[ nová verze ]
10. listopad 2010, Středa
4. týden žaltáře
Sv. Lva Velikého, papeže a učitele Církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 10. listopad 2010 Sv. Lva Velikého, papeže a učitele Církve, památkaVEČERNÍ CHVÁLY
Narodil se koncem 4. století. V době papeže Celestina I. (422-432) už byl v Římě
jáhnem. Když se v roce 440 stal papežem, důsledně vystupoval proti všem bludným učením té doby a
zdůrazňoval poslání římského biskupa jako nástupce na Petrově stolci a význam jeho postavení pro jednotu
Církve. Na všeobecný sněm do Chalcedonu poslal své zástupce (451); v jeho dopise, který se tam četl, bylo
za souhlasu přítomných odsouzeno bludné učení monofysitů (neuznávající, že Kristus je pravý Bůh i pravý člověk).
Ustanovil při císařském dvoře v Konstantinopoli trvalého papežského vyslance. Podařilo se mu odvrátit
hunského vůdce Attilu od tažení na Řím (452) a při vpádu barbarů vedených Genserichem (455) dosáhl toho,
že nedošlo k prolévání krve a k vypálení Říma. Zanechal 96 kázání vynikajících obsahem i formou a 173 dopisů;
velmi se také zasloužil o zkvalitnění liturgických textů. Zemřel 10. XI. 461; jeho ostatky byly koncem 7.
století uloženy ve vatikánské bazilice sv. Petra. V roce 1754 byl prohlášen za učitele Církve.
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Věčné slunce, jež zaléváš
svým světlem všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.
Tvůj Svatý Duch vždy v péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.
Co plyne z nebeských tvých slov
a srdcím z přirozenosti,
to všechno zaskvělo se znov
v tvých služebnících milosti.
Vavřínů jejich účasten
i pro jas svého učení
skví se dnes blažený muž ten,
i od nás vděčně chválený.
Dej kvůli němu, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné,
až k tobě jednou dospějem.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Hodna úžasu mi je tvá znalost, Pane.
Žalm 138 (139), 1-18. 23-24
Boží vševědoucnost
Kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem? (Řím 11, 34)
I
1 Pane, ty mě prohlédáš a znáš mě, †
2 o mně víš, ať sedám nebo vstávám, *
postihneš mé úmysly už z dálky.
3 Ať jdu nebo ležím, tys tak určil, *
všechny moje cesty jsou ti známy.
4 Ještě nemám slovo na jazyku, *
a ty, Pane, už je slyšíš celé. –
5 Zpředu, zezadu mě obepínáš, *
pevně na mně spočívá tvá ruka.
6 Hodna úžasu mi je tvá znalost, *
nedostupná, nepochopitelná. –
7 Kam bych mohl před tvým duchem jít, *
kam bych mohl prchnout před tvou tváří?
8 Vystoupil bych do nebe – jsi tam; *
ustlal bych si v podsvětí – i tam jsi!
9 Kdybych si vzal křídla jitřenky, *
snesl se až k nejzazšímu moři,
10 i tam ruka tvá mě zachytí, *
pravice tvá by mě uchopila.
11 Řeknu-li: „Snad ukryje mě tma, *
zahalím se nocí místo světlem,“
12 ani tma ti temná nebude, †
noc ti zjasní jako světlo denní, *
temnota tvým očím bude světlem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Hodna úžasu mi je tvá znalost, Pane.
Ant. 2 Já, Pán, zpytuji srdce a zkouším ledví, abych dal každému podle jeho skutků.
II
13 Vždyť ty sám jsi stvořil moje nitro, *
ty sám jsi mě v lůně matky utkal.
14 Děkuji ti za svůj vznik tak zvláštní! †
Podivuhodná jsou tvoje díla! *
Dobře to má duše rozpoznává. –
15 Podstata má nebyla ti tajna, †
když jsem já byl vskrytu teprv tvořen, *
pestře spřádán v samé hloubi země.
16 Před očima měls můj celý úděl, *
vše už bylo napsáno v tvé knize.
Moje dny už byly utvořeny, *
dříve než z nich kterýkoli vzešel.
17 Tvé myšlenky však jsou nad můj dosah, *
Bože, jejich plnost nedozírná!
18 Chtít je sčítat - je jich víc než písku; *
sčetl bych je - u tebe bych zůstal. –
19 [Kéž bys, Bože, zhubil bezbožníka! *
Jděte ode mne, vy lační krve!
20 Ti, co o tobě tak lstivě mluví, *
nadarmo se bouří proti tobě!
21 Jak je za zášť k tobě nemít v zášti, *
neprotivit si tvé protivníky?
22 Z hloubi duše své je nenávidím, *
pro mne jsou i mými nepřáteli!]
23 Zkoumej, Bože, poznávej mé srdce, *
zkoušej mě a poznávej, jak smýšlím!
24 Pohleď, zdali nejdu cestou špatnou, *
veď mě cestou věky osvědčenou!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Já, Pán, zpytuji srdce a zkouším ledví, abych dal každému podle jeho skutků.
Ant. 3 V něm bylo stvořeno všechno a všechno má trvání v něm.
Kantikum
Kristus je dříve zrozený než celé tvorstvo
Srov. Kol 1, 12-20
12 Radostně děkujme Bohu Otci, *
že nám dal účast na podíle věřících ve světle,
13 že nás vytrhl z moci temnoty *
a převedl do království svého milovaného Syna:
14 v něm máme vykoupení skrze jeho krev, *
odpuštění hříchů. –
15 On je věrný obraz neviditelného Boha, *
prvorozený ze všech tvorů,
16 v něm bylo stvořeno všechno †
na nebi i na zemi, *
svět viditelný i neviditelný,
ať to jsou andělé při trůnu, *
nebo knížata a mocnosti: –
všechno je stvořeno skrze něj a pro něj: †
17 on je dříve než všechno ostatní, *
a všechno má trvání v něm. –
18 A on je hlava těla Církve, †
on je počátek, prvorozený z mrtvých, *
aby měl ve všem prvenství.
19 Otci se totiž zalíbilo, aby v něm přebývala všechna plnost, *
a aby skrze něho se sebou usmířil všechno,
20 tím, že jeho krví prolitou na kříži *
zjednal pokoj jak na nebi, tak na zemi.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 V něm bylo stvořeno všechno a všechno má trvání v něm.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Jak 3, 17-18
Moudrost shora je především čistá, dále pokojná, shovívavá, poddajná, plná milosrdenství
a dobrých skutků, ne obojetná ani pokrytecká. Ti, kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji
semeno, jehož plodem je spravedlnost.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.
O. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.
V. Pán ho naplnil duchem moudrosti a poznání.
O. Otevřel mu Pán ústa.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Uprostřed shromáždění * otevřel mu Pán ústa.
KANTIKUM PANNY MARIE
Ant. ke Kantiku Panny Marie Petr stále vyznává v celé Církvi: Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!
Můj duch ať jásá v Pánu
Lk 1, 46-55
46 Velebí má duše Pána *
47 a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
48 že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
49 že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
jeho jméno je svaté
50 a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
k těm, kdo se ho bojí.
51 Prokázal sílu svým ramenem, *
rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,
52 mocné svrhl z trůnu *
a ponížené povýšil,
53 hladové nasytil dobrými věcmi *
a bohaté propustil s prázdnou.
54 Ujal se svého služebníka Izraele, *
pamatoval na své milosrdenství,
55 jak slíbil našim otcům, *
Abrahámovi a jeho potomkům na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Antifona ke Kantiku Panny Marie Petr stále vyznává v celé Církvi: Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!
PROSBY
Kristus byl ustanoven veleknězem a prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Oslavujme ho a pokorně ho prosme:
PANE, DEJ SPÁSU SVÉMU LIDU.
Pane Ježíši Kriste, ty posíláš své Církvi svaté a moudré učitele,
— dávej všem, kdo učí tvůj lid, svou svatost a moudrost.
Tys odpouštěl hříchy lidu, kdykoli tě svatí o to prosili jako kdysi Mojžíš,
— na jejich přímluvu stále očišťuj a posvěcuj svou Církev.
Ty dáváš sílu Ducha Svatého těm, které sis vyvolil, aby řídili tvou Církev,
— naplň svatým Duchem všechny, kdo vedou tvůj lid.
Ty sám jsi dědičným podílem těch, kdo se zasvětili tvé službě,
— nedopusť, aby někdo z nich přišel o to, cos pro ně získal prolitím své krve.
Ty svěřuješ pastýřům své Církve službu smíření s Bohem, aby se neztratil nikdo z těch, které ti Otec dal ze světa,
— shromáždi zemřelé pastýře i jim svěřený lid, aby byli s tebou tam, kde jsi ty, a viděli tvou slávu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, ty chráníš svou Církev zbudovanou na skále, aby ji žádné zlo nepřemohlo; na přímluvu svatého papeže Lva dej, ať zůstane vždy věrná tvé pravdě
a žije v trvalém pokoji a bezpečí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Následuje-li propuštění lidu, říká se:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|