4. říjen 2024
Sv. Františka z Assisi

Narodil se v roce 1182 v Assisi ve střední Itálii. Jeho křestní jméno bylo Jan. Jako syn bohatého obchodníka látkami prožil bouřlivé mládí. V roce 1206 se rozhodl žít v úplné evangelní chudobě, odešel z domova a žil jako potulný mnich. Kolem roku 1208 přijal jáhenské svěcení a když začal kázat v Assisi, přidalo se k němu několik následovníků; tak vzniklo první františkánské společenství (1209). Se sv. Klárou založil řád klarisek (1212). Pro laiky toužící žít ve světě podle františkánských ideálů založil společenství "třetího řádu" (1221). Definitivní františkánská řehole byla schválena v roce 1223. V roce 1217-1219 poslal několik skupin bratří do různých krajin Evropy. Sám se na svých apoštolských cestách dostal až do Palestiny, Sýrie a Egypta, kde kázal před sultánem (1219-1220). V Římě se setkal se sv. Dominikem (1221). Ke všemu, co podnikal, si žádal souhlas církevních představených – jako např. když se souhlasem papeže postavil na vrchu Grecciu o vánocích 1223 první živé jesličky. Poslední léta prožíval v ústraní. Stigmata, která se v samotě na hoře Verně objevila (1224) na jeho těle, připodobnila ho ještě víc Kristu. Krátce nato složil svůj chvalozpěv všeho tvorstva. Zemřel 3. X. 1226. Za svatého byl prohlášen už v roce 1228.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.

Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Útěchou buď mi tvé milosrdenství, jak jsi je svému sluhovi slíbil.

Žalm 118 (119), 73-80
X (Jód)

⁷³ Rukama tvýma jsem stvořen a ztvárněn, *
osvěť mě, jak se tvým příkazům učit.
⁷⁴ Ti, kdo tě ctí, na mne pohlédnou rádi *
za to, že spoléhám na tvoje slovo. –

⁷⁵ Vím, že tvé soudy, Pane, jsou správné, *
že jsi mě pokořil podle práva.
⁷⁶ Útěchou buď mi tvé milosrdenství, *
jak jsi je svému sluhovi slíbil. –

⁷⁷ Ať mi tvá slitovnost udělí život, *
neboť tvůj zákon mě oblažuje.
⁷⁸ Hanba buď pyšným, že křivě mě tisknou, *
já však jen o tvých úradcích hloubám. –

⁷⁹ Ať se obrátí ke mně tví věrní, *
ti, kdo dbají tvých přikázání.
⁸⁰ Utvrď mé srdce v svých ustanoveních, *
abych nedošel zahanbení!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Útěchou buď mi tvé milosrdenství, jak jsi je svému sluhovi slíbil.

Ant. 2 Můj Bože, chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.

Žalm 58 (59), 2-5. 10-11. 17-18
Prosba o pomoc proti pronásledovatelům

Všechna tato slova ať nás poučí o Spasitelově lásce. (Eusebios z Césareje)

² Od mých nepřátel mě vysvoboď, můj Bože, *
chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.
³ Vysvoboď mě od těch, kdo jen křivdy pášou, *
proti vražedníkům přijď mi na pomoc! –

⁴ Jenom na ně pohleď, kterak po mně slídí, †
      kterak proti mně se mocní spolčili, *
      i když na mně nelpí zločin ani hřích.
⁵ Nevinen jsem – oni útokem se ženou. *
      Vzbuď se, pojď mi vstříc a sám se podívej! –

     ⁶   [Jsi Pán zástupů a jsi Bůh Izraele! †
          Procitni a ztrestej všechny pohany! *
          Neměj slitování s těmi zločinci!
     ⁷   Oni přicházejí každý večer znova, *
          obcházejí městem, štěkají jak psi.
     ⁸   Právě tak se vzteky jejich ústa pění, *
          jejich rty jsou meče. Kdo to slyšel kdy!
     ⁹   Ty však se jim, Pane, jenom svrchu směješ, *
          ty se můžeš vysmát všem těm pohanům.]

¹⁰ Ty jsi moje síla, jenom k tobě vzhlížím, *
neboť ty jsi, Bože, útočiště mé.
¹¹ Bůh můj milosrdný! Naproti mi spěchá – *
Pán mé odpůrce mi dává přehlížet.

      ¹² [Jen je pobij, aby můj lid nezapomněl! *
          Rozptyl je svou mocí, do prachu je sraz!
      ¹³ Zaraz jim hned v ústech, Pane, jejich hříšnost, †
          slovo na rtech, ať je přejde nadutost! *
          Za kletby a lži, které říkají,
      ¹⁴ v hněvu svém je znič, ať žádný nezůstane! †
          Ať se ví, že Bůh, jenž vládne Jákobovi, *
          prostírá svou vládu nad veškerou zem.
      ¹⁵ Oni přicházejí každý večer znova, *
          obcházejí městem, štěkají jak psi.
      ¹⁶ Toulají se lačně, slídí za potravou, *
          když se nenasytí, vyjí do noci.]

¹⁷ Já však budu zpívat na tvou moc jen chvály, †
       z lásky tvé se zrána vděčně radovat. *
       Neboť tys můj hrad, jsi útočiště v nouzi,
¹⁸ ty jsi moje síla, jenom tobě zpívám, *
       Pane, tys můj hrad, můj milosrdný Bůh.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Můj Bože, chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.

Ant. 3 Blaze člověku, jehož Bůh kárá, on raní i léčí.

Žalm 59 (60)
Prosba o pomoc po porážce

Ve světě budete mít soužení. Ale buďte dobré mysli. Já jsem přemohl svět. (Jan 16, 33)

³ Bože, to tys nás zavrhl a rozbil, *
hněvem jsi vzplanul: dej nám znovu vstát! –

⁴ Zemí jsi otřásl a rozpoltil ji: *
zhoj její rány! Vždyť se kymácí!
⁵ Svůj národ nasytil jsi protivenstvím, *
napojil jsi nás vínem omamným. –

⁶ Znamení vztyč těm, kdo tě uctívají, *
před luky ať se k němu uchýlí!
⁷ Aby se tvoji věrní zachránili, *
pomoz svou pravicí a vyslyš nás! –

⁸ Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †
      „Zvítězím a Sichem přidělím, *
      přeměřím i úval sukotský.
⁹ Galaád i Manasse mi patří, †
       rovněž Efraim, má přilbice, *
       Júda pak má velitelská hůl.
¹⁰ Moáb je mou umývací mísou; †
       na Edom pak botu postavím, *
       jásat budu nad Filištínskem.“ –

¹¹ Kdo přivede mě k hrazenému městu, *
kdopak mě do Edomu provodí,
¹² ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *
a jenž už s naším vojskem netáhneš! –

¹³ Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *
když pomoc od lidí je nicotná.
¹⁴ S Bohem však svedem divy udatenství, *
on zdeptá naše ujařmitele!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Blaze člověku, jehož Bůh kárá, on raní i léčí.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Mdr 1, 13-15

Bůh neudělal smrt a nelibuje si, když hynou živí, ale všechno stvořil, aby to bylo; stvořené věci na světě přinášejí prospěch, jed zhouby v nich není; ani smrt na zemi nevládne. Spravedlnost smrti nepodléhá.

V. Pán vytrhl můj život ze smrti.
R. Teď budu kráčet před Pánem zemí živých.

Modleme se:

Pane Ježíši Kriste, tys uvedl kajícího zločince z potupného kříže do svého království; i my přiznáváme, že jsme hříšníci, a s důvěrou tě prosíme: otevři nám po smrti brány ráje, abychom byli navždycky s tebou. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. říjen 2024Sv. Františka z Assisi

4. říjen 2024
Sv. Františka z Assisi