[ nová verze ]
10. leden 2012, Úterý
1. týden žaltáře
První mezidobí, 1. týden Pro OP: Bl. Gundisalva z Amaranta, kněze, nezávazná památka Pro OP: Bl. Anny od andělů Monteagudové, panny, mnišky, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 10. leden 2012 Pro OP: Bl. Gundisalva z Amaranta, kněze, nezávazná památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Narodil se na konci 12. století v Tagilde v Portugalsku.
Stal se knězem a farářem v San Pelagio. S dovolením svého biskupa vykonal pouť do Říma a do Svaté země. Jeho
zástupce ve farnosti mu však po návratu odmítl předat farnost zpět. Gundisalv
se proto usadil jako poustevník v blízkosti Amarante. Ve svých čtyřiceti letech vstoupil do řádu a představení
jej pak poslali zpět do jeho poustevny, aby tam založil klášter. S ohromnou horlivostí se věnoval hlásání Božího slova a vedení
duší. Vynikal také velkou dobročinností. Zemřel 10. ledna 1259 a byl pohřben v klášterním kostele v Amarante. Jeho kult schválil
10. července 1671 Klement X.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Spasitelova lásko chvály hodná,
jež toužíš lidstvo zasvětiti Otci,
tak různě vede tvůj Duch nitra zbožná
zázračnou mocí.
V těch, kdo se vodou narodili z Boha,
ty usiluješ probudit vždy znova
poupata vzácná Boží lásky čisté,
milost svou, Kriste.
Voláš, a ihned běží ti, jež zval jsi,
odhazují vše, aby s tebou, Vůdce,
královskou cestou kříže došli spásy
u tvého Otce.
I tento světec, podnícený z nebe,
celým svým srdcem přidržel se tebe
v úsilí dobýt záruk blaženosti,
nejvyšších ctností.
Sláva buď Otci a též tobě, Kriste,
buď chvála stejná Ohni přesvatému:
za malou oběť dáváš stonásobně
větší odměnu. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.
Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným
Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)
I
1 Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
proč se skrýváš za časů tísně?
2 Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
že padá do nástrah, které mu schystal.
3 Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.
4 Svévolník v duchu pyšně si říká: *
„Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –
5 Jemu se povede vždycky, co páchá, †
na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
a svým odpůrcům jenom se šklebí.
6 V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –
7 Ústa má plná klamu a křivdy, *
na jazyku jen trýzeň a hoře.
8 Za humny sedá na číhané, †
úkradkem vraždí nevinného, *
očima slídí po chudáku.
9 V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
číhá, jak lapit ubožáka; *
lapí ho, vtáhne do své sítě.
10 Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
slabí tak padají do jeho moci.
11 V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.
Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.
II
12 Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
Nezapomínej na ubožáky!
13 Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –
14 Ty sám však vidíš strasti a muka, *
hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
ty jsi pomocník osiřelých.
15 Rámě přeraz hříšnému lotru, *
potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –
16 Pán je králem na věky věků, *
vymizí pohané z jeho země.
17 Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,
18 sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.
Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.
Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným
Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)
2 Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
věrnost mezi lidmi už se ztratila.
3 Jeden druhého tu slovem obelhává, *
mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –
4 Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
jazyky, co mluví opovážlivě,
5 ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –
6 Utištění slabí, naříkají chudí, †
proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
opovrženému spásu přinesu!“
7 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –
8 Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
před tím plemenem nás navždy zachráníš,
9 i když bezbožníci pyšně vykračují *
a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.
V.
Pán utlačeným dopomáhá k právu.
R.
Ponížené vodí k cestám svým.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Sirachovcovy
11, 12-30
Důvěra v Boha
Kdo je slabý a potřebuje pomoc,
nemá sílu, topí se v bídě,
ale oči Páně na něj vlídně shlížejí.
Zdvihne ho z ponížení
a vyvýší jeho hlavu,
takže mnozí nad ním užasnou.
Dobro i zlo, život i smrt,
chudoba i bohatství jsou od Pána.
