
19 ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –
20 Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
před tvou tváří ať jdou pohané na soud!
21 Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.
V.
Osvěť mě, abych si vštípil tvůj zákon.
R.
A byl ho poslušen z celého srdce.
PRVNÍ ČTENÍ
Z Knihy Job
29, 1-10; 30, 1. 9-23
Job si naříká na své soužení
29.1Job pokračoval ve své řeči a řekl:
2„Kéž by mi bylo jak v dřívější době,
v dnech, kdy mě Bůh střežil,
3když mi nad hlavou zářilo jeho světlo,
v jehož jasu jsem kráčel v temnotě,
4když jsem byl v plné síle,
když Bůh chránil můj stan,
5když byl Všemohoucí ještě se mnou,
kolem mě byly mé děti,
6když ve smetaně jsem brodil své nohy
a skála vylévala potoky oleje.
7Když jsem se ubíral k městské bráně
a na náměstí jsem usedl do svého sedadla,
8mladí, jak mě viděli, ustoupili,
staří povstali a zůstali stát.
9Vznešení přerušili řeč,
dlaň si kladli na ústa.
10Ustal hlas velmožů,
jazyk jim přilnul k patru.
30.1Ale nyní se mi vysmívají ti,
kteří jsou mladší než já,
jejichž otce jsem neměl za hodné,
aby se přidružili ke psům mého stáda.
9Nyní jsem se jim stal k posměchu,
sloužím jim za předmět klepů.
10Štítí se mě, vyhýbají se mi,
nestydí se plivnout mi do tváře.
11Odhodili ohledy a trápí mě,
popustili si přede mnou uzdu.
12Chátra se vedle mě naparuje,
podrážejí mi nohy,
připravují cestu k mé zkáze.
13Boří mi stezku,
napomáhají mému neštěstí
a nikdo jim nebrání.
14Přicházejí jak širokou trhlinou,
valí se dovnitř jako bouře.
15Obořují se na mě hrůzy,
jak vichr zmizelo mé štěstí,
jak oblak prchlo mé blaho.
16A nyní se ve mně rozplývá má duše,
zmocnil se mě čas bídy.
17Bolest proniká mé kosti v noci,
hlodají mě útrapy, nemají klidu.
18Celou silou mě chytá Bůh za šat,
drží mě za okraj spodního roucha.
19Hodil mě do bláta,
podobám se prachu a popelu.
20Volám k tobě o pomoc – neslyšíš,
naléhám – ani pak o mě nedbáš.
21Změnil ses mi v tyrana,
pronásleduješ mě svou násilnickou rukou.
22Zdviháš mě do výše, dáváš mě unášet větrem
a děsíš mě bouří.
23Vždyť vím, že mě na smrt chceš vydat,
na místo, kde se shromažďuje všechno živé.“
RESPONSORIUM
Job 30, 17. 19; 7, 16b
O.
Bolest proniká mé kosti v noci, hlodají mě útrapy. *
Hodil mě do bláta, podobám se prachu a popelu.
V.
Nech mě, Bože, vždyť mé dny jsou jen závan větru. *
Hodil mě do bláta, podobám se prachu a popelu.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu papeže Pavla VI.
(Ad episc. Litomericensem, 15 aprilis 1971: ex originali)
Chvála blahoslavené Zdislavy
Zbožná úcta a radostná oslava nebešťanů je vždy i pro nás vynikající
příležitostí, abychom aspoň v duchu a v myšlenkách, když jsme snad tělem
vzdáleni, navštívili ona místa, kde jsou s vírou uctíváni světci buď
proto, že se tam narodili, nebo že se tam proslavili svými skutky, anebo
že jsou tam pochováni.
Blahoslavená Zdislava je ozdobou českých zemí. Tam se narodila ze
vznešeného rodu, tam žila křesťanským životem a tam byla s velkou úctou
i pochována. Vynikající ctnosti této ženy, její způsob života
a pozoruhodné činy nejenže odpovídají zřejmě dnešním potřebám, ale též
mocně vábí všechny křesťany k ochotnému následování.
Jako žena a matka byla vzorem manželské věrnosti a oporou lásky a mravní kázně ve své rodině; jako dcera
Církve byla zcela oddána katolické nauce
a skutkům podle evangelia; jako občanka byla dobroditelkou stále pohotovou pomoci strádajícím; Boha milovala nade všechno a jemu jedinému
sloužila na veřejnosti i doma.
Vybízíme tedy všechny, aby hleděli na tento vynikající vzor svatého
života a uvažovali o něm. Neboť lidé naší doby tu mohou nalézt
následováníhodný ideál ctnosti, řád lásky a výzvu ke křesťanskému životu.
RESPONSORIUM
Srov. 1 Tim 5, 10; Jdt 13, 19; Sir 26, 2; Př 31, 11
O.
Vychovala své děti, byla pohostinná, pomáhala souženým a vůbec se všestranně věnovala dobrým skutkům. *
Její chvála nevymizí z úst lidí, aleluja.
V.
Řádná žena dělá svému muži radost, srdce jejího manžela na ni spoléhá. *
Její chvála nevymizí z úst lidí, aleluja.
PSALMODIE
Ant. 1 Skládala svou naději v Boha a vytrvale se modlila.
Žalm 5, 2-10. 12-13
Ranní prosba o pomoc
Kdo přijali Slovo, a stali se jeho příbytkem, budou se z něho věčně radovat.
2 Slyš moje slova, Pane, *
a přihlédni k mým vzdechům,
3 dbej hlasité mé prosby, *
můj králi a můj Bože! –
4 K tobě se modlím, Pane, †
zrána už hlas můj slyšíš, *
zrána tě vzývám a čekám.
