[ nová verze ]

« Květen 2014 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031


13. květen 2014, Úterý
4. týden žaltáře

Doba velikonoční, 4. týden
Panny Marie Fatimské, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Imeldy Lambertiniové, panny, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

13. květen 2014
Panny Marie Fatimské, nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ó Paní, slávou zářící,
trůn nad hvězdami mající,
Synáčka, jenž je tvůrcem tvým,
kojilas ňadrem přesvatým.

Co Eva k žalu ztratila,
svým Dítkem jsi nám vrátila.
Otvíráš cestu plačícím,
by mohli k tobě do výšin.

Zářivá bráno, kterou Král
k nám z říše světla zavítal.
Za život Pannou vrácený
vzdej díky, lide spasený.

Ať Otce s Utěšitelem
i tvého Syna lidstvo ctí,
že ozdobil tě oděvem
svých nejvzácnějších milostí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej. Aleluja.

Žalm 101 (102)
Vyhnancova přání a prosby

Bůh nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1, 4)

I

2 Pane, vyslyš moje prosby, *
      kéž tě dosáhne můj hlas!

3 Svoji tvář mi neukrývej *
      v dnešní strastiplný den.
   Nakloň ke mně ucho svoje, *
      pospěš na mé volání! –

4 Dny mé jako dým se tratí, *
      v kostech spaluje mě žár.

5 Srdce schne jak zprahlá tráva, *
      zapomínám už i jíst.

6 Sténáním a nářkem stálým *
      už jen kost a kůže jsem, –

7 podobám se ptáku v poušti, *
      jsem jak sýček v sutinách,

8 chřadnu, naříkám jak ptáče *
      osiřelé na střeše.

9 Stále běsní nepřátelé, *
      tupí mě a klnou mi.

10 Popel jídám jako chleba, *
      ředím nápoj slzami,

11 pro tvůj hněv a rozhorlení: *
      zdvihls mě – a svrhl zpět!

12 Mé dny jsou stín klesající, *
      sám jak tráva uvadám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej. Aleluja.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých. Aleluja.

II

13 Avšak ty, Pane, trváš věčně, *
      tvé jméno z rodu do rodu.

14 Vstaň, ustrň se zas nad Siónem, *
      nadešel k slitování čas.

15 Milují jej tví služebníci, *
      pláčí nad jeho zřícením. –

16 Národy budou ctít tvé jméno, *
      tvou slávu všichni králové,

17 až zbuduje Pán Sión znova, *
      zjeví se ve své nádheře,

18 až k prosbě bezmocných se skloní, *
      nezhrdne jejich modlitbou. –

19 Tak budiž psáno pro budoucí, *
      ať příští národ Pána ctí!

20 Neboť Pán shlédl ze svatyně, *
      on z nebe na zem popatřil,

21 zajatců vzdechy aby slyšel, *
      zachránil ty, jimž hrozí smrt.

22 Pak synové tvých služebníků *
      přebývat budou v bezpečí
   a jejich potomstvo i nadál *
      před tvojí tváří potrvá
   k cti tvého jména na Sióně, *
      k tvé chvále v Jeruzalémě,

23 až národy a celé říše *
      se k službě Páně shromáždí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých. Aleluja.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým. Aleluja.

III

24 Cestou ochabla má síla, *
      dej mi znát těch pár mých dní,

25 z půlky jich mě neodváděj! *
      Věky věků je tvých let!

26 Dávno založil jsi zemi, *
      nebesa jsou dílem tvým:

27 pominou, ty budeš dále; †
      rozpadnou se jako šat, *
      změníš je, jak šat se mění. –

28 Ty však stále stejný trváš, *
      roků tvých je bez konce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým. Aleluja.

V. Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, aleluja.
O. Smrt nad ním už nemá vládu, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

14, 1-13
Beránkovo vítězství

     Já, Jan, 1měl jsem vidění, a hle – na hoře Siónu stál Beránek a s ním bylo sto čtyřiačtyřicet tisíc těch, kdo mají na čele napsáno jeho jméno a jméno jeho Otce. 2Uslyšel jsem z nebe hlas jako hukot velikých vod nebo jako rachot silného hromu. Ten hlas, který jsem slyšel, zněl, jako když zpěváci doprovázejí na citeru svůj zpěv. 3A zpívali před trůnem, před těmi čtyřmi bytostmi a před těmi starci novou píseň. Nikdo se nemohl té písni naučit než těch sto čtyřiačtyřicet tisíc vykoupených ze země. 4To jsou ti, kdo se neposkvrnili se ženami, neboť jsou panici. Ti následují Beránka, kamkoli jde. Byli vykoupeni z lidí jako prvotiny pro Boha a pro Beránka. 5Z jejich úst nevyšla lež. Jsou bez poskvrny.
    