Od Pána je moudrost, rozvaha a poznání zákona,
láska a správné chování pochází od něho.
Pošetilost a temnota jsou stvořeny pro hříšníky;
ti, kdo se kochají zlem, zestárnou s ním.
Dary Páně zůstanou u zbožných
a jeho přízeň je učiní šťastnými navždy.
Někdo zbohatne šetřením a skrblictvím
a to je jeho odměna:
Řekne-li: „Našel jsem pokoj,
a nyní budu užívat svého jmění“,
neví, jak dlouho to potrvá,
všechno zanechá cizím a umře.
Zůstaň ve svém zaměstnání a uplatňuj se v něm,
zestárni ve svém povolání.
Neobdivuj skutky hříšníka,
ale důvěřuj v Pána a vytrvej ve své námaze,
protože snadné je v očích Páně
rychle, ba znenadání obohatit chudáka.
Požehnání Páně je odměnou zbožnému
a v pravý čas rozkvete jeho naděje.
Neříkej: „Co bych se ještě namáhal,
co mi ještě nyní zbývá?“
Neříkej: „Mám všeho dost,
co by se mi nyní mohlo stát zlého?“
V čas štěstí se nepamatuje na neštěstí
a v čas neštěstí se nevzpomíná na štěstí.
Vždyť pro Pána je snadné v den skonání
každému odplatit podle jeho chování.
Zlý čas dává zapomenout na radost,
a při poslední hodině člověka se odhalí jeho skutky.
Před smrtí nikoho nenazývej šťastným,
protože člověk se pozná podle svého konce.
RESPONSORIUM
Sir 11, 19. 20; porov. Lk 12, 17. 18
O.
Řekne-li boháč: „Našel jsem pokoj a nyní budu užívat svého jmění,“
* neví, jak
dlouho to potrvá, všechno zanechá cizím a umře.
V.
Uvažoval sám pro sebe: Strhnu své stodoly, vystavím větší a tam složím všechno
své obilí i své zásoby. * Neví, jak dlouho to potrvá, všechno zanechá cizím a umře.
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií svatého papeže Řehoře Velikého na evangelia
(Lib. 2, hom. 36, 11-13: PL 76, 1272-1274)
Ve světě, ale ne ze světa
Měl bych vás napomenout, abyste se zřekli všech věcí, ale netroufám si. Nemůžete-li
opravdu zanechat všeho pozemského, držte se věcí tohoto světa jen do té míry, aby si
vás skrze ně svět nepodmanil; abyste vy vládli pozemským věcem, a ne ony vám. Váš
duch ať je pánem všeho, co máte; když už máte něco pozemského rádi, ať se nestanete
otroky svých vlastních věcí.
Ano, užívejme časných věcí, ale dychtěme po věčných: všechno časné ať nám je
prostředkem a cestou, to věčné však cílem a dovršením. Jenom jakoby úkosem hleďme
na i všecko světské dění a svůj duchovní zrak upírejme vpřed, všechnu pozornost
věnujme tomu, kam směřujeme.
Zlo musíme vyrvat i s kořeny, a to nejen ze svého jednání, ale i z těch nejskrytějších
myšlenek. Žádná tělesná rozkoš, žádná snaha o ukojení zvědavosti ani sebesžíravější
ctižádost nás nesmí připravovat o hostinu Beránkovu. Dokonce i k tomu, co zde na světě
konáme se vší počestností, bychom měli přistupovat jen tak mimochodem, aby pozemské věci,
jež nám lahodí, sloužily tělu a vůbec nepřekážely duši.
Nuže, bratři, neodvažujeme se vám říci, abyste se všeho zřekli. Můžete ovšem, chcete-li.
Ale i když si všecko podržíte, přece se všeho zřeknete, jestliže si v časných záležitostech
povedete tak, abyste přitom celou duší směřovali k tomu, co je věčné. Světa opravdu užívá,
jako by ho neužíval ten, kdo si navenek sice opatří veškeré nezbytnosti, které potřebuje
k životu, ale nedovolí, aby všechny tyto věci opanovaly jeho mysl, takže mu zůstávají
podrobeny a zvenčí mu slouží, aniž kdy mohou zlomit odhodlání duše směřující vzhůru k výšinám.
Tomu, kdo je takový, nejsou pozemské věci cílem vlastní touhy, ale pouze užitečnou pomůckou. Nic by tedy nemělo
zdržovat touhu vašeho ducha a radost z žádné věci světa by vás neměla uvádět ve zmatek.
Milujeme-li dobro, ať náš duch nachází zalíbení v tom, co je dobrem lepším, to znamená
v dobru nebeském. A bojíme-li se zla, mějme před duševním zrakem zlo věčné. Když totiž
uvidíme, že právě na věčnosti jsou jak věci hodnější naší lásky, tak věci hodnější bázně,
nebudeme zde na ničem lpět.
K takovémuto počínání máme pomocníka. Je jím Prostředník mezi Bohem a lidmi, a jestliže v nás hoří plamen
pravé lásky k němu, pomůže nám, abychom všeho dosáhli rychleji. Neboť on žije a kraluje s Otcem a svatým
Duchem, Bůh na věky věků. Amen.
RESPONSORIUM
1 Kor 7, 29. 30. 31; 2, 12
O.
Čas je krátký. Proto ti, kdo se radují, ať žijí, jako by se neradovali, a ti, kdo užívají
tohoto světa, jako by ho neužívali. *
Tento viditelný svět pomíjí.
V.
My jsme nepřijali ducha světa. *
Tento viditelný svět pomíjí.
PSALMODIE
Ant. 1 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, vystoupí na horu Páně.
Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).
Žalm 23 (24)
Pán vstupuje do své svatyně
Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)
1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
jeho je svět i vše, co v něm žije.
2 Sám jej založil nad oceány, *
upevnil nad tekoucími proudy. –
3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
stanout na jeho svatém místě?
4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
neklame, nepřísahá křivě.
5 Dostane od Pána požehnání, *
u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
hledají tvář Boha Jákobova. –
7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
Pán, jenž je silný a mocný, *
Pán, který mocný je v boji. –
9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
On, Pán zástupů věčných, *
On, král věčné slávy!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, vystoupí na horu Páně.
Ant. 2 Krále věků oslavujte svými skutky.
Kantikum
Bůh trestá i zachraňuje
Tob 13, 2-8
Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil. (1 Petr 1, 3)
2 Buď veleben Bůh, jenž žije navěky, †
neboť jeho kralování trvá po všechny věky! *
Neboť on trestá a zase odpouští,
svádí do hlubin podsvětí †
a opět vyvádí z velké záhuby: *
jeho ruce nikdo neunikne. –
3 Oslavujte ho před tváří národů, synové Izraele! †
Neboť vás rozptýlil mezi ně, *
4 a právě tam vám ukázal svou velikost.
Vyvyšujte ho před tváří všech živých, †
on je náš Pán a on je náš Otec *
a je Bůh pro všechny věky! –
5 Trestá-li vás za vaše nepravosti, *
smiluje se nad vámi všemi,
shromáždí vás ze všech národů, *
kam jste byli rozptýleni.
6 Vrátíte-li se k němu †
z hloubi srdce a z celé své duše, *
abyste před ním jednali v pravdě,
pak se on vrátí k vám *
a už před vámi neukryje svou tvář. –
Pohleďte tedy, jak s vámi naložil, *
vzdejte mu hlasitě dík.
Velebte Pána spravedlnosti *
a vyvyšujte Krále věků. –
Já sám ho oslavuji v zemi svého vyhnanství, *
hlásám jeho sílu a jeho velikost hříšnému lidu.
Hříšníci, vraťte se k němu; †
konejte před ním spravedlnost; *
snad vám bude přát a prokáže vám milosrdenství! –
7 Já sám vyvyšuji Boha a má duše se raduje v Králi nebe. *
Má duše se raduje po všechny dny svého života.
8 Jeho velikost buď stále na všech rtech *
a ať ho oslavují v Jeruzalémě.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Krále věků oslavujte svými skutky.
Ant. 3 Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
Žalm 32 (33)
Chvála Boží prozřetelnosti
Všechno povstalo skrze Slovo. (Jan 1, 3)
1 Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, *
zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
2 Oslavujte Pána při citeře, *
rozezvučte harfu mnoha strun!
3 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
doprovoďte jásot zvučnou hrou! –
4 Neboť pravdivé je slovo Páně, *
spolehlivé vše, co činí on.
5 Spravedlnost, právo vždy má v lásce, *
milost Páně naplňuje zem.
6 Slovem Páně stvořeno je nebe, *
zástup nebes dechem jeho úst.
7 Vody moří jako v měchu jímá, *
v hojné zásobě má pravodstvo. –
8 Pánu ať se koří celá země, *
tvorstvo světa ať se před ním chví!
9 Vždyť co řekne Pán, se ihned stane, *
co on poručí, to rázem jest.
10 Plány pohanů Pán rozmetává, *
maří, co si smyslí národy.
11 Na věky však trvá vůle Páně, *
z rodu na rod jeho záměry. –
12 Šťastný národ, jemuž Pán je Bohem, *
lid, jejž on si za svůj vyvolil!
13 Pán k nám shlíží z vysoka svých nebes, *
všechny lidské syny obzírá.
14 Bedlivě se dívá z míst, kde sídlí, *
na všechny, kdo obývají zem:
15 protože on sám jim srdce stvořil, *
nyní jejich skutky sleduje. –
16 Nepomůže králi množství vojska, *
nezachrání síla hrdinu,
17 nezvítězí koně s vozatajstvem, *
všechna jejich síla nestačí.
18 Pán je s těmi, kdo ho uctívají, *
kdo jen v jeho milost doufají,
19 že uchrání jejich duše smrti, *
že je v hladomoru zachová. –
20 Naše duše hledí jenom k Pánu, *
vždyť on je náš pomocník a štít.
21 Z něho raduje se naše srdce, *
v jeho svaté jméno doufáme.
22 S námi, Pane, buď tvé slitování, *
jako ty jsi naše naděje!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 13, 11b. 12-13a
Už vám nastala hodina, kdy je třeba probrat se ze spánku. Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla.
Veďme počestný život jako ve dne.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.
R. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.
V. Pán je má skála, má tvrz a má spása.
R. Můj hrad, kde se skryji.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Každý, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr
i sestra i matka, praví Pán.
Nebo:
Můj úděl je Pán, jak dobrý je Pán k duši, která ho hledá.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Každý, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr
i sestra i matka, praví Pán.
Nebo:
Můj úděl je Pán, jak dobrý je Pán k duši, která ho hledá.
PROSBY
Máme účast na nebeském povolání, proto dobrořečme Ježíši, našemu Veleknězi, a volejme:
PANE, TY JSI NÁŠ BŮH A SPASITEL
Všemohoucí Králi, křtem jsi nám dal podíl na svém kněžství,
— dej, ať neustále přinášíme oběť chvály.
Dej nám milost zachovávat tvá přikázání,
— abychom skrze Svatého Ducha zůstávali v tobě a ty v nás.
Dej nám svou věčnou moudrost,
— ať je dnes s námi a projevuje se v našem jednání.
Uděl nám, abychom dnes nikoho nezarmoutili,
— naopak ať potěšíme všechny, s nimiž se setkáme.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys podivuhodně roznítil mysl blahoslaveného Gundisalva láskou k tvému jménu a povolals ho, aby
ti sloužil v samotě; na jeho přímluvu nám dopřej, abychom vedeni stejným duchem o tobě stále rozjímali
a s horlivým úsilím konali, co je ti milé. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|