1. srpen 2017
Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve

Narodil se 27. IX. 1696 v Marianelle u Neapole. Pocházel z jedné z nejstarších neapolských šlechtických rodin de‘Liguori. Měl velké a všestranné nadání i vlohy pro básnictví, hudbu a malířství. V 16 letech dosáhl doktorátu občanského i kanonického práva a stal se vyhledávaným advokátem. Ve 27 letech se dopustil omylu, který se pro něj stal podnětem k přemýšlení o nedostatečnosti lidské spravedlnosti. Po vysvěcení na kněze (1726) začal působit mezi nejnižšími lidovými vrstvami v Neapoli a v okolí. Setkal se s jejich neuvěřitelnou nevědomostí a zanedbaností, a to ho přivedlo k rozhodnutí založit (1732) pro práci mezi nimi kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů). Mnoho času strávil na kazatelně a ve zpovědnici. Jeho asketické a mravoučné spisy vznikaly z praktické potřeby ukazovat, jak správně křesťansky žít. Ve svém nejznámějším díle „Theologia moralis“ se staví proti jansenistické přemrštěné přísnosti a hájí zdravý střed mezi rigorismem a laxismem. Jako biskup v S. Agata dei Goti (1762-75) se staral především o zdokonalení kněží a o lidové misie. Když vyčerpán prací téměř oslepl a ohluchl a trpěl těžkým revmatismem, strávil posledních 12 let života v klášteře v Nocera dei Pagani (jižně od Neapole), kde také 1.VIII.1787 zemřel. V roce 1839 byl prohlášen za svatého, 1871 za učitele Církve a 1950 za patrona zpovědníků a moralistů.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hodina třetí z poledne,
jak dá Pán, v mžiku uběhne,
teď zhloubi srdce zbožného
velebme Trojjediného.

Ať nám vždy v srdci čistém tkví
přesvatá Boží tajemství.
Řiďme se vzorem Petrovým,
jenž křížem žehnal nemocným.

Ať zpěv nám tryská ze srdcí,
kéž apoštolé ochránci
nám slabé kroky pomohou
podpírat mocí Kristovou.

Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.

Žalm 125 (126)
Bůh je naše radost a naděje

Jako máte účast v souženích, tak budete mít účast i v útěše. (2 Kor 1, 7)

¹ Když úděl Siónu k lepšímu obracel Pán, *
      tehdy jsme byli jak ve snách.
² Na rtech nám kypěl veselý smích, *
      jásotem oplýval jazyk.
   Tehdy šla v národech jedna řeč: *
      „Pán pro ně učinil divy!“
³ Veliký div pro nás učinil Pán, *
      byli jsme radosti plní! –

⁴ Pane, náš úděl již k dobrému změň *
jak vyschlé potoky jihu!
⁵ Vždycky kdo v slzách zasévají, *
ti budou s jásotem sklízet. –

⁶ Vyjdou-li do pole, s pláčem jdou, *
      s pláčem sijí své zrní:
   s jásotem vracet se budou zpět, *
      v náručí ponesou snopy.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.

Ant. 2 Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.

Žalm 126 (127)
Lidská námaha je marná, nepomáhá-li Bůh

Jste Boží stavba. (Srov. 1 Kor 3, 9)

¹ Jestliže dům nebuduje Pán, *
      lopotí se marně, kdo jej staví.
   Jestli město nestřeží sám Pán, *
      hlídati je marně budou stráže. –

² Marno vám je vstávat před ránem,*
      pracovat až dlouho do večera,
   pak až v noci jídat krušný chléb: *
      sám ho dá i za spánku svým milým. –

³ Hle, jsou darem Páně synové, *
      jeho vzácnou odměnou plod lůna.
⁴ Čím jsou šípy ruce bojovné, *
      tím jsou otci synové z let mládí.
⁵ Šťasten, kdo jich plný toulec má: *
      Sporem v bráně sok ho nezahanbí.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.

Ant. 3 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě.

Žalm 127 (128)
Boží požehnání v domě bohabojného

„Pán ať požehná ti ze Siónu“, to jest ze své Církve. (Arnobius)

¹ Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě *
a kdo kráčíš jeho cestami! –

² Co dobudeš prací, v klidu strávíš, *
      blažen budeš, půjde s tebou zdar.
³ Manželka tvá jako vinná réva *
      ponese v tvém domě ovoce,
   děti tvé jak letorosty oliv *
      stůl ti budou kruhem ovíjet. –

⁴ Takto bude požehnáno muži, *
      který Pána v pravé bázni ctí.
⁵ Pán ať požehná ti ze Siónu, †
      abys viděl vzkvétat Jeruzalém *
      po všechny dny svého života.
⁶ Abys viděl i svých synů syny. *
      Pokoj budiž nad Izraelem!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Job 5, 17-18

Opravdu blažený člověk, káraný Bohem! Nepohrdej kázní Všemohoucího! On sice raní, ale i obvazuje, bije, ale jeho ruce uzdravují.

V. Milostiv buď svému služebníku, Pane.
R. Pouč mě ve svých ustanoveních.

Modleme se:

Bože, tys poslal svého anděla k setníku Kornéliovi, aby mu ukázal cestu ke spáse; prosíme tě, učiň i nás svými spolupracovníky na spáse světa, abychom všichni mohli ve společenství tvé Církve dojít k tobě. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

1. srpen 2017Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve

1. srpen 2017
Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve