Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 4. říjen 2024 Sv. Františka z Assisi Narodil se v roce 1182 v Assisi ve střední Itálii.
Jeho křestní jméno bylo Jan. Jako syn bohatého obchodníka látkami prožil bouřlivé mládí. V roce
1206 se rozhodl žít v úplné evangelní chudobě, odešel z domova a žil jako potulný mnich. Kolem
roku 1208 přijal jáhenské svěcení a když začal kázat v Assisi, přidalo se k němu několik následovníků;
tak vzniklo první františkánské společenství (1209). Se sv. Klárou založil řád klarisek (1212).
Pro laiky toužící žít ve světě podle františkánských ideálů založil společenství "třetího řádu"
(1221). Definitivní františkánská řehole byla schválena v roce 1223. V roce 1217-1219 poslal
několik skupin bratří do různých krajin Evropy. Sám se na svých apoštolských cestách dostal až do
Palestiny, Sýrie a Egypta, kde kázal před sultánem (1219-1220). V Římě se setkal se sv. Dominikem
(1221). Ke všemu, co podnikal, si žádal souhlas církevních představených – jako např. když se
souhlasem papeže postavil na vrchu Grecciu o vánocích 1223 první živé jesličky. Poslední léta
prožíval v ústraní. Stigmata, která se v samotě na hoře Verně objevila (1224) na jeho těle, připodobnila
ho ještě víc Kristu. Krátce nato složil svůj chvalozpěv všeho tvorstva. Zemřel 3. X. 1226.
Za svatého byl prohlášen už v roce 1228.
MODLITBA ODPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.
Žalm 125 (126)
Bůh je naše radost a naděje
Jako máte účast v souženích, tak budete mít účast i v útěše. (2 Kor 1, 7)
1 Když úděl Siónu k lepšímu obracel Pán, *
tehdy jsme byli jak ve snách.
2 Na rtech nám kypěl veselý smích, *
jásotem oplýval jazyk.
Tehdy šla v národech jedna řeč: *
„Pán pro ně učinil divy!“
3 Veliký div pro nás učinil Pán, *
byli jsme radosti plní! –
4 Pane, náš úděl již k dobrému změň *
jak vyschlé potoky jihu!
5 Vždycky kdo v slzách zasévají, *
ti budou s jásotem sklízet. –
6 Vyjdou-li do pole, s pláčem jdou, *
s pláčem sijí své zrní:
s jásotem vracet se budou zpět, *
v náručí ponesou snopy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.
Ant. 2
Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.
Žalm 126 (127)
Lidská námaha je marná, nepomáhá-li Bůh
Jste Boží stavba. (Srov. 1 Kor 3, 9)
1 Jestliže dům nebuduje Pán, *
lopotí se marně, kdo jej staví.
Jestli město nestřeží sám Pán, *
hlídati je marně budou stráže. –
2 Marno vám je vstávat před ránem,*
pracovat až dlouho do večera,
pak až v noci jídat krušný chléb: *
sám ho dá i za spánku svým milým. –
3 Hle, jsou darem Páně synové, *
jeho vzácnou odměnou plod lůna.
4 Čím jsou šípy ruce bojovné, *
tím jsou otci synové z let mládí.
5 Šťasten, kdo jich plný toulec má: *
Sporem v bráně sok ho nezahanbí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.
Ant. 3
Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě.
Žalm 127 (128)
Boží požehnání v domě bohabojného
„Pán ať požehná ti ze Siónu“, to jest ze své Církve. (Arnobius)
1 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě *
a kdo kráčíš jeho cestami! –
2 Co dobudeš prací, v klidu strávíš, *
blažen budeš, půjde s tebou zdar.
3 Manželka tvá jako vinná réva *
ponese v tvém domě ovoce,
děti tvé jak letorosty oliv *
stůl ti budou kruhem ovíjet. –
4 Takto bude požehnáno muži, *
který Pána v pravé bázni ctí.
5 Pán ať požehná ti ze Siónu, †
abys viděl vzkvétat Jeruzalém *
po všechny dny svého života.
6 Abys viděl i svých synů syny. *
Pokoj budiž nad Izraelem!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Mdr 1, 13-15
Bůh neudělal smrt a nelibuje si, když hynou živí, ale všechno stvořil, aby to bylo; stvořené
věci na světě přinášejí prospěch, jed zhouby v nich není; ani smrt na zemi nevládne. Spravedlnost smrti nepodléhá.
V.
Pán vytrhl můj život ze smrti.
R.
Teď budu kráčet před Pánem zemí živých.
Modleme se:
Pane Ježíši Kriste, tys uvedl kajícího zločince z potupného kříže do svého království; i my
přiznáváme, že jsme hříšníci, a s důvěrou tě prosíme: otevři nám po smrti brány ráje, abychom byli
navždycky s tebou. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|