[ nová verze ]
29. leden 2011, Sobota
3. týden žaltáře
První mezidobí, 3. týden Pro OP: Bl. Villany delle Botti, matky rodiny, terciářky, nezávazná památka Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 29. leden 2011 Pro OP: Bl. Villany delle Botti, matky rodiny, terciářky, nezávazná památkaRANNÍ CHVÁLY S ČETBOU
Blahoslavená Villana byla dcerou Ondřeje delle Botti, florentského
obchodníka. Narodila se v roce 1332. Ve třinácti letech chtěla vstoupit do kláštera, ale rodiče jí to nedovolili a poměrně brzy ji
provdali. Mladá, krásná a bohatá Villana si zvykla na poněkud frivolní způsob života. Vypráví se, že když se jednou chystala za
zábavou a oblékla se do nádherných šatů, uviděla v zrcadle strašného démona. Pochopila, že to je obraz její vlastní duše. Radikálně
změnila svůj život. Pod vedením florentských dominikánů začala brát vážně duchovní život, vzorně plnila své povinnosti
manželky, vstoupila do třetího řádu sv. Dominika. Všechen svůj majetek rozdala chudým a potřebným. Zemřela 26. ledna 1361
a byla pohřbena v kryptě dominikánského kostela Santa Maria Novella. Její kult potvrdil 27. března 1824 papež Lev XII.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Chvalme tu vzácnou služebnici Páně
vroucími slovy, vzor statečné ženy,
o níž i stránky Písma mluví chvalně
obdivu plny.
Nadějí pevná z živé víry žila,
lnouc láskou k Bohu; z které mocně proudí
láska k všem bližním a jež svatá díla
samoděk plodí.
K zásluhám jejím, Ježíši náš vlídný,
veškerou vinu rád odpusť nám hříšným,
ať můžeme ti chvály zpívat nyní
se srdcem čistším.
Buď nejvyššímu Otci moc a sláva,
i tobě, Synu, čest buď, chvály vděčné,
svatému Ohni ať patří táž vláda
nyní i věčně. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.
Žalm 106 (107)
Poděkování za vysvobození
Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)
I
1 Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
jak až na věky je milosrdný!
2 Tak ať mluví vykoupení Pánem, *
vykoupení z nepřátelské moci!
3 Shromáždil je ze všech končin země, *
kde je východ, západ, jih či sever. –
4 Bloudili nehostinnou pustinou, *
nenacházeli místo k usídlení.
5 Hladem a žízní přitom strádali, *
život v nich ponenáhlu vyhasínal.
6 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
7 Na správnou cestu on je uvedl, *
aby tak došli místa k osídlení.
8 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
9 Napájel hrdlo jejich žíznivé, *
lačnící hrdlo plnil dobrotami. –
10 Vězeli ve smrtelných temnotách, *
vrženi do bídy a do okovů,
11 že Božím příkazům se vzpírali *
a opovrhli radou Nejvyššího.
12 I bylo jejich srdce zkrušeno, *
že padali a nikdo nepomohl.
13 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
14 Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *
přelomil jejich okovy a strhl.
15 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal;
16 za to, že brány z bronzu rozrazil, *
závory železné že zlomil vedví.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.
II
17 Ochuravěli pro svou nepravost, *
zkrušeni byli za své těžké viny.
18 Už se jim každý pokrm ošklivil, *
takže už měli blízko k branám smrti.
19 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
20 Seslal své slovo, jím je uzdravil *
a zachránil je opět před záhubou.
21 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
22 Ať přinášejí oběť děkovnou, *
s jásotem rozhlašují jeho skutky! –
23 V lodích se vydávali na moře, *
po mnoha vodách pluli za obchodem;
24 přitom pak díla Páně vídali, *
žasli nad jeho divy v mořské hloubi.
25 Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *
ten mořské vlny do vysoka vzdouval.
26 Vzlétali k nebi, do vln padali, *
že hrůzou v nich až duše zkomírala.
27 Zmítali, káceli se opile, *
se vší svou dovedností byli v koncích.
28 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
29 Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *
a zklidnilo se mořské vlnobití.
30 Radovali se z toho ztišení; *
a přivedl je k touženému místu.
31 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
32 Ať ve shromáždění ho velebí, *
ve sboru starších ať jej oslavují!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.
III
33 On proměňoval řeky v pouště, *
prameny ve vyprahlou zem,
34 úrodné kraje v solné pláně *
za to, že zlý byl tamní lid.
35 Poušť zase změnil na jezero, *
vyprahlou hlínu na pramen: –
36 tam usídlil pak hladovící, *
města si mohli zbudovat.
37 Zřídili pole, vinohrady *
a měli hojnou úrodu.
38 Žehnal jim, rozrostli se hojně, *
i chovných zvířat měli dost. –
39 Ten však, jenž ponižuje mocné *
a dá jim bloudit na poušti,
40 že zas jich ubylo a chřadli *
pod tíhou strádání a ran,
41 chudáka ale zvedl z bídy, *
jak stádo zmnožil jeho rod.
42 S radostí to vidí bohabojní, *
všechna zloba musí sklapnout ústa.
43 Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *
V srdci chovej skutky lásky Páně!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.
V.
Pane, až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
R.
Tvé rozsudky jak mořské hlubiny.
PRVNÍ ČTENÍ
Z páté knihy Mojžíšovy
32,48-52; 34,1-12
Mojžíšova smrt
Ještě téhož dne promluvil Hospodin k Mojžíšovi:
„Vystup zde na pohoří Abarím, na horu Nebo, která je v moabské zemi, naproti Jerichu, a pohleď na kanaanskou zemi, kterou dávám synům Izraele do
vlastnictví. Vystup na tu horu, na ní zemřeš a budeš připojen ke svému lidu, jako zemřel tvůj bratr Árón na hoře Hóru, a byl připojen ke svému
lidu, protože jste se mi zpronevěřili uprostřed Izraelitů u Vod sváru v Kádeši na poušti Sinu, že jste uprostřed Izraelitů nevzdali čest mé
svatosti. Proto uzříš zemi jen odtud, ale tam do země, kterou dávám synům Izraele, nevstoupíš.“
Mojžíš vystoupil z moabských stepí na horu Nebo, na vrchol Pisga, který je proti Jerichu. Hospodin mu ukázal celou zemi: Gilead až k Danu, celou
zemi Neftali, zemi Efraim a Manasse, celou zemi judskou až k západnímu moři, Negeb, okolí Jordánu, planinu Jericha, města palem, až k Soaru.
Hospodin mu řekl: „To je ta země, o níž jsem přísahal Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi: ‚Dám ji tvému potomstvu.‘ Ukázal jsem ti ji, ale nepřejdeš
tam.“
A Mojžíš, Hospodinův služebník, tam zemřel v moabské zemi podle Hospodinova slova. Pohřbili ho v Údolí v moabské zemi proti Bet Peoru, ale nikdo
nezná jeho hrob až dodnes. Mojžíšovi bylo sto dvacet let, když zemřel, jeho oči nezeslábly, jeho životní síla nezmizela. Synové Izraele
oplakávali Mojžíše na moabských stepích třicet dní. Potom skončila doba nářku a smutku nad Mojžíšem.
Jozue, syn Nunův, byl plný ducha moudrosti, neboť Mojžíš vložil na něj své ruce. Synové Izraele ho poslouchali, a tak vykonali příkaz, který dal
Hospodin Mojžíšovi.
V Izraeli už nepovstal prorok, jako byl Mojžíš, s nímž Hospodin jednal tváří v tvář. Kolik bylo znamení a divů, jimiž ho pověřil Hospodin, aby je
vykonal v egyptské zemi na faraónovi, na jeho služebnících a na celé jeho zemi! Jak silnou moc a jak velké úděsné skutky vykonal Mojžíš před
očima celého Izraele!
RESPONSORIUM
Jan 1,14.16.17; Sir 24,33 (řec. 23)
O.
Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Všichni jsme dostali z jeho plnosti, neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, *
milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista.
V.
Zákon vyhlásil Mojžíš jako dědictví pro Jakubovo společenství. *
Milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista.
DRUHÉ ČTENÍ
Z projevu papeže Pia XII. k novomanželům
(Discorsi e Radiomessaggi, 11.mart. 1942; 3, 385-390)
Žena je sluncem rodiny
Rodina jako by zářila vlastním sluncem a tím je žena. Poslyšte, co o ní smýšlí a říká Písmo svaté: Půvab ženy blaží jejího muže. Nad všechen
půvab je žena svatá a zdrženlivá. Slunce vycházející na výšinách Páně – to je krása dobré ženy v uspořádaném domě.
Vskutku, manželka a matka je něco jako slunce rodiny. Je pro ni sluncem svou velkodušností a snahou o naprosté sebeodevzdání,
svou stálou radostností a bdělou a předvídanou ochotou ke všemu, co může učinit život manžela a dětí šťastným. Září z ní jas a zápal duše. I
když se obvykle říká, že manželství se zdárně rozvíjí tehdy, když oba manželé, kteří do něho vstoupili, nesledují vlastní štěstí, ale štěstí
toho druhého, přece jen je toto ušlechtilé smýšlení a odhodlání, byť se týká obou, charakteristické především pro ženu. Ta je totiž od přírody
obdařena mateřskými city a jakousi moudrostí a předvídavostí srdce, které způsobují, že i tehdy, když ženu postihne od druhých něco trpkého,
odplácí jim vlídností, a když se jí dostane urážek a potupy, projevuje naopak úctu a vážnost, zrovna jako když slunce rozveselí podmračené
ráno svými červánky nebo když při západu osvítí mraky svými zlatými paprsky.
Manželka je slunce rodiny jasností svého pohledu a vřelostí svých slov. Její oko i hlas totiž proniká sladce až do duše, dovede obměkčit a
pohnout i povzbudit, když vzkypí vášně, umí je utišit, a přivádí muže z hmotných starostí k radosti a potěšení láskyplného rozhovoru
poté, když musel po celý den vytrvale a často velmi namáhavě pracovat, ať už v úřadě nebo na poli nebo v naléhavých obchodních jednáních či
v průmyslovém podnikání.
Manželka je slunce rodiny svou přirozenou ryzí čistotou a velikou prostotou, i svou vznešenou křesťanskou důstojností. A také soustředěnou
přemýšlivostí a poctivou myslí i vybranými způsoby v udržování zevnějšku a vkusném oblékání a přitažlivou zdrženlivostí mravů. Jemné city,
příjemná, živá tvář, v mlčení i smíchu bez jakékoli zloby, každý pohyb hlavy jakoby znamení dobroty, to dodává ženě půvab vybrané, leč prosté
květiny, otevírající svůj květ slunci, aby vstřebávala a odrážela všechen jeho jas a jeho barvy.
Kéž byste věděli, jak takový obraz manželky a matky probouzí v srdcích otců i dětí ty nejvznešenější city lásky a jak do nich vštěpuje
ducha vděčnosti!
RESPONSORIUM
Srov Sir 26, 13-16
O
Půvab ženy blaží jejího muže. *
Řádná žena – to je dobrý úděl.
V.
Slunce vycházející na výšinách Páně – to je krása dobré ženy v uspořádaném domě. *
Řádná žena – to je dobrý úděl.
PSALMODIE
Ant. 1 Ty jsi mi nablízku, Pane, věrně platí tvá ustanovení.
Žalm 118 (119), 145-152
XIX (Kóf)
145 Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
poslušen budu tvých přikázání!
146 Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
budu tvé příkazy poctivě plnit. –
147 S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
148 Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
hloubat chci o tvém rozhodnutí. –
149 Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
uděl mi život podle své vůle!
150 Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
vzdáleni přitom zákonu tvému. –
151 Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
věrně platí tvá ustanovení.
152 Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
že jsi je stanovil na všechny věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ty jsi mi nablízku, Pane, věrně platí tvá ustanovení.
Ant. 2 Tvá moudrost, Pane, ať je se mnou a se mnou ať pracuje.
Kantikum
Pane, dej mi moudrost
Mdr 9, 1-6. 9-11
Dám vám výmluvnost a moudrost, které nedovedou odolat žádní vaši protivníci. (Srov. Lk 21, 15)
1 Bože mých otců a Pane milosrdenství, *
ty jsi udělal vesmír svým slovem,
2 vyzbrojil jsi člověka svou moudrostí, *
aby panoval tvorům, které jsi stvořil,
3 a spravoval svět rozvážně a spravedlivě, *
a vykonával vládu čistým srdcem:
4 dej mi moudrost, která prodlévá u tvého trůnu, *
a nevylučuj mě z počtu svých dětí!
5 Neboť jsem tvůj služebník a syn tvé služebnice, †
člověk slabý a krátkého věku *
a jen málo chápu z toho, co je zákon a právo; –
6 neboť i kdyby někdo z lidí platil za dokonalého, *
chybí-li mu tvá moudrost, bude považován za nic. –
9 S tebou je tvá moudrost a zná tvoje díla, *
a byla při tom, když jsi tvořil svět;
ona ví, co se líbí tvým očím, *
co je správné podle tvých přikázání. –
10 Sešli ji z posvátných nebes, *
pošli ji od trůnu tvé velebnosti,
aby se mnou byla a se mnou pracovala, *
a abych poznal, co se tobě líbí. –
11 Neboť ona ví všecko a rozumí všemu, †
rozvážně mě povede ve všech mých činech *
a bude mě chránit svým leskem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Tvá moudrost, Pane, ať je se mnou a se mnou ať pracuje.
Ant. 3 Věrnost Páně na věky.
Žalm 116 (117)
Chvála Božího milosrdenství
Pohané oslavují Boha, že jim prokázal milosrdenství. (Řím 15, 8. 9)
1 Velebte Pána, všichni lidé, *
slavte ho, všechny národy! –
2 Nad námi mocná jeho milost *
a věrnost Páně na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Věrnost Páně na věky.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 12, 1-2
Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: Přinášejte sami sebe v oběť živou,
svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. A nepřizpůsobujte se už tomuto
světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle
Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. S časným úsvitem * Bůh jí na pomoc chvátá.
R. S časným úsvitem * Bůh jí na pomoc chvátá.
V. Bůh je s ní, proto se nezhroutí nikdy.
R. Bůh jí na pomoc chvátá.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. S časným úsvitem * Bůh jí na pomoc chvátá.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Nebeské království je podobné obchodníku, který hledá vzácné perly. Když najde jednu drahocennou perlu, jde, prodá všechno, co má, a koupí ji.
Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Nebeské království je podobné obchodníku, který hledá vzácné perly. Když najde jednu drahocennou perlu, jde, prodá všechno, co má, a koupí ji.
PROSBY
Spolu se svatými ženami oslavujme našeho Spasitele a volejme:
PŘIJĎ, PANE JEŽÍŠI.
Pane Ježíši, tys odpustil hříšnici, když dávala najevo, že chce z lásky k tobě změnit svůj život,
— odpusť i nám všechny naše hříchy.
Během tvého veřejného působení doprovázely tě zbožné ženy a staraly se o tebe ze svého majetku,
— nauč nás poznávat tě v našich bližních, kteří potřebují pomoc.
Když jsi přijal pozvání do domu Marie a Marty, jedna usedla u tvých nohou, aby ti naslouchala, a druhá tě obsluhovala,
— otevři naše srdce, abychom rádi slyšeli tvé slovo a s láskou ti sloužili.
Tys poslal ženy, které tě potkaly po tvém vzkříšení, aby zprávou o tom potěšily tvé učedníky,
— naplň i nás vnitřní radostí, abychom vydávali svědectví o tvém vítězství nad smrtí.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, Otče milosrdenství, blahoslavenou Villanu jsi podivuhodně odvrátil od světských marností a pozvedls
ji duchem pokory a pravého pokání. Proto tě prosíme: obnov v našich srdcích lásku k tobě, abychom se naplněni stejným
duchem stále snažili sloužit ti novým životem. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz
nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|