[ nová verze ]

« Červen 2013 »
NePoÚtStČtSo
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30 


19. červen 2013, Středa
3. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 11. týden
Sv. Jana Nepomuckého Neumanna, biskupa (v českobudějovické diecézi památka), nezávazná památka
Sv. Romualda, opata, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

19. červen 2013
Sv. Jana Nepomuckého Neumanna, biskupa (v českobudějovické diecézi památka), nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU


Narodil se 28. 3. 1811 v Prachaticích. Po vystudování teologie v Českých Budějovicích a v Praze odjel do Severní Ameriky, kde byl vysvěcen na kněze (1836) a horlivě působil jako misionář. V roce 1840 vstoupil do kongregace redemptoristů. Stal se biskupem ve Filadelfii (1852). Založil 80 kostelů, asi 100 katolických škol, především pro přistěhovalce z Evropy. Zemřel náhle 5. 1. 1860. V roce 1963 byl prohlášen za blahoslaveného a v roce 1977 za svatého.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Vznešený pastýř, otec prozíravý,
jehož významný triumf všichni slaví,
nesmírně šťasten trůní nad hvězdami
za své vyznání.

Zastával úřad učitele, vůdce,
i úřad kněžský, jejž ctí národ vděčný,
on, moudrý pastýř, připravil své ovce
pro život věčný.

Proto jej snažně všichni prosme nyní,
ať laskavě z nás smyje všechny viny,
ať otevře nám svými přímluvami
nadhvězdné brány.

Buď Bohu čest, moc, na výsostech sláva,
ať věčně se mu úcta s díky vzdává,
že stále řídí vesmír nedozírný
zákony svými. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.

Žalm 88 (89), 2-38
Milosrdenství Páně k Davidovu domu

Z Davidova potomstva vyvedl Bůh podle zaslíbení jako Spasitele Ježíše. (Sk 13, 22. 23)

I

2 O skutcích lásky tvé, Pane, chci na věky zpívat, *
      ústy hlásat tvou věrnost všem pokolením.

3 Neboť tys řekl: „Na věky trvá má přízeň, *
      základy pevné má věrnost na nebi má. –

4 Se svým vyvoleným jsem uzavřel smlouvu, *
      David, služebník můj, má ode mne slib:

5 Tvému potomstvu zajistím trvání věčné, *
      trůn tvůj upevním pro všechna pokolení.“ –

6 Nebesa, Pane, oslavují tvé divy *
      a tvoji věrnost veškeré zástupy svatých.

7 Neboť kdo nad mraky mohl by rovnat se Pánu, *
      kdo z Božích synů Pánu by podoben byl?

8 Bůh – tam ve sboru svatých nadevše mocný, *
      velký a hrozný, nad všechny vyvýšený. –

9 Pane zástupů, kdo je tak, jako ty jsi? *
       Stále a vždy vůkol tebe tvá věrnost a moc.

10 Ty jsi vládcem nade vším nezkrotným mořem, *
       ty držíš na uzdě příboj vzedmutých vln.

11 Ty jsi jak mršinu zašlápl, rozmetal Rahab, *
       mocným ramenem rozprášil odpůrce své. –

12 Tvá jsou nebesa, tak jako tvá je i země, *
       svět i vše, co v něm žije, stvořil jsi ty.

13 Ty jsi stvořil jižní i severní stranu, *
       Tábor i Hermon jásají při jménu tvém.

14 Tvoje paže je plna obrovské síly, *
       tvá ruka mocná, pravici zdviženu máš.

15 Trůn tvůj je podepřen spravedlností a právem, *
       láska a věrnost předchází všudy tvou tvář. –

16 Šťastný je lid, jenž umí a ví, jak tě slavit, *
       chodit před tebou, Pane, v tvém světle žít.

17 Denně se těší ze slávy tvého jména, *
       jásají nad tím, jak jsi spravedlivý.

18 Neboť jen ty jsi jim veškerou krásou i silou *
       a tvou přízní mohutní naše moc.

19 Vpravdě i štít náš náleží jedině Pánu, *
       Svatému Izraele patří náš král.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.

Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.

II

20 Za onoho času mluvils ve vidění *
       k svému věrnému a tak jsi prohlásil:
    „Čelenku jsem vložil na mladého reka, *
       z lidu jsem jej zdvihl, mnou je vyvolen.

21 Davida jsem našel, svého služebníka, *
       jeho pomazal jsem svatým olejem,

22 aby moje ruka stále byla při něm, *
       aby ho má paže posilovala. –

23 Žádný nepřítel ho lstivě neoklame, *
       žádný zlosyn nesmí jeho pokořit.

24 Před ním budu drtit jeho protivníky, *
       kdo ho nenávidí, všechny budu bít.

25 Provázet ho budu věrností a přízní *
       a mým jménem bude vzrůstat jeho moc.

26 Na sám obzor moře vztáhnu jeho ruku, *
       a na mocné řeky jeho pravici. –

27 On pak ať mě vzývá, říká: Tys můj Otec, *
       jenom tys můj Bůh a skála spásy mé.

28 Zato mu dám práva prvorozenectví, *
       učiním ho prvním mezi vladaři.

29 Do věčnosti časů zachovám mu přízeň, *
       zůstanu mu věrný v naší úmluvě.

30 Věčné zachování dám i jeho rodu, *
       pokud nebe trvá, zůstane mu trůn.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.

Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.

III

31 Jestli jeho děti opustí můj zákon, *
       podle mého řádu nebudou-li žít,

32 poruší-li někdy, co jsem ustanovil *
       a mých přikázání přestanou-li dbát,

33 potrestám je metlou za to provinění, *
       pocítí mé důtky za spáchaný hřích. –

34 Přesto od něho svou milost neodvrátím, *
       ve své věrnosti ho přesto nezklamu.

35 Svoji úmluvu s ním nikdy neporuším, *
       co má ústa řekla, to už nezměním.

36 Při své svatosti jsem jednou odpřisáhl *
       – ode mne se David klamu nedočká –

37 jeho rod že trvat bude do věčnosti, *
       stálý přede mnou jak slunce jeho trůn,

38 věčně trvalý jak měsíc na nebesích, *
       dokud mraky půjdou, pevně bude stát.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.

V. Zjevení tvých slov osvěcuje.
R. Vede i prosté k porozumění.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Soudců

6, 33 – 7, 8. 16-22a
Gedeon zvítězil s nepatrným vojskem

     6.33Celý Midjan spolu s Amalekem a syny východu se spojili, přešli Jordán a utábořili se v dolině Jizreelu. 34Avšak Gedeona vyzbrojil duch Hospodinův a on zatroubil na polnici a tak svolal k sobě Abiezrovce. 35Rozeslal posly po celém Manassesovi, takže i ten byl k němu přivolán. Rozeslal také posly k Ašerovi, Zabulonovi a Neftalimu a oni jim vytáhli naproti.
    
36Potom Gedeon prosil Boha: „Chceš mou rukou vysvobodit Izraele, jak jsi prohlásil? 37Hle, rozprostírám na humně ovčí rouno. Bude-li rosa jenom na rouně a všude po zemi bude sucho, poznám, že mou rukou vysvobodíš Izraele, jak jsi řekl.“ 38Tak se také stalo. Nazítří za časného jitra rouno vyždímal a vytlačil z něho plný kbelík rosy. 39Gedeon dále prosil Boha: „Nechť proti mně nevzplane tvůj hněv, když promluvím ještě jednou. Rád bych to s rounem zkusil ještě jednou. Kéž je jenom rouno suché, a všude po zemi rosa!“ 40A Bůh to tak té noci učinil. Jenom rouno bylo suché, zatímco všude po zemi byla rosa.
    
7.1Za časného jitra se Jerobaal, to je Gedeon, a všechen lid, který byl s ním, utábořili u pramene Haralu. Tábor Midjanitů byl od něho na sever, v dolině za návrším More. 2I řekl Hospodin Gedeonovi: „Je s tebou příliš mnoho lidu, než abych jim vydal Midjanity do rukou, aby se Izrael vůči mně nevychloubal: ‚Vysvobodil jsem se vlastní rukou.‘ 3Nuže, provolej teď k lidu: ‚Kdo se bojí a třese, ať se z Gileadského pohoří vrátí a vzdálí.‘“ Vrátilo se dvaadvacet tisíc mužů, zůstalo jich jen deset tisíc. 4Hospodin však Gedeonovi řekl: „Ještě je lidu mnoho. Poruč jim, ať sestoupí k vodě, tam ti je vyzkouším. O kom ti řeknu: Půjde s tebou, ten s tebou půjde. Ale nesmí jít s tebou nikdo, o kom ti řeknu: Ten s tebou nepůjde.“ 5Poručil tedy lidu sestoupit k vodě. Hospodin řekl Gedeonovi: „Postavíš zvlášť každého, kdo si při pití klekne na kolena.“ 6Těch, kteří chlemtali a podávali si vodu rukou k ústům, bylo celkem tři sta mužů. Všechen ostatní lid klekal při pití vody na kolena.
    
7Hospodin řekl Gedeonovi: „Třemi sty mužů, kteří chlemtali, vás osvobodím a vydám ti Midjanity do rukou. Všechen ostatní lid ať odejde, každý do svého domova.“ 8Lid si tedy nabral příděl potravy a svoje polnice a Gedeon propustil všechny izraelské muže, každého k jeho stanu; jen těch tři sta si podržel. Tábor Midjanitů ležel pod ním v dolině.
    
16Těch tři sta mužů rozdělil do tří oddílů, všem jim dal do rukou polnice a prázdné džbány a do džbánů pochodně. 17Poručil jim: „Sledujte mě a dělejte, co já. Hle, půjdu na okraj tábora, a co udělám, udělejte i vy. 19Až spolu s ostatními, kteří budou se mnou, zatroubím na polnici, zatroubíte i vy na polnice okolo celého tábora a zvoláte: ‚Za Hospodina a za Gedeona!‘“
    
19Gedeon s třemi sty muži, kteří byli s ním, přišli na okraj tábora na počátku prostřední noční hlídky, právě když střídali strážné. Zatroubili na polnice a rozbili džbány, které měli v rukou. 20Tři oddíly najednou zatroubily na polnice a rozbily džbány; do levé ruky uchopili pochodně, do pravé polnice, aby troubili, a zvolali: „Meč za Hospodina a za Gedeona!“ 21Zůstali stát kolem tábora, každý na svém místě. V celém táboře nastal divý spěch, zmateně pokřikovali a dávali se na útěk. 22Zatímco tři sta mužů troubilo na polnice, Hospodin obrátil v celém táboře meč jednoho proti druhému.

RESPONSORIUM

1 Kor 1, 27-29; Lk 1, 52

O. Ty, kteří jsou ve světě bezmocní, vyvolil si Bůh, aby zahanbil mocné; ty, které svět má za neurozené a méněcenné, dokonce i ty, kteří nejsou vůbec nic, vyvolil si Bůh, aby zlomil moc těch, kteří jsou „něco“, * aby se žádný smrtelník nemohl před Bohem vynášet.
V. Mocné svrhl z trůnu a ponížené povýšil. * Aby se žádný smrtelník nemohl před Bohem vynášet.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilie papeže Pavla VI. při svatořečení Jana Nepomuckého Neumanna

(19. iunii 1977: AAS 69 [1977]. 443-444)

Věrnou a vytrvalou službou naplňoval své počáteční rozhodnutí zasvětit svůj život misionářské práci

     Pastorační úsilí Jana Neumanna se projevovalo mnoha způsoby. Věrnou a vytrvalou službou naplňoval své počáteční rozhodnutí zasvětit svůj život misionářské práci. Pomáhal sytit hlad dětí po pravdě. Dělal to vyučováním katechismu a tím, že s neúnavou energií budoval soustavu katolického školství.
     A kdo by neobdivoval všechnu tu milující starostlivost, kterou Jan Neumann projevoval Božímu lidu svou kněžskou službou a svými pastoračními vizitacemi jako biskup? Zdůrazňoval hluboký význam svátostného smíření: a jako duchovní syn svatého Alfonsa předávál odpuštění a uzdravující životodárnou sílu Vykupitelovu nesčetným synům a dcerám Církve. Měl blízko k nemocným a k chudým, byl přítelem hříšníkům.
     Jan Neumann v sobě nosil Kristův obraz. Zakusil ve svém nejhlubším nitrupotřebu hlásat slovem i příkladem Boží moudrost a moc a kázat ukřižovaného Krista. V utrpení Páně nalézal sílu a inspiraci pro svou službu – jeho heslem bylo: Passio Christi, conforta me! Utrpení Kristovo, posilni mě!
     Eucharistická oběť byla středem jeho života a – řečeno slovy Druhého vatikánského koncilu – zdrojem a vrcholem veškerého hlásání evangelia.1 Zaváděl čtyřicetihodinový výstav Nejsvětější Svátosti jako účinný prostředek k tomu, aby se farnosti staly společenstvím víry a služby.
     Ale k tomu, aby dosáhl svého cíle, byla nezbytná láska. A láska znamenala dávání; láska znamenala úsilí; láska znamenala oběť. A protože mu oběť byla vlastní, jeho služba byla dokonalá. Vedl svůj lid po cestě svatosti. Byl pro svou dobu účinným svědkem toho, že Bůh miluje svou Církev a celý svět.
     Je mnoho těch, kdo prožívali a stále prožívají Boží příkaz velkorysé lásky. Milovat znamená dávat se druhým. Kolik mužů a žen přijímá tento Boží plán jako program svého života! Sv. Jan Neumann je pro nás všechny v tomto směru věrným příkladem.

     1 Dekret o službě a životě kněžíPresbyterorum ordinis č. 5

RESPONSORIUM

Sk 20, 28; srov. Ef 4, 11-12

O. Dbejte na celé stádce, v kterém vás Duch Svatý ustanovil za představené. * Starejte se o Boží lid, vykoupený krví Božího Syna.
V. Byli jste ustanoveni za pastýře a učitele, abyste připravovali křesťany k úkolům, které mají plnit. * Starejte se o Boží lid, vykoupený krví Božího Syna.

PSALMODIE

Ant. 1 Život oblaž svému služebníku, vždyť se zdvíhám celou duší k tobě.

Žalm 86
Volání o pomoc v tísni

Buď veleben Bůh. On nás těší ve všech našich souženích. (Srov. 2 Kor 1, 3. 4)

1 Nakloň ke mně sluch a slyš mě, Pane, *
      neboť jsem tak ponížen a bídný.
2 Zachovej mě, neboť jsem ti oddán, *
      služebníku pomoz, jenž ti věří. –

3 Tys můj Bůh, měj, Pane, slitování! *
      Vždyť já den co den jen k tobě volám.
4 Život oblaž svému služebníku, *
      vždyť se zdvíhám celou duší k tobě.
5 Ty jsi, Pane, dobrý, shovívavý, *
      milosrdný k těm, kdo vzývají tě. –

6 Pane, slyš mé úpěnlivé prosby, *
      popřej sluchu hlasitému nářku!
7 Volám k tobě ve své velké tísni *
      s pevnou důvěrou v tvé vyslyšení. –

