[ nová verze ]
1. srpen 2019, Čtvrtek
1. týden žaltáře
Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 1. srpen 2019 Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve, památkaVEČERNÍ CHVÁLY
Narodil se 27. IX. 1696 v Marianelle u Neapole. Pocházel z jedné
z nejstarších neapolských šlechtických rodin de‘Liguori. Měl velké a všestranné
nadání i vlohy pro básnictví, hudbu a malířství. V 16 letech
dosáhl doktorátu občanského i kanonického práva a stal se vyhledávaným
advokátem. Ve 27 letech se dopustil omylu, který se pro něj stal podnětem
k přemýšlení o nedostatečnosti lidské spravedlnosti. Po vysvěcení na
kněze (1726) začal působit mezi nejnižšími lidovými vrstvami v Neapoli
a v okolí. Setkal se s jejich neuvěřitelnou nevědomostí a zanedbaností,
a to ho přivedlo k rozhodnutí založit (1732) pro práci mezi nimi
kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů). Mnoho času strávil
na kazatelně a ve zpovědnici. Jeho asketické a mravoučné spisy vznikaly
z praktické potřeby ukazovat, jak správně křesťansky žít. Ve svém
nejznámějším díle „Theologia moralis“ se staví proti jansenistické
přemrštěné přísnosti a hájí zdravý střed mezi rigorismem a laxismem. Jako
biskup v S. Agata dei Goti (1762-75) se staral především o zdokonalení
kněží a o lidové misie. Když vyčerpán prací téměř oslepl a ohluchl a trpěl
těžkým revmatismem, strávil posledních 12 let života v klášteře v Nocera
dei Pagani (jižně od Neapole), kde také 1.VIII.1787 zemřel. V roce 1839
byl prohlášen za svatého, 1871 za učitele Církve a 1950 za patrona
zpovědníků a moralistů.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Věčné slunce, jež zaléváš
svým světlem všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.
Tvůj Svatý Duch vždy v péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.
Co plyne z nebeských tvých slov
a srdcím z přirozenosti,
to všechno zaskvělo se znov
v tvých služebnících milosti.
Vavřínů jejich účasten
i pro jas svého učení
skví se dnes blažený muž ten,
i od nás vděčně chválený.
Dej kvůli němu, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné,
až k tobě jednou dospějem.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, k tobě jsem o pomoc volal a tys mně chorému opět navrátil zdraví, na věky budu tě chválit.
Žalm 29 (30)
Poděkování za vysvobození z nebezpečí smrti
Kristus po svém slavném vzkříšení vzdává díky Otci. (Cassiodorus)
2 Chválím tě, Pane, že jsi mě vytáhl z hlubin, *
žes mým odpůrcům nedopřál nade mnou jásat.
3 Pane, můj Bože, k tobě jsem o pomoc volal, *
a tys mně chorému opět navrátil zdraví.
4 Tys mě, Pane, vyvedl z propasti smrti, *
k životu vrátil z řad těch, kdo k hrobu se kloní. –
5 Pánu zpívejte chvály, kdo jste mu věrní, *
vzdávejte díky jeho svatému jménu!
6 Hněvá se chvilku a laskav je pro celý život, *
i když z večera pláčeš, ráno už jásáš. –
7 Za dnů, kdy jsem spoléhal na svoje štěstí, *
myslíval jsem si: však já už nepadnu nikdy.
8 Držels mě na hoře bezpečí, předobrý Pane; *
jen však jsi zakryl svou tvář, a dolehla hrůza.
9 Tehdy, Pane, jsem začal o pomoc volat, *
ke svému Bohu jsem křičel o slitování. –
10 „Nač ti bude má krev, co získáš mou smrtí? *
Může tě velebit prach a hlásat tvou věrnost? –
11 Vyslyš mě, Pane, měj ke mně milosrdenství! *
Jenom ty, Pane, zůstaň mou pomocí stálou!“ –
12 A tys můj nářek obrátil v jásavý tanec, *
svlékls můj smuteční šat a oděl mne v radost,
13 abych ti ze srdce zpíval a neustal nikdy, *
Pane, můj Bože, na věky budu tě chválit.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, k tobě jsem o pomoc volal a tys mně chorému opět navrátil zdraví, na věky budu tě chválit.
Ant. 2 Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní.
Žalm 31 (32)
Šťasten, komu odpuštěna nepravost
David blahoslaví člověka, kterému Bůh – nezávisle na skutcích – přičítá něco za spravedlnost.
(Řím 4, 6)
1 Šťasten, komu odpuštěna nepravost *
a už je přikryt jeho hřích!
2 Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní *
a v jehož duši není klam. –
3 Když jsem mlčel, byl jsem sžírán do kostí, *
po celé dny jsem bědoval.
4 Dnem i nocí mě tvá ruka tížila, *
až na troud jsem byl vyprahlý. –
5 Konečně jsem se ti přiznal k špatnosti, *
své bloudění jsem nesmlčel.
Řekl jsem si: „Vyznám před Pánem svůj hřích!“ *
A tys mi vinu odpustil. –
6 Proto ať se každý, kdo tě vyznává, *
jen k tobě modlí v soužení.
Kdyby spousty vod se zvedly v zátopu, *
až k němu nikdy nestoupnou.
7 Tys mé útočiště, uchráníš mě běd, *
svou záchranou mě rozjásáš. –
8 „Poučím tě, ukážu ti, kudy jít, *
radu i ochranu ti dám.
9 Nebuď jak ten hloupý mezek nebo kůň, †
které zkrotí jenom uzda s udidlem, *
jinak je nepřitáhneš blíž. –
10 Bezbožný je vydán mnoha trápením, †
ale toho, kdo má k Bohu důvěru, *
on zahrne svou milostí.
11 Radujte se z Pána, kdo jste spravedliví, *
jásejte, kdo jste upřímní!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní.
Ant. 3 Pán mu dal moc a čest i vládu a všechny národy mu budou sloužit.
Kantikum
Boží soud
Zj 11, 17-18; 12, 10b-12a
11,17 Díky ti vzdáváme, *
Pane Bože vševládný,
neboť ty jsi, tys byl a přijdeš, *
a vzal jsi do ruky svou svrchovanou moc a ujal ses vlády. –
18 Národy se rozzuřily, *
ale přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé,
čas odměny tvým služebníkům, prorokům a svatým, *
a těm, kdo ctí tvé jméno, malým i velkým. –
12,10 Nyní nadešla spása a moc i království našeho Boha *
a vláda jeho Pomazaného,
neboť byl svržen žalobník našich bratří, *
který na ně žaloval před Boží tváří ve dne v noci. –
11 Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *
a slovem svého svědectví,
a svůj život nemilovali tolik, *
že by se zalekli smrti.
12 Proto se radujte, nebesa, *
a kdo v nich přebýváte!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán mu dal moc a čest i vládu a všechny národy mu budou sloužit.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Jak 3, 17-18
Moudrost shora je především čistá, dále pokojná, shovívavá, poddajná, plná milosrdenství
a dobrých skutků, ne obojetná ani pokrytecká. Ti, kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji
semeno, jehož plodem je spravedlnost.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.
O. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.
V. Pán ho naplnil duchem moudrosti a poznání.
O. Otevřel mu Pán ústa.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.
KANTIKUM PANNY MARIE
Ant. ke Kantiku Panny Marie Svatý N., učiteli víry a světlo Církve,
Tys čerpal moudrost z Božího zákona; přimlouvej se za nás u Božího Syna.
Můj duch ať jásá v Pánu
Lk 1, 46-55
46 Velebí má duše Pána *
47 a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
48 že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
49 že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
jeho jméno je svaté
50 a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
k těm, kdo se ho bojí.
51 Prokázal sílu svým ramenem, *
rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,
52 mocné svrhl z trůnu *
a ponížené povýšil,
53 hladové nasytil dobrými věcmi *
a bohaté propustil s prázdnou.
54 Ujal se svého služebníka Izraele, *
pamatoval na své milosrdenství,
55 jak slíbil našim otcům, *
Abrahámovi a jeho potomkům na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Antifona ke Kantiku Panny Marie Svatý N., učiteli víry a světlo Církve,
Tys čerpal moudrost z Božího zákona; přimlouvej se za nás u Božího Syna.
PROSBY
Kristus byl ustanoven veleknězem a prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Oslavujme ho a pokorně ho prosme:
PANE, DEJ SPÁSU SVÉMU LIDU.
Pane Ježíši Kriste, ty posíláš své Církvi svaté a moudré učitele,
— dávej všem, kdo učí tvůj lid, svou svatost a moudrost.
Tys odpouštěl hříchy lidu, kdykoli tě svatí o to prosili jako kdysi Mojžíš,
— na jejich přímluvu stále očišťuj a posvěcuj svou Církev.
Ty dáváš sílu Ducha Svatého těm, které sis vyvolil, aby řídili tvou Církev,
— naplň svatým Duchem všechny, kdo vedou tvůj lid.
Ty sám jsi dědičným podílem těch, kdo se zasvětili tvé službě,
— nedopusť, aby někdo z nich přišel o to, cos pro ně získal prolitím své krve.
Ty svěřuješ pastýřům své Církve službu smíření s Bohem, aby se neztratil nikdo z těch, které ti Otec dal ze světa,
— shromáždi zemřelé pastýře i jim svěřený lid, aby byli s tebou tam, kde jsi ty, a viděli tvou slávu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, ty dáváš své Církvi v každé době nové příklady k následování; dej,
ať v horlivosti o spásu duší jdeme ve stopách svatého biskupa Alfonsa,
abychom dosáhli společného cíle v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Následuje-li propuštění lidu, říká se:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|