[ nová verze ]
6. srpen 2025, Středa
2. týden žaltáře
Proměnění Páně, svátek
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 6. srpen 2025 Proměnění Páně
Zprávu o Proměnění Páně připomíná v liturgii evangelium druhé neděle
postní (Mt 17, 1-9; Mk 9, 2-10; Lk 9, 28-36). Čtvrtá zpráva je obsažena
v 2. listu sv. Petra (1, 10-21). Svátek soustřeďuje pozornost na tuto
událost, na Kristův královský majestát a na naše budoucí oslavení. Na
Východě se slavil už od 5. století, na Západě porůznu od 9. století, jako
všeobecně závazný byl zaveden v roce 1457 po odražení tureckých vojsk
u Bělehradu. Dnešní den je pravděpodobně výročním dnem posvěcení baziliky
na hoře Tábor, která je od 3. století ztotožňována s horou, o níž se
mluví v evangeliích.
MODLITBA ODPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Když učedníci uslyšeli hlas z oblaku, padli na tvář k zemi a velmi se báli.
Žalm 118 (119), 57-64
VIII (Chét)
57 Pán je můj úděl. Takto jsem slíbil: *
že tvoje slovo uchovám provždy.
58 Jen po tvé milosti ze srdce toužím, *
smiluj se nade mnou dle svého slibu. –
59 Přemýšlím o cestách, po kterých kráčím, *
řídím své nohy k tvým přikázáním.
60 Chvatně se snažím a nechci váhat, *
abych tvé předpisy zachovával. –
61 I když mě do léček lapají hříšní, *
já na tvůj zákon nezapomínám.
62 V půlnoci vstávám, abych tě chválil *
za tvoje spravedlivé soudy.
63 Jsem přítel všech, kdo mají tě v úctě, *
všech, kdo dbají tvých nařízení.
64 Země je plna tvé milosti, Pane, *
nauč mě tomu, cos ustanovil.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Žalm 54 (55), 2-15. 17-24
Proti zrádnému příteli
Ježíše se zmocnila hrůza a úzkost. (Mk 14, 33)
I
2 Nakloň, Bože, sluch k mé modlitbě, *
nestraň se mých úpěnlivých proseb,
3 slyš mě pozorně a vyslyš mě, *
neklidný jsem ve své sklíčenosti.
4 Zděšený jsem křikem nepřátel, *
útiskem a zlobou bezbožníků. –
Rozpoutali zhoubu proti mně, *
zuřivě se na mne osopují.
5 Srdce se mi v prsou tetelí, *
úzkost smrtelná mě zachvátila.
6 Padá na mne strach a zděšení, *
leží na mně nevýslovná hrůza. –
7 Říkám si: „Mít křídla holubí, *
uletěl bych, až bych došel klidu."
8 Uletěl bych rád co nejdále, *
noclehem bych zůstal někde v poušti.
9 Vyhledal bych si tam útulek †
na ochranu před divokým vichrem, *
10 před bouřením jejich hrdel, Pane, –
před záplavou jejich jazyků. *
V městě vidím násilí a sváry.
11 Ve dne v noci brousí kolem něj, †
po hradebních zdech je obcházejí, *
uvnitř vládne bezpráví a útisk.
12 V jeho středu číhá záhuba, *
klam a křivda z tržišť neodchází.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
II
13 Kdyby potupil mě nepřítel, *
křivdu od něj dovedl bych snášet;
kdyby na mě tak zle dotíral, *
kdo mě nenávidí, schoval bych se.
14 Tys však to byl, člověk jako já, *
ty, můj blízký důvěrník a přítel!
15 Slasti přátelství jsme ty a já *
prožívali spolu v domě Páně.
16 Kéž je za to zmatek posedne, *
kéž jsou za to uchváceni smrtí,
kéž jdou do podsvětí zaživa, *
když je v jejich domech plno zloby!
17 Já však budu k Pánu volat dál, *
Pán se smiluje a zachrání mne.
18 Večer, za jitra i v poledne *
budu kvílet z hloubi svého srdce.
19 On mé naříkání vyslyší, *
vysvobodí pokojně můj život.
Neboť lučištníci blízko jsou, *
z blízkosti už na mne dotírají.
20 Ismael a Jaalam a ti, *
kteří obývají na východě,
na výměnu nepřistupují, *
neboť odmítají bát se Boha. –
21 Každý proti jeho přátelům *
zdvíhá ruku, znesvěcuje smlouvu.
22 Nad máslo je hladší jeho řeč, *
ale v srdci hotoví se k boji;
slova lahodnější oleje, *
ale jsou to vytasené meče. –
23 Svěř se Pánu ve své nesnázi, †
on tě zachová a nedopustí, *
aby spravedlivý padl navždy. –
24 Je však, Pane, svrhneš do hrobu, *
že se muži krvaví a lstiví
nedožijí půlky života! *
Kdežto já jen v tebe důvěřuji.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Když učedníci uslyšeli hlas z oblaku, padli na tvář k zemi a velmi se báli.
KRÁTKÉ ČTENÍ
2 Kor 3, 18
My všichni s nezakrytou tváří odrážíme jako v zrcadle velebnost Páně, a tak se přetvořujeme stále víc a víc k zářivé podobě, jakou má on. Působí
to duch Páně.
V.
Pane, u tebe je pramen žití. O.Jen ve tvém světle můžem vidět světlo.
Modleme se:
Bože, tys při slavném proměnění svého Syna v přítomnosti Mojžíše a Eliáše
upevnil víru apoštolů a ukázals, co nás čeká, až bude dovršeno naše
přijetí za tvé děti; pomáhej nám, ať tvého Syna posloucháme a následujeme
ho, abychom jako jeho spoludědici měli účast na jeho slávě. Neboť on
s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|