[ nová verze ]
26. leden 2012, Čtvrtek
3. týden žaltáře
Sv. Timoteje a Tita, biskupů, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 26. leden 2012 Sv. Timoteje a Tita, biskupů
Timotej byl synem řeckého otce a židovské matky. Pocházel z Lystry v Malé Asii. Sv. Pavel ho získal pro křesťanskou víru při své první misionářské cestě
(Sk 14, 6; 1 Tim 1, 2). Při druhé cestě se, ač ještě velmi mladý (1 Tim 4, 12), stává natrvalo Pavlovým spolupracovníkem a je s ním i při prvním uvěznění v Římě (Flp 1,1;
2, 19; Kol 1,1; Flm 1). Potom doprovází Pavla do Efesu a zůstává tam jako biskup (1 Tim 1, 3). Při svém druhém uvěznění ho Pavel zve k sobě do Říma (2 Tim 4, 9-21). V šesti
Pavlových dopisech je uveden jako spoluodesilatel (1 a 2 Sol, 2 Kor, Kol, Flm, Flp). Z poznámky v listu Židům (13, 23) vyplývá, že byl také vězněn. Po Pavlově smrti se vrátil
do Efesu a tam také zemřel. Titus pocházel z pohanských rodičů z Antiochie Syrské. Doprovázel Pavla a Barnabáše na apoštolský sněm do Jeruzaléma (Gal 2,1-5). Na své třetí
apoštolské cestě ho Pavel poslal z Efesu do Korintu, aby tam jako schopný organizátor zavedl pořádek (2 Kor 2, 13; 7, 6. 13-16); krátce nato ho pověřil, aby tam organizoval
sbírku pro chudé jeruzalémské křesťany. Po společném působení na Krétě zanechal ho tam Pavel jako biskupa. Při druhém Pavlově věznění v Římě byl u něho a odtud zřejmě z jeho
pověření odešel do Dalmácie (2 Tim 4, 10). Po Pavlově smrti se vrátil na Krétu a tam také zemřel.
MODLITBA ODPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Hodina třetí z poledne,
jak dá Pán, v mžiku uběhne,
teď zhloubi srdce zbožného
velebme Trojjediného.
Ať nám vždy v srdci čistém tkví
přesvatá Boží tajemství.
Řiďme se vzorem Petrovým,
jenž křížem žehnal nemocným.
Ať zpěv nám tryská ze srdcí,
kéž apoštolé ochránci
nám slabé kroky pomohou
podpírat mocí Kristovou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.
Žalm 125 (126)
Bůh je naše radost a naděje
Jako máte účast v souženích, tak budete mít účast i v útěše. (2 Kor 1, 7)
1 Když úděl Siónu k lepšímu obracel Pán, *
tehdy jsme byli jak ve snách.
2 Na rtech nám kypěl veselý smích, *
jásotem oplýval jazyk.
Tehdy šla v národech jedna řeč: *
„Pán pro ně učinil divy!“
3 Veliký div pro nás učinil Pán, *
byli jsme radosti plní! –
4 Pane, náš úděl již k dobrému změň *
jak vyschlé potoky jihu!
5 Vždycky kdo v slzách zasévají, *
ti budou s jásotem sklízet. –
6 Vyjdou-li do pole, s pláčem jdou, *
s pláčem sijí své zrní:
s jásotem vracet se budou zpět, *
v náručí ponesou snopy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.
Ant. 2
Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.
Žalm 126 (127)
Lidská námaha je marná, nepomáhá-li Bůh
Jste Boží stavba. (Srov. 1 Kor 3, 9)
1 Jestliže dům nebuduje Pán, *
lopotí se marně, kdo jej staví.
Jestli město nestřeží sám Pán, *
hlídati je marně budou stráže. –
2 Marno vám je vstávat před ránem,*
pracovat až dlouho do večera,
pak až v noci jídat krušný chléb: *
sám ho dá i za spánku svým milým. –
3 Hle, jsou darem Páně synové, *
jeho vzácnou odměnou plod lůna.
4 Čím jsou šípy ruce bojovné, *
tím jsou otci synové z let mládí.
5 Šťasten, kdo jich plný toulec má: *
Sporem v bráně sok ho nezahanbí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.
Ant. 3
Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě.
Žalm 127 (128)
Boží požehnání v domě bohabojného
„Pán ať požehná ti ze Siónu“, to jest ze své Církve. (Arnobius)
1 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě *
a kdo kráčíš jeho cestami! –
2 Co dobudeš prací, v klidu strávíš, *
blažen budeš, půjde s tebou zdar.
3 Manželka tvá jako vinná réva *
ponese v tvém domě ovoce,
děti tvé jak letorosty oliv *
stůl ti budou kruhem ovíjet. –
4 Takto bude požehnáno muži, *
který Pána v pravé bázni ctí.
5 Pán ať požehná ti ze Siónu, †
abys viděl vzkvétat Jeruzalém *
po všechny dny svého života.
6 Abys viděl i svých synů syny. *
Pokoj budiž nad Izraelem!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Est 10, 3f
Izraelský národ volal k Bohu, a Pán vysvobodil svůj lid. Vyprostil nás ze všeho
zlého a udělal veliká znamení a zázraky, které se dosud nestaly mezi národy.
V.
Dík ti složím, Pane, za tvé vyslyšení.
R.
Že jsem v tobě došel záchrany.
Modleme se:
Bože, vyslyš naše modlitby a dej, ať nás příklad tvého trpícího Syna posiluje, abychom
statečně snášeli všechna protivenství. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|