[ nová verze ]
17. srpen 2010, Úterý
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 20. týden Pro OP: Sv. Hyacinta z Polska, kněze, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 17. srpen 2010 Pro OP: Sv. Hyacinta z Polska, kněze, památkaVEČERNÍ CHVÁLY
Narodil se kolem roku 1183 v Kamieniu nedaleko Opole, pocházel
ze slezské linie rodu Odrowążů. Studoval na univerzitě v Paříži a Bologni. Po přijetí kněžského svěcení se
stal kanovníkem krakovské kapituly. Krakovským biskupem byl tehdy jeho příbuzný Ivo Odrowąż. Spolu s ním se v roce 1220
vydal do Říma a spolu s Česlavem a Heřmanem vstoupil do řádu sv. Dominika. Zanedlouho je svatý Dominik poslal do Polska.
Už na svátek Všech svatých roku 1222 přicestovali do Krakova a v roce 1223 jim biskup Ivo daroval kostelík Nejsvětější Trojice,
při kterém si bratři vybudovali klášter. Klášterů přibývalo a v roce 1228 získaly tyto kláštery právní status Polské provincie.
Vedení provincie přenechal Hyacint jiným a sám se plně věnoval misijnímu apoštolátu, především v Rusku, Prusku a na Litvě.
V roce 1228 se vydal se skupinou misionářů na Ukrajinu, usadili se při kostele Panny Marie v Kyjevě. V roce 1233 je však kníže
Vladimír z Kyjeva vykázal. Hyacint se tedy obrátil na sever, mezi Prusy. Zpočátku spolupracoval s Německými rytíři, ale pak se od
jejich činnosti distancoval. V roce 1243 se vrátil do Krakova, kde prožil zbytek svého života. Zemřel 15. srpna 1257 a byl pohřben
v klášterním kostele v Krakově. Kanonizoval jej 17. dubna 1594 Klement VIII.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Když věrný Kristův posel jest
za kazatele povolán,
roznáší blahou spásy zvěst
dalekým světa končinám.
Símě slov všude rozsévá,
zář Pravdy v proudech rozlévá,
plameny z úst mu šlehají,
zásady žití tryskají.
Přímým vždy cestám ke spáse
učí a mravům šlechetným,
pokání každý oddá se,
koho se jen tkne slovem svým.
Tvrdá hruď měkne jako vosk,
nepřítel vzdá se kořisti
a když v něm zlomí vzdor a zlost,
pak pro nebe jej zajistí.
Buď sláva tobě, Bože náš,
po všechny věky v každý čas.
Nás k prosbám Hyacintovým
připoj i v nebi k sborům svým. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Stal jsem se služebníkem evangelia, protože Bůh mě k tomu povolal.
Žalm 136 (137), 1-6
U babylónských řek
Babylónské zajetí izraelského národa je obrazem duchovního zajetí. (Sv. Hilarius)
1 U babylónských řek jsme sedávali *
a s pláčem vzpomínali na Sión.
2 Na vrby, které v onom kraji rostly, *
jsme zavěšovali své citery, –
3 když ti, co odvlékli nás do zajetí, *
nás chtěli nutit, ať jim zpíváme,
trapiči chtěli, ať se radujeme: *
„Zpívejte něco z písní siónských!“ –
4 Jak ale bychom byli dokázali *
zpívati písně Páně v cizině!
5 Jeruzaléme, než tě zapomenout, *
to spíše ať mi uschne pravice!
6 Spíš ať se jazyk přilepí mi k patru, *
než abych přestal myslet na tebe,
než abych nepovznášel Jeruzalém *
vysoko nad své všechny radosti!
7 [Edomským, Pane, nikdy nezapomeň *
ten neblahý den Jeruzaléma,
když křičeli: „Jen zbořte, pobořte ho, *
vyvraťte do samého základu!"
8 Ty babylónská dcero, plenitelko, †
buď blahořečen, kdo ti odplatí *
za všechno zlé, cos učinila nám!
9 Buď blahořečen, kdo tvé děti zjímá *
a kdo je o skalisko roztříští!]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Stal jsem se služebníkem evangelia, protože Bůh mě k tomu povolal.
Ant. 2 Všechno dělám kvůli evangeliu, abych na něm měl podíl.
Žalm 137 (138)
Poděkování
Pozemští králové přinesou do svatého města svoji slávu a bohatství. (Srov. Zj 21, 24)
1 Chválím tě, Pane, z celého srdce †
za to, žes vyslyšel slova mých úst. *
Před tváří andělů budu ti hrát.
2 Před tvou svatyní na tvář padám, †
děkuji tvému svatému jménu *
za tvoji věrnost a dobrotu tvou;
neboť jsi povznesl nade všechno *
jméno svoje a přislíbení. –
3 Slyšels mě v den, kdy k tobě jsem volal, *
větší sílu mé duši jsi dal.
4 Tebe ať, Pane, ctí králové země, *
jakmile zaslechnou slova tvých úst,
5 zpěvem ať velebí cesty Páně: *
„Sláva Páně je nesmírná!“
6 Velký je Pán, a k malým shlíží, *
na dálku rozezná pyšného. –
7 Kráčím-li strastmi, život mi vracíš, *
navzdory nepřátelům mým.
Na mou ochranu vztahuješ ruku, *
pravice tvá mi pomáhá.
8 Pán mou věc dovede k dobrému konci. †
Neboť tvá láska, Pane, je věčná! *
Od svého díla neupusť!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Všechno dělám kvůli evangeliu, abych na něm měl podíl.
Ant. 3 Byla mi dána milost Zvěstovat pohanům nevystižitelné Kristovo bohatství.
Kantikum
Chvalozpěv vykoupených
Zj 4, 11; 5, 9.10.12
4,11 Hoden jsi, Pane, náš Bože, *
aby ti všichni vzdávali slávu a čest,
neboť jsi stvořil všechno *
a z tvé vůle všechno povstalo a bylo stvořeno. –
5,9 Hoden jsi, Pane, vzít knihu *
a rozlomit její pečeti,
protože jsi byl zabit †
a svou krví jsi nás vykoupil Bohu *
z každého kmene a jazyka, lidu i národa,
10 a učinil jsi nás našemu Bohu královským lidem a kněžstvem *
a budeme nad zemí vládnout. –
12 Hoden je Beránek, který byl zabit, †
aby vzal moc a bohatství i moudrost, *
sílu a čest, slávu i chválu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Byla mi dána milost Zvěstovat pohanům nevystižitelné Kristovo bohatství.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Kor 9, 16-17
Že hlásám evangelium, tím se chlubit nemohu; to je mi uloženo jako povinnost, a běda, kdybych ho nehlásal. Odměnu bych mohl čekat, kdybych to dělal
z vlastního popudu. Když to však dělám proto, že to mám nařízeno, plním tak jen úkol, který mi byl svěřen.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Povězte pohanům * o slávě Páně.
R. Povězte pohanům * o slávě Páně.
V. A všem národům o jeho divech.
R. O slávě Páně.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Povězte pohanům * o Pánově slávě.
KANTIKUM PANNY MARIE
Ant. ke Kantiku Panny Marie
Kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem, praví Pán.
Nebo:
Veliký kazatel Hyacint vzdělal a přivedl k spravedlnosti mnoho lidí: různé národy a kmeny podřídil
Kristovým zákonům.
Můj duch ať jásá v Pánu
Lk 1, 46-55
46 Velebí má duše Pána *
47 a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
48 že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
49 že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
jeho jméno je svaté
50 a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
k těm, kdo se ho bojí.
51 Prokázal sílu svým ramenem, *
rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,
52 mocné svrhl z trůnu *
a ponížené povýšil,
53 hladové nasytil dobrými věcmi *
a bohaté propustil s prázdnou.
54 Ujal se svého služebníka Izraele, *
pamatoval na své milosrdenství,
55 jak slíbil našim otcům, *
Abrahámovi a jeho potomkům na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Antifona ke Kantiku Panny Marie
Kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem, praví Pán.
Nebo:
Veliký kazatel Hyacint vzdělal a přivedl k spravedlnosti mnoho lidí: různé národy a kmeny podřídil
Kristovým zákonům.
PROSBY
Kristus byl ustanoven veleknězem a prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Oslavujme ho a pokorně ho prosme:
PANE, DEJ SPÁSU SVÉMU LIDU.
Pane Ježíši Kriste, ty posíláš své Církvi svaté a moudré učitele,
— dávej všem, kdo učí tvůj lid, svou svatost a moudrost.
Tys odpouštěl hříchy lidu, kdykoli tě svatí o to prosili jako kdysi Mojžíš,
— na jejich přímluvu stále očišťuj a posvěcuj svou Církev.
Ty dáváš sílu Ducha Svatého těm, které sis vyvolil, aby řídili tvou Církev,
— naplň svatým Duchem všechny, kdo vedou tvůj lid.
Ty sám jsi dědičným podílem těch, kdo se zasvětili tvé službě,
— nedopusť, aby někdo z nich přišel o to, cos pro ně získal prolitím své krve.
Ty svěřuješ pastýřům své Církve službu smíření s Bohem, aby se neztratil nikdo z těch, které ti Otec dal ze světa,
— shromáždi zemřelé pastýře i jim svěřený lid, aby byli s tebou tam, kde jsi ty, a viděli tvou slávu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Všemohoucí věčný Bože, tys povolal svatého Hyacinta, aby vytrvalým hlásáním tvého slova obnovil
a posilnil víru u různých národů; prosíme tě, na jeho přímluvu rozmnož i naši víru, abychom ze
všech sil pracovali pro tvou větší slávu a pro spásu lidí. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Následuje-li propuštění lidu, říká se:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|