[ nová verze ]
3. září 2021, Pátek
2. týden žaltáře
Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele Církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 3. září 2021 Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele Církve
Narodil se kolem roku 540 v Římě, pocházel z římské patricijské rodiny a stal se městským
prefektem (572-573). Po smrti svého otce založil v rodném domě klášter sv. Ondřeje a na rodinných usedlostech
na Sicílii dalších šest klášterů, vzdal se svého úřadu a stal se benediktinským mnichem. Byl vysvěcen na jáhna,
později působil jako papežský legát u císařského dvora v Konstantinopoli (579-585) a po návratu do Říma jako
papežův blízký poradce. Byl zvolen za papeže (590) v době, kdy v Itálii řádil mor a hlad jako následek
langobardských nájezdů a válek, a na dějinném přelomu mezi starověkem a středověkem všeobecně poklesla kázeň.
Jeho dopisy (zachovalo se jich 848) ukazují, že nic z toho, co se dělo v životě křesťanstva, mu nebylo lhostejné.
Usiloval o obnovu křesťanského života a liturgie; mimořádnou péči věnoval duchovenstvu; poslal 40 věrozvěstů
do Anglie a obracel se s hlásáním evangelia k mladým germánským národům; ariánské Langobardy přivedl do katolické
církve. Při napravování nepořádků postupoval důsledně, a přitom taktně a mírně. Když konstantinopolský patriarcha
začal užívat titulu "ekumenický (tj. všeobecný) patriarcha", viděl v tom nedůstojné vyvyšování se nad ostatní
patriarchy a reagoval na to tím, že sám začal užívat titulu "služebník služebníků Božích". Jeho bohatá literární
činnost tvoří přechod od teologie patristické k počátkům teologie scholastické. Zemřel 12. III. 604. Dnešní den
je výročím jeho vysvěcení na biskupa.
MODLITBA ODPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.
Žalm 125 (126)
Bůh je naše radost a naděje
Jako máte účast v souženích, tak budete mít účast i v útěše. (2 Kor 1, 7)
1 Když úděl Siónu k lepšímu obracel Pán, *
tehdy jsme byli jak ve snách.
2 Na rtech nám kypěl veselý smích, *
jásotem oplýval jazyk.
Tehdy šla v národech jedna řeč: *
„Pán pro ně učinil divy!“
3 Veliký div pro nás učinil Pán, *
byli jsme radosti plní! –
4 Pane, náš úděl již k dobrému změň *
jak vyschlé potoky jihu!
5 Vždycky kdo v slzách zasévají, *
ti budou s jásotem sklízet. –
6 Vyjdou-li do pole, s pláčem jdou, *
s pláčem sijí své zrní:
s jásotem vracet se budou zpět, *
v náručí ponesou snopy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.
Ant. 2
Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.
Žalm 126 (127)
Lidská námaha je marná, nepomáhá-li Bůh
Jste Boží stavba. (Srov. 1 Kor 3, 9)
1 Jestliže dům nebuduje Pán, *
lopotí se marně, kdo jej staví.
Jestli město nestřeží sám Pán, *
hlídati je marně budou stráže. –
2 Marno vám je vstávat před ránem,*
pracovat až dlouho do večera,
pak až v noci jídat krušný chléb: *
sám ho dá i za spánku svým milým. –
3 Hle, jsou darem Páně synové, *
jeho vzácnou odměnou plod lůna.
4 Čím jsou šípy ruce bojovné, *
tím jsou otci synové z let mládí.
5 Šťasten, kdo jich plný toulec má: *
Sporem v bráně sok ho nezahanbí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.
Ant. 3
Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě.
Žalm 127 (128)
Boží požehnání v domě bohabojného
„Pán ať požehná ti ze Siónu“, to jest ze své Církve. (Arnobius)
1 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě *
a kdo kráčíš jeho cestami! –
2 Co dobudeš prací, v klidu strávíš, *
blažen budeš, půjde s tebou zdar.
3 Manželka tvá jako vinná réva *
ponese v tvém domě ovoce,
děti tvé jak letorosty oliv *
stůl ti budou kruhem ovíjet. –
4 Takto bude požehnáno muži, *
který Pána v pravé bázni ctí.
5 Pán ať požehná ti ze Siónu, †
abys viděl vzkvétat Jeruzalém *
po všechny dny svého života.
6 Abys viděl i svých synů syny. *
Pokoj budiž nad Izraelem!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Mdr 1, 13-15
Bůh neudělal smrt a nelibuje si, když hynou živí, ale všechno stvořil, aby to bylo; stvořené
věci na světě přinášejí prospěch, jed zhouby v nich není; ani smrt na zemi nevládne. Spravedlnost smrti nepodléhá.
V.
Pán vytrhl můj život ze smrti.
R.
Teď budu kráčet před Pánem zemí živých.
Modleme se:
Pane Ježíši Kriste, tys uvedl kajícího zločince z potupného kříže do svého království; i my
přiznáváme, že jsme hříšníci, a s důvěrou tě prosíme: otevři nám po smrti brány ráje, abychom byli
navždycky s tebou. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|