Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

10. listopad 2010
Sv. Lva Velikého, papeže a učitele Církve, památka

VEČERNÍ CHVÁLY

Narodil se koncem 4. století. V době papeže Celestina I. (422-432) už byl v Římě jáhnem. Když se v roce 440 stal papežem, důsledně vystupoval proti všem bludným učením té doby a zdůrazňoval poslání římského biskupa jako nástupce na Petrově stolci a význam jeho postavení pro jednotu Církve. Na všeobecný sněm do Chalcedonu poslal své zástupce (451); v jeho dopise, který se tam četl, bylo za souhlasu přítomných odsouzeno bludné učení monofysitů (neuznávající, že Kristus je pravý Bůh i pravý člověk). Ustanovil při císařském dvoře v Konstantinopoli trvalého papežského vyslance. Podařilo se mu odvrátit hunského vůdce Attilu od tažení na Řím (452) a při vpádu barbarů vedených Genserichem (455) dosáhl toho, že nedošlo k prolévání krve a k vypálení Říma. Zanechal 96 kázání vynikajících obsahem i formou a 173 dopisů; velmi se také zasloužil o zkvalitnění liturgických textů. Zemřel 10. XI. 461; jeho ostatky byly koncem 7. století uloženy ve vatikánské bazilice sv. Petra. V roce 1754 byl prohlášen za učitele Církve.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Věčné slunce, jež zaléváš
svým světlem všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.

Tvůj Svatý Duch vždy v péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.

Co plyne z nebeských tvých slov
a srdcím z přirozenosti,
to všechno zaskvělo se znov
v tvých služebnících milosti.

Vavřínů jejich účasten
i pro jas svého učení
skví se dnes blažený muž ten,
i od nás vděčně chválený.

Dej kvůli němu, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné,
až k tobě jednou dospějem.

To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Hodna úžasu mi je tvá znalost, Pane.

Žalm 138 (139), 1-18. 23-24
Boží vševědoucnost

Kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem? (Řím 11, 34)

¹ Pane, ty mě prohlédáš a znáš mě, †
²     o mně víš, ať sedám nebo vstávám, *
      postihneš mé úmysly už z dálky.
³ Ať jdu nebo ležím, tys tak určil, *
      všechny moje cesty jsou ti známy.
⁴ Ještě nemám slovo na jazyku, *
      a ty, Pane, už je slyšíš celé. –

⁵ Zpředu, zezadu mě obepínáš, *
pevně na mně spočívá tvá ruka.
⁶ Hodna úžasu mi je tvá znalost, *
nedostupná, nepochopitelná. –

⁷ Kam bych mohl před tvým duchem jít, *
      kam bych mohl prchnout před tvou tváří?
⁸ Vystoupil bych do nebe – jsi tam; *
      ustlal bych si v podsvětí – i tam jsi!
⁹ Kdybych si vzal křídla jitřenky, *
       snesl se až k nejzazšímu moři,
¹⁰ i tam ruka tvá mě zachytí, *
       pravice tvá by mě uchopila.
¹¹ Řeknu-li: „Snad ukryje mě tma, *
       zahalím se nocí místo světlem,“
¹² ani tma ti temná nebude, †
       noc ti zjasní jako světlo denní, *
       temnota tvým očím bude světlem.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Hodna úžasu mi je tvá znalost, Pane.

Ant. 2 Já, Pán, zpytuji srdce a zkouším ledví, abych dal každému podle jeho skutků.

¹³ Vždyť ty sám jsi stvořil moje nitro, *
       ty sám jsi mě v lůně matky utkal.
¹⁴ Děkuji ti za svůj vznik tak zvláštní! †
       Podivuhodná jsou tvoje díla! *
       Dobře to má duše rozpoznává. –

¹⁵ Podstata má nebyla ti tajna, †
       když jsem já byl vskrytu teprv tvořen, *
       pestře spřádán v samé hloubi země.
¹⁶ Před očima měls můj celý úděl, *
       vše už bylo napsáno v tvé knize.
    Moje dny už byly utvořeny, *
       dříve než z nich kterýkoli vzešel.
¹⁷ Tvé myšlenky však jsou nad můj dosah, *
       Bože, jejich plnost nedozírná!
¹⁸ Chtít je sčítat - je jich víc než písku; *
       sčetl bych je - u tebe bych zůstal. –

     ¹⁹ [Kéž bys, Bože, zhubil bezbožníka! *
          Jděte ode mne, vy lační krve!
     ²⁰ Ti, co o tobě tak lstivě mluví, *
          nadarmo se bouří proti tobě!
     ²¹ Jak je za zášť k tobě nemít v zášti, *
          neprotivit si tvé protivníky?
     ²² Z hloubi duše své je nenávidím, *
          pro mne jsou i mými nepřáteli!]

²³ Zkoumej, Bože, poznávej mé srdce, *
zkoušej mě a poznávej, jak smýšlím!
²⁴ Pohleď, zdali nejdu cestou špatnou, *
veď mě cestou věky osvědčenou!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Já, Pán, zpytuji srdce a zkouším ledví, abych dal každému podle jeho skutků.

Ant. 3 V něm bylo stvořeno všechno a všechno má trvání v něm.

Kantikum
Kristus je dříve zrozený než celé tvorstvo

Srov. Kol 1, 12-20

¹² Radostně děkujme Bohu Otci, *
       že nám dal účast na podíle věřících ve světle,
¹³ že nás vytrhl z moci temnoty *
       a převedl do království svého milovaného Syna:
¹⁴ v něm máme vykoupení skrze jeho krev, *
       odpuštění hříchů. –

¹⁵ On je věrný obraz neviditelného Boha, *
       prvorozený ze všech tvorů,
¹⁶ v něm bylo stvořeno všechno †
       na nebi i na zemi, *
       svět viditelný i neviditelný,
    ať to jsou andělé při trůnu, *
       nebo knížata a mocnosti: –

    všechno je stvořeno skrze něj a pro něj: †
¹⁷    on je dříve než všechno ostatní, *
       a všechno má trvání v něm. –

¹⁸ A on je hlava těla Církve, †
       on je počátek, prvorozený z mrtvých, *
       aby měl ve všem prvenství.
¹⁹ Otci se totiž zalíbilo, aby v něm přebývala všechna plnost, *
       a aby skrze něho se sebou usmířil všechno,
²⁰ tím, že jeho krví prolitou na kříži *
       zjednal pokoj jak na nebi, tak na zemi.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 V něm bylo stvořeno všechno a všechno má trvání v něm.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Jak 3, 17-18

Moudrost shora je především čistá, dále pokojná, shovívavá, poddajná, plná milosrdenství a dobrých skutků, ne obojetná ani pokrytecká. Ti, kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji semeno, jehož plodem je spravedlnost.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.
O. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.
V. Pán ho naplnil duchem moudrosti a poznání.
O. Otevřel mu Pán ústa.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.

KANTIKUM PANNY MARIE

Ant. ke Kantiku Panny Marie Petr stále vyznává v celé Církvi: Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!

Můj duch ať jásá v Pánu

Lk 1, 46-55

⁴⁶ Velebí má duše Pána *
⁴⁷    a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
⁴⁸ že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
      Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
⁴⁹ že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
      jeho jméno je svaté
⁵⁰ a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
      k těm, kdo se ho bojí.

⁵¹ Prokázal sílu svým ramenem, *
      rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,
⁵² mocné svrhl z trůnu *
      a ponížené povýšil,
⁵³ hladové nasytil dobrými věcmi *
      a bohaté propustil s prázdnou.

⁵⁴ Ujal se svého služebníka Izraele, *
pamatoval na své milosrdenství,
⁵⁵ jak slíbil našim otcům, *
Abrahámovi a jeho potomkům na věky.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Antifona ke Kantiku Panny Marie Petr stále vyznává v celé Církvi: Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!

PROSBY
Kristus byl ustanoven veleknězem a prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Oslavujme ho a pokorně ho prosme:
PANE, DEJ SPÁSU SVÉMU LIDU.

Pane Ježíši Kriste, ty posíláš své Církvi svaté a moudré učitele,
— dávej všem, kdo učí tvůj lid, svou svatost a moudrost.
Tys odpouštěl hříchy lidu, kdykoli tě svatí o to prosili jako kdysi Mojžíš,
— na jejich přímluvu stále očišťuj a posvěcuj svou Církev.
Ty dáváš sílu Ducha Svatého těm, které sis vyvolil, aby řídili tvou Církev,
— naplň svatým Duchem všechny, kdo vedou tvůj lid.
Ty sám jsi dědičným podílem těch, kdo se zasvětili tvé službě,
— nedopusť, aby někdo z nich přišel o to, cos pro ně získal prolitím své krve.
Ty svěřuješ pastýřům své Církve službu smíření s Bohem, aby se neztratil nikdo z těch, které ti Otec dal ze světa,
— shromáždi zemřelé pastýře i jim svěřený lid, aby byli s tebou tam, kde jsi ty, a viděli tvou slávu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA
Bože, ty chráníš svou Církev zbudovanou na skále, aby ji žádné zlo nepřemohlo; na přímluvu svatého papeže Lva dej, ať zůstane vždy věrná tvé pravdě a žije v trvalém pokoji a bezpečí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
Následuje-li propuštění lidu, říká se:

Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.

Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

10. listopad 2010Sv. Lva Velikého, papeže a učitele Církve, památka

10. listopad 2010
Sv. Lva Velikého, papeže a učitele Církve, památka