Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

21. červen 2012
Sv. Aloise Gonzagy, řeholníka, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Spasitelova lásko chvály hodná,
jež toužíš lidstvo zasvětiti Otci,
tak různě vede tvůj Duch nitra zbožná
zázračnou mocí.

V těch, kdo se vodou narodili z Boha,
ty usiluješ probudit vždy znova
poupata vzácná Boží lásky čisté,
milost svou, Kriste.

Voláš, a ihned běží ti, jež zval jsi,
odhazují vše, aby s tebou, Vůdce,
královskou cestou kříže došli spásy
u tvého Otce.

I tento světec, podnícený z nebe,
celým svým srdcem přidržel se tebe
v úsilí dobýt záruk blaženosti,
nejvyšších ctností.

Sláva buď Otci a též tobě, Kriste,
buď chvála stejná Ohni přesvatému:
za malou oběť dáváš stonásobně
větší odměnu. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka. (Lk 1, 69)

³⁹ Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
       znelíbil si svého pomazaného.
⁴⁰ Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
       jeho korunu jsi svrhl do prachu.
⁴¹ Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
       jeho opevnění změnil v sutiny.
⁴² Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
       on sám nyní zůstal pro smích sousedům. –

⁴³ Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
       rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.
⁴⁴ Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
       v boji jsi mu nedal obstát vítězně.
⁴⁵ Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
       do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.
⁴⁶ Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
       jeho samého jsi hanbou zahrnul.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

⁴⁷ Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
       Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?
⁴⁸ Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
       Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?
⁴⁹ Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
       kdo by se vymkl z dosahu podsvětí? –

⁵⁰ Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
       jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?
⁵¹ Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
       že mám v hrudi nést posměch národů všech,
⁵² snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
       jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *
⁵³      Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)

¹ Pane, tys byl naše útočiště, *
      z pokolení do pokolení.
² Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
      ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
      z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
³ Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
      „Děti lidské, navraťte se zpět!“
⁴ Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
      nežli jeden den, co včera minul, *
      nežli jedna hlídka za noci! –

⁵ Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
      jsou jak tráva, která dorůstá:
⁶ s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
      a již večer uvadá a schne. –

⁷ A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
      rozhorlením tvým jsme zděšeni.
⁸ Ty máš naše viny před očima, *
      skryté hříchy zjevně před sebou. –

⁹ Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
       naše léta odvanou jak vzdech.
¹⁰ Náš věk čítá sedmdesát roků, *
       osmdesát v dobrém případě,
    vesměs plných těžkostí a trampot, *
       přeletí a odvanem i my.
¹¹ Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
       kdo se strachuje tvé nevole?
¹² Naše dny nás nauč správně čítat, *
       ať konečně srdcem zmoudříme! –

¹³ Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
       služebníkům svým buď milostiv!
¹⁴ Syť nás od rána svým slitováním, *
       ať nám život projde v radosti!
¹⁵ Potěš nás již za všechny dny strastí, *
       za léta, kdy znali jsme jen zlé. –

¹⁶ Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
       jejich dětem všechnu slávu svou!
¹⁷ Milost Pána, Boha budiž s námi, †
       žehnej hojně práci našich rukou, *
       práci našich rukou dopřej zdar!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

V. Pane, u tebe je pramen žití.
R. Jen ve tvém světle můžem světlo vidět.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Soudců

     ^8.22Izraelští muži požádali potom Gedeona: „Buď naším vladařem, ty i tvůj syn i vnuk, protože jsi nás vysvobodil z rukou Midjanitů.“ ²³Ale Gedeon je odmítl: „Nebudu vaším vladařem, ani můj syn nebude vaším vladařem. Nad vámi bude vládnout Hospodin!“
     ³⁰Gedeon měl sedmdesát synů, kteří vzešli z jeho beder; měl totiž mnoho žen. ³¹Také jeho družka mu v Sichemu porodila syna; jemu dal jméno Abimelech. ³²I zemřel Gedeon, syn Joašův, v utěšeném stáří a byl pochován v hrobě svého otce Joaše v abiezerské Ofře.
     ^9.1Abimelech, syn Jerobaalův, odešel do Sichemu k bratrům své matky a promluvil k nim i k celé čeledi rodu své matky takto: ²„Oznamte všem sichemským občanům: Co je pro vás lepší, aby nad vámi vládlo sedmdesát mužů, samí Jerobaalovci, anebo aby nad vámi vládl jediný muž? Pamatujte, že jsem vaše krev a vaše tělo.“ ³Bratři jeho matky oznámili o něm toto všechno všem sichemským občanům a ti se k Abimelechovi přiklonili, neboť si řekli: „Je to náš bratr.“ ⁴Potom mu vydali sedmdesát šekelů stříbra z chrámu Balberitova; za ně si Abimelech najal lehkomyslné a bezohledné muže, aby ho provázeli.
     ⁵Vešel do otcovského domu v Ofře a povraždil na jednom kameni své bratry Jerobaalovce, sedmdesát mužů. Zbyl jen Jotam, nejmladší syn Jerobaalův, protože se ukryl. ⁶Všichni měšťané ze Sichemu a celý Bet Millo se shromáždili. Šli a u posvátného dubu v Sichemu prohlásili Abimelecha králem.
     ⁷Když to oznámili Jotamovi, šel a postavil se na vrcholu hory Garizim a nahlas na ně křičel: „Slyšte mě, měštané Sichemu, aby Bůh slyšel i vás! ⁸Šly stromy pomazat nad sebou krále: Řekly olivě: ‚Kraluj nad námi!‘ ⁹Oliva jim odpověděla: ‚Mám opustit svůj olej, kterým se uctívají bozi i lidé, a kývat se nad stromy?‘
     ¹⁰Stromy řekly fíkovníku: ‚Pojď a kraluj nad námi!‘ ¹¹Fíkovník jim odpověděl: ‚Mám opustit svou sladkost a své výtečné ovoce a kývat se nad stromy?‘
     ¹²Stromy řekly révě: ‚Pojď a kraluj nad námi.‘ ¹³Réva jim odpověděla: ‚Mám opustit svůj mošt, který obveseluje bohy i lidi a kývat se nad stromy?‘
     ¹⁴Všechny stromy pak řekly bodláku: ‚Pojď a kraluj nad námi.‘ ¹⁵Bodlák odpověděl stromům: ‚Jestliže vskutku chcete pomazat mě nad sebou za krále, pojďte a hledejte útočiště v mém stínu; jestliže ne, vyšlehne z bodláku oheň a stráví libanonské cedry.‘
     ¹⁹Jestliže jste tohoto dne jednali s Jerobaalem a s jeho domem věrně a bezelstně, radujte se z Abimelecha a také on ať se raduje z vás. ²⁰Jestliže však nikoli, ať vyšlehne z Abimelecha oheň a pozře sichemské občany i Bet Millo, pak ať vyšlehne oheň ze sichemských občanů a z Bet Millo a pozře Abimelecha.“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisu svatého Aloise matce

     Vyprošuji Vám v modlitbách, jasná paní, milost a stálou útěchu Ducha Svatého. Váš dopis mě zastihl ještě naživu v této krajině mrtvých. Ale teď už je třeba směřovat k nebi, abychom chválili věčného Boha v zemi živých. Doufal jsem, že v tuto chvíli už budu mít onu cestu za sebou. Jestliže podle slov svatého Pavla láska pláče s plačícími, raduje se s radujícími,¹ pak se musíte, drahá máti, velice radovat, neboť Bůh mě z dobroty a milosti vůči Vám volá do pravé radosti a ubezpečuje mě, že ji nikdy neztratím.
     Ovšem přiznávám se Vám, jasná paní, že když se v rozjímání pohroužím do Boží dobroty, má mysl, uchvácena tou velikostí, se přímo ztrácí v  tomto moři bez břehů a beze dna. Nedovedu pochopit, že mě Bůh zve za tak krátkou a nepatrnou námahu k věčnému odpočinutí, že mě volá z nebe k nejvyššímu štěstí, jež jsem hledal tak liknavě, a slibuje mi odměnu za slzy, které jsem proléval tak skoupě.
     Mějte to stále na mysli, jasná paní, a dejte pozor, abyste nezranila tuto Boží dobrotu. To by se jistě stalo, kdybyste oplakávala jako mrtvého toho, který žije před Boží tváří a může Vám pomáhat ve Vašich záležitostech svou modlitbou mnohem víc než v tomto životě. Naše odloučení nebude trvat dlouho. Opět se shledáme v nebi, budeme spojeni s naším Spasitelem, budeme ho chválit ze všech sil, navěky zpívat o jeho milostech, a budeme požívat radostí, které nepominou. Když nám odnímá, co nám půjčil, dělá to jen proto, aby nás přeložil na jistější a bezpečnější místo a zahrnul nás dobry, po nichž toužíme.
     Toto všechno jsem řekl jen proto, že jsem chtěl dát najevo své přání, abyste, jasná paní, a celá ostatní rodina, pokládali můj odchod za dobrodiní, které vás může potěšit, a abyste mě provázela svým mateřským požehnáním, když se plavím ke břehu, k němuž se upínají všechny mé naděje. Učinil jsem to s radostí zvláště proto, že mi už nijak jinak nelze lépe projevit lásku a úctu, kterou jsem Vám povinen jako syn matce.
     ¹ srov. Řím 12, 15

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Boží město.

Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a je to naše matka. (Gal 4, 26)

¹ Miluje Pán, co založil na svaté hoře: *
²     siónské brány nad všechna jákobská sídla. –

³ Ty město Boží, sám praví na tvoji slávu: *
⁴     „Rahab i Bábel přičítám k těm, co mě znají!
   Hle, Filišťané, Tyrští i Etiopané, *
      ti všichni v něm jsou narozeni.
⁵ Vpravdě však Sión každý nazývá: Matko!“ *
      Protože ten si zbudoval Svrchovaný. –

⁸ Do svitku vpisuje Pán, když národy sčítá: *
      „Ti všichni jsou v něm narozeni.“
⁷ Jako v tanci se radují, kdo v tobě žijí: *
      „Všechny prameny mé spásy jsou v tobě.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Boží město.

Ant. 2 Pán přichází s mocí a jeho odplata je s ním.

¹⁰ Hle, Pán, Bůh přichází s mocí, *
       jeho rameno se ujalo vlády.
    Hle, jeho odplata je s ním, *
       a jeho dílo před ním.
¹¹ Své stádo pase jak pastýř, *
       svým ramenem ovečky shromažďuje
    a do náručí je bere, *
       sám nosí ty, které sají.

¹² Kdo svou rukou změřil vody? *
       Kdo svou dlaní zvážil nebesa?
    Kdo vzal do špetky prstů tíži země? †
       Kdo na váze hory zvážil, *
       nebo na misku vah pahorky položil?
¹³ Kdo byl Pánu pomocníkem? *
       Kdo mu byl rádcem a znalost mu půjčil? –

¹⁴ S kým se radil a kdo ho poučil, *
       kdo mu zjevil cestu spravedlnosti?
    Kdo mu dal poznání *
       a ukázal mu stezku moudrosti? –

¹⁵ Hle, národy jsou před ním jako krůpěj na okovu, †
       jako prach na misce vah; *
       a ostrovy váží mu jak zrnečko prachu.
¹⁶ Libanon nestačí na zápal ohně, *
       na oběť nestačí všechna jeho zvěř.
¹⁷ Před ním jsou všechny národy, jako by nebyly, *
       jako nic jsou před ním, jak nula.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán přichází s mocí a jeho odplata je s ním.

Ant. 3 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem, klaňte se na jeho svaté hoře.

Ty jsi nad cheruby, tys změnil náš zlý úděl, když ses stal jedním z nás. (Sv. Atanáš)

¹ Pán je král: a národy se chvějí. *
      Nad cheruby trůní: zem se třese.
² Veliký je náš Pán na Siónu, *
      povznesený nad národy všemi. –

³ Ať tvé velké, hrůzyplné jméno *
      všichni slaví, protože je svaté!
⁴ Mocný je to král a přeje právu. *
      Ty jsi pevně založil řád světa,
   ty jsi právní řád a spravedlnost *
      ustanovil v lidu Jákobově. –

⁵ Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
      Poklekněte před podnoží jeho, *
      pokloňte se, protože je svatý! –

⁶ Mojžíš s Áronem jsou z jeho kněží, †
      Samuel je z jeho vyznavačů: *
      Pána vzývali a vyslyšel je.
⁷ Promlouval k nim z oblačného sloupu, †
      naslouchali jeho přikázáním, *
      zákonům, jež on jim ustanovil.
⁸ Vyslyšels je, Pane, ty náš Bože, †
      byls jim vždycky Bohem milostivým, *
      i když jejich přestupky jsi trestal. –

⁹ Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
      Klaňte se na jeho svaté hoře, *
      protože je svatý Pán, náš Bůh!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem, klaňte se na jeho svaté hoře.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Zákon Páně * měl ve svém srdci.
O. Zákon Páně * měl ve svém srdci.
V. A jeho kroky nekolísaly.
O. Měl ve svém srdci.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Zákon Páně * měl ve svém srdci.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Každý, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr i sestra i matka, praví Pán.

Nebo:

Můj úděl je Pán, jak dobrý je Pán k duši, která ho hledá.

Ant. k Zachariášovu kantiku Každý, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr i sestra i matka, praví Pán.

Nebo:

Můj úděl je Pán, jak dobrý je Pán k duši, která ho hledá.

PROSBY
Oslavujme Krista, Božího Syna, neboť on nás povolal, abychom mu zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života:
     PANE, TY JEDINÝ JSI SVATÝ.

Tys byl vyzkoušen ve všem, abys nám byl podoben, ale nezhřešil jsi,
— Pane Ježíši, smiluj se nad námi.
Ty nás všechny voláš k dokonalé lásce,
— Pane Ježíši, posvěť nás.
Ty chceš, abychom byli solí země a světlem světa,
— Pane Ježíši, osviť nás.
Tys nepřišel, aby sis nechal sloužit, ale abys sloužil,
— Pane Ježíši, nauč nás sloužit ti v našich bratřích.
Ty jsi odlesk Otcovy slávy a výrazná podoba jeho podstaty,
— Pane Ježíši, dej, ať jednou spolu s tvými svatými patříme na tvou tvář.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, tys připravil každému z nás cestu, kterou nás vedeš k sobě, tys spojil v životě svatého Aloise podivuhodnou nevinnost s kajícností; na jeho přímluvu pomáhej i nám, a když se mu nepodobáme nevinností, veď nás k čistotě srdce cestou opravdové kajícnosti a pokání. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie