[ nová verze ]
10. červen 2011, Pátek
3. týden žaltáře
Doba velikonoční, 7. týden Pro OP: Bl. Jana Dominiciho, biskupa, pro připomínku
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 10. červen 2011 Pro OP: Bl. Jana Dominiciho, biskupa, pro připomínkuRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Narodil se ve Florencii kolem roku 1355. Jeho otec se jmenoval Dominik, zemřel však ještě před Janovým narozením. Na jeho
památku užíval Jan příjmení Dominikův, tedy Dominici. V osmnácti letech vstoupil do řádu. Velmi jej ovlivnilo setkání se svatou
Kateřinou Sienskou, takže se stal horlivým spolupracovníkem blahoslaveného Rajmunda z Kapuy na reformě řádu. Papežské
dvojvládí, a později trojvládí, rozdělilo i řád sv. Dominika. Jan zůstal věrný římskému papeži. 12. května 1409 jej Řehoř XII.
jmenoval kardinálem. Jako kardinál se nemálo zasloužil o odstranění západního rozkolu. Koncilu v Kostnici se zúčastnil jako
zástupce římského papeže, kam přinesl jeho abdikaci. Nový papež Martin V. si ponechal Jana ve svých službách a v souvislosti
s odsouzením Mistra Jana Husa jej vyslal do Čech řešit husitskou otázku. Jan Dominici zemřel na zpáteční cestě v Budě 10. června
1419. Byl pohřben v klášterním kostele poustevníků sv. Pavla (paulínů) v Budě. Jeho kult potvrdil 9. dubna 1832 Řehoř XVI.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Vznešený pastýř, otec prozíravý,
jehož významný triumf všichni slaví,
nesmírně šťasten trůní nad hvězdami
za své vyznání.
Zastával úřad učitele, vůdce,
i úřad kněžský, jejž ctí národ vděčný,
on, moudrý pastýř, připravil své ovce
pro život věčný.
Proto jej snažně všichni prosme nyní,
ať laskavě z nás smyje všechny viny,
ať otevře nám svými přímluvami
nadhvězdné brány.
Buď Bohu čest, moc, na výsostech sláva,
ať věčně se mu úcta s díky vzdává,
že stále řídí vesmír nedozírný
zákony svými. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha. Aleluja.
Žalm 68 (69), 2-22. 30-37
Horlivost pro tvůj dům mě stravuje
Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27, 34)
I
2 Pojď mě zachránit, Bože, *
voda až k hrdlu mi sahá,
3 bořím se v hlubokém bahně, *
jako by bezedné bylo,
padl jsem do hlubin vodních, *
proud mě strhuje s sebou.
4 Jsem už vysílen křikem, *
hrdlo mám ochraptělé,
oči mi hleděním slábnou, *
jak čekám na svého Boha.
5 Víc, než mám na hlavě vlasů, *
je těch, kdo mají mě v zášti,
silnější nežli mé kosti
jsou, kdo mě stíhají křivě. *
Vrátit mám to, co jsem nevzal! –
6 Ty, Bože, znáš mé pošetilosti, *
prohřešky moje nejsou ti tajny.
7 Pro mne kéž nedojdou zahanbení, *
kdo, Pane zástupů, doufají v tebe,
ať kvůli mně se nedočká hanby, *
kdo hledá Boha Izraele! –
8 Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel, *
pohana ulpěla na mé tváři.
9 Odcizil jsem se svým vlastním bratřím, *
synům mé matky jsem jako cizí. –
10 Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím, *
hanoben těmi, kdo hanobí tebe.
11 Sebe jsem týral mnohými posty, *
ale i to mi jen k potupě bylo. –
12 V pytli jsem chodil za pokání, *
za to jsem jim byl leda pro smích.
13 Tlachají o mně, kdo u brány sedí, *
opilci zpívají posměšky o mně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha. Aleluja.
Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli. Aleluja.
II
14 Já však se modlím k tobě, Pane! *
Milostiv buď mi a vyslyš mě, Bože,
jak jenom ty se smilovat umíš, *
jak jenom ty jsi v pomoci věrný!
15 Vyprosť mě z bahna, ať neutonu, *
zachraň mě z bídy a z hluboké tůně,
16 aby mě proud už nestrhoval, †
aby mě hloubka nepohltila, *
ať propast nade mnou nezavře jícen! –
17 Vyslyš mě, Pane, v své slitovné lásce, *
shlédni ke mně v svém milosrdenství!
18 Neukrývej se před služebníkem, *
vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě! –
19 Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě, *
zachraň mě navzdor mým nepřátelům!
20 Ty přece znáš mé ponížení, *
před tebou stojí mí protivníci. –
21 Zahanbení mi zlomilo srdce, *
potupa má je nezhojitelná;
doufal jsem v soucit, ale marně, *
v ty, kdo mě utěší, nenašel jsem je.
22 Žluč mi kapali do mého jídla, *
v žízni mě octem napájeli.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli. Aleluja.
Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít. Aleluja.
III
30 Já však jsem ubožák v bídě, *
chraň mě svou pomocí, Bože!
31 Chci jménu Božímu zpívat, *
vděčně je chválit a slavit.
32 To bude milejší Pánu, *
nad žertvu rohatých býků. –
33 Těšte se, pokorní, z toho: *
Kdo hledá Boha, ten sílí!
34 Neboť Pán ubohé slyší, *
nezhrdne zajatci svými.
35 Chval ho nebe i země, *
moře a vše, co v něm žije! –
36 Neboť Bůh zachová Sión, †
zbuduje judská města; *
budou v nich žít a sídlit
37 potomci těch, kdo mu slouží; †
kdo jeho jméno ctí s láskou, *
najdou v nich navždy svůj domov.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít. Aleluja.
V.
Z tvého zmrtvýchvstání, Kriste, aleluja.
O.
Ať se radují nebe i země, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Druhý list svatého apoštola Jana
Držte se Kristova učení
1Já, starší, píšu vyvolené paní a jejím dětem, které miluji v pravdě – a nejen já sám, ale všichni, kdo poznali
pravdu – 2pro tu pravdu, která v nás zůstává a bude s námi navěky. 3Buď
s námi milost, slitování a pokoj od Boha Otce a od Ježíše Krista, Otcova Syna, v pravdě a v lásce!
4Měl jsem velikou radost, když jsem našel mezi tvými dětmi takové, které žijí v pravdě, jak nám to Otec nařídil.
5A nyní tě, paní, prosím – to ti píšu ne jako přikázání nové, ale jako to, které jsme měli od začátku – milujme se navzájem!
6Láska záleží v tom, že žijeme podle jeho přikázání. A přikázání, jak jste slyšeli od začátku, je toto: Žijte v lásce!
7Mnoho svůdců se objevilo ve světě, kteří nevyznávají Ježíše jako Mesiáše, jenž přišel v těle. Jsou to svůdci a antikristi.
8Dejte si pozor, abyste nepřišli o plody naší práce, ale abyste dostali plnou odměnu.
9Kdo jde dál a nezůstává v Kristově učení, nemá Boha. Kdo v tom učení zůstává, má Otce i Syna.
10Přijde-li k vám někdo a nepřinese toto učení, nepřijímejte ho do domu, a ani ho nepozdravujte.
11Kdo ho totiž pozdraví, má účast v jeho špatném jednání.
12Měl bych vám toho ještě mnoho psát, ale nechci to dělat papírem a inkoustem, ale doufám, že k vám přijdu a řeknu
vám to ústně, aby naše radost byla dokonalá.
13Pozdravují tě děti tvé vyvolené sestry.
RESPONSORIUM
Srov. 2 Jan 5.3; Dt 5, 33
O.
To je přikázání, které jsme dostali od Otce, ne jako nové, ale jako to, které jsme měli od začátku: *
Žijte v pravdě a v lásce, aleluja.
V.
Musíte se ve všem držet cesty, kterou vám Hospodin, váš Bůh, přikázal jít, a tak zůstanete naživu. *
Žijte v pravdě a v lásce, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisů bl. Jana Dominici
(Il libro di amore di carita del B. Giovanni Dominici, ed. A. Caruti, Bologna, 1889, kap. 39–40, str. 464–474)
Největší však je láska
Víra a naděje se týkají jen lidí, láska je v Bohu. Víra může přenášet hory, láska však tvoří hory, nebe i zemi. Víra nabádá tvora, aby miloval, a tak
usiloval o dosažení ráje, láska však prosí Boha, aby milující sestoupil na zem, aby tak člověk dospěl do nebe cestou své lásky.
[Víra říká: Člověče, služ svému Bohu, jak je tvá povinnost. Láska říká: Bože, staň se člověkem a služ člověku,
který ti dluží více, než sám vlastní. Víra praví: Člověče, tluč na nebe, aby se ti otevřelo. Láska praví: Bože, prolom nebe, aby člověk nalezl
nebe otevřené. Víra učí člověka, aby zemřel z lásky k Bohu. Láska vyzývá Boha, aby Bůh zemřel pro člověka a člověk pro svého Boha. Víra ukazuje
člověku Boha z dálky, láska nese člověka k Bohu. Láska, která udělala Boha člověkem, dělá i člověka Bohem.]
Víra je pouze paní, protože vládne jen zde, kde nemáme trvalý domov, ale očekáváme budoucí. Avšak láska je vládkyní nebe i země. Víra je selka,
láska je měšťanka. Víra je vládkyně mnoha nízkých tvorů, láska andělů. Víra je nad otroky, láska nad milovanými dětmi a svatými.
Dobře to uvaž. Kdyby byl na slunci stejný svět, jako je náš, čím by byl osvěcován, zahříván, oblažován, esencí, protože slunce by obsahovalo ve své esenci
celý onen svět. Náš svět slunce osvěcuje, zahřívá, oblažuje a řídí ne samo sebou – nemůže přece přijít k nám – nýbrž svými paprsky, které k nám vysílá.
Důvod, proč slunce toto vše dělá svými paprsky, je ten, že nemůže přijít k nám. A totéž, a ještě mnohem více, si představ o Bohu.
Jako slunce svůj paprsek plodí Otec věčné a podstatné Slovo. Jako slunce a paprsek vydávají Otec a Slovo podstatný žár, to jest Ducha svatého. Toto
božské slunce je tedy moc, světlo a oheň; Otec, Syn a Duch svatý; moc, pravda a láska; jeden Bůh a tři osoby. A toto božské Slunce je celé mocné, celé svítí,
celé hoří. Nejsou to tři moci, nýbrž jedna; ne tři světla, nýbrž jedno; ne tři ohně, ale jeden.
Vyvstává tu nicméně malá pochybnost. Bylo řečeno, že my všichni jsme v Bohu a že Bůh je láska. Může se tedy zdát, že všichni jsme v lásce, a tedy
i v pravdě a v pravé moci. Ale to je nesprávné, protože v lásce je málokdo. A naopak mnoho lidí žije v omylu a ve lži, a ještě více ve slabosti a křehkosti.
Nejdříve odpovím příkladem: Mnoho ryb je na slunci, ale jsou přikryty vodou a nezahřejí se. Mnoho slepců se zdržuje na slunci, ale nevidí. Mnoho nádob
má v sobě pokrm, a nejedí. Viz tedy, že nestačí být na nějakém místě, abychom měli účast na síle toho místa, nejsme-li náležitě připraveni. Nemocný jí
bez užitku, mrtvý v ohni nevnímá teplo. Když někdo stojí na slunci, ale nechá na sebe neustále stříkat studenou vodu, nezahřeje se, ale stále se třese.
A tak i když se nalézáme v božském ohni, který nezahřívá tělo, ale zapaluje duši, nemáme z tohoto božského ohně žádné dobrodiní, pokud svou duši
neustále zasypáváme krupobitím těla, ledem světa a větrem pokušení. Proto je nutné, abychom měli duši odpoutanou – pak se nikdo neschová před jeho
žárem, jak praví žalmista.
RESPONSORIUM
O.
Děkuji tomu, který mi dal sílu, Kristu Ježíši, našemu Pánu, *
že mě uznal za věrného a vzal mě do služby (aleluja).
V.
Snášel jsem obtíže jako dobrý voják Kristův v lásce, která plyne z čistého srdce, z dobrého svědomí a z opravdové víry, *
že mě uznal za věrného a vzal mě do služby (aleluja).
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, smyj ze mne všechnu mou vinu, aleluja.
Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)
3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
jenž jsi tak milosrdný,
tak plný slitování, *
a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
a z mého hříchu mě očisť! –
5 Uznávám, špatně jsem činil, *
svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
spáchal, co tobě se příčí,
takže tvůj soud je správný, *
tvůj ortel spravedlivý. –
7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
v skrytu mě moudrosti učíš. –
9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –
11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
nového, stálého ducha mi dej. –
13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
posil mě velkodušností. –
15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
zajásám, jak jsi spravedlivý! –
17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
zdrcené srdce neodmítneš. –
20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
v zápalných žertvách a celopalech, *
na oltář budou ti býčky klást.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, smyj ze mne všechnu mou vinu, aleluja.
Ant. 2 Kristus donesl na svém těle naše hříchy na dřevo kříže, aleluja.
Kantikum
Nářek lidu v době hladu a války
Jer 14, 17-21
Přiblížilo se Boží království, obraťte se a věřte evangeliu. (Srov. Mk 1, 15)
17 Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
ve dne v noci:
neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
ranou přebolestnou. –
18 Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
Prorok i kněz odcházejí *
do neznámé země. –
19 Což jsi nadobro zavrhl Judu *
a Sión se zhnusil tvé duši?
Proč jen jsi nás tak bil, *
že už není vyléčení!
Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
zhojení ran, a hle, zděšení! –
20 Pane, poznáváme svoje nepravosti †
i bezbožnost našich otců, *
že jsme zhřešili proti tobě.
21 Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
nenech zhanobit trůn své slávy, *
rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Kristus donesl na svém těle naše hříchy na dřevo kříže, aleluja.
Ant. 3 S plesáním pojďte před tvář Páně, aleluja.
Pokud se tento žalm použil k invitatoriu, použije se žalm 94 (95).
Žalm 99 (100)
Radost poutníků při vstupu do chrámu
Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)
1 Jásejte Pánu všechny země! †
2 A služte Pánu s radováním, *
s plesáním pojďte před tvář jeho! –
3 Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
lid jeho, stádo jeho pastvy. –
4 Vcházejte v jeho brány s díkem, †
do jeho síní s chvalozpěvem! *
Chvalte a ctěte jeho jméno! –
5 Protože Pán je dobrotivý, †
po všechny věky milosrdný, *
věrný je ke všem pokolením.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 S plesáním pojďte před tvář Páně, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Žid 13, 7-9a
Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život,
a napodobujte jejich víru. Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i na věky. Nenechte se svést
všelijakými cizími naukami.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Nad tebou, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné. * Aleluja, aleluja.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné. * Aleluja, aleluja.
V. Ve dne ani v noci nepřestanou hlásat jméno Páně.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné. * Aleluja, aleluja.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Svatě a spravedlivě sloužil Pánu a uvedl Boží lid na cestu pokoje.
Aleluja.
Nebo:
Nebyl nalezen nikdo podobný tomu, který zachovává zákon Nejvyššího. Aleluja.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Svatě a spravedlivě sloužil Pánu a uvedl Boží lid na cestu pokoje.
Aleluja.
Nebo:
Nebyl nalezen nikdo podobný tomu, který zachovává zákon Nejvyššího. Aleluja.
PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.
Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, dárce nejvyšší moudrosti a nadpřirozené lásky, ty jsi svou milostí posiloval blahoslaveného
biskupa Jana v úsilí o zachování jednoty Církve a obnovení řeholní kázně; na jeho přímluvu dej,
ať vždy usilujeme o pokoj a jednotu. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|