8 Žádný bůh ti není, Pane, roven, *
      není rovných dílům, jež jsi stvořil.
9 Všechny národy se přijdou klanět, *
       vzdávat úctu tvému jménu, Pane,
10 neboť velký jsi a divy konáš, *
       neboť ty, sám jediný, jsi Bůh. –

11 Uč mě cestě tvé, ať jednám správně, *
       veď mé srdce k tomu: ctít tvé jméno.
12 Chci tě, Pane, celým srdcem chválit, *
       na věky tvé jméno oslavovat.
13 Neboť velká je tvá láska ke mně, *
       ze dna temnot zachránils mou duši. –

14 Bože, pyšní proti mně se spikli, †
       tlupa zhoubců míří na můj život, *
       na tebe se přitom neohlíží.
15 Ty však, Pane, jsi Bůh milosrdný, *
       shovívavý, laskavý a věrný.
16 Propůjč svému služebníku sílu, *
       ať je spasen syn tvé služebnice! –

17 Skloň se ke mně, nade mnou se smiluj, *
       znamení své milosti zjev na mně,
    ať mí nepřátelé s hanbou spatří, *
       že je Pán má útěcha a pomoc!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Život oblaž svému služebníku, vždyť se zdvíhám celou duší k tobě.

Ant. 2 Šťasten, kdo jedná správně a mluví pravdu.

Kantikum
Bůh bude soudit spravedlivě
Iz 33, 13-16
To zaslíbení platí vám a vašim dětem, ale také všem, kdo ještě jsou daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)

13 Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
       a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
14 Na Siónu se děsí hříšníci, *
       a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
    Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
       Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –

15 Kdo jedná správně *
       a mluví pravdu,
    kdo pohrdá vyděračským ziskem *
       a odmítá všechny úplatky,
    kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
       kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –

16 Takový bude přebývat na výsostech, *
       jako skála pevný bude jeho hrad.
    Vždycky bude mít chleba, *
       voda mu nevyschne nikdy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Šťasten, kdo jedná správně a mluví pravdu.

Ant. 3 Jásejte před tváří našeho Krále.

Žalm 97 (98)
Bůh je vítězný král a spravedlivý soudce

Tento žalm mluví o prvním příchodu Páně a o víře všech národů. (Sv. Atanáš)

1 Zpívejte Pánu novou píseň, *
      neboť učinil veliké divy: –

   on svou pravicí vítězství dobyl, *
      zvítězil svým ramenem svatým.
2 Pán dal poznat dílo své spásy, *
      před všemi zjevil svou spravedlnost.
3 Rozpomněl se na svoji milost, *
      na věrnost domu Izraele;
   viděly všechny končiny země *
      dílo spásy našeho Boha. –

4 Plesejte před Pánem, všechny země, *
      radujte se, zpívejte, hrejte!
5 Hrejte Pánu na strunách harfy, *
      na strunách harfy s hlasitou písní!
6 Za zvuku trub a dunění rohů *
      jásejte před tváří našeho Krále! –

7 Ať hučí moře a vše, čím se hemží, *
      celá zem se vším, co na ní žije!
8 Ať i řeky do dlaní tlesknou, *
      ať i hory jásají sborem
9 vstříc Pánu, který přichází soudit, *
      přichází soudit veškerou zemi.
   On zemi soudí spravedlivě, *
      on podle práva národy řídí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jásejte před tváří našeho Krále.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žid 13, 7-9a
Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život, a napodobujte jejich víru. Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i na věky. Nenechte se svést všelijakými cizími naukami.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.
V. Ve dne ani v noci nepřestanou hlásat jméno Páně.
R. Ustanovil jsem strážné.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé.

PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
     PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.

Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, tys dával svatému biskupu Janovi sílu k neúnavnému plnění pastýřských povinností; pomáhej i nám, ať ho následujeme v každodenním úsilí o dosažení dokonalosti, abychom v tvé Církvi přinášeli užitek. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie