[ nová verze ]
21. listopad 2011, Pondělí
2. týden žaltáře
Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 21. listopad 2011 Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě
Slavení dnešní památky má svůj původ na Východě, původně to byla připomínka výročí posvěcení mariánské baziliky
v Jeruzalémě, postavené v roce 543 poblíž Jeruzalémského chrámu. Bazilika byla sice v dalších
stoletích zbořena, ale křesťané na Východě slavili tento den dále. Spolu s nimi si dnes připomínáme osobní
zasvěcení Panny Marie, jímž se zcela odevzdala Bohu do služeb díla spásy a stala se tak vzorem Bohu zasvěceného
života. Zároveň ji uctíváme jako živý Boží chrám, jímž byla už od okamžiku svého početí. Apokryfní Jakubovo
protoevangelium vypráví, že rodiče přinesli Pannu Marii do Jeruzalémského chrámu a "obětovali" ji Bohu; podle
této nezaručené zprávy se tomuto svátku říkalo také Obětování Panny Marie.
MODLITBA ODPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Blahoslavení, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho.
Žalm 118 (119), 41-48
VI (Vau)
41 Kéž se mi dostane, Pane, tvé lásky, *
pomoz mi podle svého slibu,
42 abych dal odpověď těm, kdo mě tupí; *
s nadějí spoléhám na tvá slova. –
43 Neodnímej mi slovo pravdy, *
neboť doufám v tvá rozhodnutí.
44 Tvého zákona budu se držet, *
ve všem a vždycky a na věčné časy. –
45 Po cestě volně budu si kráčet, *
protože dbám tvých nařízení.
46 Před králi zjevím tvá přikázání *
bez bázně, že se mi dostane hany. –
47 Z příkazů tvých se radovat budu, *
protože k nim se upínám s láskou,
48 ruce k tvým příkazům vztahovat budu, *
rozjímat o tvých ustanoveních.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Blahoslavení, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho.
Ant. 2
Mým pokrmem je plnit vůli Otce.
Žalm 39 (40), 2-14. 17-18
Poděkování a prosba o pomoc
Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. (Žid 10, 5)
I
2 Doufal jsem, doufal v Pána, i sklonil se ke mně *
a vyslyšel moje volání.
3 Z jámy zkázy mě vytáhl, z bahna a kalu, †
mé nohy na skálu postavil, *
mým krokům opět jistotu dal.
4 Do úst mi vložil zpěv nový, chvalozpěv Bohu. †
Spatří to mnozí, pojme je bázeň, *
v důvěře skloní se před Pánem. –
5 Šťastný člověk, jenž v Pána naději vkládá, †
jenž nedruží se ke zpupným *
a k těm, kdo upadli v lež a blud.
6 Mnohé divy jsi učinil, Pane, můj Bože, †
i záměry, které s námi máš; *
kdo by se tobě vyrovnal!
Kdybych měl o nich vyprávět, *
víc je jich, než se spočítat dá. –
7 V žertvách a krvavých darech zálibu nemáš, †
smírné a zápalné oběti nechceš, *
avšak mně jsi otevřel sluch.
8 Řekl jsem tedy: „Hle, zde přicházím nyní! *
Ve svitku pro mne je příkaz psán.
9 Blaží mě, Bože můj, konat podle tvé vůle, *
tvůj zákon v hloubi srdce mám.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Mým pokrmem je plnit vůli Otce.
Ant. 3
Já jsem ubohý nuzák, Pane, ty jsi má pomoc.
II
10 Tvou spravedlnost jsem zvěstoval před velkou obcí, *
ústa jsem nezamkl, Pane, ty víš.
11 Tvou spravedlnost nenechám pro sebe v skrytu, *
tvou věrnost a pomoc rozhlásím.
Ani tvou čestnost a laskavost *
před velkou obcí nesmlčím. –
12 Neodpírej mi, Pane, své slitování, *
tvá milost a věrnost buď se mnou vždy!
13 Neboť mě skličují vůkol nesčetné strasti, †
mé hříchy na mne dopadly, *
že ani vzhlédnout si netroufám.
Mám jich víc, nežli na hlavě vlasů, *
ztratil jsem veškerou odvahu. –
14 Kéž se ti, Pane, zlíbí mě vysvobodit! *
Pospěš mi, Pane, na pomoc!
15 [Ať hanba s potupou padnou konečně na ty, *
kdo se mě snaží zahubit,
ať se stydí a zalezou všichni, *
kdo se z mých pohrom radují!
16 Jen ať se stáhnou se zahanbením ti všichni, *
Kdo o mně říkali: „Dobře mu tak.“]
17 Zato ať jásají, ať se radují v tobě *
všichni, kdo tebe hledají!
Ať mohou říkat: „Velký je Pán“, *
kdo k tobě volají o pomoc!
18 Já jsem jen ubohý nuzák; přijď ke mně, Pane! †
Ty jsi má pomoc, můj zachránce, *
neotálej už, Bože můj!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Já jsem ubohý nuzák, Pane, ty jsi má pomoc.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Ez 34, 31
Vy moje ovce, jste stádem, které já pasu, a já jsem vaším Bohem – praví Pán, Hospodin.
V.
Pán je můj pastýř, nemám v ničem nouzi.
R.
Na tiché, svěží pastviny mě vodí.
Modleme se:
Bože, tys uzdravil chromého, když nad ním Petr a Jan cestou do chrámu k odpolední
modlitbě vzývali jméno tvého Syna; přijmi i naši upřímnou modlitbu ve jménu Ježíšově a dej spásu všem,
kdo ho vzývají. Neboť on s tebou žije a kraluje po všechny věky věků.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|