5 Ty nejsi Bůh, jenž má nepravost v lásce, *
pro zlého u tebe místa není,
6 zpupný před tebou neobstojí, *
původce zla ty nenávidíš, –
7 přivádíš do zkázy všechny lháře, †
od falešníka a člověka lstného *
Pán se odvrací s ošklivostí.
8 Já však pro tvou nesmírnou milost *
mohu vstoupit do tvého domu,
před tvou svatyní na tvář padnu *
v bázni a úctě k tobě, můj Pane! –
9 Veď mě, Pane, svou spravedlivostí †
navzdory všem mým nepřátelům,
*
urovnej přede mnou cestu k tobě!
10 Vždyť v jejich ústech pravdy není, *
jejich srdce jen úklady strojí,
hrdla jejich jsou zející hroby, *
jazyky lstiví pochlebníci. –
11 [Ať za to dojdou odplaty, Bože,
*
ať padnou sami do vlastních tenat!
Vyžeň je pro jejich zločiny mnohé, *
neboť se vzpouzejí proti tobě.]
12 Ať se však veselí všichni tví věrní, *
v důvěře k tobě ať jásají stále!
Ochraňuj všechny, kdo ctí tvé jméno, *
aby ti vzdávali věčnou chválu!
13 Ty, Pane, žehnáš spravedlivému, *
milostí svou jak štítem ho kryješ.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Skládala svou naději v Boha a vytrvale se modlila.
Ant. 2 Moudrá žena budovala svůj dům, šla čestně životem, chválila Pána.
Kantikum
Jedinému Bohu čest a sláva
1 Kron 29, 10b-13
Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista. (Ef 1, 3)
10 Buď veleben, Pane, Bože našeho otce Izraele, *
od věčnosti do věčnosti!
11 Tvá je, Pane, velikost a moc, *
sláva i vítězství.
Tvá je chvála,*
neboť vše na nebi i na zemi je tvé.
Tvé, Pane, je království, *
ty jsi nade všechny vládce.
12 Tvé je bohatství i sláva, *
ty vládneš nade vším. –
V tvé ruce je síla i moc, *
ty můžeš všecko učinit velikým a silným.
13 Nyní tě tedy velebíme, Bože náš, *
a pějeme chválu tvému vznešenému jménu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Moudrá žena budovala svůj dům, šla čestně životem, chválila Pána.
Ant. 3 Nikdo o ní nemohl říci nic zlého.
Žalm 28 (29)
Boží moc v bouři
Z nebe se ozval hlas: Toto je můj milovaný Syn. (Mt 3, 17)
1 Vzdávejte Pánu, Boží děti, *
vzdávejte Pánu čest a slávu!
2 Vzdávejte poctu jménu Páně, *
klaňte se Pánu ve svatyni! –
3 Hlas Páně nad vodami, *
Pán nad veškerým vodstvem.
4 Hlas Páně s velkou mocí, *
hlas Páně majestátný. –
5 Hlas Páně tříští cedry, *
libánské cedry tříští.
6 Liban jak býček hopsá, *
Sirjon jak mladý buvol. –
7 Bůh přemocný to hřímá, *
hlas Páně srší ohněm.
8 Hlas Páně třese pouští, *
Pán třese pouští Kadeš.
9 Hlas Páně duby shýbá, †
Pán proklesťuje lesy *
a v jeho chrámu všichni volají Sláva! –
10 Pán trůnil dávno nad potopou, *
Pán trůní jako král všech věků.
11 Pán ať dá svému lidu sílu, *
Pán ať svůj národ žehná mírem!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Nikdo o ní nemohl říci nic zlého.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 12, 1-2
Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: Přinášejte sami sebe v oběť živou,
svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. A nepřizpůsobujte se už tomuto
světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle
Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. S časným úsvitem * Bůh jí na pomoc chvátá.
R. S časným úsvitem * Bůh jí na pomoc chvátá.
V. Bůh je s ní, proto se nezhroutí nikdy.
R. Bůh jí na pomoc chvátá.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. S časným úsvitem * Bůh jí na pomoc chvátá.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Slunce vycházející
na výšinách Páně, to je krása dobré ženy v uspořádaném domě.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Slunce vycházející
na výšinách Páně, to je krása dobré ženy v uspořádaném domě.
PROSBY
Spolu se svatými ženami oslavujme našeho Spasitele a volejme:
PŘIJĎ, PANE JEŽÍŠI.
Pane Ježíši, tys odpustil hříšnici, když dávala najevo, že chce z lásky k tobě změnit svůj život,
— odpusť i nám všechny naše hříchy.
Během tvého veřejného působení doprovázely tě zbožné ženy a staraly se o tebe ze svého majetku,
— nauč nás poznávat tě v našich bližních, kteří potřebují pomoc.
Když jsi přijal pozvání do domu Marie a Marty, jedna usedla u tvých nohou, aby ti naslouchala, a druhá tě obsluhovala,
— otevři naše srdce, abychom rádi slyšeli tvé slovo a s láskou ti sloužili.
Tys poslal ženy, které tě potkaly po tvém vzkříšení, aby zprávou o tom potěšily tvé učedníky,
— naplň i nás vnitřní radostí, abychom vydávali svědectví o tvém vítězství nad smrtí.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys naučil svatou Zdislavu osvědčovat lásku k tobě
v každodenní péči o vlastní rodinu i trpící bližní; dej, ať podle jejího
příkladu i my využíváme času věrným plněním tvé vůle. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|