6Pak jsem uviděl jiného anděla, letěl vysoko uprostřed nebe. Nesl věčně platné radostné poselství, aby ho zvěstoval obyvatelům na zemi, každému národu, kmeni, jazyku i lidu. 7A volal silným hlasem: „Bojte se Boha a vzdejte mu čest, protože přišla chvíle jeho soudu. Pokloňte se tomu, který stvořil nebe i zemi, moře i prameny vod!“
    
8Jiný, druhý anděl následoval a volal: „Padl, padl velký Babylón, který opil všechny národy vášnivým vínem svého smilstva.“
    
9Jiný, třetí anděl následoval a velikým hlasem volal: „Kdo se klaní šelmě a jejímu obrazu a přijal znamení na čelo nebo na ruku, 10i on bude pít z vína Božího hněvu, které je nalito nezředěné v číši jeho hněvu, a bude před svatými anděly a před Beránkem trápen ohněm a sírou. 11Dým z ohně, který je mučí, vystupuje na věčné věky; a  nemají úlevu ani ve dne ani v noci ti, kdo se klanějí šelmě a její soše, a ti, kdo přijali jako znamení její jméno.“
    
12V tom je základ trpělivosti křesťanů, kteří zachovávají Boží přikázání a víru v Ježíše. 13A slyšel jsem z nebe hlas: „Napiš toto: Blažení jsou od této chvíle ti, kdo umírají ve spojení s Pánem. Ano, říká to Duch, ať si odpočinou od svých lopot, neboť jejich skutky jdou s nimi.“

RESPONSORIUM

Srov. Zj 14, 7. 6.

O. Slyšel jsem z nebe hlas mnoha andělů, kteří volali: * Bojte se Boha a vzdejte mu čest. Pokloňte se tomu, který stvořil nebe i zemi, moře i prameny vod, aleluja.
V. Viděl jsem Božího anděla, letěl vysoko uprostřed nebe a hlasitě volal: * Bojte se Boha a vzdejte mu čest. Pokloňte se tomu, který stvořil nebe i zemi, moře i prameny vod, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z oslavné řeči svatého Sofronia, biskupa jeruzalémského

(Oratio 2, in sanctissimae Deiparae Annuntiatione 21-22. 26: PG 87, 3, 3242. 3250)

Otcovo požehnání zazářilo lidem skrze Marii

     Buď zdráva, milostiplná, Pán s tebou! Může být něco závratnějšího než taková radost, Panno a Matko? A může být něco velkolepějšího než tato milost, kterou Bůh přiřknul jedině tobě? Nebo lze přijít na něco blaživějšího a nádhernějšího, než je taková milost? Všechno zůstává daleko za zázrakem, který vidíme na tobě, nic nedosahuje výšin tvého omilostnění; všechno, i to nejlepší, je až za tebou, lesk všeho ostatního před tebou naprosto bledne.
     Pán s tebou! Kdo by se mohl odvážit se s tebou měřit? Z tebe přichází na svět Bůh. Kdo by ti neustoupil z cesty a navíc s radostí ti nedal přednost a neuznal tvoje prvenství? Když vidím tvé skvělé výsady, jimiž převyšuješ všechny tvory, vzdávám ti nejvyšší hold a provolávám: Buď zdráva, milostiplná, Pán s tebou! Vždyť z tebe se nedostalo radosti pouze lidem, také nebeské mocnosti se z tebe radují.
     Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť zlořečení, které postihlo Evu, jsi změnila v požehnání a Adam, který byl prokletím sražen v prach, byl skrze tebe blahořečen.
     Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť skrze tebe zazářilo lidem Otcovo požehnání a zbavilo je staré kletby.
     Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť skrze tebe nacházejí záchranu tvoji prarodiče; máš přece porodit Zachránce, který jim připraví spásu u Boha.
     Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť bez semene jsi vydala plod, který zahrnul celý svět požehnáním a vykupuje jej z prokletí, plodícího trní.
     Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť přes svou lidskou přirozenost se opravdu staneš Rodičkou Boží. Vždyť jestliže ten, jenž se z tebe narodí, je vskutku vtělený Bůh, právem ti náleží titul Bohorodičky, protože skutečně rodíš Boha.
     Ty opravdu chováš v komůrce svého lůna samotného Boha; bydlí v tobě ve své lidské podobě, vychází z tebe jako ženich, všem připravuje radost a všechno zaplavuje Božím světlem.
     Jako na nejčistším, skvoucím nebi si právě u tebe, Panno, Bůh postavil svůj stan a vyjde z tebe jako ženich ze svatební komnaty a jako borec běžící k cíli proběhne dráhu svého života, který bude všem živým ve všem přinášet spásu; a jelikož se od jednoho konce nebes rozklene až na druhý konec nebes, kéž naplní všechno Božím žárem a životodárným světlem.

RESPONSORIUM

_

O. Požehnaná mezi ženami, tys Evinu kletbu změnila v požehnání. * Díky tobě spočinulo na lidech požehnání Boha Otce.
V. Skrze tebe nacházejí záchranu tvoji prarodiče. * Díky tobě spočinulo na lidech požehnání Boha Otce.

Nebo:

Z kázání blahoslaveného Aelreda, opata v Rievaulx

(Sermo 20, in Nativitate beatae Mariae: PL 195, 322-324)

Maria, naše Matka

     Pojďme k nevěstě Kristově, pojďme k jeho matce, pojďme k jeho nejlepší služebnici. Tím vším je totiž blahoslavená Panna Maria.
     Ale co pro ni máme udělat? Jaké dary jí můžeme nabídnout? Kéž bychom jí alespoň dokázali vrátit, co jsme jí dlužni!! Dlužíme jí úctu, dlužíme jí službu, dlužíme jí lásku, dlužíme jí chválu. Dlužíme jí úctu, protože ona je matkou našeho Pána. Kdo totiž nectí matku, znevažuje nepochybně také syna. A v Písmu se praví: Cti svého otce i svou matku.
     Nuže, co k tomu říci, bratři? Není ona i naší matkou? Ovšemže, bratři, je to opravdu naše Matka. Z ní jsme se přece narodili, ne světu, ale Bohu.
     Všichni jsme byli ve smrti, v starobě, v temnotách, v bídě. Tak to věříme, tak to i víme: Byli jsme ve smrti, neboť jsme ztratili Boha. Byli jsme v starobě, neboť jsme žili v porušenosti. Byli jsme v temnotách, neboť jsme ztratili světlo moudrosti. Nadobro jsme tak propadli zkáze.
     Avšak z blahoslavené Marie jsme se zase narodili, mnohem lépe než předtím z Evy, protože z Marie se narodil náš Spasitel. Místo staroby jsme získali novost, místo porušenosti neporušenost, místo temnot světlo.
     Maria je naše matka, matka našeho života, matka naší neporušenosti, matka našeho světla. O našem Pánu říká přece apoštol: On se nám stal Boží moudrostí a spravedlností, naším posvěcením a vykoupením.
     Takže ta, která je matkou Kristovou, je matkou naší moudrosti, matkou naší spravedlnosti, matkou našeho posvěcení a matkou našeho vykoupení. A tak je naší matkou víc než naše matka pozemská. Naše narození z ní je jistě přednější, protože z ní vychází naše svatost, naše moudrost, naše spravedlnost, naše posvěcení a naše vykoupení.
     Písmo praví: Chvalte Hospodina v jeho svatých. Máme-li chválit Boha ve svatých, v těch, skrze něž činí divy a zázraky, oč více je třeba ho chválit v té, ve které učinil sebe sama, podivuhodného nade všechny divy.

RESPONSORIUM

_

O. Šťastná jsi, svatá Panno Maria, a hodná veškeré chvály. * Z tebe vzešlo slunce spravedlnosti, Kristus, náš Bůh, skrze něhož jsme spaseni a vykoupeni.
V. S radostí slavíme tvůj svátek, blahoslavená Panno Maria. * Z tebe vzešlo slunce spravedlnosti, Kristus, náš Bůh, skrze něhož jsme spaseni a vykoupeni.

Nebo:

Z věroučné konstituce 2. vatikánského sněmu o Církvi

(Č. 61-62)

Mariino mateřství v dějinách spásy

     Jako bylo od věčnosti předurčeno vtělení Božího slova, byla zároveň předurčena také blahoslavená Panna za Matku Boží: z rozhodnutí Boží prozřetelnosti se zde na zemi stala ctihodnou Matkou božského Vykupitele a v jedinečné, nesrovnatelné míře vznešenou spolupracovnicí i pokornou služebnicí Páně. Počala, porodila a živila Krista, představila ho v chrámě Otci, prožívala se svým Synem smrtelná muka kříže; v poslušnosti a víře, s nadějí a vroucí láskou tak naprosto ojedinělým způsobem spolupracovala na Spasitelově díle obnovy nadpřirozeného života všech lidí. Právě proto se v řádu milosti stává i naší Matkou.
     A toto Mariino mateřství trvá v dějinách spásy bez přestání: od okamžiku, kdy při zvěstování oddaně vyslovila svůj souhlas, jemuž i pod křížem zůstala neochvějně věrná, až do věčného naplnění spásy všech vyvolených. Ani po svém nanebevzetí v tomto spasitelném poslání neustala, ale vždy znovu se za nás přimlouvá, aby se nám dostalo darů potřebných k naší spáse.
     S mateřskou láskou pečuje o všechny bratry svého Syna, kteří dosud putují po této zemi a jsou vystavení nebezpečí a nesnázím, dokud nebudou šťastně dovedeni do nebeské vlasti.
     Proto se blahoslavená Panna v Církvi vzývá jako Přímluvkyně, Ochránkyně, Pomocnice a Prostřednice. Tomu je ovšem třeba rozumět tak, že se nic neubírá ani nepřidává ke skutečnosti, že postavení a funkce jediného Prostředníka přísluší Kristu.
     Žádného tvora nelze totiž nikdy srovnávat s vtěleným Slovem a Vykupitelem, ale podobně jako se různým způsobem podílejí na jediném Kristově kněžství služebníci církve a věřící lid a jako se rozličným způsobem na tvorstvu konkrétně projevuje jediná Boží dobrota, tak také Vykupitelovo jediné prostřednictví nejen nevylučuje, ale podněcuje mezi tvory různé druhy spolupráce, pramenící z tohoto jediného zdroje.
     A právě takovou Kristu podřízenou Mariinu úlohu a činnost Církev nepochybně nejen vyznává, ale také neustále zakouší a klade věřícím na srdce, aby se na tuto mateřskou ochranu spolehli, a tak ještě více přilnuli k Prostředníkovi a Spasiteli Kristu.

RESPONSORIUM

Srov. Lk 1, 42

O. Svatá a neposkvrněná Matko Boží, nedovedu dost velebit tvé panenství, * neboť tys ve svém lůně nosila toho, kterého nebe nemohlo obsáhnout.
V. Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého. * neboť tys ve svém lůně nosila toho, kterého nebe nemohlo obsáhnout.

PSALMODIE

Ant. 1 Kdo koná vůli mého Otce, ten vejde do nebeského království, aleluja.

Žalm 100 (101)
Zásady dobrého vladaře

Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání. (Jan 14, 15)

1 Zazpívám o lásce a o zákonu, *
      na harfu, Pane, tobě budu hrát. –

2 Chci kráčet vždycky bezúhonnou cestou, *
      kéž vstoupí věrnost ke mně do nitra,

   tak abych s nevinným a čistým srdcem *
      celým svým domem mohl procházet.
3 Nechci se dívat na nic hanebného, †
      oškliví se mi páchat nepravost, *
      kéž na mně žádná nikdy neulpí! –

4 Falešné srdce se mi zhloubi příčí, *
      já o špatnosti nechci vědět nic.
5 Kdo na bližního skrytě nasazuje, *
      takového já budu potírat,
   kdo pyšně shlíží, nafoukaně smýšlí, *
      toho já blízko sebe nestrpím. –

6 Sám budu v zemi vyhledávat věrné, †
      takoví ať jsou stále kolem mne! *
      V mých službách budou, kdo si vedou řádně.
7 Kdo jedná lstivě, nesmí žít v mém domě *
      a neobstojí přede mnou, kdo lže.
8 Denně chci stíhat všechny hříšné v zemi, *
      násilné z města Páně vyhladím.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo koná vůli mého Otce, ten vejde do nebeského království, aleluja.

Ant. 2 Národy ať poznají, Pane, tvé milosrdenství, aleluja.

Kantikum
Azariášova modlitba v ohnivé peci
Dan 3, 26. 27a. 29. 34-41
Obraťte se a dejte se na pokání, aby vaše hříchy byly zahlazeny. (Srov. Sk 3, 19)

26 Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, *
       a chvályhodné a slavné je tvoje jméno na věky.
27 Neboť jsi spravedlivý ve všem, *
       co jsi nám učinil.
29 Zhřešili jsme a nesprávně jsme jednali, když jsme tě opustili, *
       a provinili jsme se ve všech věcech. –

34 Pro své jméno nás, prosíme, nevydávej na věky, *
       neruš svou úmluvu s námi.
35 Neodnímej od nás své milosrdenství †
       pro Abraháma, svého miláčka, *
       pro Izáka, svého služebníka, a Jákoba, svého svatého. –

36 Jim jsi slíbil, že rozmnožíš jejich potomstvo *
       jako hvězdy nebe a písek na břehu moře.
37 Vždyť už jsme, Pane, zmenšeni víc, než kterýkoli národ, *
       na celé zemi jsme dnes poníženi pro své hříchy. –

38 A není už knížete ani vůdce, *
       není proroka ani celopalu, –

39 není oběti ani darů ani kadidla, *
       místa není, kde bychom před tebe kladli prvotiny,
    abychom došli tvého milosrdenství; *
       ale přijmi nás v duchu pokory a v zkroušenosti srdce.
40 Jako celopaly beranů a býků, *
       jako tisíce tučných beránků,
    tak budiž před tebou dnes tato naše oběť, †
       aby se ti líbila, *
       protože nebývají zahanbeni, kdo v tebe doufají. –

41 Nyní tedy jdeme za tebou celým srdcem, *
       a bojíme se tě a hledáme tvou tvář.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Národy ať poznají, Pane, tvé milosrdenství, aleluja.

Ant. 3 Pán je útočištěm mým a zachráncem, aleluja.

Žalm 143 (144), 1-10
Prosba za vítězství a pokoj

Všechno mohu v tom, který mi dává sílu. (Flp 4, 13)

1 Blahořečen budiž Pán, má skála! †
      On mé ruce učí bojovat, *
      moje prsty zdatně si vést v bitvě.
2 Je mi slitováním, je mi hradem, *
      útočištěm mým a zachráncem,
   štítem, na který je spolehnutí. *
      Národy mé vládě podrobil. –

3 Pane, co je člověk, že dbáš o něj, *
      co syn lidský, že ho v mysli máš?
4 Vždyť je člověk jako pouhý vánek, *
      jeho dny jak stín, jenž přeletí. –

5 Pane, skloň svá nebesa a sestup, *
      hor se dotkni, vystoupí z nich kouř.
6 Metej blesky své a rozežeň je, *
      šípy své, ať padnou ve zmatek!
7 Napřáhni svou ruku z vysokosti, †
      vytrhni mě ze záplavy vod, *
      vysvoboď mě z rukou cizáků,
8 kteří ústy lživě promlouvají, *
      křivá je i jejich pravice! –

9 Bože, chci ti novou píseň zpívat, *
      na desítistrunnou harfu hrát.
10 Ty jsi ten, kdo ochraňuje krále, *
      spasil svého sluhu Davida.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán je útočištěm mým a zachráncem, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Srov. Iz 61, 10
Radostí jásám v Hospodinu, má duše plesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako nevěstu ozdobenou šperky.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Vyvolil ji Pán a dal jí přednost přede všemi, * Aleluja, aleluja.
O. Vyvolil ji Pán a dal jí přednost přede všemi, * Aleluja, aleluja.
V. Uvedl ji do svého stánku.
O. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Vyvolil ji Pán a dal jí přednost přede všemi, * Aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Eva nám zavřela nebeskou bránu, Maria nám ji zase otevřela. Aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Eva nám zavřela nebeskou bránu, Maria nám ji zase otevřela. Aleluja.

PROSBY
Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:
     JEŽÍŠI, SYNU PANNY MARIE, VYSLYŠ NÁS.

Spasiteli světa, tvá Matka byla pro tvé zásluhy už předem uchráněna od veškeré poskvrny hříchu,
dávej také nám svou milost, aby nás hřích nikdy neovládl.
Náš Vykupiteli, tvá Matka byla naplněna Duchem Svatým a stala se tvým nejčistším příbytkem,
učiň i nás navěky živým chrámem svého Ducha.
Pane Ježíši, tvá Matka uchovávala všechna tvá slova ve svém srdci a uvažovala o nich,
veď nás, abychom ji následovali a sytili se slovem vycházejícím z tvých úst.
Králi králů, tys vzal svou Matku s tělem i s duší k sobě do nebe,
pomáhej nám, ať celým svým životem směřujeme k tobě.
Pane nebe i země, tys postavil svou Matku po své pravici jako královnu,
postav v den soudu po své pravici i nás.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, tys Rodičku svého Syna učinil i naší Matkou; dej, ať poslušní její výzvy vytrváme v pokání a modlitbách za spásu světa a den za dnem stále účinněji šíříme tvé království. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie