[ nová verze ]

« Srpen 2014 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31 


27. srpen 2014, Středa
1. týden žaltáře

Sv. Moniky, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze




Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

27. srpen 2014
Sv. Moniky, památka

VEČERNÍ CHVÁLY


Narodila se v roce 331 nebo 332 v křesťanské rodině v Tagaste v Numidii (v dnešním severovýchodním Alžírsku). Provdala se za pohanského muže Patricia a měla s ním dva syny a dceru. Svou mírností a trpělivostí dosáhla toho, že její muž rok před svou smrtí přijal křest (370). Její starší syn Augustin byl velmi nadaný, ale žil bezuzdným životem, ať šlo o věci tělesné nebo duchovní. Když odešel (383) jako učitel řečnictví do Říma a odtud do Milána, vydala se za ním, aby mu byla stále nablízku a vyprošovala pro něj milost obrácení. Nejradostnějším dnem v jejím životě byl 24. duben 387, kdy Augustin přijal křest. Zakrátko potom zemřela v Ostii u Říma (na podzim 387), kde čekala se synem na loď, která je měla odvézt zpátky do Afriky. Byla pohřbena v Ostii, v 15. století byly její ostatky přeneseny do Říma a uloženy v kostele zasvěceném dnes sv. Augustinovi.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Čest ženě srdce mužného
vzdejme pro její hrdinství,
vždyť v zemích světa širého
věhlasem, svatostí se skví.

Nebeskou láskou zraněna,
když světskou slávou ošidnou
pohrdla, v sídla blažená
dospěla strmou pěšinou.

Své tělo posty trestala
a sladkou stravou modlitby
svou duši sytíc, dosáhla
radosti v nebi, kde teď dlí.

Ty, Kriste, sílo statečných,
v nás konáš činy hrdinné;
slyš vlídně vzdechy věrných svých
zvlášť k jejich prosbám, prosíme.

Ježíši, k věčné slávě své
nás, posílené důvěrou
v přímluvy služebnice tvé,
zahrň svou věčnou odměnou. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Pán je mé světlo a spása, koho měl bych se bát?

Žalm 26 (27)
Neochvějná důvěra v Boha

I

Hle – Boží stan mezi lidmi. (Zj 21, 3)

1 Pán je mé světlo a spása, koho měl bych se bát, *
      Pán je záštita pro můj život, před kým se třást?
2 Když se na mne zločinci vrhnou a chtějí mě drásat, *
      sami ti zavilí nepřátelé klopýtnou k pádu. –

3 I když mě obklíčí vojskem, mé srdce se nevyděsí, *
      i kdyby zvedli proti mně válku, v důvěře trvám. –

4 Jen jedno jediné na Pánu žádám, po jednom toužím: †
      abych směl v Pánově domě přebývat po celý život, *
      na jeho dobrotu patřit, z něho se ve chrámě těšit. –

5 Vždyť on v čas nouze mě bezpečně skryje v svém posvátném domě, *
      ve svém stanu mě zaštítí, na svou horu mě zdvihne.
6 Nad své odpůrce vůkol teď vysoko pozvedám hlavu, †
      do jeho stánku s jásotem přináším děkovnou oběť, *
      Pánu zde budu radostně zpívat a k oslavě hrát.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán je mé světlo a spása, koho měl bych se bát?

Ant. 2 Tvou tvář, Pane, hledám, proto svou tvář mi neukrývej.

II

Někteří povstali a falešně svědčili proti Ježíšovi. (Mk 14, 57)

7 Slyš mé hlasité volání, Pane, *
      vyslyš mě, smiluj se nade mnou!
8 V srdci mám tvoje přikázání: *
      „Hledejte tvář mou!“ – a hledám tvou tvář. –

9 Proto svou tvář mi neukrývej, *
      věrnému svému se nevzdaluj s hněvem.
   Tys byl má pomoc, neodmítej mě, *
      neopusť, Bože mé záchrany!
10 Kdyby mě opustil otec i matka, *
       přijme mě pod svou ochranu Pán. –

11 Ukaž mi, Pane, svou cestu a veď mne *
       navzdory odpůrcům po cestě přímé. –

12 Nenech mě napospas nepřátelům, †
       když stojí proti mně falešní svědci, *
       v zášti mi hrozí záhubou. –

13 Jistotně doufám v dobrotu Páně, *
       spatřím ji v zemi žijících.
14 Na Pána hleď a zůstaň silný, *
       s pevnou myslí na Pána hleď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Tvou tvář, Pane, hledám, proto svou tvář mi neukrývej.

Ant. 3 On je prvorozený ze všech tvorů a má ve všem prvenství.

Kantikum
Kristus je dříve zrozený než celé tvorstvo
Srov. Kol 1, 12-20

12 Radostně děkujme Bohu Otci, *
       že nám dal účast na podíle věřících ve světle,
13 že nás vytrhl z moci temnoty *
       a převedl do království svého milovaného Syna:
14 v něm máme vykoupení skrze jeho krev, *
       odpuštění hříchů. –

15 On je věrný obraz neviditelného Boha, *
       prvorozený ze všech tvorů,
16 v něm bylo stvořeno všechno †
       na nebi i na zemi, *
       svět viditelný i neviditelný,
    ať to jsou andělé při trůnu, *
       nebo knížata a mocnosti: –

    všechno je stvořeno skrze něj a pro něj: †
17    on je dříve než všechno ostatní, *
       a všechno má trvání v něm. –

18 A on je hlava těla Církve, †
       on je počátek, prvorozený z mrtvých, *
       aby měl ve všem prvenství.
19 Otci se totiž zalíbilo, aby v něm přebývala všechna plnost, *
       a aby skrze něho se sebou usmířil všechno,
20 tím, že jeho krví prolitou na kříži *
       zjednal pokoj jak na nebi, tak na zemi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 On je prvorozený ze všech tvorů a má ve všem prvenství.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 8, 28-30
Víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému, těm, kdo jsou z Boží vůle povoláni. Neboť ty, které si napřed vyhlédl, ty také předurčil, aby byli ve shodě s obrazem jeho Syna, aby tak on byl první z mnoha bratří. A ty, které předurčil, také povolal, a ty, které povolal, také ospravedlnil, a ty, které ospravedlnil, také uvedl do slávy.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Vyvolil ji Bůh * a dal jí přednost přede všemi.
R. Vyvolil ji Bůh * a dal jí přednost přede všemi.
V. Uvedl ji do svého stánku.
R. A dal jí přednost přede všemi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Vyvolil ji Bůh * a dal jí přednost přede všemi.

KANTIKUM PANNY MARIE

Ant. ke Kantiku Panny Marie Monika svou vírou i skutky chválila Boha, protože už na tomto světě žila ve spojení s Kristem.

Můj duch ať jásá v Pánu
Lk 1, 46-55

46 Velebí má duše Pána *
47    a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
48 že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
      Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,

49 že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
      jeho jméno je svaté

50 a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
      k těm, kdo se ho bojí.

51 Prokázal sílu svým ramenem, *
      rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,

52 mocné svrhl z trůnu *
      a ponížené povýšil,

53 hladové nasytil dobrými věcmi *
      a bohaté propustil s prázdnou.

54 Ujal se svého služebníka Izraele, *
      pamatoval na své milosrdenství,

55 jak slíbil našim otcům, *
      Abrahámovi a jeho potomkům na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Antifona ke Kantiku Panny Marie Monika svou vírou i skutky chválila Boha, protože už na tomto světě žila ve spojení s Kristem.

PROSBY
Život svatých žen zjevuje světu Boží lásku, která se projevuje na Církvi, a jejich příklad a modlitby nám pomáhají. Spolu s nimi volejme:
     BOŽE, ROZPOMEŇ SE NA SVOU CÍRKEV.

Na přímluvu svatých mučednic, které s obdivuhodnou statečností obětovaly svůj život,
dej své Církvi sílu, aby obstála ve všech zkouškách.
Na přímluvu žen, které svatě žily v manželství,
dej své Církvi, aby věrně plnila své poslání.
Na přímluvu svatých vdov, které modlitbou a péčí o druhé přemáhaly svou osamělost,
dej své Církvi, aby byla světu znamením tvé lásky.
Na přímluvu svatých matek, které své děti nejen přivedly na svět, ale také je vedly k tobě,
dej své Církvi, aby rodila k životu věčnému a přiváděla do tvého království všechny lidi.
Na přímluvu všech svatých žen, které už mohou hledět tváří v tvář na tvou krásu,
uděl všem věrným zemřelým, aby se navěky radovali ve světle tvé slávy.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Bože, útěcho zarmoucených, tys vyslyšel svatou Moniku, když tě se slzami prosila za obrácení svého syna Augustina; vyslyš také naše prosby: dej nám ducha opravdové kajícnosti a ukaž i na nás bohatství své milosrdné lásky. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Následuje-li propuštění lidu, říká se:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie