[ nová verze ]
4. únor 2014, Úterý
4. týden žaltáře
První mezidobí, 4. týden Pro OP: Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 4. únor 2014 Pro OP: Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice, nezávazná památkaVEČERNÍ CHVÁLY
Narodila se 23. dubna 1522 v přední florentské rodině Ricciů.
Když jí zemřela matka, dal ji otec na výchovu do kláštera benediktinek v Monticelli u Florencie. Ve dvanácti letech ji chtěl provdat,
ale na její prosby jí dovolil vstoupit do kláštera dominikánských terciářek v Pratu. Při vstupu 18. května 1535 přijala řeholní jméno
Kateřina. Už v době formace se u ní začala objevovat různá mystická vytržení. Její spolusestry je však pokládaly za roztržitost
a uvažovaly o jejím propuštění. Jen na velké prosby směla zůstat. V klášteře žila v přísném pokání. Milovala Krista a s ním chtěla
vykupovat, usmiřovat a obětovat se za spásu lidstva. Jako odměnu jí Kristus vtiskl svoje rány do rukou, nohou a boku. V letech
1542–1554 prožívala v extázích i na svém vlastním těle Kristovo utrpení. Přestože v jejím životě dominovaly mystické prožitky,
byla ženou velmi praktickou. Působila jako podpřevorka, novicmistrová a v roce 1552 ji sestry zvolily za svou doživotní převorku.
Dbala, aby v klášteře byla poctivě zachovávána všechna řeholní pravidla. Byla duchovní přítelkyní svatého Karla Boromejského,
svatého Pia V., svaté Marie Magdalény de Pazzi; jako přítelkyně svatého Filipa Neriho s ním sdílela úctu k Jeronýmu Savonarolovi.
Její dopisy jsou svědectvím italské duchovní literatury 16. století. Svou mimořádnou úctu ke Kristovu utrpení vyjádřila
zvláště ve verších o umučení, složených z úryvků Písma svatého. Obětovala svůj život na odčinění hříchů světa, za obnovu Církve
a především za dobrý výsledek Tridentského koncilu. Zemřela po dlouhé nemoci v Pratu 2. února 1590. Benedikt XIV. ji 29. června
1746 svatořečil.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Zpívejme panně vznešené
slavnostní píseň našich chval;
Beránek, její Snoubenec,
ji k věčné svatbě povolal.
V království blízko Sieny,
v Etrurii je zrozená
a dary ducha Božího
i milostí obdařená.
Anděl ji modlit naučil,
že k nebesům až vzlétala
a na svém těle přeněžném
bolesti Krista prožila.
Věnec jí dává trnový
Snoubenec její na kříži,
prsten i srdce, stigmata;
v objetí se k ní přiblíží.
Snoubenko šťastná, nebeskou
ty blažeností oplýváš,
modlitby vyslyš laskavě
nás, kdo tě snažně prosíme.
Snoubenče panen, Ježíši,
Synu Rodičky nejčistší,
kéž nebešťané blažení
věčně tě chválí písněmi. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Jeruzaléme, než tě zapomenout, to spíše ať mi uschne pravice!
Žalm 136 (137), 1-6
U babylónských řek
Babylónské zajetí izraelského národa je obrazem duchovního zajetí. (Sv. Hilarius)
1 U babylónských řek jsme sedávali *
a s pláčem vzpomínali na Sión.
2 Na vrby, které v onom kraji rostly, *
jsme zavěšovali své citery, –
3 když ti, co odvlékli nás do zajetí, *
nás chtěli nutit, ať jim zpíváme,
trapiči chtěli, ať se radujeme: *
„Zpívejte něco z písní siónských!“ –
4 Jak ale bychom byli dokázali *
zpívati písně Páně v cizině!
5 Jeruzaléme, než tě zapomenout, *
to spíše ať mi uschne pravice!
6 Spíš ať se jazyk přilepí mi k patru, *
než abych přestal myslet na tebe,
než abych nepovznášel Jeruzalém *
vysoko nad své všechny radosti!
7 [Edomským, Pane, nikdy nezapomeň *
ten neblahý den Jeruzaléma,
když křičeli: „Jen zbořte, pobořte ho, *
vyvraťte do samého základu!"
8 Ty babylónská dcero, plenitelko, †
buď blahořečen, kdo ti odplatí *
za všechno zlé, cos učinila nám!
9 Buď blahořečen, kdo tvé děti zjímá *
a kdo je o skalisko roztříští!]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jeruzaléme, než tě zapomenout, to spíše ať mi uschne pravice!
Ant. 2 Před tváří andělů ti budu hrát, můj Bože!
Žalm 137 (138)
Poděkování
Pozemští králové přinesou do svatého města svoji slávu a bohatství. (Srov. Zj 21, 24)
1 Chválím tě, Pane, z celého srdce †
za to, žes vyslyšel slova mých úst. *
Před tváří andělů budu ti hrát.
2 Před tvou svatyní na tvář padám, †
děkuji tvému svatému jménu *
za tvoji věrnost a dobrotu tvou;
neboť jsi povznesl nade všechno *
jméno svoje a přislíbení. –
3 Slyšels mě v den, kdy k tobě jsem volal, *
větší sílu mé duši jsi dal.
