[ nová verze ]
9. říjen 2013, Středa
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 27. týden Sv. Dionýsia, biskupa, a druhů, mučedníků, nezávazná památka Sv. Jana Leonardiho, kněze, nezávazná památka Pro OP: Sv. Ludvíka Bertrána, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 9. říjen 2013 Pro OP: Sv. Ludvíka Bertrána, kněze, nezávazná památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Narodil se ve Valencii 1. ledna 1526 jako nejstarší z osmi dětí.
V osmnácti letech si na své rodině vybojoval vstup do řádu. Studoval a pak působil jako novicmistr ve Valencii. Jeho životopisec
píše, že jako novicmistr i jako převor nevyžadoval od svých podřízených nic, co by sám nezachovával. Celým srdcem
se snažil realizovat ve svém životě ideál bratra kazatele. V roce 1562 přicestovali do Valencie dva misionáři z Ameriky, kteří
měli získávat nové bratry pro misijní práci v Americe. Ludvík se nechal nadchnout a spolu s několika spolubratry se vydal na
misie do Ameriky. V letech 1562–1569 působil velmi požehnaně nejprve v Panamě a potom v Nové Granadě (dnešní Kolumbii).
Mnoho indiánů přivedl k víře a zároveň je bránil před útiskem konkvistadorů. Po sedmi letech namáhavé služby jej představení
odvolali zpět do Španělska, kde byl v říjnu 1570 zvolen převorem v klášteře sv. Onufria. Pak se vrátil zpět do Valencie a stal se opět
novicmistrem. Zemřel 9. října 1581 po těžké nemoci. Byl pohřben v kostele sv. Štěpána, ale jeho ostatky byly v roce 1936 za španělské
revoluce zničeny. 12. dubna 1671 jej kanonizoval Klement X.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Vznešený pastýř, otec prozíravý,
jehož významný triumf všichni slaví,
nesmírně šťasten trůní nad hvězdami
za své vyznání.
Byl chvalně známým učitelem, vůdcem,
dal svatým žitím příklad lidstvu všemu
v úsilí vždy se líbit čistým srdcem
jen Bohu svému.
Proto jej snažně všichni prosme nyní,
ať laskavě z nás smyje všechny viny,
ať otevře nám svými přímluvami
nadhvězdné brány.
Buď Bohu čest, moc, na výsostech sláva,
ať věčně se mu úcta s díky vzdává,
že stále řídí vesmír nedozírný
zákony svými. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.
Žalm 88 (89), 2-38
Milosrdenství Páně k Davidovu domu
Z Davidova potomstva vyvedl Bůh podle zaslíbení jako Spasitele Ježíše. (Sk 13, 22. 23)
I
2 O skutcích lásky tvé, Pane, chci na věky zpívat, *
ústy hlásat tvou věrnost všem pokolením.
3 Neboť tys řekl: „Na věky trvá má přízeň, *
základy pevné má věrnost na nebi má. –
4 Se svým vyvoleným jsem uzavřel smlouvu, *
David, služebník můj, má ode mne slib:
5 Tvému potomstvu zajistím trvání věčné, *
trůn tvůj upevním pro všechna pokolení.“ –
6 Nebesa, Pane, oslavují tvé divy *
a tvoji věrnost veškeré zástupy svatých.
7 Neboť kdo nad mraky mohl by rovnat se Pánu, *
kdo z Božích synů Pánu by podoben byl?
8 Bůh – tam ve sboru svatých nadevše mocný, *
velký a hrozný, nad všechny vyvýšený. –
9 Pane zástupů, kdo je tak, jako ty jsi? *
Stále a vždy vůkol tebe tvá věrnost a moc.
10 Ty jsi vládcem nade vším nezkrotným mořem, *
ty držíš na uzdě příboj vzedmutých vln.
11 Ty jsi jak mršinu zašlápl, rozmetal Rahab, *
mocným ramenem rozprášil odpůrce své. –
12 Tvá jsou nebesa, tak jako tvá je i země, *
svět i vše, co v něm žije, stvořil jsi ty.
13 Ty jsi stvořil jižní i severní stranu, *
Tábor i Hermon jásají při jménu tvém.
14 Tvoje paže je plna obrovské síly, *
tvá ruka mocná, pravici zdviženu máš.
15 Trůn tvůj je podepřen spravedlností a právem, *
láska a věrnost předchází všudy tvou tvář. –
16 Šťastný je lid, jenž umí a ví, jak tě slavit, *
chodit před tebou, Pane, v tvém světle žít.
17 Denně se těší ze slávy tvého jména, *
jásají nad tím, jak jsi spravedlivý.
18 Neboť jen ty jsi jim veškerou krásou i silou *
a tvou přízní mohutní naše moc.
19 Vpravdě i štít náš náleží jedině Pánu, *
Svatému Izraele patří náš král.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.
Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.
II
20 Za onoho času mluvils ve vidění *
k svému věrnému a tak jsi prohlásil:
„Čelenku jsem vložil na mladého reka, *
z lidu jsem jej zdvihl, mnou je vyvolen.
21 Davida jsem našel, svého služebníka, *
jeho pomazal jsem svatým olejem,
22 aby moje ruka stále byla při něm, *
aby ho má paže posilovala. –
23 Žádný nepřítel ho lstivě neoklame, *
žádný zlosyn nesmí jeho pokořit.
24 Před ním budu drtit jeho protivníky, *
kdo ho nenávidí, všechny budu bít.
25 Provázet ho budu věrností a přízní *
a mým jménem bude vzrůstat jeho moc.
26 Na sám obzor moře vztáhnu jeho ruku, *
a na mocné řeky jeho pravici. –
27 On pak ať mě vzývá, říká: Tys můj Otec, *
jenom tys můj Bůh a skála spásy mé.
28 Zato mu dám práva prvorozenectví, *
učiním ho prvním mezi vladaři.
29 Do věčnosti časů zachovám mu přízeň, *
zůstanu mu věrný v naší úmluvě.
30 Věčné zachování dám i jeho rodu, *
pokud nebe trvá, zůstane mu trůn.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.
Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.
III
31 Jestli jeho děti opustí můj zákon, *
podle mého řádu nebudou-li žít,
32 poruší-li někdy, co jsem ustanovil *
a mých přikázání přestanou-li dbát,
33 potrestám je metlou za to provinění, *
pocítí mé důtky za spáchaný hřích. –
34 Přesto od něho svou milost neodvrátím, *
ve své věrnosti ho přesto nezklamu.
35 Svoji úmluvu s ním nikdy neporuším, *
co má ústa řekla, to už nezměním.
36 Při své svatosti jsem jednou odpřisáhl *
– ode mne se David klamu nedočká –
37 jeho rod že trvat bude do věčnosti, *
stálý přede mnou jak slunce jeho trůn,
38 věčně trvalý jak měsíc na nebesích, *
dokud mraky půjdou, pevně bude stát.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.
V.
Zjevení tvých slov osvěcuje.
R.
Vede i prosté k porozumění.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi
4, 1 – 5, 2
Bludaři a jejich učení
4.1Duch prohlašuje docela jasně: V posledních dobách někteří lidé odpadnou od víry a budou se držet
bludařských duchů a ďábelských nauk, 2prolhaných pokrytců, kteří mají ve svém svědomí vypálené znamení,
3protože zakazují manželství a jisté pokrmy, které Bůh přece stvořil proto, aby je
lidé věřící a pravdy znalí s děkováním požívali. 4Vždyť všechno, co Bůh stvořil, je dobré,
a žádný pokrm není zakázaný, když ho člověk přijímá s děkováním: 5posvěcuje se Božím slovem a modlitbou.
6Když to takhle bratřím předkládáš, bude z tebe dobrý služebník Krista Ježíše, živený pravdami víry a správného
učení, jehož ses vždycky věrně držel. 7Světácké a babské povídačky odmítej.
Cvič se však ve zbožnosti. 8Cvičení tělesné je užitečné k máločemu, zbožnost však je užitečná ke všemu.
Má přece slíbenou odměnu v životě tomto i v budoucím. 9Je to nauka spolehlivá a zaslouží si, aby ji všichni přijali.
10A když my na to vynakládáme všecky své síly a o to zápasíme, je to
proto, že jsme založili svou naději na živém Bohu. On je Spasitel všech lidí, zvláště věřících. 11To nařizuj a tomu vyučuj!
12Nikdo tě nesmí podceňovat proto, že jsi mladý. Naopak: buď pro věřící vzorem v řeči i v chování,
v lásce, ve víře a v čistotě. 13Než přijdu, věnuj se čtení, napomínání, vyučování.
14Nenech v sobě ležet ladem Boží dar, který ti byl dán prorockým vnuknutím a vzkládáním rukou starších.
15Vezmi si to k srdci a v tom žij, aby tvé pokroky byly všem zřejmé.
16Dávej si pozor sám na sebe i na to, čemu učíš. Buď v tom vytrvalý. Když si tak budeš počínat,
povede to ke spáse jak tebe, tak tvé posluchače.
5.1Na staršího muže se neosopuj, ale domlouvej mu jako otci, mladším mužům jako bratrům, starším ženám jako
matkám, mladším ženám jako sestrám s naprostou čistotou.
RESPONSORIUM
1 Tim 4,8.9.10; 2 Kor 4, 9
O.
Zbožnost je užitečná ke všemu. Má přece slíbenou odměnu v životě tomto i v budoucím. Na to vynakládáme všechny své síly a o to zápasíme.
* Založili jsme svou naději na živém Bohu.
V.
Býváme pronásledováni, ale ne opuštěni. Býváme sráženi k zemi, ale ne zničeni.
* Založili jsme svou naději na živém Bohu.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisů sv. Ludvíka Bertrana
(E Tractatu de dignitate apostolorum et predicatorum apostolicorum Sancti Ludovici presbyteri,
Opere "San Luis Beltran", Valentia 1973, pp. 165-166)
Toto je mé přikázání, abyste se milovali navzájem
Toto čtení evangelia je součástí božské řeči, kterou pronesl Vykupitel po poslední večeři k svým učedníkům, když od nich odcházel,
aby podstoupil smrt. A jednou z vět, jimiž je chtěla božská Moudrost potěšit v zármutku nad jeho nepřítomností,
bylo toto: že se mají milovat navzájem.
Láska je velkou útěchou pro zarmoucené, když se mají vespolek rádi a jeden druhého chrání. Ustanovil
svátost, kterou by je občerstvoval. Slíbil, že přijde Duch svatý a že za ně bude prosit Otce, a také jim
dal tento lék, totiž aby se navzájem milovali a prokazovali si dobro. Tato láska, kterou žádá, je nemálo
důležitá, protože je těžištěm celého křesťanství. Žádá ji z mnoha důvodů.
Předně má láska splácet dluh. Láska se vyvažuje láskou. A poněvadž jsem vás tak miloval, že jsem za vás položil život, musí být tato má láska
vyvážena vaší láskou. To se stane vaší láskou vzájemnou. I jinak dokazuje, že nás miloval. Předně: Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí
život za své přátele.1 Potom tím, že nás vyvolil k velmi vznešenému úkolu. Já jsem vás vyvolil ze světa ..., abyste
šli a nesli ovoce.2 Zatřetí že slíbil: Ať požádáte Otce o cokoli v mém jménu, dá vám to.3 Aby vaše ústa mohla
být měřítkem, takto uzavírá, co započal: Toto vám přikazuji, abyste se milovali navzájem.4 Za všechno,
co jsem pro vás učinil, chci jen jediné: abyste se navzájem milovali.
Na žádném místě v evangeliu nevyzývá Kristus k lásce tolik jako zde, protože touží jen po tom, abychom se navzájem milovali. Žádá to jako
povinnost, poněvadž jsme tím povinováni ze spravedlnosti. Ze spravedlnosti jste povinni milovat bližního, protože Kristus vám tuto lásku získal
a nedal za ni nic menšího, než svou lásku.
