[ nová verze ]
17. září 2010, Pátek
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 24. týden
Sv. Roberta Bellarmina, biskupa a učitele Církve, nezávazná památka
Sv. Kornélia, papeže, a Cypriána, biskupa, mučedníků, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 17. září 2010
Sv. Kornélia, papeže, a Cypriána, biskupa, mučedníků
Kornélius byl původem Říman a žil v 1. polovině 3. století. Po smrti papeže Fabiána (250) se stal jeho nástupcem,
ale až v roce 251, protože císař Decius se rozhodl definitivně zlikvidovat křesťanství, a proto zakázal volbu nového římského
biskupa. Věřící však začali sami v zástupech přicházet na úřady a hlásili, že jsou křesťané; pro velké množství obviněných
musely pak být ukládány menší tresty. Ale bylo dost i těch, kdo v té době zapřeli svou víru. Při jejich návratu do církve
hájili papežové zásadu, že po vykonaném pokání mohou být znovu přijati. Učený římský kněz Novacián neuznával možnost kajícího
návratu a dal se od svých stoupenců zvolit za protipapeže (251). Na římské synodě pak byli téhož roku novaciáni odsouzeni
jako bludaři a rozkolníci. Kornélius byl po roce zatčen a vypovězen z Říma. Zemřel v červnu 253 v místech, kde je dnešní
Civitavecchia. Koncem 3. století byly jeho ostatky přeneseny do Kalistových katakomb; dnes jsou uloženy v kostele Panny Marie
v římské čtvrti Trastevere.
Cyprián se narodil kolem roku 210 v severoafrické pohanské rodině. Věnoval se řečnictví, po přijetí křesťanství (246) se stal
knězem (248) a od roku 249 byl biskupem v Kartágu (v dnešním Tunisku). Podporoval papeže Kornélia v boji proti novaciánům
a posiloval jeho autoritu mezi ostatními biskupy. Ve svých spisech pojednával nejčastěji o církvi a její jednotě a povzbuzoval
pronásledované křesťany k statečnosti. Když severní Afriku sužovaly loupeživé nájezdy barbarských kmenů a morová nákaza,
organizoval duchovní i hmotnou pomoc. Po roce 255 nechtěl uznávat platnost křtu uděleného od heretiků, a proto došlo mezi ním
a papežem Štěpánem k určitému napětí. Dříve než došlo k vyřešení sporu, byl za pronásledování 14. IX. 258 v Kartágu sťat.
Jeho ostatky dal Karel Veliký převézt do opatství Compiégne v Lyonu ve Francii. Jejich památka se slavila už od počátku společně;
u nás se kvůli svátku sv. Ludmily překládá z 16. IX. na dnešní den.
INVITATORIUM
K invitatoriu se recituje žalm 94 (95).
Podle okolností se však mohou místo tohoto žalmu vzít žalmy 99 (100), 66 (67) nebo 23 (24).
Pokud se Pozvání modlí před Modlitbou se čtením nebo před ranními chválami,
vynechává se u nich úvod a pokračuje se rovnou hymnem.
V. Pane, otevři mé rty.
R. A začnu tě chválit.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
Žalm 94 (95)
1 Pojďme a jásejme vstříc Pánu, *
oslavme skálu naší spásy.
2 Přistupme před něj s chvalozpěvy, *
hudbou a písní vzývejme ho!
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
3 Protože Pán je Bůh náš mocný, *
Králem je nade všemi bohy.
4 Hlubiny zemské má v své moci, *
výšiny horské patří jemu.
5 Jeho je moře, sám je stvořil, *
i souše, sám je rukou zhnětl.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
6 Pojďme a v úctě se mu klaňme, *
klekněme před Pánem, svým Tvůrcem!
7 On je náš Bůh, my jeho národ, *
my jsme ty ovce, jež on pase.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
Kéž nasloucháte jeho hlasu! †
8 „Nezatvrďte se zas jak tehdy *
na poušti v Meribě a v Masse!
9 Tam, i když znali moje skutky, *
mě vaši předci pokoušeli.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
10 Čtyřicet let ten lid mě dráždil, †
řekl jsem: vrtkaví jsou srdcem, *
národ, jenž nechce znát mé cesty.
11 Zařekl jsem se tedy v hněvu: *
Nevkročí do míst mého míru!“
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
Nebo
(kromě pátku prvního týdne a pátku třetího týdne):
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
Žalm 99 (100)
1 Jásejte Pánu všechny země! †
2 A služte Pánu s radováním, *
s plesáním pojďte před tvář jeho! –
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
3 Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
lid jeho, stádo jeho pastvy. –
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
4 Vcházejte v jeho brány s díkem, †
do jeho síní s chvalozpěvem! *
Chvalte a ctěte jeho jméno! –
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
5 Protože Pán je dobrotivý, †
po všechny věky milosrdný, *
věrný je ke všem pokolením.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
Nebo
(kromě středy druhého týdne a úterý třetího týdne):
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
Žalm 66 (67)
2 Pán buď milostiv a žehnej nám! *
Kéž nám svítí světlo jeho tváře!
3 Ať se zná tvá cesta na zemi, *
pomoc tvou ať znají všichni lidé! –
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
4 Kéž tě, Bože, chválí národy, *
kéž tě chválí všechny lidské rody!
5 Národy ať mocně jásají *
nad tím, jak svět spravedlivě soudíš!
Neboť právem soudíš národy, *
všechny lidské kmeny světa řídíš. –
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
6 Kéž tě, Bože, chválí národy, *
kéž tě chválí všechny lidské rody!
7 Země vydala svou úrodu. *
Pán, náš Bůh, nám dal své požehnání.
8 Kéž nám žehná všemohoucí Bůh, *
ať ho v bázni všechna země vzývá!
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
Nebo
(kromě úterý prvního týdne a neděle čtvrtého týdne):
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
Žalm 23 (24)
1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
jeho je svět i vše, co v něm žije.
2 Sám jej založil nad oceány, *
upevnil nad tekoucími proudy. –
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
stanout na jeho svatém místě?
4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
neklame, nepřísahá křivě.
5 Dostane od Pána požehnání, *
u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
hledají tvář Boha Jákobova. –
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
Pán, jenž je silný a mocný, *
Pán, který mocný je v boji. –
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
On, Pán zástupů věčných, *
On, král věčné slávy!
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, Králi mučedníků.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|