[ nová verze ] 
 
  18. srpen 2015, Úterý
    4. týden žaltáře
   Druhé mezidobí, 20. týden Pro OP: Bl. Mannesa, kněze, bratra sv. Otce Dominika, nezávazná památka 
   
    
   invitatorium
    modlitba se čtením
    ranní chvály  - komb.
    tercie  - dopl.
    sexta  - dopl.
    nona  - dopl.  večerní chvály
 kompletář
 nepoužívat společné texty
 vygenerování modliteb
 
  uspořádání liturgie hodin
  modlitby za zemřelé
  posvěcení chrámu
 
  latinská verze
  nahlásit chybu
 
 | 
 Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 18. srpen 2015 Druhé mezidobí, 20. týden 4. týden žaltáře
MODLITBA ODPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
 R. Pane, pospěš mi pomáhat.
 Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, 
 jako byla na počátku i nyní i vždycky 
 a na věky věků. Amen. Aleluja.
 HYMNUS
 
 Svět celý v pohyb uvádíš,  
ač v sobě trváš beze změn,  
sám vodíš slunce oblohou  
a v různé doby dělíš den. 
 
Ach, rozsviť jasný večer nám,  
až nakloní se žití běh,  
a svatou smrtí ke slávě  
nás do věčnosti vkročit nech. 
 
To splň nám, dobrý Otče náš,  
i ty, jenž rovné božství máš,  
i Duchu, který těšíš nás  
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
 
 ŽALTÁŘ
 Ant.  1 Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.
 
 Žalm 118 (119), 137-144
 XVIII (Sade)
137 Ty, Pane, ty jsi spravedlivý, * 
         správná jsou tvoje rozhodnutí. 
138 Právem jsi dal svá přikázání, * 
         mocně, pevně a spravedlivě. – 
139 Sžírá mě hněv k mým nepřátelům, * 
         že na tvá slova zapomněli. 
140 Věrně se osvědčil tvůj výrok, * 
         proto tvůj služebník má jej v lásce. – 
141 Jsem jen malý a opovržený, * 
         příkazů tvých však nezapomínám. 
142 Věčně je v právu tvá spravedlnost * 
         a tvůj zákon je pravdivý provždy. – 
143 I když mě postihly útlak a tíseň, * 
         přesto se těším z tvých ustanovení. 
144 Předpisy tvé jsou na věky správné, * 
         dej, ať je chápu, a já budu žíti.
 Sláva Otci i Synu *
     i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
     a na věky věků. Amen. 
Ant. 1 
Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.
 Ant. 2 
Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.
 
 Žalm 87 (88)
 Modlitba těžce zkoušeného člověka
Toto je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22, 53)
 I 
2 Pane, Bože spásy, volám za dne, *
       za noci můj křik se k tobě dere.
 3 Dej, ať modlitba má dojde k tobě, *
       nachyl ucho k mému naříkání! –
 4 Vždyť má duše už je syta útrap, *
       k podsvětí se naklání můj život.
 5 Už mě počítají mezi mrtvé, *
       jsem jak ten, v kom všechny síly zhasly.
 6 Mezi mrtvými je moje lůžko, *
       mezi padlými, co leží v hrobě,
    na které už ani nevzpomeneš; *
       ze vší péče tvé jsou vyloučeni. –
 7 Uvrhls mě do hluboké jámy, *
       do propasti, do nejhlubších temnot.
 8 Leží na mně tíha tvého hněvu, *
       všechny vlny tvé mě zaplavují.
 Sláva Otci i Synu *
     i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
     a na věky věků. Amen. 
Ant. 2 
Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.
 Ant. 3 
K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
 
 II 
9 Odehnals mi přátele i známé, *
        učinils, že všichni si mě hnusí;
     uvězněn jsem, ven se nedostanu, *
 10     oko mé je vysíleno hořem.
     K tobě, Pane, běduji den za dnem *
        a jen po tobě své ruce vzpínám.
 11 Konáš divy pro ty, kdo jsou mrtvi? *
        Mohou stíny vstát a tebe chválit?
 12 Vyprávějí o tvé lásce v hrobech, *
        o tvé věrnosti tam v říši mrtvých?
 13 Budou známy v temnotách tvé divy, *
        tvoje milost v kraji zapomnění? –
 14 Proto, Pane, stále k tobě úpím, *
        k tobě stoupá prosba má hned zrána.
 15 Proč mě tedy zavrhuješ, Pane? *
        Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
 16 Ubožák jsem, z dětství vydán smrti, *
        zdrcen tvými hrůzami, jež snáším.
 17 Přese mne se přehnaly tvé hněvy, *
        hrůzy tvé mi ústa umlčují.
 18 Stále mě jak vody zaplavují, *
        nade mnou se zavírají všechny.
 19 Odcizils mi přítele i druha, *
        už se přátelím jen s temnotami.
 Sláva Otci i Synu *
     i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
     a na věky věků. Amen. 
Ant.  3 K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
 KRÁTKÉ ČTENÍ
 
 Iz 55, 10-11 
Jako déšť a sníh padá z nebe a nevrací se tam, ale svlažuje zemi a působí, že může rodit a
rašit, ona pak obdařuje semenem rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s mým slovem,
které vyjde z mých úst: nevrátí se ke mně bez účinku, ale vše, co jsem chtěl, vykoná a zdaří
se mu, k čemu jsem ho poslal.
 
 
 
V.
Pán své slovo sesílá na zem.
 R.
Co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.
Modleme se:
 
 Bože, tys poslal svého anděla k setníku Kornéliovi, aby mu ukázal cestu ke spáse; prosíme
tě, učiň i nás svými spolupracovníky na spáse světa, abychom všichni mohli ve společenství tvé
Církve dojít k tobě. Skrze Krista, našeho Pána.
 
     Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
 Dobrořečme Pánu.
 R. Bohu díky.
 Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen) 
 text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
  |