4 Tebe ať, Pane, ctí králové země, *
jakmile zaslechnou slova tvých úst,
5 zpěvem ať velebí cesty Páně: *
„Sláva Páně je nesmírná!“
6 Velký je Pán, a k malým shlíží, *
na dálku rozezná pyšného. –
7 Kráčím-li strastmi, život mi vracíš, *
navzdory nepřátelům mým.
Na mou ochranu vztahuješ ruku, *
pravice tvá mi pomáhá.
8 Pán mou věc dovede k dobrému konci. †
Neboť tvá láska, Pane, je věčná! *
Od svého díla neupusť!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Před tváří andělů ti budu hrát, můj Bože!
Ant. 3 Hoden je Beránek, který byl zabit, aby vzal slávu a čest.
Kantikum
Chvalozpěv vykoupených
Zj 4, 11; 5, 9.10.12
4,11 Hoden jsi, Pane, náš Bože, *
aby ti všichni vzdávali slávu a čest,
neboť jsi stvořil všechno *
a z tvé vůle všechno povstalo a bylo stvořeno. –
5,9 Hoden jsi, Pane, vzít knihu *
a rozlomit její pečeti,
protože jsi byl zabit †
a svou krví jsi nás vykoupil Bohu *
z každého kmene a jazyka, lidu i národa,
10 a učinil jsi nás našemu Bohu královským lidem a kněžstvem *
a budeme nad zemí vládnout. –
12 Hoden je Beránek, který byl zabit, †
aby vzal moc a bohatství i moudrost, *
sílu a čest, slávu i chválu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hoden je Beránek, který byl zabit, aby vzal slávu a čest.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Zj 19, 6-9
A tehdy jsem uslyšel, jak volá přečetný zástup – podobalo se to hukotu velkých vod a mocnému
dunění hromů: „Aleluja! Pán, náš Bůh vševládný, se ujal království! Radujme se, jásejme a vzdejme mu
čest, neboť nadešla Beránkova svatba, jeho nevěsta se připravila. Bylo jí dáno, aby se oblékla do skvěle
bílého kmentu“ – kmentem jsou dobré skutky věřících. A dále mi řekl: „Zapiš to: Blaze těm, kdo jsou
pozváni k Beránkově svatební hostině!“
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Srdce mé i tělo * jásá k Bohu živému.
R. Srdce mé i tělo * jásá k Bohu živému.
V. Má duše dychtí a prahne po příbytcích Páně.
R. Jásá k Bohu živému.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Srdce mé i tělo * jásá k Bohu živému.
KANTIKUM PANNY MARIE
Ant. ke Kantiku Panny Marie Kateřina jako moudrá
panna měla účast na Kristově utrpení a připravila svou lampu; když Pán
přišel, vešla s ním ke svatební hostině.
Nebo:
Kdo je mezi vámi největší, ať je vaším služebníkem. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo
se ponižuje, bude povýšen, praví Pán.
Můj duch ať jásá v Pánu
Lk 1, 46-55
46 Velebí má duše Pána *
47 a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
48 že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
49 že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
jeho jméno je svaté
50 a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
k těm, kdo se ho bojí.
51 Prokázal sílu svým ramenem, *
rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,
52 mocné svrhl z trůnu *
a ponížené povýšil,
53 hladové nasytil dobrými věcmi *
a bohaté propustil s prázdnou.
54 Ujal se svého služebníka Izraele, *
pamatoval na své milosrdenství,
55 jak slíbil našim otcům, *
Abrahámovi a jeho potomkům na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Antifona ke Kantiku Panny Marie Kateřina jako moudrá
panna měla účast na Kristově utrpení a připravila svou lampu; když Pán
přišel, vešla s ním ke svatební hostině.
Nebo:
Kdo je mezi vámi největší, ať je vaším služebníkem. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo
se ponižuje, bude povýšen, praví Pán.
PROSBY
Náš Pán Ježíš Kristus stále povolává k životu v panenské čistotě ty, kdo se mu chtějí zcela zasvětit. Oslavujme ho spolu
s nimi a prosme ho:
JEŽÍŠI, KRÁLI PANEN, VYSLYŠ NÁS.
Kriste, ty sis připravil Církev jako nevěstu,
— očišťuj ji svou milostí, aby byla svatá a bez vady.
Ty chceš, aby Církev věrně setrvávala v neporušenosti víry,
— chraň a posiluj křesťany, jejichž víra je ohrožena.
Ty pomáháš těm, kdo se ti zasvětili, zbavovat se pozemských nedokonalostí,
— veď nás, ať po příkladu svatých panen žijeme stále plněji životem, který pramení z tebe.
Svatá N. je jedna z prozíravých panen, které ti vyšly naproti s rozžatou lampou,
— nedopusť, aby v lampách panen tobě zasvěcených dohořel olej věrnosti.
Svaté panny vešly s tebou na svatební hostinu,
— uveď do nebeské hodovní síně také naše zemřelé.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys chtěl, aby se svatá Kateřina proslavila rozjímáním o utrpení tvého Syna; na její přímluvu
nám dej, abychom i my zbožně uctívali toto
tajemství, a tak dosáhli ovoce vykoupení. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Následuje-li propuštění lidu, říká se:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|