[ nová verze ]
13. září 2011, Úterý
4. týden žaltáře
Sv. Jana Zlatoústého, biskupa a učitele církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 13. září 2011 Sv. Jana Zlatoústého, biskupa a učitele církve
Narodil se kolem roku 349 v syrské Antiochii. Vystudoval řečnictví a filozofii, ale brzy dal přednost
mnišskému životu. Ve dvaceti letech přijal křest, po vysvěcení na jáhna (kolem 380) se začal věnovat literární činnosti,
stal se knězem (386), upozornil na sebe svou výmluvností a v roce 397 byl zvolen za konstantinopolského patriarchu.
Vybízel křesťany k péči o chudé, volal po sociální spravedlnosti a otevřeně káral rozmařilý způsob života ve městě
a u císařského dvora. Musel proto dvakrát do vyhnanství (403 a 404); i tam však vyvíjel bohatou činnost ve prospěch
křesťanů v Arménii, Persii a Sýrii. Po tříletém pobytu ve východním Turecku byl poslán až na východní břeh Černého moře,
cestou však vysílen útrapami zemřel 14. IX. 407 ve vesnici Komaně (blízko dnešního města Tokátu v severním Turecku).
Jeho ostatky byly slavně převezeny do Konstantinopole (438). Ve svých promluvách i spisech vykládal Písmo svaté,
prohluboval katolickou nauku a usiloval o obnovu křesťanského života. V roce 1908 byl prohlášen za patrona kazatelů.
MODLITBA ODPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.
Žalm 118 (119), 137-144
XVIII (Sade)
137 Ty, Pane, ty jsi spravedlivý, *
správná jsou tvoje rozhodnutí.
138 Právem jsi dal svá přikázání, *
mocně, pevně a spravedlivě. –
139 Sžírá mě hněv k mým nepřátelům, *
že na tvá slova zapomněli.
140 Věrně se osvědčil tvůj výrok, *
proto tvůj služebník má jej v lásce. –
141 Jsem jen malý a opovržený, *
příkazů tvých však nezapomínám.
142 Věčně je v právu tvá spravedlnost *
a tvůj zákon je pravdivý provždy. –
143 I když mě postihly útlak a tíseň, *
přesto se těším z tvých ustanovení.
144 Předpisy tvé jsou na věky správné, *
dej, ať je chápu, a já budu žíti.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.
Ant. 2
Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.
Žalm 87 (88)
Modlitba těžce zkoušeného člověka
Toto je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22, 53)
I
2 Pane, Bože spásy, volám za dne, *
za noci můj křik se k tobě dere.
3 Dej, ať modlitba má dojde k tobě, *
nachyl ucho k mému naříkání! –
4 Vždyť má duše už je syta útrap, *
k podsvětí se naklání můj život.
5 Už mě počítají mezi mrtvé, *
jsem jak ten, v kom všechny síly zhasly.
6 Mezi mrtvými je moje lůžko, *
mezi padlými, co leží v hrobě,
na které už ani nevzpomeneš; *
ze vší péče tvé jsou vyloučeni. –
7 Uvrhls mě do hluboké jámy, *
do propasti, do nejhlubších temnot.
8 Leží na mně tíha tvého hněvu, *
všechny vlny tvé mě zaplavují.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.
Ant. 3
K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
II
9 Odehnals mi přátele i známé, *
učinils, že všichni si mě hnusí;
uvězněn jsem, ven se nedostanu, *
10 oko mé je vysíleno hořem.
K tobě, Pane, běduji den za dnem *
a jen po tobě své ruce vzpínám.
11 Konáš divy pro ty, kdo jsou mrtvi? *
Mohou stíny vstát a tebe chválit?
12 Vyprávějí o tvé lásce v hrobech, *
o tvé věrnosti tam v říši mrtvých?
13 Budou známy v temnotách tvé divy, *
tvoje milost v kraji zapomnění? –
14 Proto, Pane, stále k tobě úpím, *
k tobě stoupá prosba má hned zrána.
15 Proč mě tedy zavrhuješ, Pane? *
Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
16 Ubožák jsem, z dětství vydán smrti, *
zdrcen tvými hrůzami, jež snáším.
17 Přese mne se přehnaly tvé hněvy, *
hrůzy tvé mi ústa umlčují.
18 Stále mě jak vody zaplavují, *
nade mnou se zavírají všechny.
19 Odcizils mi přítele i druha, *
už se přátelím jen s temnotami.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
KRÁTKÉ ČTENÍ
Iz 55, 10-11
Jako déšť a sníh padá z nebe a nevrací se tam, ale svlažuje zemi a působí, že může rodit a
rašit, ona pak obdařuje semenem rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s mým slovem,
které vyjde z mých úst: nevrátí se ke mně bez účinku, ale vše, co jsem chtěl, vykoná a zdaří
se mu, k čemu jsem ho poslal.
V.
Pán své slovo sesílá na zem.
R.
Co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.
Modleme se:
Bože, tys poslal svého anděla k setníku Kornéliovi, aby mu ukázal cestu ke spáse; prosíme
tě, učiň i nás svými spolupracovníky na spáse světa, abychom všichni mohli ve společenství tvé
Církve dojít k tobě. Skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|