Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. listopad 2011
Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele Církve, nezávazná památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Věčný a vzácný Učiteli, Kriste,
jenž jsi nám zjevil zákon spásy jisté,
právem se říká, že jen jediný ty
máš slova žití.

Pastýři světa, prosíme teď vroucně,
slovům své Choti dej dost síly mocné,
ať pomáhají dospět k tvému světlu
celému světu.

Ty posíláš nám služebníky vzácné,
zářící světu jako hvězdy jasné,
by jejich moudrost otvírala nám vždy
zdroj věčné pravdy.

Proto tě, Mistře, chválí vděčný sbor náš,
neboť nám slovy Učitelů skýtáš
úžasné dary, v kterých ještě více
tvá záře skví se.

Ať dbá tvůj svatý, zvlášť dnes ctěný námi,
bys vedl svůj lid k spáse pěšinami
plnými světla, až ti v záři skvoucí
vzdá díky vroucí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)

¹ Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
      proč se skrýváš za časů tísně?
²  Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
      že padá do nástrah, které mu schystal.
³ Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
      loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.
⁴ Svévolník v duchu pyšně si říká: *
      „Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –

⁵ Jemu se povede vždycky, co páchá, †
      na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
      a svým odpůrcům jenom se šklebí.
⁶ V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
      od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –

⁷ Ústa má plná klamu a křivdy, *
      na jazyku jen trýzeň a hoře.
⁸ Za humny sedá na číhané, †
      úkradkem vraždí nevinného, *
      očima slídí po chudáku.
⁹ V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
      číhá, jak lapit ubožáka; *
      lapí ho, vtáhne do své sítě.
¹⁰ Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
      slabí tak padají do jeho moci.
¹¹ V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
      odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

¹² Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
      Nezapomínej na ubožáky!
¹³ Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
      říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –

¹⁴ Ty sám však vidíš strasti a muka, *
      hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
    Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
      ty jsi pomocník osiřelých.
¹⁵ Rámě přeraz hříšnému lotru, *
      potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –

¹⁶ Pán je králem na věky věků, *
      vymizí pohané z jeho země.
¹⁷ Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
      v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,
¹⁸ sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
      Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)

² Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
      věrnost mezi lidmi už se ztratila.
³ Jeden druhého tu slovem obelhává, *
      mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –

⁴ Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
      jazyky, co mluví opovážlivě,
⁵ ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
      V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –

⁶ Utištění slabí, naříkají chudí, †
      proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
      opovrženému spásu přinesu!“
⁷ Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
      čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –

⁸ Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
      před tím plemenem nás navždy zachráníš,
⁹ i když bezbožníci pyšně vykračují *
      a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

V. Pán utlačeným dopomáhá k právu.
R. Ponížené vodí k cestám svým.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Zachariáše

^9.1Hospodinovo slovo se usídlilo v zemi Chadrach,
jeho příbytek je v Damašku,
neboť Hospodinu patří oko Aramu
jako všechny kmeny Izraele.
²I Chamat je v jeho hranicích,
také Tyrus a Sidón, který je tak moudrý.
³Tyrus si vybudoval opevnění,
nakupil stříbra jako prachu
a zlata jako bláta na ulicích.
⁴Pán se ho však přece zmocní,
jeho moc svrhne do moře;
Tyrus bude sežehnut ohněm.

⁵Spatří to Aškalon a bude se bát,
Gaza se bude bolestí svíjet,
marná bude naděje Ekronu;
zmizí král z Gazy
a v Aškalonu se nebude bydlet;
⁶v Ašdodu bude sídlit míšenec.
Tak rozdrtím pýchu Filišťana.
⁷Z jeho úst odstraním krev,
ohavnosti z jeho zubů,
i on bude jako zbytek patřit našemu Bohu,
bude jako vůdce v Judovi,
Ekron bude jako Jebusita.
⁸Utábořím se kolem svého domu a budu na stráži
proti každému, kdo by sem chtěl táhnout;
už na ně nepřijde tyran,
protože nyní nad nimi bdím.

⁹Hlasitě zajásej, siónská dcero,
zaplesej, dcero jeruzalémská,
hle, tvůj král k tobě přichází,
je spravedlivý a přináší spásu,
je pokorný a jede na oslu,
na oslátku, osličím mláděti.
¹⁰Zničí válečné vozy z Efraima,
válečné oře z Jeruzaléma,
zlomen bude bitevní luk.
Národům ohlásí pokoj,
bude vládnout od moře k moři,
od řeky Eufratu až do končin země.

¹¹Pro krev smlouvy uzavřené s tebou
propustím tvé vězně z jámy,
v které není voda.
¹²Vraťte se do pevnosti,
zajatci uchovaní pro naději!
I dnes zvěstuji:
Odplatím ti dvojnásobně!
¹³Napínám Judu jako luk,
na tětivu vkládám Efraima.
Zburcuji tvé syny, Sióne.
proti tvým synům, Řecko,
meč hrdiny učiním z tebe.
¹⁴Hospodin se nad nimi zjeví
a jeho šíp se vymrští jako blesk;
Hospodin, Pán, zatroubí na polnici
a vyřítí se v jižní bouři.

¹⁵Hospodin zástupů je bude chránit;
kameny do praku pohltí a pošlapají,
budou pít a jednat s horlivostí
jako lidé povzbuzení vínem,
budou plní jak obětní mísy,
jak oltářní rohy.
¹⁶V onen den
je zachrání Hospodin, jejich Bůh,
jako stádce bude pást svůj lid,
který jako v čelence drahokamy
zazáří na jeho zemi.
¹⁷Jak veliká je jeho dobrota!
Jak veliká je jeho krása!
Obilí dá vyrůst jinochům
a víno pannám.

^10.1Proste Hospodina o vláhu
v čas pozdního deště!
Hospodin přivolá bouřlivé mraky,
dá jim přívaly dešťů,
každému zeleň na poli.
²Vždyť bůžkové mluví klam,
hadači vidí lež,
mluví sny do větru,
jejich útěcha je bez užitku.
Proto táhnou bez cíle jak stádo,
souží se, neboť jim schází pastýř.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře svatého Alberta Velikého k Lukášovu evangeliu

     To konejte na mou památku.¹ K tomu připomeňme dvě věci. Za prvé: příkaz slavit eucharistii; to je naznačeno slovy: To konejte. A za druhé: je to památka na Pána, vydávajícího se pro nás na smrt.
     Říká tedy: To konejte. Nelze přikázat nic užitečnějšího, nemohlo být přikázáno nic líbeznějšího, nic prospěšnějšího k spáse, nic, co by si víc zasloužilo lásku, nic, co by se víc podobalo věčnému životu. Ukážeme to nyní jednotlivě.
     Je to užitečné k odpuštění hříchů a zvláště užitečné pro život, abychom získali plnost milosti. Nebeský Otec chce pro nás jen to nejlepší, abychom se stali účastnými jeho svatosti.² A účast na této svatosti se uskutečňuje Kristovou obětí, to jest tím, že se ve svátosti vydává Otci jako oběť za nás, a nám se vydává k požívání. Pro ně se zasvěcuji.³ Kristus skrze věčného Ducha přinesl sám sebe Bohu jako oběť bez poskvrny; on nám očistí svědomí od mrtvých skutků, abychom mohli sloužit Bohu živému.⁴
     A nemůžeme konat nic líbeznějšího. Vždyť co by mohlo být líbeznějšího než to, v čem Bůh ukazuje celou svou dobrotu vůči nám? Neustále jsi jim poskytoval hotový chléb z nebe, který je schopný dát všechnu rozkoš a ukojit každou chuť. Od tebe poslaná výživa ukázala totiž tvoji něžnost k tvým dětem, neboť vyhovovala přání toho, kdo ji požíval, a přizpůsobovala se chuti, jak si kdo přál.⁵
     A nemohlo být přikázáno nic prospěšnějšího k spáse. Vždyť tato svátost je plodem stromu života, a kdo ho požívá s upřímnou vírou a zbožností, neokusí nikdy smrt.⁶ Stromem života je těm, kdo se jí chápou, blažení jsou ti, kdo se k ní vinou.⁷ Kdo jí mne, bude žít ze mne.⁸
     A nemohlo být přikázáno nic, co by si víc zasloužilo lásku. Vždyť tato svátost uskutečňuje lásku a sjednocení. Dát se za pokrm je projevem největší lásky. Což neříkala moje čeládka: Je vůbec někdo, koho by nenasytil masem?⁹ Jako by říkal: Tolik jsem je miloval a oni mě, že jsem si přál být v jejich útrobách a oni si přáli tak mě přijmout do sebe, aby byli mou součástí a stali se mými údy. Opravdu, žádným jiným způsobem se nemohli tak důvěrně a přirozeně spojit se mnou a já s nimi.
     A nemohlo být přikázáno nic, co by se víc podobalo věčnému životu. Vždyť věčný život trvá tím, že se Bůh ve své dobrotě sám dává těm, kdo žijí v nebeské blaženosti.
     ¹ Lk 22, 19
     ² Žid 12, 10
     ³ Jan 17, 9
     ⁴ Žid 9, 14
     ⁵ Mdr 16, 20-21
     ⁶ srov. Jan 8, 52
     ⁷ Př 32, 18 (Vulg.)
     ⁸ Jan 6, 57
     ⁹ Job 31, 31

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, vystoupí na horu Páně.

Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).

Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)

¹ Pánu zem patří se vším, co nese, *
      jeho je svět i vše, co v něm žije.
² Sám jej založil nad oceány, *
      upevnil nad tekoucími proudy. –

³ Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
      stanout na jeho svatém místě?
⁴ Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
      neklame, nepřísahá křivě.
⁵ Dostane od Pána požehnání, *
      u Boha Zachránce nalezne pomoc.
⁶ To je rod těch, kdo hledají Pána, *
      hledají tvář Boha Jákobova. –

⁷ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
⁸ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      Pán, jenž je silný a mocný, *
      Pán, který mocný je v boji. –

⁹ Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!
¹⁰ „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      On, Pán zástupů věčných, *
      On, král věčné slávy!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, vystoupí na horu Páně.

Ant. 2 Krále věků oslavujte svými skutky.

² Buď veleben Bůh, jenž žije navěky, †
      neboť jeho kralování trvá po všechny věky! *
      Neboť on trestá a zase odpouští,
   svádí do hlubin podsvětí †
      a opět vyvádí z velké záhuby: *
      jeho ruce nikdo neunikne. –

³ Oslavujte ho před tváří národů, synové Izraele! †
      Neboť vás rozptýlil mezi ně, *
⁴    a právě tam vám ukázal svou velikost.
   Vyvyšujte ho před tváří všech živých, †
      on je náš Pán a on je náš Otec *
      a je Bůh pro všechny věky! –

⁵ Trestá-li vás za vaše nepravosti, *
      smiluje se nad vámi všemi,
   shromáždí vás ze všech národů, *
      kam jste byli rozptýleni.
⁶ Vrátíte-li se k němu †
      z hloubi srdce a z celé své duše, *
      abyste před ním jednali v pravdě,
   pak se on vrátí k vám *
      a už před vámi neukryje svou tvář. –

   Pohleďte tedy, jak s vámi naložil, *
      vzdejte mu hlasitě dík.
   Velebte Pána spravedlnosti *
      a vyvyšujte Krále věků. –

   Já sám ho oslavuji v zemi svého vyhnanství, *
      hlásám jeho sílu a jeho velikost hříšnému lidu.
   Hříšníci, vraťte se k němu; †
      konejte před ním spravedlnost; *
      snad vám bude přát a prokáže vám milosrdenství! –

⁷ Já sám vyvyšuji Boha a má duše se raduje v Králi nebe. *
      Má duše se raduje po všechny dny svého života.
⁸ Jeho velikost buď stále na všech rtech *
      a ať ho oslavují v Jeruzalémě.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Krále věků oslavujte svými skutky.

Ant. 3 Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.

Všechno povstalo skrze Slovo. (Jan 1, 3)

¹ Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, *
      zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
² Oslavujte Pána při citeře, *
      rozezvučte harfu mnoha strun!
³ Zazpívejte Pánu novou píseň, *
      doprovoďte jásot zvučnou hrou! –

⁴ Neboť pravdivé je slovo Páně, *
      spolehlivé vše, co činí on.
⁵ Spravedlnost, právo vždy má v lásce, *
      milost Páně naplňuje zem.
⁶ Slovem Páně stvořeno je nebe, *
      zástup nebes dechem jeho úst.
⁷ Vody moří jako v měchu jímá, *
      v hojné zásobě má pravodstvo. –

⁸ Pánu ať se koří celá země, *
      tvorstvo světa ať se před ním chví!
⁹ Vždyť co řekne Pán, se ihned stane, *
      co on poručí, to rázem jest.
¹⁰ Plány pohanů Pán rozmetává, *
       maří, co si smyslí národy.
¹¹ Na věky však trvá vůle Páně, *
       z rodu na rod jeho záměry. –

¹² Šťastný národ, jemuž Pán je Bohem, *
       lid, jejž on si za svůj vyvolil!
¹³ Pán k nám shlíží z vysoka svých nebes, *
       všechny lidské syny obzírá.
¹⁴ Bedlivě se dívá z míst, kde sídlí, *
       na všechny, kdo obývají zem:
¹⁵ protože on sám jim srdce stvořil, *
       nyní jejich skutky sleduje. –

¹⁶ Nepomůže králi množství vojska, *
       nezachrání síla hrdinu,
¹⁷ nezvítězí koně s vozatajstvem, *
       všechna jejich síla nestačí.
¹⁸ Pán je s těmi, kdo ho uctívají, *
       kdo jen v jeho milost doufají,
¹⁹ že uchrání jejich duše smrti, *
       že je v hladomoru zachová. –

²⁰ Naše duše hledí jenom k Pánu, *
       vždyť on je náš pomocník a štít.
²¹ Z něho raduje se naše srdce, *
       v jeho svaté jméno doufáme.
²² S námi, Pane, buď tvé slitování, *
       jako ty jsi naše naděje!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
V. Shromáždění zvěstuje jejich chválu.
O. Vyprávějí národy.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.

Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.

PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
     PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.

Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, tys naučil svatého biskupa Alberta uvádět v soulad lidskou moudrost a zjevenou pravdu; veď nás, ať tak jako on rozvojem vědeckého poznání hlouběji poznáváme tebe a více tě milujeme. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie