[ nová verze ]

« Září 2025 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930 


3. září 2025, Středa
2. týden žaltáře

Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele Církve, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

3. září 2025
Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele Církve


Narodil se kolem roku 540 v Římě, pocházel z římské patricijské rodiny a stal se městským prefektem (572-573). Po smrti svého otce založil v rodném domě klášter sv. Ondřeje a na rodinných usedlostech na Sicílii dalších šest klášterů, vzdal se svého úřadu a stal se benediktinským mnichem. Byl vysvěcen na jáhna, později působil jako papežský legát u císařského dvora v Konstantinopoli (579-585) a po návratu do Říma jako papežův blízký poradce. Byl zvolen za papeže (590) v době, kdy v Itálii řádil mor a hlad jako následek langobardských nájezdů a válek, a na dějinném přelomu mezi starověkem a středověkem všeobecně poklesla kázeň. Jeho dopisy (zachovalo se jich 848) ukazují, že nic z toho, co se dělo v životě křesťanstva, mu nebylo lhostejné. Usiloval o obnovu křesťanského života a liturgie; mimořádnou péči věnoval duchovenstvu; poslal 40 věrozvěstů do Anglie a obracel se s hlásáním evangelia k mladým germánským národům; ariánské Langobardy přivedl do katolické církve. Při napravování nepořádků postupoval důsledně, a přitom taktně a mírně. Když konstantinopolský patriarcha začal užívat titulu "ekumenický (tj. všeobecný) patriarcha", viděl v tom nedůstojné vyvyšování se nad ostatní patriarchy a reagoval na to tím, že sám začal užívat titulu "služebník služebníků Božích". Jeho bohatá literární činnost tvoří přechod od teologie patristické k počátkům teologie scholastické. Zemřel 12. III. 604. Dnešní den je výročím jeho vysvěcení na biskupa.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný Vládce, věrný Bůh, 
sám stanovíš všech věcí řád, 
smí slunce vzejít z ranních mlh 
a za poledne žhavě hřát. 

Ztlum nebratrských různic žár, 
zchlaď žhoucí krve temný vír, 
ztiš stálý hmoty s duchem svár, 
dej zdraví tělu, srdci mír. 

To splň nám, dobrý Otče náš, 
i ty, jenž rovné božství máš, 
i Duchu, který těšíš nás 
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Ty, který trůníš na nebi, smiluj se nad námi.

Žalm 122 (123)
Bůh je naděje svého lidu

Dva slepí… začali křičet: „Pane, smiluj se nad námi, synu Davidův!“ (Srov. Mt 20, 30)

1 Pozdvihuji oči k tobě, *
      který trůníš na nebi. –

2 Jako oči služebníků †
      tkvějí na pánových rukou,*
      oči služky na své paní,
   tak i naše oči hledí †
      k Pánu, jenž je naším Bohem, *
      ať nám smilování dá. –

3 Smiluj se, Pane, nad námi se smiluj, *
      neboť jsme přesyceni pohanou.
4 Dávno je naše duše přesycena *
      posměchem boháčů a hanou pyšných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ty, který trůníš na nebi, smiluj se nad námi.

Ant. 2 Naše pomoc je ve jménu Páně.

Žalm 123 (124)
Naše pomoc je ve jménu Páně

Pán řekl Pavlovi: „Neboj se… protože já jsem s tebou.“ (Srov. Sk 18, 9. 10)

1 Kdyby se nás nebyl zastal Pán *
      – takto ať se vyzná Izrael –
2 kdyby se nás nebyl zastal Pán, *
      když se lidé vrhli proti nám,
3 pohltili by nás zaživa. *
      Proti nám když vzplanul jejich vztek,
4 vody by nás byly odnesly, *
      valil by se přes nás divý proud,
5 přes nás by se byly valily *
      rozbouřené vody vzedmuté. –

6 Chvála Pánu, že nás nevydal *
      jejich dravým zubům za kořist!
7 Duše vyvázla jak z léčky pták, *
      roztrhla se síť, jsme svobodni! –

8 Naše pomoc je ve jménu Páně, *
      který stvořil nebesa i zem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Naše pomoc je ve jménu Páně.

Ant. 3 Pán objímá svůj národ dnes i na věky.

Žalm 124 (125)
Bůh chrání svůj lid

Pokoj a milosrdenství přijde na pravé Boží Izraelity. (Srov. Gal 6, 16)

1 Důvěru kdo v Pána mají *
      jsou jako hora Sión,
   která nikdy nekolísá, *
      trvá na věky. –

2 Jako hory obklopují *
      celý Jeruzalém,
   tak Pán objímá svůj národ *
      dnes i na věky.
3 Dědičnou zem spravedlivých *
      hříšní nepodrží,
   aby ani spravedliví *
      po zlu nesáhli. –

4 Dobře, Pane, čiň všem dobrým *
      a všem upřímným!
5 Ty však, co se dají strhnout *
      na nerovné cesty,
   smeť i se zločinci, Pane! *
      Pokoj s Izraelem!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán objímá svůj národ dnes i na věky.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 55, 8-9
Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše, ani vaše chování není podobné mému – praví Hospodin. O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od vašeho, mé smýšlení od smýšlení vašeho.


V. Pane zástupů, kdo je tak, jako ty jsi?
R. Stále a vždy vůkol tebe tvá věrnost a moc.

Modleme se:

Všemohoucí a milosrdný Bože, provázej naši dnešní práci svým požehnáním: dej nám poznat, co jsme nedělali správně, a pomoz nám to napravit, abychom šťastně dokončili, co jsme s tvou pomocí začali. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie