[ nová verze ]
17. červenec 2010, Sobota
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 15. týden
Bl. Česlava a sv. Hyacinta, kněží, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Česlava z Polska, kněze, památka
Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 17. červenec 2010
Bl. Česlava a sv. Hyacinta, kněží
Oba pocházeli z Polska. Když doprovázeli krakovského biskupa do Říma (1220),
setkali se tam se sv. Dominikem a vstoupili do jeho řádu. Řádová kapitula rozhodla (1221), aby
se vrátili do Polska a šířili novou řeholi ve své vlasti a v okolních zemích.
Česlav se narodil
kolem roku 1180 ve Slezsku a vyrostl v Krakově. Po vysvěcení na kněze se brzy stal kanovníkem v
Sandoměři. Když se vracel, už jako dominikán, z Říma do vlasti, zastavil se v Praze (1222) a založil
tam první dominikánský konvent při kostele sv. Petra „Na Poříčí“. Po návratu do Polska založil
konvent ve Vratislavi a stal se tam převorem. Podílel se na založení polské řádové provincie
(do níž až do roku 1301 patřily i české země) a v letech 1232-1236 byl druhým polským provinciálem.
Zemřel 15. VII. 1242 ve Vratislavi a tam je též pohřben. V roce 1713 byl prohlášen za blahoslaveného.
Hyacint se původně jmenoval Jacko (Jakub), jeho druhé jméno se objevuje až ve 14. století. Narodil
se roku 1183 na zámku Lance nad městem Kamienem. Stal se knězem a kanovníkem v Krakově. Na cestě z
Říma do vlasti ho kromě bl. Česlava doprovázeli další dva dominikáni: Němec Heřman, který zůstal
jako převor v prvním zaalpském dominikánském klášteře v Korutanech, a Moravan Jindřich, který se stal
převorem kláštera v Olomouci. Po návratu do Krakova tam založil klášter při kostele Nejsvětější Trojice.
Později odešel zakládat nové klášterní domy v Prusku a Pomořanech (v Gdaňsku), čtyři roky strávil v
Kyjevě a odtud podnikal misijní cesty do okolí. Zemřel v Krakově 15. VIII. 1257 a byl pohřben v
klášterním kostele. V roce 1597 byl prohlášen za svatého.
INVITATORIUM
K invitatoriu se recituje žalm 94 (95).
Podle okolností se však mohou místo tohoto žalmu vzít žalmy 99 (100), 66 (67) nebo 23 (24).
Pokud se Pozvání modlí před Modlitbou se čtením nebo před ranními chválami,
vynechává se u nich úvod a pokračuje se rovnou hymnem.
V. Pane, otevři mé rty.
R. A začnu tě chválit.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
Žalm 94 (95)
1 Pojďme a jásejme vstříc Pánu, *
oslavme skálu naší spásy.
2 Přistupme před něj s chvalozpěvy, *
hudbou a písní vzývejme ho!
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
3 Protože Pán je Bůh náš mocný, *
Králem je nade všemi bohy.
4 Hlubiny zemské má v své moci, *
výšiny horské patří jemu.
5 Jeho je moře, sám je stvořil, *
i souše, sám je rukou zhnětl.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
6 Pojďme a v úctě se mu klaňme, *
klekněme před Pánem, svým Tvůrcem!
7 On je náš Bůh, my jeho národ, *
my jsme ty ovce, jež on pase.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
Kéž nasloucháte jeho hlasu! †
8 „Nezatvrďte se zas jak tehdy *
na poušti v Meribě a v Masse!
9 Tam, i když znali moje skutky, *
mě vaši předci pokoušeli.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
10 Čtyřicet let ten lid mě dráždil, †
řekl jsem: vrtkaví jsou srdcem, *
národ, jenž nechce znát mé cesty.
11 Zařekl jsem se tedy v hněvu: *
Nevkročí do míst mého míru!“
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
Nebo
(kromě pátku prvního týdne a pátku třetího týdne):
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
Žalm 99 (100)
1 Jásejte Pánu všechny země! †
2 A služte Pánu s radováním, *
s plesáním pojďte před tvář jeho! –
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
3 Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
lid jeho, stádo jeho pastvy. –
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
4 Vcházejte v jeho brány s díkem, †
do jeho síní s chvalozpěvem! *
Chvalte a ctěte jeho jméno! –
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
5 Protože Pán je dobrotivý, †
po všechny věky milosrdný, *
věrný je ke všem pokolením.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
Nebo
(kromě středy druhého týdne a úterý třetího týdne):
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
Žalm 66 (67)
2 Pán buď milostiv a žehnej nám! *
Kéž nám svítí světlo jeho tváře!
3 Ať se zná tvá cesta na zemi, *
pomoc tvou ať znají všichni lidé! –
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
4 Kéž tě, Bože, chválí národy, *
kéž tě chválí všechny lidské rody!
5 Národy ať mocně jásají *
nad tím, jak svět spravedlivě soudíš!
Neboť právem soudíš národy, *
všechny lidské kmeny světa řídíš. –
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
6 Kéž tě, Bože, chválí národy, *
kéž tě chválí všechny lidské rody!
7 Země vydala svou úrodu. *
Pán, náš Bůh, nám dal své požehnání.
8 Kéž nám žehná všemohoucí Bůh, *
ať ho v bázni všechna země vzývá!
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
Nebo
(kromě úterý prvního týdne a neděle čtvrtého týdne):
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
Žalm 23 (24)
1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
jeho je svět i vše, co v něm žije.
2 Sám jej založil nad oceány, *
upevnil nad tekoucími proudy. –
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
stanout na jeho svatém místě?
4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
neklame, nepřísahá křivě.
5 Dostane od Pána požehnání, *
u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
hledají tvář Boha Jákobova. –
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
Pán, jenž je silný a mocný, *
Pán, který mocný je v boji. –
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
On, Pán zástupů věčných, *
On, král věčné slávy!
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, jemu zem patří se vším, co nese.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|