Konečně naznačil Kristus v evangeliu tři druhy přátelství. První je přátelství samého Krista k lidem. A dokazuje,
že toto přátelství je pravé, že mu k pravosti nic nechybí, protože položil svůj život, protože odhalil tajemství
a protože udělá, oč budeme prosit, jako věrný přítel, který neumí nic odepřít. A projevuje se zejména jako věrný
přítel apoštolů, protože jim dal tak vynikající úkol, jehož ovoce je trvalé, to jest zachraňování duší. Druhý druh přátelství
je vzájemná láska, a to člověka k lidem. Tuto lásku a toto přátelství pak žádá ze spravedlnosti a z
povinnosti. Vždyť on nás miloval proto, abychom se my navzájem milovali pravou láskou a upřímným přátelstvím. Třetí druh
je přátelství lidí s Bohem. Znamená odhodlání, že ho budeme poslouchat, že budeme dělat, co nám přikazuje. Vy jste
moji přátelé, děláte-li, co vám přikazuji.5 Abychom toto dobře pochopili, musíme si uvědomit a pochopit, co je
přátelství vyššího k nižšímu, rovného k rovnému a nižšího k vyššímu. A protože
přátelství je sdílení dober, má toto sdílení u každého z tří druhů přátelství jinou podobu. Má-li výše postavený
přátelský vztah k nižšímu, dává mu dobré věci, jak říká Kristus: Otec vám dá, oč byste ho prosili ve jménu
mém.6 Já jsem vám dal svůj život, svou krev, a tento tak znamenitý úkol, jakým je obrácení duší.
Přátelé sobě rovní se dělí o dobra, mají se navzájem rádi a pomáhají si. To je smysl toho, co říká Kristus: Abyste se navzájem milovali, jako
jsem já miloval vás.7
Přátelství nižšího k vyššímu znamená poslušnost a službu. To je to, co říká Kristus: Vy jste moji přátelé,
děláte-li, co vám přikazuji.8
1 Jan 15, 13
2 Jan 15, 16
3 tamtéž
4 Jan 15, 17
5 Jan 15, 14
6 Jan 15, 16
7 Jan 15, 12
8 Jan 15, 14
RESPONSORIUM
_
O.
Hle, můj služebník, kterého podporuji, můj vyvolený, v němž jsem si zalíbil. *
Vložil jsem na něj svého Ducha.
V.
Dobře je muži, který si zvykl nosit Pánovo jho od svého mládí. *
Vložil jsem na něj svého Ducha.
PSALMODIE
Ant. 1 Svatý Ludvík se často modlil: "Pane, dej mi, ať zemřu pro tebe, jako ty jsi
neváhal zemřít pro mne. "
Žalm 86
Volání o pomoc v tísni
Buď veleben Bůh. On nás těší ve všech našich souženích. (Srov. 2 Kor 1, 3. 4)
1 Nakloň ke mně sluch a slyš mě, Pane, *
neboť jsem tak ponížen a bídný.
2 Zachovej mě, neboť jsem ti oddán, *
služebníku pomoz, jenž ti věří. –
3 Tys můj Bůh, měj, Pane, slitování! *
Vždyť já den co den jen k tobě volám.
4 Život oblaž svému služebníku, *
vždyť se zdvíhám celou duší k tobě.
5 Ty jsi, Pane, dobrý, shovívavý, *
milosrdný k těm, kdo vzývají tě. –
6 Pane, slyš mé úpěnlivé prosby, *
popřej sluchu hlasitému nářku!
7 Volám k tobě ve své velké tísni *
s pevnou důvěrou v tvé vyslyšení. –
8 Žádný bůh ti není, Pane, roven, *
není rovných dílům, jež jsi stvořil.
9 Všechny národy se přijdou klanět, *
vzdávat úctu tvému jménu, Pane,
10 neboť velký jsi a divy konáš, *
neboť ty, sám jediný, jsi Bůh. –
11 Uč mě cestě tvé, ať jednám správně, *
veď mé srdce k tomu: ctít tvé jméno.
12 Chci tě, Pane, celým srdcem chválit, *
na věky tvé jméno oslavovat.
13 Neboť velká je tvá láska ke mně, *
ze dna temnot zachránils mou duši. –
14 Bože, pyšní proti mně se spikli, †
tlupa zhoubců míří na můj život, *
na tebe se přitom neohlíží.
15 Ty však, Pane, jsi Bůh milosrdný, *
shovívavý, laskavý a věrný.
16 Propůjč svému služebníku sílu, *
ať je spasen syn tvé služebnice! –
17 Skloň se ke mně, nade mnou se smiluj, *
znamení své milosti zjev na mně,
ať mí nepřátelé s hanbou spatří, *
že je Pán má útěcha a pomoc!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Svatý Ludvík se často modlil: "Pane, dej mi, ať zemřu pro tebe, jako ty jsi
neváhal zemřít pro mne. "
Ant. 2 Stal jsem se služebníkem všech, abych tak získal pro Krista
větší počet lidí.
Kantikum
Bůh bude soudit spravedlivě
Iz 33, 13-16
To zaslíbení platí vám a vašim dětem, ale také všem, kdo ještě jsou daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)
13 Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
14 Na Siónu se děsí hříšníci, *
a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –
15 Kdo jedná správně *
a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –
16 Takový bude přebývat na výsostech, *
jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
voda mu nevyschne nikdy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Stal jsem se služebníkem všech, abych tak získal pro Krista
větší počet lidí.
Ant. 3 Byla mi dána tato milost: Zvěstovat pohanům nevystihnutelné
Kristovo bohatství.
Žalm 97 (98)
Bůh je vítězný král a spravedlivý soudce
Tento žalm mluví o prvním příchodu Páně a o víře všech národů. (Sv. Atanáš)
1 Zpívejte Pánu novou píseň, *
neboť učinil veliké divy: –
on svou pravicí vítězství dobyl, *
zvítězil svým ramenem svatým.
2 Pán dal poznat dílo své spásy, *
před všemi zjevil svou spravedlnost.
3 Rozpomněl se na svoji milost, *
na věrnost domu Izraele;
viděly všechny končiny země *
dílo spásy našeho Boha. –
4 Plesejte před Pánem, všechny země, *
radujte se, zpívejte, hrejte!
5 Hrejte Pánu na strunách harfy, *
na strunách harfy s hlasitou písní!
6 Za zvuku trub a dunění rohů *
jásejte před tváří našeho Krále! –
7 Ať hučí moře a vše, čím se hemží, *
celá zem se vším, co na ní žije!
8 Ať i řeky do dlaní tlesknou, *
ať i hory jásají sborem
9 vstříc Pánu, který přichází soudit, *
přichází soudit veškerou zemi.
On zemi soudí spravedlivě, *
on podle práva národy řídí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Byla mi dána tato milost: Zvěstovat pohanům nevystihnutelné
Kristovo bohatství.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Kor 9, 22b-23
Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé. A to všechno dělám proto,
abych zároveň s nimi získal podíl v dobrech evangelia.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pán dal poznat * dílo své spásy.
R. Pán dal poznat * dílo své spásy.
V. Před všemi národy zjevil svou spravedlnost.
R. Dílo své spásy.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Pán dal poznat * dílo své spásy.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Pán, Bůh Izraele,
navštívil svůj lid v indiánské zemi. Poslal k němu napřed svého služebníka, aby mu připravil cestu.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Pán, Bůh Izraele,
navštívil svůj lid v indiánské zemi. Poslal k němu napřed svého služebníka, aby mu připravil cestu.
PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.
Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Všemohoucí milosrdný Bože, tys naplnil srdce svatého Ludvíka úctou k svému jménu; zapal i naše
srdce takovým ohněm, abychom ti s láskou a bázní věrně sloužili. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|