Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. leden 2010
Pro OP: Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Prchavou krásu, kterou viděl v světě,
odmítl jistě. Po nebi když toužil,
v dominikánský klášter veden krásou
s radostí vstoupil.

Původce řádu měl v hluboké úctě,
naukou Boží cele prostoupený
svatý vést život podle otce řádu
snažil se stále.

Nebude moci nikdy jazyk popsat
nadšení srdce, s nímž zřekl se světa,
i velkou touhu po odměnách nebe,
po kterých dychtil.

Často své tělo bičováním trýznil,
čistotu ducha aby zachovával,
s nesmírnou láskou pak dojatý plakal
nad hříchy světa.

Naukou proslul, také množstvím zásluh,
kázal jak slovy, tak i svými skutky;
zbloudilé ovce přiváděl ke Kristu, zázraky činil.

Ať shlédne na nás, prosíme tak snažně,
jeden, však trojí nekonečný Vládce;
Rajmunda činy napodobit chceme,
ne pouze chválit. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

V. Nebe hlásá jeho spravedlnost.
O. Jeho slávu vidí národy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

¹Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou,
protože mě Hospodin pomazal,
poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným,
obvázat ty, jimž puká srdce,
oznámit zajatým propuštění,
svobodu uvězněným,
²hlásat Hospodinovo milostivé léto
a den pomsty našeho Boha,
potěšit všechny soužené,
³zarmoucené na Siónu obveselit,
dát jim věnec místo popela,
olej radosti místo smutku,
šat jásotu místo malomyslnosti.
Budou se nazývat „duby spravedlnosti“,
které Hospodin zasadil pro své oslavení.

⁴Vystavějí odvěké zříceniny,
zbudují sutiny ze starých časů,
obnoví zničená města,
opuštěná od mnoha pokolení.

⁵Ve vašich službách budou váš brav pást cizinci;
synové cizích národů budou vašimi rolníky a vinaři.
⁶Vy se však budete nazývat „Hospodinovi kněží“,
bude se vám říkat „Služebníci našeho Boha“.
Budete požívat bohatství národů
a honosit se jejich slávou.

⁷Místo své dvojnásobné potupy a pohany
budou nad svým údělem jásat;
proto obdrží dvojnásobný podíl ve své zemi,
budou mít věčnou radost.

⁸Neboť já, Hospodin, miluji právo,
nenávidím loupež a nepravost.
Věrně odměním jejich práci,
uzavřu s nimi věčnou smlouvu.
⁹Jejich rod bude známý mezi pohany
a jejich potomstvo uprostřed národů.
Kdo je spatří, všichni uznají:
„To je rod, jemuž Hospodin žehná!“

¹⁰Radostí budu jásat v Hospodinu,
má duše zaplesá v mém Bohu,
neboť mi oblékl roucho spásy,
oděl mě šatem spravedlnosti
jako ženicha okrášleného věncem,
jako nevěstu ozdobenou šperky.
¹¹Jako země rodí rostlinstvo,
jako zahrada dává vzejít setbě,
tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti
a slávě před všemi národy.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Jedno z těchto dvou:

Z listu svatého kněze Rajmunda

     Jestliže hlasatel Pravdy, který nelže, správně řekl, že všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu, budou pronásledováni, není podle mého soudu nikdo vyňat z tohoto všeobecného zákona, leda ten, kdo nedbá, aby žil v tomto nynějším věku rozvážně, spravedlivě a zbožně¹, anebo ten, kdo to nezná.
     Vy však ať nepatříte mezi ty, jejichž domy klidně stojí v míru a bezpečí a nevisí nad nimi Boží metla a jimž se dobře vede, ale v okamžiku se zřítí do pekla.
     Vaše bezúhonnost a zbožnost však zasluhuje a vyžaduje, aby byla očištěna častými ranami až k naprosto dokonalé čistotě, protože vás Bůh má rád a jste mu milí. Jestliže se prozatím meč nad vámi zdvojnásobí nebo ztrojnásobí, musíte to pokládat za důvod k veliké radosti a za znamení lásky.
     Ostrý dvojsečný meč jsou vnější boje a vnitřní úzkosti. Tento meč je uvnitř zdvojnásoben nebo ztrojnásoben, když úskočný duch působí lstí a lichotkami neklid v hlubinách srdcí. Takovému způsobu boje jste se již dostatečně naučili, jinak byste nemohli dospět k onomu krásnému vnitřnímu pokoji a klidu.
     Avšak navenek je meč zdvojnásoben i ztrojnásoben, když v církvi bezdůvodně dochází k osočování kvůli duchovním věcem. Při tom nejtěžší rány pocházejí od přátel.
     Toto je onen žádoucí a blažený Kristův kříž, jejž s radostí přijal opravdový hrdina Ondřej. O něm i vyvolený nástroj Pavel tvrdí, že je naší jedinou chloubou.
     Mějte tedy své oči upřeny na Ježíše, od něhož pochází naše víra, na našeho Spasitele. On trpěl naprosto nevinně, a to od vlastních lidí, a byl připočten mezi zločince. Když budete pít přeslavný kalich Pána Ježíše, děkujte za to Pánu, dárci všeho dobra.
     Jsem i budu připraven, ve spolupráci s Boží milostí, být s vámi v každém soužení a také spolu s vámi pít, cokoli vám od Pána bude předloženo. Když však budu přítomen, budu moci lépe poznávat vše, co se vás týká, a účinněji a bezpečněji pomáhat.
     Ať je tedy vaše srdce v Bohu a nepřizpůsobujte je všemu, co se říká.
     Sám Bůh lásky a pokoje ať naplní vaše srdce pokojem a uspíší vaši cestu! Nechť vás zatím skryje v úkrytu své tváře před lidským zmatkem, dokud vás neuvede do oné plnosti a nepřesadí tam, kde budete věčně přebývat v nádheře pokoje, ve stáncích důvěry a v odpočinku hojnosti.
     ¹ Tit 2, 12

RESPONSORIUM

Nebo:

Ze sbírky „Mare historiarum“ od bratra Jana Colonny, Rajmundova současníka

     Za papeže Řehoře IX. zazářil bratr Rajmund z Peňafortu, rodem Katalánec, třetí magistr Řádu kazatelů. Ještě před vstupem do řádu byl vynikajícím doktorem církevního práva, které vyučoval v Bologni po mnoho let. Když přijal hábit svaté řehole, byl pro svou moudrost, znalost a svatost povolán za společníka kardinála Jana d’Abbeville, papežského legáta. Poté se vrátil do římské kurie a stal se blízkým přítelem a sekretářem papeže Řehoře IX.; byl jeho kaplanem, penitenciářem a tím, kdo „vyřizoval žádosti chudých“. Na papežův příkaz také sestavil sbírku papežských dekretů, tzv. Dekretália, které předtím byly rozděleny do čtyř dílů a které se dodnes používají.
     Byl to muž svatý a zbožný, proto se svatě a moudře choval také v kurii a ve všem projevoval pokoru a důstojnost svého řádu. Sotva se našel někdo, kdo by přicházel do kurie nebo z ní odcházel a neřekl o něm něco dobrého a nepovažoval ho za muže velmi svatého.
     Nejvyšší velekněz si byl vědom jeho svatosti a chtěl ho pozvednout k hodnosti arcibiskupa; on však tak vytrvale a s postojem jakési svaté zbožnosti odporoval, až papež musel od svého záměru upustit, protože viděl, že on s tím nesouhlasí.
     Rajmund pak obdržel, i když s obtížemi, od papeže povolení, aby z kurie odešel. Když potom v konventu v Bologni žil andělským životem, byl zvolen za magistra řádu. Jen stěží ho přiměli k tomu, aby volbu přijal. Byl mužem velmi dokonalým a horlivým šiřitelem náboženství. Chtěl také, aby přísnost observance byla zachovávána i v těch nejmenších podrobnostech.
     Sestavil rovněž příručku pro zpovědníky s názvem Summa casuum, která je tak velice potřebná pro celou Církev, protože se týká spásy duší. Díky jeho pečlivosti byly do náležité podoby uspořádány také konstituce našeho řádu, s patřičnými odstavci a nadpisy, tak, jak vypadají i dnes, a byly odstraněny mnohé nejasnosti.
     Po dvou letech vedení řádu Rajmund seznal, že mu již síly na tak namáhavou práci nestačí; na jeho velké naléhání schválili definitoři na kapitule v Bologni jeho odchod. Vrátil se do své provincie a v životě i po smrti zářil svými zázraky. Zemřel v konventu v Barceloně.

RESPONSORIUM

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!

Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)

² Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *
      Josefův lid jak svoje stádo vodíš,
   ty, který trůníš nad cherubíny, *
³     ukaž se, ať tě v plné slávě spatří
   Efraim, Benjamin i Manasse! *
      Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš! –

⁴ Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

⁵ Jak dlouho ještě, Pane zástupů, *
      míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?
⁶ Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *
      slzami napojil jej v plné míře.
⁷ Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *
      až se nám proto nepřátelé smějí. –

⁸ Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

⁹ Sám révu z Egypta jsi přenesl, *
       sám vyhnals pohany a révu vsadil.
¹⁰ Sám připravil jsi pro ni místa dost, *
       vkořenila se, zaplnila zemi.
¹¹ Svým stínem celé hory pokryla *
       a svými ratolestmi Boží cedry.
¹² Až k moři vyhnala své úponky, *
       až k Eufratu své čilé letorosty. –

¹³ Proč jen jsi strhl její ohradu? *
       Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,
¹⁴ teď kanec divočák ji pustoší, *
       kdekterá polní zvěř se na ní pase. –

¹⁵ Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *
       Popatři z výšin nebeských a pohleď!
    Svou péčí se zas ujmi révy své, †
¹⁶      zahrady, již jsi vysázel svou paží, *
       výhonku, který sám jsi vypěstil. –

¹⁷ Ti, kdo ji spálili a zničili, *
       ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!
¹⁸ Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *
       chraň syna člověka, jejž vychoval sis!
¹⁹ Oživ nás, nespustíme se tě již, *
       vzývat a chválit budeme tvé jméno! –

²⁰ Povznes nás opět, Pane zástupů, *
       rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!

Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.

¹ Sláva ti, Pane! Hněval ses na mne, *
      ale tvůj hněv se obrátil a potěšil jsi mne.
² Hleďte, Bůh je můj Spasitel, *
      bez bázně budu doufat,
   neboť Pán je má síla i sláva, *
      a stal se mi spásou. –

³ S radostí budete vážit vody *
      z bohatých pramenů Spasitele.
⁴ V ten den budete volat: Oslavujte Pána, *
      vzývejte jeho jméno!
   Zvěstujte národům jeho veliké činy, *
      hlásejte vznešenost jeho jména.
⁵ Zpívejte Pánu pro jeho veliké skutky, *
      ať se to dozví celá země.
⁶ Kdo bydlíte na Siónu, radujte se a jásejte, *
      protože uprostřed vás je veliký Svatý Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.

Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.

Dejte pozor, aby nikdo z vás neměl srdce zlé a nevěřící. (Žid 3, 12)

² Zpívejte Pánu, síle naší, *
      jásejte vstříc Bohu Jákobovu!
³ Dejte se do zpěvu, do bubnů bijte, *
      udeřte na zvučnou harfu a loutnu!
⁴ Zadujte na rohy o novoluní *
      i při úplňku, v den našeho svátku! –

⁵ Izrael má tak zákonem dáno, *
      příkazem od Boha Jákobova,
⁶ zřízením, které obdržel Josef, *
      když táhl Bůh proti Egypťanům. –

    Slyším hlas dosud nepoznaný: *
¹¹    „Otevři ústa a naplním ti je.
⁷ Já jeho šíji jsem břemene zbavil, *
      košů jsem zprostil jeho ruce.
⁸ Volals mě v nouzi, zachránil jsem tě, †
      z hromových mračen jsem odpověděl; *
      tys mě však u vody v Meribě zkoušel. –

⁹ Lide můj, slyš mé napomenutí, *
       kéž mě Izrael vyposlechne:
¹⁰ Nebudeš míti jiného boha, *
       cizímu bohu nesmíš se klanět!
¹¹ Já jsem Pán, to já jsem Bůh tvůj, *
       který tě vyvedl z egyptské země! –

¹² Avšak můj národ na můj hlas nedbal, *
       Izrael byl mě neposlušen.
¹³ Ať tedy dál jsou zaryti srdcem, *
       ať jen si dělají podle svého. –

¹⁴ Kdyby však byl můj národ mě slyšel, *
       kdyby byl Izrael šel mou cestou,
¹⁵ hned bych byl jeho odpůrce srazil, *
       svou rukou pokořil nepřátele. –

¹⁶ Kdo jej má v zášti, dnes by se klaněl, *
       v uctivém strachu by setrval navždy.
¹⁷ Svůj lid bych živil pšenicí vzácnou, *
       sytil jej sladkostí skalního medu.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Podle toho všichni poznají, * že jste moji učedníci.
R. Podle toho všichni poznají, * že jste moji učedníci.
V. Budete-li mít lásku k sobě navzájem.
R. Že jste moji učedníci.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Podle toho všichni poznají, * že jste moji učedníci.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Spoutané osvobodil z moci nepřátel a ztracené vyvedl z cesty nepravosti, aby zaměřili své nohy na cestu pokoje.

Ant. k Zachariášovu kantiku Spoutané osvobodil z moci nepřátel a ztracené vyvedl z cesty nepravosti, aby zaměřili své nohy na cestu pokoje.

PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
     PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.

Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Všemohoucí dobrotivý Otče, ty ukazuješ příkladem a naukou svatého Rajmunda, že naplněním zákona je láska. Vlej nám milostivě svého Ducha, aby naše srdce byla naplněna tou láskou, která by nás přivedla k opravdové svobodě Božích dětí. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie