[ nová verze ]
3. září 2024, Úterý
2. týden žaltáře
Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele Církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 3. září 2024 Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele Církve
Narodil se kolem roku 540 v Římě, pocházel z římské patricijské rodiny a stal se městským
prefektem (572-573). Po smrti svého otce založil v rodném domě klášter sv. Ondřeje a na rodinných usedlostech
na Sicílii dalších šest klášterů, vzdal se svého úřadu a stal se benediktinským mnichem. Byl vysvěcen na jáhna,
později působil jako papežský legát u císařského dvora v Konstantinopoli (579-585) a po návratu do Říma jako
papežův blízký poradce. Byl zvolen za papeže (590) v době, kdy v Itálii řádil mor a hlad jako následek
langobardských nájezdů a válek, a na dějinném přelomu mezi starověkem a středověkem všeobecně poklesla kázeň.
Jeho dopisy (zachovalo se jich 848) ukazují, že nic z toho, co se dělo v životě křesťanstva, mu nebylo lhostejné.
Usiloval o obnovu křesťanského života a liturgie; mimořádnou péči věnoval duchovenstvu; poslal 40 věrozvěstů
do Anglie a obracel se s hlásáním evangelia k mladým germánským národům; ariánské Langobardy přivedl do katolické
církve. Při napravování nepořádků postupoval důsledně, a přitom taktně a mírně. Když konstantinopolský patriarcha
začal užívat titulu "ekumenický (tj. všeobecný) patriarcha", viděl v tom nedůstojné vyvyšování se nad ostatní
patriarchy a reagoval na to tím, že sám začal užívat titulu "služebník služebníků Božích". Jeho bohatá literární
činnost tvoří přechod od teologie patristické k počátkům teologie scholastické. Zemřel 12. III. 604. Dnešní den
je výročím jeho vysvěcení na biskupa.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Ty, který trůníš na nebi, smiluj se nad námi.
Žalm 122 (123)
Bůh je naděje svého lidu
Dva slepí… začali křičet: „Pane, smiluj se nad námi, synu Davidův!“ (Srov. Mt 20, 30)
1 Pozdvihuji oči k tobě, *
který trůníš na nebi. –
2 Jako oči služebníků †
tkvějí na pánových rukou,*
oči služky na své paní,
tak i naše oči hledí †
k Pánu, jenž je naším Bohem, *
ať nám smilování dá. –
3 Smiluj se, Pane, nad námi se smiluj, *
neboť jsme přesyceni pohanou.
4 Dávno je naše duše přesycena *
posměchem boháčů a hanou pyšných.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Ty, který trůníš na nebi, smiluj se nad námi.
Ant. 2
Naše pomoc je ve jménu Páně.
Žalm 123 (124)
Naše pomoc je ve jménu Páně
Pán řekl Pavlovi: „Neboj se… protože já jsem s tebou.“ (Srov. Sk 18, 9. 10)
1 Kdyby se nás nebyl zastal Pán *
– takto ať se vyzná Izrael –
2 kdyby se nás nebyl zastal Pán, *
když se lidé vrhli proti nám,
3 pohltili by nás zaživa. *
Proti nám když vzplanul jejich vztek,
4 vody by nás byly odnesly, *
valil by se přes nás divý proud,
5 přes nás by se byly valily *
rozbouřené vody vzedmuté. –
6 Chvála Pánu, že nás nevydal *
jejich dravým zubům za kořist!
7 Duše vyvázla jak z léčky pták, *
roztrhla se síť, jsme svobodni! –
8 Naše pomoc je ve jménu Páně, *
který stvořil nebesa i zem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Naše pomoc je ve jménu Páně.
Ant. 3
Pán objímá svůj národ dnes i na věky.
Žalm 124 (125)
Bůh chrání svůj lid
Pokoj a milosrdenství přijde na pravé Boží Izraelity. (Srov. Gal 6, 16)
1 Důvěru kdo v Pána mají *
jsou jako hora Sión,
která nikdy nekolísá, *
trvá na věky. –
2 Jako hory obklopují *
celý Jeruzalém,
tak Pán objímá svůj národ *
dnes i na věky.
3 Dědičnou zem spravedlivých *
hříšní nepodrží,
aby ani spravedliví *
po zlu nesáhli. –
4 Dobře, Pane, čiň všem dobrým *
a všem upřímným!
5 Ty však, co se dají strhnout *
na nerovné cesty,
smeť i se zločinci, Pane! *
Pokoj s Izraelem!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán objímá svůj národ dnes i na věky.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Kor 12, 13-14
Jako tělo je pouze jedno, i když má mnoho údů, ale všechny údy těla, přestože je jich mnoho,
tvoří dohromady jediné tělo, tak je tomu také u Krista. Neboť my všichni jsme byli pokřtěni jedním
Duchem v jedno tělo – ať už jsme židé nebo pohané, otroci nebo svobodní – všichni jsme byli napojeni jedním Duchem.
V.
Otče svatý, zachovej nás ve svém jménu.
R.
Abychom byli v dokonalé jednotě.
Modleme se:
Bože, tys promluvil k Petrovi, když se v poledne modlil, a dals mu poznat, že chceš,
aby všichni lidé dosáhli spásy; žehnej naší každodenní práci, ať pomáhá uskutečňovat toto
tvé láskyplné rozhodnutí. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|