Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 20. srpen 2021 Sv. Bernarda, opata a učitele Církve
Narodil se roku 1090 ve Fontaines-lés-Dijon ve Francii. V roce 1111
opustil rodné šlechtické sídlo a spolu se svými čtyřmi bratry vstoupil do cisterciáckého kláštera v Citeaux. Z pověření opata zbudoval nový klášter
v Clairvaux (1115) a stal se tam opatem. Miloval klášterní samotu, ale pro dobro Církve ji nejednou neváhal opustit a zasáhnout do veřejného dění.
Vystoupil proti vzdoropapeži Anakletovi II. (1130) a proti tehdejším bludařům Petru Abelardovi (1140) a Arnoldovi z Brescie (1144). Když se stal
papežem jeho žák Evžen III. (1145), napsal pro něj pětisvazkové dílo o povinnostech papeže a zásadách hlubokého duchovního života. Z papežova
pověření vybízel k druhé křížové výpravě (1147-48) na odražení tureckých vojsk a dožil se bolestného zklamání, když tato výprava pro nesvornost a
hrabivost křižáků a různé zákulisní pletichy jejich vůdců skončila tragickým nezdarem. Zanechal mnoho spisů o duchovním životě a vynikal
velikou úctou k Panně Marii. Jeho kázání o Písni písní patří ke skvostům křesťanské mystické literatury. Zemřel 20. VIII. 1153 v Clairvaux. V roce
1174 byl prohlášen za svatého a roku 1830 za učitele Církve.
MODLITBA ODPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.
Žalm 125 (126)
Bůh je naše radost a naděje
Jako máte účast v souženích, tak budete mít účast i v útěše. (2 Kor 1, 7)
1 Když úděl Siónu k lepšímu obracel Pán, *
tehdy jsme byli jak ve snách.
2 Na rtech nám kypěl veselý smích, *
jásotem oplýval jazyk.
Tehdy šla v národech jedna řeč: *
„Pán pro ně učinil divy!“
3 Veliký div pro nás učinil Pán, *
byli jsme radosti plní! –
4 Pane, náš úděl již k dobrému změň *
jak vyschlé potoky jihu!
5 Vždycky kdo v slzách zasévají, *
ti budou s jásotem sklízet. –
6 Vyjdou-li do pole, s pláčem jdou, *
s pláčem sijí své zrní:
s jásotem vracet se budou zpět, *
v náručí ponesou snopy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.
Ant. 2
Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.
Žalm 126 (127)
Lidská námaha je marná, nepomáhá-li Bůh
Jste Boží stavba. (Srov. 1 Kor 3, 9)
1 Jestliže dům nebuduje Pán, *
lopotí se marně, kdo jej staví.
Jestli město nestřeží sám Pán, *
hlídati je marně budou stráže. –
2 Marno vám je vstávat před ránem,*
pracovat až dlouho do večera,
pak až v noci jídat krušný chléb: *
sám ho dá i za spánku svým milým. –
3 Hle, jsou darem Páně synové, *
jeho vzácnou odměnou plod lůna.
4 Čím jsou šípy ruce bojovné, *
tím jsou otci synové z let mládí.
5 Šťasten, kdo jich plný toulec má: *
Sporem v bráně sok ho nezahanbí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.
Ant. 3
Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě.
Žalm 127 (128)
Boží požehnání v domě bohabojného
„Pán ať požehná ti ze Siónu“, to jest ze své Církve. (Arnobius)
1 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě *
a kdo kráčíš jeho cestami! –
2 Co dobudeš prací, v klidu strávíš, *
blažen budeš, půjde s tebou zdar.
3 Manželka tvá jako vinná réva *
ponese v tvém domě ovoce,
děti tvé jak letorosty oliv *
stůl ti budou kruhem ovíjet. –
4 Takto bude požehnáno muži, *
který Pána v pravé bázni ctí.
5 Pán ať požehná ti ze Siónu, †
abys viděl vzkvétat Jeruzalém *
po všechny dny svého života.
6 Abys viděl i svých synů syny. *
Pokoj budiž nad Izraelem!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Jan 4, 9-11
V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna,
abychom měli život skrze něho. V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že
on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. Milovaní,
když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat.
V.
Shlédni na náš štít, ó Bože.
R.
Pohleď jasně v tvář Pomazanému.
Modleme se:
Pane Ježíši Kriste, tys uvedl kajícího zločince z potupného kříže do svého království;
i my přiznáváme, že jsme hříšníci a s důvěrou tě prosíme: otevři nám po smrti brány ráje, abychom
byli navždycky s tebou. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|